Diskuse Elektrika.cz

 
Něco o tomto problému vím, ale raději se zeptám ať mám úplně jasno.

Dělal jsem ve firmě kde revizní technik vyžadoval dotáhnout do koupelny zel. žlutý vodič CY 6 a provést ochranné pospojování. Zásuvku na pračku jsem do pospojování nezahrnoval.
Momentálně dělám ve firmě, kde reviznímu technikovi stačí do koupelny dotáhnou vodič CY 4 a vyžaduje zatažení i do zásuvky na pračku.

Stačí vodič CY 4mm2 ZŽ a musí se spojit se zásuvkami v koupelně (pračka, top. žebřík, umývadlo.....)?



MODERÁTOR: Dotaz postoupen dál k řešení i přes to, že se tu tento problém již několikrát řešil.
                      V tomto problému není stále jasno a mnozí si to stále vykládají jinak než je psáno v ČSN.
 

6mm2 by měl mít vodič hlavního pospojování, pokud tam není důvod pro vyšší (při proudech vyšších než 10mA požaduje 33 2000-5-54 (ed.2 i 3) 10mm2, zavlečení bleskových proudů,...)
Koupelna - tam je doplňkové pospojování
Možná se mnou někdo z kolegů nebude souhlasit, ale dovolím si tvrdit, že vodič PE v CYKY kabelu ve zdi "je chráněn proti mechanického poškození" takže pokud je rozvaděč někde poblíž, netrvám na tom, aby do zásuvky vedl další vodič (protože "čtyřka" se do některých zásuvek těžko zapojí),  ale pouze u nových instalací, které jsou v Cu a "za chráničem"!
Ale je to "moje prezentace toho, co jsem si z norem vybral..."

Plně s Vámi souhlasím, tento názor jsem si potvrdil též prostudováním TNI 33-2000-7-701 a článku "Poznatky k využívání ČSN 33-2000-7-701 ed.2:2007" od Ing. Karla Dvořáčka, ELEKTRO 3/2008.

S tím nelze, než souhlasit.
Navíc bych byl zvědav, jak tam zapojí tu čtyřku do většiny zásuvek  :(
Milionkrát opakované. Kdo chce, ať si ten kolík uzemní zvlášť 4. Hotovo a dál bych to neřešil, je třeba uvažovat hlavou.

Ono je to někdy nepochopení, někdy neznalost .....
Už jsem viděl asi 2 roky nazpět nové oper. sály, kde firma narvala jakož to pospojení 4 Cu do běžných zásuvek....mon téři ku...vovali jak to zapojovali.... .projektant to tak udělal ? Tak mu plnili projekt ! (norm)
Je to nyní tuplované 2x ale v roli montérů jsem jim nezáviděl! :-\

Jasné do zásuvek narvat navíc čtyřku a pračku jako takovou mít na jedničce pohyblivým přívodu s fastonem na rezavém plechu uvnitř

Mnoho elektrikářů dělá místo doplňujícího ochranného pospojování pro jistotu ještě jedno "hlavní",  což ale není třeba, ani není normou vyžadováno.

Osobně jsem přesvědčen, že není nutno tahat sólo ochranný vodič doplňujícího ochranného pospojování, pokud je tato funkčnost (dostatečně nízký odpor) splněna pomocí ochranných vodičů přívodních kabelů.

Ale místní ochranné pospojování, například s radiátorem, který je pomocí vodivého potrubí spojen s hlavní ochrannou svorkou až někde ve sklepě, je samozřejmě nutné. A na tento radiátor (potrubí k němu) se vztahuje požadavek pospojení uvnitř popřípadě vně místnosti.

Důležité je dodržet, aby R≤ 25/Ia.

v normě je přeci napsáno, že dopl. pospojení v koupelně je nutnost, 4mm nechráněný vodič(bojler, radiátor...) a 2,5 chráněný mech.,  do zásuvek přeci stačí natáhnout ten menší průřez, coo??

Přečtěte si článek 3.9.5 TNI 33-2000-7-701. Pokud není v koupelně předmět náchylný k přivedení potenciálu, nemusí se doplňující ochranné pospojování sřizovat. To znamená, že ani do zásuvek nemusíte zavádět další ochranný vodič. pokud je v koupelně například bojler, musíte ho pospojit, tentokrát již 4 mm2 Cu. povedete ji do zásuvky (máte problém),  nebo raději do blízkého rozvaděče? Zásuvky máte tak jako tak pospojené ochranným vodičem 2,5 mm2 Cu. Bavíme se o soustavě TN-S a povinném proudovém chrániči.

Ten bojler nemá svůj PE?

Kol. Kotek myslel asi zemnící bod boileru.

Pokud k bojleru vede 3x1,5 mm2 Cu, už je to asi za hranou, nebo ne?

Za hranou čeho?

Za hranou normy - min průřez 2,5 mm2.

To Malík, ano to je jiná, pokud je spotřebič vybaven zvláštní svorkou, která se musí dle návodu výrobce nebo z logiky věci někam připojit

Jojo, přesně tak sem to myslel  :)

To Kotek, doufám, že to nepopletu, ale požadavek na větší průŕez se uplatňuje pokud není PE součástí napkabelu

To nedokážu nyní potvdit ani vyvrátit, já bych tam ale raději viděl minimálně tu 2,5-ku, nebo raději další ochranný vodič. Třeb nám ještě někdo poradí. mimochodem, pokud to budeme brát hodně ležérně, můžeme tu zvláštní svorku připojit také ochranným vodičem přívodního kabelu.

A jste si jistý, že je taková ležérnost správná? Co třeba návody výrobce? Ty se nečtou?

Strana 6

Osobně patřím k pospojovačům. SIce ne za každou cenu, ale přece jenom se snažím uvést vše v koupelně na stejný potenciál. Už se mi několikrát stalo, že jsem musel někde pracně dodělávat místní pospojení. Naposledy cca před dvěma lety, kdy se tím vyřešilo brnění během sprchování. Je pravdou, že se to stává většinou tam, kde není rozvaděč vzdálen jen pár metrů, ale třeba v jiném patře. I malý rozdíl potenciálů pak dokáže citlivější osoby občas trochu potrápit.
Na druhou stranu znám i mnoho koupelen, kde toto není a nemají tam nejmenší problém.

Osobně nevidím problém v tom, připravit do koupelny kousek "pospojovacího drátu",  abych předešel možným problémům.

S tím nelze než souhlasit, ono pospojení jako takové se musí řešit případ od případu a vyžaduje u projektanta již zapojení hlavy, nikoli pouze CTRL/C/V a jiné údaje v hlavičce projektu

Nevím proč??   ;D ;D
Na 1600 W až moc !  ;D ;D ;D

Běžná praxe.... (dance)

Když si položíte otázku, k čemu slouží doplňující pospojování a co musí splňovat a správně si na to odpovíte, tak tu nebudete radit takové blbosti jako, že něco nedělat nebo obejít, zjednodušit a podobně.
Doplňující ochranné pospojování se považuje za doplnění ochrany při poruše. Uvedení všech přístupných vodivých částí, neživých vodivých částí a zásuvek na STEJNÝ POTENCIÁL.

Myšlenka je to sice dobrá, proti dlažbě na podlaze v koupelně a na ní stojící bosé osobě, ale moc nefunguje...

Takže budeme kombinovat X doplňkových ochran?
Jsem zastáncem..... ..............

a./ bojler připojit na doplňující pospojení CY4mm2 pokud je bojler vybavený místem pro toto pospojení
b./ trubky topení CY4mm2


a dál bych neblbnul

Jsou tu blázni, co pospojují vodovodní baterie namontované na plastovém potrubí, konstrukci plastové vaničky ke sprcháči a kompletní konstrukce
SDK. Nechápu.

Zásuvky jsou připojeny přes proudový chránič kabelem CYKY-J3x2,5mm2...............proč do nich cpát ještě CY4mm2? Nesymsl.

Asi tak.  ;)

To: Pavel Horský
Doplňková ochrana to má v názvu, že je doplňková a nepochopení pramení zřejmě z neznalosti učiva základní školy.
Vámi navrhovaná doplňková ochrana je děravá jako cedník a jestli s takovým uvažováním i projektujete, tak potěš pánbůh.
Co se týká přivedení nebezpečného potenciálu vodovodním plastovým potrubím, tak mám ověřeno měřením, že to je možné - tedy vodovodní baterii připojit na pospojování.
Pří měření elektrické pevnosti došlo k průrazům (měřeno AC). Je matoucí, že někdo měří Ohmy a vychází z měřené hodnoty (měřeno DC),  která se zdá být vyhovující. To asi pramení z neznalosti rozdílů U max. mezi AC a DC.

Reagoval jsem pouze na předchozí příspěvky, z toho ještě neplyne, že s tím souhlasím.

Prosím, přečtěte si pozorně článek 3.9.5. TNI 33-2000-7-701, především posůlední odstavec před poznámkou.

To zerotest: zrovna o tobě jsem psal v mém předešlém příspěvku
                    Je to tvůj názor, tvoje teorie, tak se jí řiď a prováděj, ale nevnucuj  to prosím ostatním!
                    Mohl jsi připomínkovat ČSN 33 2000-7-701 ed.2 a stejně tak TNI. Jistě by tam uvedli problém s plastovým potrubím a navrhli
                    řešení.  
                    Ale jsem rád, že jsi  se ozval. I kvůli tobě byl tento příspěvek vpuštěn do diskuse, i když jde o opakované téma.

Mohl byste popsat mechanismus přivedení nebezpečného potenciálu plastovým vodovodním potrubím?

To:Miloš Kotek
Zásadně TNI a PNI nepoužívám, protože místo aby udělaly jasný výklad, tak z nich akorát zblbli i dobří elektrotechnic i a spíš se hodí jen pro provádění nějaké zvláštní aplikace.
Vycházím z ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 - článek 415.2. Pospojování se provádí dle ČSN 33 2000-4-41 článek 415.2 a ČSN 33 2000-5-54 ed.2 článek 544 a 543, a pro méně chápavé je tam i obrázek příloha B (informativní). Z toho obrázku je patrné, že ke každému elektrickému zařízení (čtvereček s písmenem M) jsou vedeny dva vodiče a to ochranný vodič (PE-pro automatické odpojení od zdroje) a vodič pospojování (vodič doplňkové ochrany PE). Není na tom nic složitého (není důvod k použití TNI). Chyby se dělají, když někdo spekuluje co a jak obejít, ušetřit…  

To:David Hruda
Z principu toho, že voda není izolant! Údery blesku do vodní hladiny slané i sladké vody případně uder blesku do celodřevěného objektu kde možná ani nebyly kovové hřebíky - mokrá střecha a proud vody z ní dokázal vytvořit rozdílný potenciál, tak v čem je voda v trubce jiná (myšleno vlastnostmi).
To:Pavel Horský
Dělám měření elektrické pevnosti u rozvaděčů a v případě průrazu je zařízení nevyhovující - nebezpečí přivedení jiného potenciálu, požáru…
Když stejně změřím potrubí a je průraz, tak je tam nebezpečí přivedení potenciálu nebo uvažuji špatně? Prosím vysvětlete mi to - uniká mi rozdíl. Pořád mám zažité, že existuje vodič - polovodič - izolant. A voda není izolant. 
Ani jeden z vás, kteří mě kritizujete, neměl dost odvahy provést jednoduché měření na potrubí, takže nevím, o co vám jde.
Pozn. jednou jsem se pokoušel připomínkovat ČSN EN, ale než jsem se dopátral kde a jak, tak bylo pozdě a mě to znechutilo, že z dalšího rezignuji.

Ač jsem nebyl osloven, odpovím jedním příkladem.
Plastová vodovodní stoupačka v souběhu se svodem hromosvodu, přes 4 poschodí. Odděleno cihlovou zdí.
Odbočka ze stoupačky vedena nad SDK do kuchyně a koupelny.
Takže SDK stropní konstrukce v koupelně, a výtokové baterie v kuchyni i koupelně, jsou připojeny na DOP.

Zde myslím můžeme vyloučit přeskok, pokud by k němu došlo, DOP by asi moc platné nebylo, uvažujete tedy o vzniku napětí ve vodním sloupci v souběhu se svodem? Pokud budu uvažovat vzdálenost minimálně 50 cm, souběh cca 12m,  o jaké napětí by se mohlo jednat?
(věřím, že to buď víte, nebo spočítáte mnohokrát rychleji než já, tak se ptám).

Možná jste si všiml u čtverečku s písmenem M také slovíčka "Alternativně". Toto slovíčko silně prolamuje vaše dogma a připouští připojení PE vodičů zásuvek pouze k rozvaděči. A ještě poznámka: bylo by dobré, pokud chcete ostatní diskutující urážet a osočovat z neznalosti, sám se představit a nevystupovat anonymně. Není to vůči ostatním férové.

Mám dojem, že zrovne s "zerotest" se to tu již řešilo. Já osobně jsem velice alergický na to, když diskutuji s někým, komu nevidím tzv. do xichtu.
Pokud se mi dotyčný nepředstavil, může jít o bůh ví koho, tak této nebo tomuto já tykám.
Dál to neřeším. Když se někdo rozhodne skrývat svoji identitu, je to jeho svobodné rozhodnutí, stejně jako moje k chování k jeho osobě.

Co se týká průrazu a následného zavedení jiného potenciálu, pak by tedy bylo potřeba ošetřit např. armování v panelových domech a to by šlo asi velice těžko. Kdo ví, co zedník při stavbě provařil a na co se vyflákl.
Nějak mi nedochází, kde...do čeho by měl blesk udeřit, aby se nám ve velkém objevil nebezpečný potenciál na výtoku z vodovodního kohoutku.
Pokud se jedná o nové  výstavby, plast již vstupuje do domu. Před domem je opět plast. Že by nám vlétl potenciál do koupelny např. do 4 patra a fláknul mě do huby při čištění zubů?  Beru to jako žert. To nemůže nikdo myslet vážně.

Tak asi zůstanu hlupákem, protože podle mě vodovodní baterie NENÍ elektrické zařízení a když je tam rozvod v plastu, izolační stavy v řádu X MegaOhmů, tak to risknu a dám na to "razítko" i když tam pospojení není.

Já dokonce nemám do pospojování připojenou skobu, co nad ní visí polička nad postelí... A když přijde déšť od východu, mohla by se promáčet zeď, mohl by se tam zanést nějaký potenciál a co kdybych rozespalý šátral po budíku...?

To:Miloš Kotek. To alternativně je šipkami k vodiči č. 3 (vodič doplňujícího pospojování). Mluvíme doufám o stejné normě, tedy ČSN 33 2000-5-54 ed.2 ze září 2007. Bavíme se o dvou samostatných ochranách, které jsou na sobě nezávislé. Když budu mít jeden vodič, tak nejde o nezávislé opatření - porucha na jednom mi negativně ovlivní druhé opatření. Celá 4-41 hovoří, že ochranná opatření se nesmí vzájemně negativně ovlivňovat, protože jinak ztrácejí smysl. Doufám, že urážkou nemyslíte to s tím obrázkem, protože já se na něj dívám, když mi to není jasné a nestydím se za to.

To:Pavel Horský
Škoda, že jako odborník na slovo vzatý jste neprovedl měření elektrické pevnosti a pak se vyjádřil. Ale budiž. Důležitější je asi opravdu ta identita.
V paneláku jsou určitě provařené nosné armatury - když jsem si doma dělal úpravy a novou elektriku, tak na několik prutů jsem narazil a změřil si hodnoty. Byly všechny pod 1 Ohm proti PE, a jak jsem později zjistil, tak je to logické, protože ty panely drží pohromadě ty svary.
Kde se vezme rozdíl potenciálů? Ta voda mi přivede zem blízkého okolí a je rovna +- 0V a blesk v případě úderu je kolik kV, MV…,  mám věřit, že když letí výboj takovou dálku, tak těch pár metrů nezvládne? Nechápu, proč o tom někdo uvažuje a nedej bože tomu snad i věří.

To:Jiří Schwarz
Předem se omlouvám za hloupou otázku.
Slyšel jste někdy skladbu slov jako , ,cizí vodivá část,,  
A pak se můžeme bavit nad tím, jestli je nebo není schopná přivést (nebo trvale přivádí) nebezpečný potenciál.

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) Pánové,

Tak při čtení tohodle téma mi v hlavě vyskačil dotaz, zda jsem udělal správně rekonstrukci koupelny a chtěl bych od vás slyšet "správně" nebo případné nadávky, protože tam příští týden zatáhnu revizáka a nechci dostat sekec :)

- Rozměr koupelny je 160x210 cm
- Vana: 160cm, rohová, zazděná, materiál - sklolaminát
- Umyvadlo: keramika
- Vodovodní a odpadové potrubí komplet z PVC
- Světla: 3x1,5mm Cu vedení s napětím 12Vdc, na vyvodu do koupelny redukce na lycnu, která napájí 2 LED pásy
- Zásuvky: 3x2,5mm Cu přivedeno do dvoj-zásuvky u dvěří; kryt zásuvky dodatečně utěsněn akrylem

Stejnosměrný zdroj je umístěn v samostatné krabici vedle jističů;
Jištění: 16A jistič char. B pro zásuvky a druhý 16A char. B pro droj Vdc (Napajení zdroje je 1-f L,N,PE, 230Vac, 16A)

Já bych ten přeskok tak úplně nevylučoval, a vzhledem k elektrické pevnosti vody, nevelkému průřezu a malé el. vodivosti vody by to DOP mělo zvládnout.
Ale máte pravdu, že jsem uvažoval spíše indukci, a to v řádu desítek kV - ten souběh je spíše 20 m (dům s vysokými stropy).

No, tak teď jste mi nasadil brouka do hlavy, strávím večer pátráním v paměti (tam ale asi zbylo málo, takže s podporou google) a počítáním, jaké napětí za různých podmínek může vzniknout.
Tak vám teda pěkně děkuju....
 :)

Spousta na sobě tzv. nezávisl. opatření je ve svém důsledku velice závislá na doposud nevyměněném Al vodiči PEN někde na přívodu, ale k tématu:
váš výklad chce být přesný, ale bohužel není, samostatné ochrany (či jak hovoří 4.41.ed.2 "ochranná opatření") to je to o čem správně píšete, že se nesmí ovlivňovat atd.,  s tím je nutno souhlasit, nicméně je třeba si povšimnout členění normy, kdy oddíl 415, pod kterým se skrývá pospojování již není zahrnut do běžných ochranných opatření, ale je postaven zvlᡚt, ale o tom se dá polemizovat, o čem ale nikoli, že tento oddíl coby "jedno z ochranných opatření" obsahuje jak ochranu pospojením, tak ochranu proudovým chráničem, přičemž konkrétně u koupelen jsou použity oba způsoby z jednoho oddílu, tudíž je vyloučeno jejich vzájemné ovlivňování v duchu normy.

Doplňující ochranné pospojování coby doplňková ochrana „vzniká“ v zásadě „samovolně“ při napájení různých zařízení v daném prostoru z rozvaděče, který není příliš vzdálený, tak aby byla splněna podmínka čl.415.2.2, přičemž za 50V bych v případě koupelny určitě dosadil hodnotu menší.
Příklad:
V koupelně je vždy na zvláštním okruhu instalována zásuvka a svítidlo třídy I, rozvaděč je vzdálen od koupelny 10m.
Budu propojovat samostatným vodičem kolík zásuvky a neživou část svítidla?

Co se týká připojování plastového potrubí, rsp. vodovodní baterie:
Je třeba si uvědomit, že pokud nemám v koupelně plechovou podlahu, připojenou k pospojení a takovou „téměř izolovanou“ část jako je vodovodní baterie na plastovém potrubí přesto zahrnu do pospojení, tak si zvyšuji podíl vodivých částí v koupelně (na kterých se může v případě poruchy jakéhokoli spotřebiče v domácnosti, či problému s vodičem PEN na přívodu domu/bytu oproti mokré podlaze v koupelně objevit potenciál),  navíc kovovou baterii beru většinou celou do mokré tlapy a blbě se pak uvolňuje (obdoba přísných požadavků např. na ruční el. nářadí).

Není to pro mně..ale napíši.... ;)


TNI se používá zásadně s ČSN !!A chytrý elektrotechnik ji určitě použije na rozdíl od toho co neví VO CO GOU používá, protože je tam celkem dobře vysvětleno jak to tvůrce myslel ... ;D ;D ;D
Je tam výklad,,  který v normě nemůže být, protože máme EN a tam to nesmí být !


PNI je rovnocená jako ČSN např. u distribučních společností a tím se také řídí !!Nevím jestli jste pro ně dělal?? :(   Je to vesměs 99% ČSN... (dance)

Třeba v mém oboru zdravotnictví jsme TNI používali i na velké projekty nemocnic, za stovky milionů Kč...
Protože nic nového nebylo, a tak instalace dnes odpovídá cca 90% nové ČSN 33 2000-7-710...
z letošního roku...

Pasovinu okolo domu este nemas? :)

Dobře, ponechme stranou, že jste se právě označil méně chápavým. Pracujete podle obrázku v normě, Ok, špatně to asi nebude. Ale jak to děláte, pokud se třeba roky používal kovový ventilátor s kovovou trubkou a najednou se začne používat plastový větrák s plastovou trubkou? Taky na to lupnete žlutozelenou CY4? A do zprávy napíšete, že je to lapač blekoplazmy po zásahu jímače na komíně?

U každé práce se musí především myslet!! Norma nenorma.

Mám pocit, že táto debata k ničomu nevedie. Každý prípad je špecifický a musí sa posúdiť na mieste. Osobne sa mi prieci predstava zapajania CY4 v zasuvke, nakolko vacsina na to ani nema prisposobene svorky a v pripade sluckovanej zasuvky si to okrem pouzitia svorky pod strojcekom ani prestavit neviem (a to zavana prasacinou). Ž/Z vodič v prívodnej CYKYne pod omietkou sa da povazovat za mechanicky chraneny. Ale norma, nenorma v prvom rade by sa mal projektant zamysliet, co ,  kde ,  odkial a ako pospojit a nasledne svoje riesenie dat do suladu s normami. Inej cesty niet.

Ano, toto tvrzení se mi líbí.

Máte naprostou pravdu.
Když si položíte otázku, k čemu slouží doplňující pospojování, tak dojdete k závěru, že doplňkovým pospojením se neřeší případné zavlečení bleskového proudu.
Tudíž k nějakému měření izolační pevnosti zde není žádný důvod.

Osobně při revizích měřím v koupelnách přechodový odpor mezi mísícími bateriemi a PE/PEN potenciálem a v případě, že vodivé spojení není prokázáno, tak i izolační stav mezi těmito částmi.

V případě, že izolační stav je vyšší, než uvedený v ČES 33.01.94 (> 100 k Ohm),  pak je pro mne dostatečně izolační a tudíž nenáchylný k přenesení nebezpečného potenciálu.

Nebo si snad myslíte, že pánové Ing. M.Kříž, Ing. V. Kroupa a Ing. A. Lisý neumí počítat ?


BTW: Jak už zde psal kol. Šohajda - ve zdravotnických prostorech se "honí" jiné rozdílové proudy a dotyková napětí (a to řádově!) a že by tam někdo tahal a zapojoval nějaké CY 4 do PE zásuvek, tak to asi takhle ne.  (no)

...které se naopak řeší ekvipotenciálním pospojením, což je něco ale úplně jiného, že  ;)

Kamile je tu otázka nakolik se od revizáka očekává předvídavost zhoršení stavu pod normové hodnoty, u nových plastových trubek je to v pořádku, ale jistě se stav zméní po pár letech vytvořenim rezavé cestičky v trubkách, osobně bych stav řešil vložením metru nerezové trubky do rozvodu vody několik metrů před baterií a následným lopingem na plastových trubkách, pospojení jen baterie jak jsem již uvedl stav spíše zhorší a pro vyrovnání potenciálu jako takového je baterie navíc krátká, on panuje mezi elektrikáři pospojovači mylný názor, že se pospojuje baterie, ale správněji by se mělo uvažovat pospojení vody coby media, nedocházelo by tak často k nedorozuměním

Teď by se ještě měly probrat pákové baterie připojené tlakovými hadicemi u kterých není páka  vodivě spojená s tělem, nerezové sifony s vývodem do plastového potrubí se špuntem na kovové tlačítko a bude to komplet.

 :)

Vychadza to z mojich skusenosti.. projektovanie pospajania napr. v budove, kde je telefonna ustredna so zemnenym + polom, tam si treba dobre rozmysliet co s cim a ako.

potom sa vynara otazka, ci nepospijit aj titanovu tycku, co som mal rok v chrbte....

To:Petr M
Plastový ventilátor s plastovou trubkou je asi zařízení třídy II a co byste chtěl na tom pospojovat? Snad jedině kvůli statice. Jste si jistý, že proud páry komínkem na střeše kde nebude dobře vnější LPS, nemůže způsobit vniknutí části blesku plastovou trubkou do objektu? Bohužel může a taky se to stalo. 

To:Daniel Hudzík
Jste si jistý, že přívod k zásuvce se nemůže přerušit? Ale může. Kolikrát jsem se setkal, že byla uvolněná nebo zoxidovaná svorka a o provrtaném kabelu se ani nebudu rozepisovat.

Netvrdím, že nie. Je samozrejmé, že sa snažíme vplyv prípadnej poruchy eliminovat napríklad pospojením zásuvky. Vravím len o tom, že každý prípad treba posúdiť namieste. A opýtam sa inák: ako pospojujete zásuvky pripojené sklučkovaním?

To:Kamil Novák
Nebudu vám vyvracet to vaše zdůvodnění, ale v případě průšvihu vám to možná pomůže snížit trest za nedbalost z 5 na 3 roky. No to se vyplatí. A odvolávka na někoho známého v elektrotechnic e vám nepomůže vůbec.
Ovšem zdravotnictví to je něco jiného. Ještě před 13 lety jsem chodil na zdravotní středisko a naměřené svody nebyly tak hrozné, jako spíš když signalizovalo GZ, že je nevyhovující izolační stav na sítí IT. Počítat umíte, tak si spočítejte jaký byl svodový proud při několika desítkách kOhmů, které stačily k indikaci chyby.

Neměla by zde pak při případném zásahu lidského těla zareagovat doplňková ochrana proudovým chráničem?

To: Daniel Hudzík
Pokud je to šroubový spoj, tak dám delší šroubek a mezi podložku, případně připojím pospojování na poslední zásuvku i když to je takové slabší řešení, ale přívod PE jde alespoň ze dvou nezávislých stran. U perkového systému přidám svorku pod zásuvku a podobně i spoj mezi 4 a 2,5, protože ta 4 by tam šla hodně těžko nebo vůbec - škoda, že to výrobce nezajímá. Akorát jednou jsem byl opravdu dojat a to když jsem zapojoval zásuvku z Lidlu. L a N byly dvě svorky a PE jen jedna a o síle těch plíšků ani nemluvím, no nekup to, když je to tak levné. Výrobci vůbec zapomínají na svorky pro pospojování a to i u zařízení určených do prostorů nebezpečných a zvlášť nebezpečných.

Osobně bych Zerotesta nepodezíral z podobných blbostí. Naopak. Spíš zde mezi diskutujícíma vidím jiný rozpor.
Má pospojení svůj význam i v době proudových chráničů, nebo ne?
Zastávám názor, že má. Nemusí jít zrovna o poruchu, ale třeba jen o drobný rozdíl potenciálů, mezi neživými vodivými částmi v nebezpečném prostoru, jako je koupelna. Na mokré kůži cítíte už drobný rozdíl v potenciálech, ale ještě nemusí jít o takový rozdíl, který by bezpečně mohl vybavit chránič. Přesto to může být pro zákazníka velmi nepříjemné. Pouhé propojení všech těchto částí mezi sebou, rázem tento problém vyřeší. Několikrát odzkoušeno v praxi.
Na druhou stranu riziko z vodovodní baterie je tak zanedbatelné, že ho asi nikdo nebere v potaz. Taky nevidím důvod pro pospojení tam, kde by vodič vedl jen do zásuvky. Vana je plastová, topení - voda v plastové trubce v podlaze a v koupelně jedna zásuvka. Na druhou stranu může zdvojení ohrany jen prospět.
Pokud dám do podlahy el. topnou rohož, nebo pod vanu "bublinky",  nebo na stěnu boiler, tak mám přímo v návodech výrobců těchto zařízení, doporučení připojit to k místnímu pospojení. Tady to pak bude asi jinak.

ASi bych se dost zdráhal to paušalizovat. Spíš to řešit případ od případu. Pokud bych se musel vydat cestou paušalizace, tak v té vyšší ochraně, což je pospojení v každém případě.

To:Pavel Horský
Máte pravdu, že by měl vypnout chránič, tak jako u každé zásuvky v prostorech normálních, ale koupelny jsou prostory nebezpečné a měla by tam být zvýšená ochrana a mě napadá už jen jedna doplňková ochrana pro snížení rizika úrazu elektrickým proudem a to doplňující pospojování všech neživých částí, cizích vodivých částí a provedení dle …
V protokolu je uvedeno dočasné, přechodné, trvalé zvýšené riziko úrazu od elektrického proudu a podle toho se přece stanovuje stupeň ochran. Aby byl úraz, tak se musí sejít několik událostí - např. v zásuvce napětí, připojený spotřebič, porucha izolace, přerušený vodič, člověk v dosahu...,   a těchto situací a jejich kombinací může být nepřeberné množství a záleží na nás, jestli a jak moc nám vadí riziko za takových podmínek. Ovšem pokud poskytujeme rady jako odborníci, tak musíme radit maximální standard bezpečnosti. Nejhorší je že se radí ošizené varianty a ty se ještě dále zjednodušují kvůli úsporám. Je otázka, jestli ochrany děravé jak cedník mají ještě smysl.  
Prostě nevěřím, že někteří odborníci zde to mají doma udělané podle toho, jak zde píší. Nebo, že by kovářova kobyla chodila bosa?

Mýt se jednou za rok?

A zde v diskusích obzvlášť! 100% souhlas!  (jednicka)

To: Jan Franěk
Sice se uvádí, připojení vodovodní baterie na pospojování, ale už dlouho jsme to tak nedělali. Lepší  je dát mosazný mezi kus kdekoli na potrubí a pospojovat. Takže napojení je pak ve stoupačkách v bytě nebo třeba až ve sklepě.
Jinak je to jak píšete - vyrovnání možných rozdílů potenciálů proudový chránič nedokáže. Takže kombinace ochranného opatření a obou doplňkových ochran je standard bezpečnosti.  

Jak jste na to přišel? Já měl dojem, že se zde píše o bytových a podobných koupelnách.


Odkdy se u bytových a podobných koupelen vypracovává nějaký Protokol?  :o


Bohužel nevím co je to "maximální standard bezpečnosti". Mě to připadá jako protimluv.
Za bezpečnostní standard považuji normy. A ta, která se týká koupelen, aktuálně 33 2000-7-701 ed.2, ve svém čl. 701.415.2 píše vždy o "kovovém potrubí",  "kovovém vodovodu",  "kovovém poplastovaném potrubí"... ale nic o plastovém potrubí, mísících vodovodních bateriích nebo o pospojování "kolíků" v zásuvkách.  (no)


Koupelnu mám rekonstruovano u asi před 7 lety.
A divte se nebo ne :
- plastová potrubí (voda i odpady) mám nepospojená,
- pod baterie jsem nestrkal žádné plechové podložky,
- ke kovovému topnému žebříku (pouze elektrický, v tehdejší zóně 3) mi taky žádný PB vodič nevede,
- kovové rámečky bodovek ve stropě (II.tř.) jsem taky nespospojil ...

Jediný nadstandard je v tom, že SDK konstrukce je na několika místech poctivě vodivě propojena a jako celek pak spojena s PE v rozvaděči.




Koukám, že máte v oblibě strašit. Já bych to tak tragicky zase neviděl.



To byste musel upřesnit, byl-li tam GZ11, GZ12 nebo GZ12z. Každý totiž signalizuje při jiném izolačním stavu a každý má jiný měřící proud.

Zrovna v bytových koupelnách se musí postupovat kus od kusu jinak.....použ ívat hlavu ! ;D ;D
Někdy je lepší nic nepospojit.... .jindy pospojit doslova všechno i tu baterii na platovém potrubí ! (dance)

Je to hodně idividuální ! Na to někteří zapomínají a uzemňují nebo naopak nic neuděljí !A vše může být dobře!


Standart bezpečnosti je norma ! Pokud uděláme věc lépe, než je v normě je super!!To je maximální standart bezpečnosti!! ;)

PS:Dělám roky ve zdravotnictví. ...dva lékaři chirurgové vždy (bohužel) budou mít dva názory na pacienta
jeden řekne, ihned na operaci, druhý není potřeba operace....A neodvážím si o nich tvrdit, že nejsou odborníci..... ..něco podobné u elektrotechnik ů ! :o

Ono je to v normě trochu nešťastně a autoři TNI tomu nasadili "korunu" úplně.
Tam doporučují zahrnout do pospojování kovové části rozvodu vody a odpadu a nějaký "snaživý pospojovač" může mít "hodně iniciativní nápady" A jak se říká u nás, iniciativní blbec je horší než třídní nepřítel...

To je tak, když si někdo plete TNI s normami a nebere je jen jako nezávazné čtení na dobrou noc.  :(

To zerotest: s příspěvkem uvedeným k mé osobě s vámi souhlasím. Něco na tom bude.
                    Každopádně se jistě musí hodnotit každá situace  zvlášť a tak k jejímu řešení i přistupovat.

To:Kamil Novák
V koupelnách nejsou nebezpečné prostory? Protokol VV se nemusí nebo nesmí vypracovat pro prostory se sprchou nebo vanou? Ale nemám problém v protokolu VV se odvolat na 7-701. A nevznikla náhodou celá řada 7-7xx právě pro prostory se zvýšeným nebezpečím? Nebezpečí z důvodů vody, způsobů využívání…
Maximální standard bezpečnosti je pro všechny kdo si váží lidí, zdraví - života a dalších hodnot, ale ne všichni mají zdravé podvědomí zodpovědnosti, tak je určeno (třeba ČSN),  jaké zabezpečení se má minimálně provést.
Nestraším, ale z praxe a judikatury se snažím poučit z chyb druhých.
Kdyby jste četl pořádně co jsem zde psal, tím myslím část 7-701.415.2 se odvolává na 4-41.415.2.1 a to poslední dvě slova v tom odstavci, tak byste zjistil, že znějí , ,včetně zásuvek,,  a chápu to tak, že napojení je na kolík zásuvek nebo uvažuji špatně?
Ty izolační stavy měřily myslím GZ 12 a Izomet a něco se mi vybavuje, že hodnota šla nastavit, ale je to víc jak 10 let a z té doby mám vše jen v papírové podobě a dohledat to by byl asi problém. Dneska jsou už ale jiné hlídače izolačních stavů.

Zkusme si tedy tuto situaci rozebrat:
Při poruše máme na neživé části nebezpečné napětí a přepokládaný úraz se stane tak, že člověk se drží jiné kovové, která není pospojovaná a je tedy možno mezi těmito dvěma nepospojovaným i částmi naměřit nebezpěčné napětí ohrožující život.
Pokud se tyto neživé části pospojují, mezi nimi nic nenaměříme. Nemusí ale zareagovat OPNDN a napětí je tam trvale.
Sáhne li si ale člověk na libovolnou z těchto částí, proti zemi dostane zásah. To Achilovka pospojování. Podlaha v koupelnách by musela být plechová a taky pospojovaná. Stejné úskalí by ale bylo při přechodu do takto nepospojovanéh o prostoru a porucha by stále číhala...
Je tedy nutno se zaměřit na pospojování u možných zdrojů zalečení, nejlépe mimo koupelny. To nakonec říká i norma sama.

To: Rozmahel Vladimír
To alternativně chápu tak, že vodič pospojování nemusí jít nejdříve na potrubí a pak na zásuvku, ale třeba obráceně. Někteří z nás pamatují ČSN 34 10 10 a tam v článku 91 byly čtyři řádky a chyby se celkem nedělaly. Dneska je v normě částečný výčet a máme pocit, že co tam není, tak se nemusí pospojovat. Máte pravdu v tom, že při přechodu z jednoho prostoru do druhého by se mělo pospojovat i to co je v dosahu.
Jestli něco nechápu, tak je ten důvod proč nepospojovat. Že si tam přivedu jeden jiný potenciál, ale možná přítomnost několika dalších už asi nevadí.

Pospojování rozhodně ano, ne ale za každou cenu zadrátovat vše.
V síti TN je dobré si představit odkud vodič PEN nebo PE vychází. Je to galvanická cesta ze svorníku trafa. Takže po něm "může přijít vše".
Proto bych raději v koupelně volil příchod něčeho příjemnějšího.  :)

Právě že to slovíčko "Alternativně" nechápete dobře. Doporučuji nakreslit si dva obrázky - jednou vynechat jeden vodič "3",  podruhé ten druhý vodič "3".

To: Pavel Horský
Souhlasím s vámi. Každá situace a prostor může být jiný a musí se řešit individuálně. Proto se snažím tady neradit ke konkrétním případům. Prostě bez vizuální kontroly je to těžké. Tady byl dotaz někoho, jestli má dobře udělanou instalaci, ale takovým stylem popsanou, že bych to nebral ani jako podklad pro stavební povolení. Ani se nedivím, že mu nikdo neodpověděl. Pak vzniká to, že ti co se snaží poradit - odpověď, tak to nemají někdy dost korektní.  

To: Miloš Kotek
Prosím o vysvětlení obou případů. Rozebíráme konkrétní příklad, tak mě doufám nebudete podezřívat z toho, že vás chci na něčem nachytat.

A už jste si to nakreslil?

Ne nenakreslil, ale přikryl jeden a pak druhý vodič a vyhodnotil vyčerpávajícím způsobem ty 4 zařízení a 5 či 6 vodičů. A nezjistil jsem nic, co by mě mělo vést k úvaze, že některý vodič je zbytečný. Dvě na sobě nezávislé ochrany a dva na sobě nezávislé vodiče.
Prosím o vysvětlení obou případů, abych pochopil v čem je moje úvaha špatná. 

Tak ještě jednou: nebavme se o 4 nebo 5 zařízeních, ale pouze o koupelně, kde je elektrický předmět M a potrubí. Pokud vynecháme vodič 3 od přemětu M, zbývá nám ochranný vodič k předmětu M (značen 1) a vodič pospojování 3 z rozvaděče k potrubí. Kde máte pospojované kolíky zásuvek? Opakuji Vaši větu: To alternativně chápu tak, že vodič pospojování nemusí jít nejdříve na potrubí a pak na zásuvku, ale třeba obráceně. Takto to na obrázku opravdu interpretováno není. Jenomže Vy chcete vidět všechno jen tak, jak se vám to hodí. Nevěříte TNI, teď už přestanete věřit i normám?
Jak se zachováte, když přijdete na revizi, kde budou hotové obklady, kolíky zásuvek nebudou pospojované a elektrikář vám bude tvrdit, že ho to na školení takto učili? Že pokud není rozvaděč daleko, stačí ochranné vodiče v zásuvkách, protože máme soustavu TN-S, nikoliv TN-C, navíc proudový chránič a ještě k tomu normy nejsou závazné? Necháte mu to vybourat nebo půjdete pryč?

Navíc v jedné z minulých diskusích byl příspěvek, ve kterém autor hovořil o tom, že stejný výklad a názor jako já mu poskytl na jednom školení sám Ing. Kříž. Lze jistě dohledat Ještě budu pokračovat.

Pokračování pro zerotest:
(Nejprve oprava: V jedné z minulých diskusí, nikoliv diskusích.)

Ještě k Vašemu řešení připojení vodiče o průřezu 4 mm do zásuvky. Radíte použít delší šroubek a podložky. To vám nevadí, že upravujete schválený výrobek? Ten výrobek (strojek) byl schválen pro určitý průřez vodičů, obvykle 2,5 mm2 Cu, též pro jejich tuhost. Jste si jist, že byl zkoušen též pro průřez 4 mm2 Cu, především s ohledem na tuhost? Nebojíte se možného poškození svorek při "zamačkávání" strojku do krabice? Ale to už je zbyrečné, porušil jste výrobek a pokyny pro jeho použití, budete mít u případného soudu problém (sám se soudem oháníte).

Přidám odkaz na Ing.Kříže.
http://www.in-el.cz/?t=205&p=101283
Je to dle seznamu dole s využitím norem ed.2, kterých se týká.

V příloze je výsek naší rozvahy.

Děkuji za podporu panu Rozehnalovi a pro zerotest prřidávám:

 Re: Jak realizovat (pokud vůbec) dopl. pospojování při rekonstrukci bytového jádra?
« Odpověď #23 kdy: 11.07.2006, 08:20 »   

--------------------------------------------------------------------------------

To:Janča a ostatní
Já si to rovněž tak vysvětloval, ale co řeknete na odpověď zpracovatele normy p. Ing. Dvořáčka na dotaz jednoho kolegy:
Vážený pane kolego,
zcela potvrzuji váš názor na možnosti místa připojení doplňujícího pospojování k ochrannému vodič i PE v určených prostorách dle ČSN 33 2000-7-701 . Za ideální stav, především z hlediska kontroly, lze považovat připojení doplňujícího pospojováni na sběmici PE v rozvaděči.
Připojení doplňujícího pospojování dle výše uvedené normy k ochrannému vodiči PE na koliku zásuvky je rovněž možné (a nevidím problém ani technický použije-li se například zásuvka pro průběžnou montáž a tato je z hlediska zásuvkového obvodu poslední),  z hlediska přehlednosti bych toto připojení zařadil na druhé místo. Připojení doplňujícího pospojováni v elektroinstala ční krabici na ochranný vodič PE je rovněž možné, avšak méně přehledné (pokud samozřejmě není tato krabice na povrchu řádně označena) . U doplňujícího pospojováni samozřejmě je nutno dodržet i ustanovení ČSN 33 2000-4-413.1 .6.2, tak jak uvádíte .
K Vašemu druhému námětu - ano souhlasím, že by bylo vhodné zajistit jednotné výklady předpisů, zvláště u školitelů. Doporučuji ovšem zvážit celkový zájem odborné veřejnosti, respektive jak tento zájem zajistit. K tomuto tématu bych doporučuji se věnovat případně na schůzce TNK alespoň v kuloáru .
S pozdravem Karel Dvořáček

Pardon, omlouvám se panu Rozmahelovi za změnu jména !!

To je moucha.

TO Rozmahel + Kotek : bod za bleskové vyhledání relevantních příloh a odkazů  (jednicka)

I když uvidíme, jestli budou autority Ing. Kříže a Ing. Dvořáčka pro zarputilé pospojovače dostatečné.  :-\
Na jiném místě tohoto vlákna na to zatím pánové Ing. M.Kříž, Ing. V. Kroupa a Ing. A. Lisý nestačili.  (no)

To:Miloš Kotek
Z vašeho popisu jsem pochopil, že pro vás alternativa určitě neznamená zapojení vodiče pospojování v možnostech sériové - paralelní - a sérioparalelní zapojení jednoho vodiče pro více zařízení. Obráceně znamená, že přívod pospojování jednou jde prvně na potrubí a podruhé na zásuvku, ale vždy uzavře okruh pospojování.
Podobnou problematiku jako ten váš druhý odstavec jsem už řešil a provozovatel měl možnost buď dodělat pospojování (rozbití kachliček) nebo nechat zažívat brnění sprchující. Škoda, že to předělání už nešlo dát k úhradě tomu kdo to tak zprasil, protože se potenciál objevil až po delším čase při poruše na trafostanici.
Víte co je největší paradox toho sporu? Že se snažíte ušetřit kousek drátu, tak za 50 až 100 Kč.    ;)

To zerotest: Alternativa znamená stále jen jedno. Na moje názory nemusíte hledět, prosím, vyjádřete se k názorům pánů inženýrů Kříže a Dvořáčka. A nekličkujte jako zajíc. Už asi tuším, proč vystupujete anonymně, Vy totiž sám moc svým názorům nevěříte. Pokud se nepředstavíte, jako že ne, odmítám s Vámi dál diskutovat, pro mne to není přínosem. Ještě jste se zapomněl vyjádřit k té Vaší úpravě zásuvek, ale to už nemusíte, amatérismus mě nezajímá.

Žádám moderátory diskusí, aby byly zobrazovány jen příspěvky REGISTROVANÝCH uživatelů, kteří se nestydí za svoji osobu a nesou za své výroky plnou zodpovědnost.

ALe tento potenciál tam stejně máte na PE. Tomu se prostě nevyhnete.

V dobách, kdy u nás byla pouze síť TN-C, bych si nedovedl koupelnu bez popojení ani představit. Proč, asi nemusím nikomu vysvětlovat.
Dnes, kdy používáme síť TN-S a chrániče, se najednou dostalo pospojení do pozadí. Podle mne trochu neprávem. Sice chápu, že nemusím mít pospojené vše od futer, po vodovodní baterii, ale v mnoha případech právě vyrovnání potenciálu, může být a je, dost zásadní ochranou.


A co takhle nejprve provést měření dřív, než provádět rychlé soudy?



A co jako? Je jejich názor ten jediný správný? Má tu nejvyšší právní váhu? To není nic proti nikomu z těchto odborníků (ani proti vám). Velice si jich vážím. ALe to neznamená, že budu slepě poslouchat. Často stačí jen jiná(například vlastní) interpretace.


Vidím, že tady Zerotest dostává trochu za uši a podle mne ne tak úplně právem. Sice taky považuji pospojení vodovodních baterií na plastovém potrubí za úlet a odmítám se dohadovat s vodákama o tom, aby mi cestou do koupelny vložili do plastového potrubí mosazný kus, ale srovnání potenciálů má podle mne význam. Narozdíl od vypracovávání VV v koupelnách, které jsou přímo řešeny normou.

A proč s pospojením souhlasím (i když ne úplně slepě)?


To za prvé

A za druhé, mám stejnou zkušenost s brněním během sprchování a to hned v několika případech. Tedy ne u mne doma, ale u různých zákazníků. Ve všech případech pomohlo uvedení vodivých částí, na jeden potenciál. Nutno dodat, že ve většině případů šlo o poruchu v síti TN-C a poškozené pospojení. V síti TN-S, jsem se s tím setkal prozatím pouze jednou. Ale i to mi stačí k tomu, abych věděl, že se tento stav může opakovat kdykoliv a je jistě dobré mu předcházet.


Žádat můžete co chcete, ale jsou nějaká pravidla. Pokud si je pozorně přečtete, možná si pochopíte. Navíc se zobrazuje hostům i varování o tom, jak mají k názorům diskutujících přistupovat.
Já jsem registrovaný, pod svým vlastním jménem a s reálnou fotografií, přesto souhlasím s velkou částí názorů Zerotesta, co se pospojení koupelen týká.

Ach jo, kolega Novák měl pravdu.

Mnozí možná pamatujete, jak se běžně v dobách dávnějších zkoušela plochá baterie, zda je nabitá, olíznutím. Když to řádně zacukalo jazykem, byla dobrá. Pak se začaly vyrábět baterie 9V s patentkami a to už to lízání docela nepříjemně bolelo. Když vezmeme v potaz, že se jedná o stejnosměrný proud a tak malé napětí, tak to jednoznačně říká, že pospojování není určitě špatně, vždyť po půlhodinové a delší koupeli je naše tělo tak promočené, že se kůže chová prakticky stejně jako ten jazyk. 

Nepatřím mezi šílené pospojovače, ale umím si představit modelovou situaci, která se možná odehrává v mnoha našich domácnostech dost často. Večer se rodina začne koupat a všichni odhodí nějaké to prádlo do koše, poslední co se jde koupat, nahází všechno prádlo včetně toho svého do pračky, která je dnes samozřejmě v koupelně také skoro všude, spustí ji a vleze do vany. V okamžiku, kdy dojde v pračce ke zkratu např. v topném tělísku a část nebo celý zkratový proud půjde vodičem PE, pospojování výrazně sníží proudový a napěťový impuls, který se dostane na ostatní kovové předměty v koupelně.

O tom není sporu. Mohu to vylepšit svým zemničem. Každopádně to ale nemusím galvanicky tahat na baterii do vany, protože to srazím na patě domu.

To jistě ano, ale proč to opět galvanicky tahat na baterii? Pokud zrovna polezu z vany, budu se držet baterie, šlápnu na zem a lehnu... Síť je zemněná.
Jsou tu dva aspekty:
Dotyk na rozpažení - pospojování může eliminovat, proti zemi nikoliv
Dotyk proti zemi      - pospojování nevyřeší nic, není li izolovaná nebo pospojovaná i podlaha

Nejde o žádné rychlé soudy, ale o to, že pokud budu vášnivým pospojovačem a dostanu se na revizi, kde nebude vše pospojováno podle mé "ideologie",  tak nemám co měřit, nebo ano? Že by přeci jen při vidině vydělání peněz vášnivost pospojovačů ustoupila?

Zastáváte se též úprav zásuvek doporučovaných zerotestem?
Výklad obrázku B.54.1 z normy ČSN 33-2000-5-54 ed.2, který uvedl nejprve na svoji obhajobu zerotest - zde s ním též souhlasíte? myslím, že tento obrázek se silně obrátil proti němu a on není schopen tomu čelit jinak, nežli kroucením pravdy.

Takto si představujete odbornou debatu odborníků? Já tedy ne.

... u soudu by to mělo být zhruba takhle -

 ;)

Skor si myslim, ze sa tu kazdy snazi najst nieco ako univerzalne riesenie, ktore v tomto pripade neexistuje. Ine to bude v dome, kde neni ani cm kovoveho potrubia, ine to bude  v sluzobnom byte v budove telefonnej ustredne.

Dle mého je pospojování plastů nemoc z povolání, která je třeba léčit!!! Zapojení CY4 do běžné zásuvky, dnešními rádoby elektrikáři si raději ani nepředstavuji. ::) V některých případech méně znamená více. ;) 

Tak na tomto se určitě shodneme.

Omlouvám se, vypadla mi ta horší varianta soudního scénáře.
Domnívám se, že je dobré tyhle věci vědět, když už se tady soudy zmínily,  protože při našem povolání ...
Před mnoha lety nám chodily na pracoviště zpracované zprávy o úrazech. Byla to výborná věc.
Takový rozbor úrazů souvisejících s pospojováním, by byla určitě věc velice zajímavá a poučná
pro oba tábory.
A bylo by v mnoha věcech jasno, protože šedivá je teorie a zelený strom života..

Miloš Kotek - Posláno: Včera v 11:39
Vodič pospojování z PE rozvaděče ano, ale samostatně. Připouští tam variantu kdy z krabice do zásuvky (cca 1m kabelu u kterého hrozí minimální poškození a do krabice vodič pospojován. Ale je jasné, že když napojím zásuvku přímo z rozvaděče jen kabelem 3x2,5 takových pět až deset metrů a ještě z jiné místnosti, tak je to něco jiného.
Ale stejně musím mít pospojované další zařízení. Píše tam o napojení poslední prosmyčkované zásuvky jako o horší variantě a my ji preferujeme -vodiče N, L, PE a PE pospojování se tam připojují krásně.
Přeji všem krásný víkend a hlavně tem na mě naštvaným.

Já také neříkám, že vy provádíte pospojení a celkově spojovaní vodičů špatně. Nejste ovšem jediný elektrikář na světě a realita je hodně často taková jak vidíme na fotce. To je pak lepší dobře utažená 2,5 tam, kde to výrobce určil.

Tak zde vidíte názorně jak funguje demokracie v našem státě. Sedm stránek diskusí, lidé rozhádaní kam se jen podívám. Když do toho moderátor zasáhne "stupidní mozek" ho označí za moderátora. Pokud se to nechá "plavat" jako nyní veřejnost může zhodnotit ja jsou elektrikáři jednotní ve svých tvrzeních a jejich závěr bude, že si to raději sbastlí sami, protože ani elektrikáři neví jak to má být.

Proto využiji i já svého veta a mám v plánu následující. Poprosil jsem Štefana aby dal svůj závěr a také zavolám Michalovi Křížovi aby udělat svůj závěr.

Prozatím to uzavírám protože jak vidíte vede to jen do třech teček.

:)
Můj postoj a názor k uvedené otázce jsem zde již mnohokrát prezentoval, takže jen zopakuji.

1) U starých 2vodičových instalací TN-C pokládám připojení ochranného kolíku zásuvky v koupelně k ochrannému vodiči pospojování za naprostou nutnost a jediný způsob, jak alespoň částečně zvýšit ochranu připojeného spotřebiče.

2) U nových instalací žádná norma striktně nenařizuje připojení ochranného kolíku zásuvky v koupelně samostatným (druhým) vodičem k ochrannému pospojování. Zásuvka v koupelně je již chráněná doplněnou ochranou chráničem 30mA, naprosto v souladu s ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, přílohy NA tab. NA2. Proto jsem přesvědčený, že z 95% všech standardních koupelen, není nutné ochranný kolík zásuvky připojit navíc druhým samostatným ochranným vodičem k pospojování. 5% koupelen ponechávám na výjimečné a nestandardní koupelny, které je nutně řešit nestandardním způsobem.

A jak je uvedeno v ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, v čl. 415.2.2, že v případě existující pochybnosti, musí se pospojování ověřit měřením. Měření je nutné provádět při každé výchozí i pravidelné revizi, tak, jak již zde uváděl kolega Novák.

PS: Informace o pospojování uvedené v ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 a ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, jsou informace všeobecné pro všechny možné případy, například výrobní haly s mnoha vodivými částmi, kde jsou dlouhá kabelová vedení a také velké zkratové proudy, při kterých dochází v rozdílným dotykovým napětím, a proto se vodivé cizí části a neživé části propojují samostatnými vodiči přímo u zařízení. To se ale netýká koupelen, jako takových.  :)