Diskuse Elektrika.cz

Máte někdo přehled jak pracuje systém dodávaný firmou Cautum pod názvem ENVOX? Na stránkách výrobce je plno vznosných frází a rádoby odborných výrazů bez konkrétnějšího popisu principu úspor. Je tam také uvedeno několik referencí s vyčíslením úspor, vznikající asi většinou omezením osvětlení, zřejmě snížením napětí. Nakolik lze u výbojkových a zářivkových svítidel snížit napětí a jaký vliv to má na svítivost, příkon a životnost? Je to vůbec použitelné u svítidel s elektronickými předřadníky?
Další varianty úspor například uváděným filtrováním harmonických nebo zlepšením účiníku mi nepřipadají dostatečně vydatné pro tak výrazné úspory, když je obvykle  fakturován pouze činný příkon.

Nikoho z kolegů toto téma nezajímá? Nikdo se nesetkal s tímto zařízením?

Já jsem se díval jenom na systém LIGHTWOX.
Ten pracuje na principu snižování častého přepětí v síti na správnou hodnotu 230V.
Tím by k úsporám opravdu docházet mělo, aniž by byl snižován štítkový výkon spotřebiče.
Ovšem pouze za předpokladu, že v síti to přepětí máme, jak velké  a kolik hodin denně.
Potom ještě slibují úsporu omezením spouštěcích nárazových proudů. Tady nevím, jestli to běžný elektroměr nějak podstatně ovlivní.
Cenu a vlastní spotřebu stabilizátorů jsem nenašel.
Návratnost se asi bude vypočítávat poněkud obtížně.

Stejně mám furt takový pocit, že mi to něco připomíná...
Aspoň že se nemusí ladit Teslův transformátor.

  ;) ;D

Jen malá anketa: kdo z vás kolegové má ve stávajícím rozvaděči tolik volného místa, že tam vejde cca. krabice od bot?

A co třeba krabice od vína? :D

V letáku čtu, že si to mám bez problému strčit do rozvaděče a pak uvádí onu velikost, tak by mne zajímalo, kdo má doma tak velký rozvaděč.

Kdo si myslí že mu moc svítí světla ať si koupí menší žárovky, komu moc hřeje žehlička ať si nastaví termostat atd.
Filtrace a snížení napětí může mít pozitivní vliv na prodloužení životnosti některých spotřebičů.
Kompenzace za elektroměrem vedení ke spotřebičům neodlehčí a běžné elektroměry měří stejně jen činnou složku takže to je jedno.

Pak tam je možnost u zařízení výhradně pro osvětlení napojit externí snímač, takže když "je vidět" světla zhasnou.
Tady asi může nastat ta největší bomba úspora  :D

Omlouvám se, byla to jen nevhodné připomenutí krabice od vína plné bankovek. (dance)

To je zas nějakej kondík v krabičce, ne? :)

Připomíná mi to Eltrick, kterej údajně snižuje spotřebu u elektrokotlů (a dalších odporových topení)... Nebo takový ty krabičky z číny, jak si zapojí člověk doma do zásuvky a šetří...

Jako elektrikář bych neměl problém umístit toto zařízení do domácího rozvaděče.
Počítal jsem s rozšířením. No a nakonec by se to hodilo, ta úspora, že?  ;)

Myslím, že diskuse o plavajících ženách by měla mnohem větší smysl, než neustálé diskuse na téma: světový vynález bourající fyzikální zákony za pár tisíc od skromných lidí co nechtějí Nobelovu cenu.

Tým (ne)skromným  doporučujem prečítať knihu "FYZIKA NEMOŽNÉHO" od Michio Kaku.  (dance)

Počteníčko pro odborníky! Zdroj: ESelectronic (.eu)

Jak spořiče energie fungují

ES - LES coby špičková elektrická technologie aktivně sleduje a zlepšuje účiník ,  harmonické kmity a přechodové jevy –rázy při dodávkách elektrické energie pro všechny druhy zátěže osvětlení.

ES- LES optimalizuje průměrné účinné napětí optimalizací velikosti sinusové vlny, což vede k poměrnému poklesu formy proudové vlny lineárně a snižuje skutečnou spotřebu elektřiny pro zátěže osvětlení a smíšené zátěže.

Nejnovější model spořiče energie pro osvětlení je navržen speciálně pro luxusní nároky s pokročilým indukčním principem proudění za účelem dosažení větších úspor energie udržováním stejné úrovně světelného toku (lumenů). LES udržuje optimální napětí pro světla mezi 215 až 220 voltů (podle typu světel) bez nežádoucích účinků na ostatní parametry jako je snížení svítivosti a životnosti svítidel.
LES optimalizuje vaši vstupní dodávku elektrické energie o 10%,  váš účet za elektřinu bude nižší o 16% a adekvátně se sníží také karbonové emise; to vede k delší životnosti používaného elektrického zařízení až o 60%.

Aplikace LES je používána už od roku 1989 pro zátěž osvětlení skládající se ze zářivek, jako jsou lampy HPMV a HPSV, žárovky, halogenové žárovky, kompaktní zářivky (CFL),  diody vydávající světlo (LED) atd..

LES – dálkové řízení – Monitoring Systém - (MS) je centrální stabilizátor napětí navržený pro řízení množství energie dodávané do obvodů osvětlení optimalizací napětí v programovateln ých cyklech co do hodnoty a času dle odhadované hustoty provozu. (obrázek)

To jsem z toho jelen!

A což takhle dvouplotýnkový vařič zapojený do serie s přívodem bytu, neušetřil by více?

A co tomu řekne impedance smyčky, pane kolego? (dance)

Nevím, zatím jsem s ní o tom nemluvil (dance)

To je zajímavý postřeh  :)  jaká je asi impedance smyčky za ENWOXEM? V některých instalacích rezervy jsou a někde moc ne...

A co tomu řekne legislativa?

ještě doplním: jak to bude s impedancí smyčky například u zařízení COMBIWOX CWT 3350, 3 x 350 A? Viz katalogový list v příloze.

Někdy je ta úspora tak trochu "kontraprodukti vní"!
To si někdo koupí "úsporku" na chodbu, ta úsporka odebírá cca 5x méně než "klasička" a protože jí vadí časté zapínání, nechává se svítit celý večer, od setmění do doby, než se jde spát, nebo LED s 20x - 50x menší spotřebou proti "klasičce" je rozsvícená celou noc. Takže proti těm "několika minutám několikrát za večer" je výsledná spotřeba srovnatelná i vyšší než "u klasičky". Navíc dáme vydělat někomu "na východě",  trochu "zabíjíme" přírodu dopravou úsporek do Evropy, trochu ničíme přírodu při výrobě a hlavně likvidaci "úsporek".

Už jsem to sem psal - ušetřili jsme na ohřevu vody. A bez "speciálního přístroje" - vypadá to, že nový bojler má podstatně menší ztráty do prostoru než měl starý, dobře zaizolovaná plastová trubka ve zdi je také o něčem jiném než stará "železná"...
Kdyby mě někdo ve správnou chvíli vnutil "spořítko",  dnes bych na ně možná pěl oslavné ódy...

P.S. Co kdybychom dali do rozvaděče řízený usměrňovač a filtraci (aby do rozvodu šlo DC 230V)? Pak bychom snížili ztráty dané kapacitou a indukčností vedení...

Tohle se mohlo vyplatit v přenosu na vzdálenost nad 1000km, jestli si to dobře pamatuji, kdesi jsem o tom četl nějakou práci, ale už je to strašně dávno, dnes by to ekonomicky určitě vycházelo jinak.

Jen pro doplnění - informace z internetu:

Již vzpomínané kabelové propojení Anglie s Francií podmořským kabelem o délce 64 km bylo realizováno v roce 1961. Stejnosměrné napětí protékající dvěma vodiči je ±100 kV, proud je 800 A a přenášený výkon tedy 160 MW. Podobný, ale jednožilový podmořský kabel spojuje už od roku 1954 Švédsko s ostrovem Gotland a na vzdálenost 96 kilometrů přenáší výkon 20 MW při napětí 100 kV. Rovněž dánský Alborg je propojen se švédským Göteborgem stejnosměrným přenosem o napětí 250 kV vedeným zčásti venkovními vodiči (86 km) a zčásti pod mořem (87 km). O tři roky později (1968) bylo položeno vedení mezi Sardinii a Korsikou, podmořský kabel je dlouhý 116 km, venkovní vedení dokonce 280 km. V roce 1972 byl položen kabel mezi Londýnem a 88 kilometrů vzdáleným Kingsnorthem. Důvodem, proč bylo využito kabelového stejnosměrného přenosu napětí, bylo příliš husté osídlení oblasti okolo Londýna. Jiné stejnosměrné přenosy jsou již postaveny v USA, Kanadě, Kazachstánu a řada dalších je ve výstavbě.


zdroj a podrobnosti  zde: veveve.energyw eb.cz/web/index.php?display_page=2&subitem=1&ee_chapter=5.3.3

U těch jednožilových vedení je druhým vodičem zem, velice by mě zajímala konstrukce uzemnění.

Má tedy cenu si v těchto lokalitách s bludným proudem pořizovat zinkovou rakev?

A není lepší využít čas na něco smysluplnějšíh o, než ho ztrácet psaním o nesmyslech? Těch se na posloucháme dost z rádia i televize.
Raději jdu dopisovat nějaké revize, než řešit nějaký nesmyslný ENWOX, nebo zinkovou rakev.
 (beach) (drinks)

To jsem rád, že nejsem jediný, kdo takto vstupuje do nového týdne...
---------
K tomu DC proudu pro "podmořské kabely":
U AC existuje tzv. vlnové délka, vychází se z rychlosti šíření, pro frekvenci 50Hz by byla vlnové délka 60 tisíc km. Problém je, když se "trefíme" do násobku lichých čtvrtin vlnové délky - kdyby se např. podařilo udělat vedení dlouhé 15 tisíc km (v kabelu je to méně, protože rychlost je nižší díky kapacitám i indukčnosti),  tak při zkratu na konci by se vedení chovalo na začátku jako "rozpojené" a při rozpojení na konci by se vedení na začátku u zdroje chovalo jako zkrat!

Jestlipak by nešlo vedení "uměle prodloužit" nějakou indukčností, aby to po zatížení na konci bylo u "elektroměru" vyhodnoceno jako "rozpojené"?

Mám vrátit vysvědčení ze základní školy...?
300 tisíc/50=6 tisíc
Asi blbnu z hladu...

Kol. Fuk byl rychlejší, než jsem to napsal, je to tady, takže už jen pro pořádek v základních jednotkách:

300 000 000 : 50  = 6 000 000              [m; Hz; m]


Edit: kol. Schwarz už se také opravil.

Bojím se, že fyzikální zákony neošálíte. Tu energii prostě musíte dodat, jinak nesvítíte, netopíte, netočíte. Ledaže by se dalo využít nějaké slabiny elektroměrů. Tady vidím určitou možnost. Rozhodně se ale obávám zvýšení impedance smyčky u těchto zařízení. Revizi při montáži asi nikdo neřeší.

Chovalo by se to jako laděný obvod s prachmizerným činitelem jakosti, takže spousta jaloviny...

Tudy asi cesta nevede, byla by to tlumivka jako hrom a na konci velké nic. Skoro jako vedení před elektroměrem dlouhé 1500 km (při 230V).

Zajímavé je, že si nikdo nevyjádřil k tomu, kdo tento zázračný přístroj uvádí na trh.
Je jím společkost CAUTUM s.r.o. . (norm)

PS: Co všechno ty dnešní ženy neumí. (doh)

Přehled nemám, ale přikládám grafické znázornění v čem spočívá jejich "FÍGL". Elektrickářům bude vše hned jasné. :o  (doh)

A ještě tam napíšou "by jste"!  (zle)

Copak čeština, ale jejich kreativita se neomezuje jen na ni. I taková lineární škála se dá "přizpůsobit",  aby lépe podpořila argumentaci.
Do jejich obrázku jsem fialově dokreslil lineární napěťovou škálu - povšimněte si posunutí rysek 210 V a 240 V.