Diskuse Elektrika.cz

Proč na sloupech nízkého napětí je 6, někdy i více vedení (vodičů) když používáme 3 fázovou soustavu?

Podle mě tam májí být poue 3 vodiče.
Může mi to prosím někdo vysvětlit pokud možno podrobněji?

Nevím jestli vaše otázka není pro rozveselení a lepší náladu, ale zkuste svůj dotaz formulovat ještě jednou, protože něco nehraje :
1 - hlavní otázka se ptá na vedení vn
2 - v popisu vašeho problému se ptáte na vedení nn
V jaké napěťové hladině se chcete pohybovat?

No pokud jde o nn což nepředpokládám, pak odpověď je jednoduše proto :) Protože to zkrátka místní okolnosti vyžadují.

U vn je odpověď podobně snadná. Na stožáru jsou nejčastěji dvě linky a tudíž jsou tam dvě trojice vodičů. V nejvyšším místě stožáru je pak ochranné zemnící lano, chránící vedení před ´derem blesku.
Často jsou vodiče jednotlivých fází tvořeny tzv. svazkovými vodiči, což jsou paralelní 2 či tři vodiče na fázi.
Existují různé stožáry s různým uspořádáním fázových vodičů.
No a pořadí fází, resp. umístění se v průběhu trasy mění, kvůli provozním parametrům vedení.

A pokud si dobře pamatuju, tak tu někdo dával (myslím Petr Doležal) obrázky se zobrazením jednotlivých typů sloupů a na jeké linky se používají. Pro vn, VVN a ZVN

A pokud jde on nn někde na vesnici tak je na těch sloupech je:
nejvíce nahoře 4 vodiče - L1, L2, L3 a PEN
těsně pod nimi - fáze pro VO (Veřejné Osvětlení),  PEN se bere ze sítě
kousek níže pod nimi občas bývají ještě dva vodiče, což je místní rozhlas

No a občas se objeví nějací šílenci co si po těch sloupech tahají internet ÚTéPéčky, případně nějakou místní kabelovku, či tak něco

Je to u nás ?

V zahraničí -Řecko,Kypr a pod.... je na jednoum sloupě vn i nn ,  tudíž více jak 6 drátů..... (dance)

Na sloupech nn u nás bývá veden ještě např. místní rozhlas, veřejné osvětlení a pod....
Vodiče při pohledu ze země jsou stejné .... a je jich moc.. (dance)

OK, děkuji všem za vysvětlení.

Ohledně toho, jestli jsem to myslel s vn nebo nn, tak jsem myslel oboje, protože na vn i na nn je vice drátů, tak jsem to potřeboval si ujasnit :)

Omlouvám se za otázku úplně mimo téma, ale nevíte někdo co je s panem Doležalem? Jeho příspěvky jsem tady už docela dlouho neviděl...

Mňa by skôr zaujímalo prečo sú na vn 4 resp 5drôtov. Raz keď som prechádzal Rakúskom to tam tak bolo, 4 drôty na izolátoroch + 5ty ako zemniace lano. Načo  sú však 4 fázové, ako rezerva? Myslím, že konštrukciou to priponínalo ako naše 1x110kV

To už tu taky šlo. Myslím, že p. Rajmont to tu psal. Že je/mohlo by být  to napájení trakce.

Ráno jsem šel pod vedením 110kV. Je na něm 6 lan na izolátorech + 1 lano na vršcích  stožárů. Vždy 3 lana po straně stožáru. Stožár tvaru "kříže s 3mi břevny".
Není  tam těch 6 lan z důvodu, že je snažší tahat 2 slabší lana než 1 tlusté + rozložení sil působících na konstrukci stožáru ?

No, hlavně je to proto, že jedno ze dvojice souběžných vedení je možné vypnout (a pracovat na jeho údržbě/opravě),  zatímco druhým vedením je stále napájena příslušná oblast.

Aha !

Jak je to u vyššího napětí, snad 400kV ? Stožár má tvar Y, příčné břevno a 3x soustavu izolátorů. Vodiče pod jedním izolátzorem jsou 3 a v trase jsou mezi nimi jakési rozpěrky.
Podrobnější popis nedám, musel bych vyrazit na výlet do polí, a v tomto počasí.. :'(

Už se to tady psalo :

Z toho mi vychází, že už není tak jednoduché vypnout jedno souběžné vedení (jako u té 110kV) a  práce na vedení znamená odpojení tohoto vedení.

Je otázkou, co ty ostatní "nadbytečné" vodiče vůbec byly.

Pro vn rozvod jsou použity samozřejmě jen 3 pracovní vodiče, jelikož jde o IT soustavu (izolovaný střední uzel).

Co to mohlo být...

a) zemnící lano (využívá se na vn vyjímečně a jen u příhradových vedení ve specifických případech)
b) podvěšený optický dielektrický kabel (optika)
c) podvěšené izolované vedení nn (občas se to použije tak, že se to podvěsí na stožáry vn, typicky z koncových trafostanic někde u chajd a samot zpětný průběh někam do půl cesty k odběrům nn - stožáry vn kvůli tomu musí být blíže u sebe)
d) holé vedení nn na samostatné konzoli (historické záležitosti, spíše jen křížení - potenciálně nebezpečné)
e) další potah vedení vn (tj. prakticky další vedení vn, vždy po 3 dalších vodičích)
f) blíže nespecifikovan é kabely jiných organizací, často umístěné "na šedo" (městský rozhlas, cizí optiky, metalické sdělovací kabely, atp.)

Dvojitá, trojitá a obecně vícenásobná vedení vn na společných stožárech jsou spíše z nouze ctnost (nelze vyjednat trasu pro naprosto nezávislé samostatné vedení vn, atp.). Určitě se nedělají kvůli tomu, aby šlo jeden potah vypnout a druhý mezitím provozovat. Až na vyjímečné výjimky je potřeba vypínat kvůli bezpečnosti práce VŽDY oba dva potahy vodičů.

Vypnout se nemusí při některých pracech...
Nedávno běžel v TV dokument o pracovnících na opravách VVN v USA....z helikoptéry se tam dostal pracovník a pracoval pod napětím stovky kV......
Než se helikoptéra dostala v blízkost rozpěr, natáhl se asi 2 metrový oblouk mezi vodiči a helikoptérou.. ..
Zajímavý postup.....

U vedení 400kV a 220kV se provozují tzv. svazkové vodiče. Tj. jeden "fázový vodič" je tvořen vlastně 3 samostatnými lany AlFe (u 220kV jen 2),  které jsou od sebe navzájem rozepřeny v pravidelných rozestupech vodivými rozpěrkami. Z pohledu koróny se pak takový svazkový vodič jeví jako hypotetický vodič o průměru srovnatelném s roztečí těch lan, tj. minimalizuje se vliv koróny (povrchové výboje z důvodu lokálních překročení elektrické pevnosti vzduchu - intenzita těchto výbojů závisí na zakřivenosti povrchu). Samozřejmě je to mimoděk lepší i z toho důvodu, že se pracuje líp po mechanické stránce s 3 tenčími lany, než s jedním tlustým lanem.

Čím vyšší napěťová hladina, tím se méně uplatňují omezení provozu při opravách. Je to logické, protože pracovní vzdálenosti jsou větší.
Na 22kV (35kV) se u vícenásobných vedení vypínají VŽDY 2 sousedící potahy.
Na 110kV se u jednodušších prací (výměna izolátorů) vypíná jen ten 1 potah, u složitějších prací se musí vypínat oba sousedící potahy.
U 220kV a 400kV si dokážu představit, že si tam troufnou na ledacos.
U provozně velmi důležitých vedení ZVVN (ss vedení 1000kV, str vedení 750kV,...),  která nelze vypínat, se praktikuje i práce pod potenciálem, samozřejmě musí být speciální top vybavení. Speciální obleky, pracovník se musí před úkonem uvést na potenciál, atp. Na youtube je určitě řada ukázek.

Pro laiky: Všimněte si, že stožáry vedení 110 kV se dvěma trojicemi vodičů (se dvěma potahy) mají na jedné noze červenou obdélníkovou značku a na druhé bílou. Je to proto, že když je vypnuté jen jedno vedení (červené či bílé),  tak si pracovník energetiky na sebe navleče značku té barvy, která je vypnutá. Tím je zajištěno, aby omylem nevylezl na stožár na druhé straně (na straně zapnutého vedení).

Rozvodné sítě vvn o napětí 110kV a vyšších, jsou provozovány s transformátory s uzemněným uzlem.
(Y)
Takže to čtvrté lano není jenom ochrana proti bleskům.

No s tou červenou a bielou to asi bude len niekde, býval som kúsok od trasy 2x110kV + 1x110kV, to dvojité vedenie nemá žiadne označujúce pásy, nakoľko je celá trasa totálne hrdzavá  ;D a to druhé pred cca 8 rokmi prestavali tiež na 2x aj keď zatiaľ funguje ako 1x a nie sú pripravené žiadne označenia.

Také jsem ten dokument viděl. Ten oblouk mezi helikoptérou a vodičem mi není jasný. Přece, když si na vedení vvn sedá pták, tak se žádný oblouk nenatahuje.

Viděl jsem to video také.Nechci tu být za blbce ale vysvětlil jsem si to jako kondenzátor.Ka pacita toho vrtulníku proti tomu vedení je jistě mnohem větší než kapacita nějakého vrabčáka.Konde nzátor se vybil a výboj skončil. :)

Myslím si, že vliv bude mít proudění vzduchu kolem helipotvory, které bude generovat náboj (pravděpodobně třením)

jojo, kdysi jsem viděl dokument o ropných plošinách - když tam přistávala helikopotvora, tak nejdřív zůstala viset na plochou, přišel borec s tyčí (dloooouhou a nevodivou),  touto tyčí srovnal potenciál helikopovory a plošiny a pak teprv se přistávalo

srovnání potenciálu probíhalo na "trojúhelníku" - jeden konec tyče - borec, druhý konec tyče - kovové lano (dotyk s heli),  kovové lano ukotveno na plošině

dělali docela slušný blesky :)

Pokud vím, tak podobná opatření se dělají při výsadku na moři.
Zkouším zjistit, jestli se podobná opatření řeší i u výsadků na pevnině. Snad se to povede.

Třením letounu o vzduch vzniká statický náboj (viz. triboelektrick ý jev). Letouny mají statické vybíječe- takové kartáčky, kterými se vybíjí. Vliv má vlhkost vzduchu.

Tady je také jeden příklad práce:

A pak také mají uzemnění na podvozku. Bez tohoto je prý vystoupení z letadla docela bolestivá záležitost...

Uzemnění na podvozku býváválo (já to viděl naposled na MiG-21),  dnes už to vidět není. Uvažuje se vybití přes pneu, beton se bere jako dostatečně vodivý. Při plnění paliva, kyslíku apod. se letoun zemní a spojuje s plnícím zdrojem (cisterna, čerpadlo, lahev).
edit: za ty roky u letadel jsem výboj statiky nezažil a bylo by to špatné, kdyby ano - citlivá elektronika, palivo, kyslík....

Zajímavé. U malých letadel, kolem kterých se pohybuji já, je to běžná záležitost a nějaké příběhy kolem toho jsem už také slyšel. No ale známe piloty a jejich vyprávění večer u ohně a piva, že? Od teď budu výskyt drátků u koleček více pozorovat.  :)

Tzv. "geroj-story" známe, to je jisté.... :D
U ULL a malých letadel, kde je mnoho částí z plastů, je ten problém asi trochu jinde, než u "plechových",  na gripenu, který je z velké části kompozitový, je to řešeno polepem tzv. lighning stripů -hliníkové pásky, metalizací atd. V příloze ČOS, kde je to řešeno s tím, že dotyk pneu se zemí je dostatečný k vybití a upozorněním na nebezpečí u vrtulníku ve visu, kde vybíječe nefungují a rotor nabíjí a nabíjí...

Davide můžeš prosím něco více o těch kartáčkách, nějak jsem to nepochopil

Milane, nemůžu nikde dohledat foto, tak to zkusím popsat: Na zadních částech letadla (VOP, konce křídel apod.) směrem dozadu jsou vybíječe. Je to tyčka cca 12cm dlouhá, na konci rozšířená do (kovového) trychtýře, ve kterém je umístěn vějířek měděných drátků (cca 10 ks). Z konců těch drátků se vybíjí náboj a drátky pomalu ubývají- na periodických pracích se vybíječe kontrolují a mění.
Zkusím sehnat fotku.

Na odtokovej hrane krídla (teda tej zadnej hrane) sú z kovovej "kostry" lietadla alebo kovového poťahu krídla vytiahnuté vybíjače statickej elektriny. Ide v podstate o sústavu tenkých drôtikov vodivo spojených s lietadlom. Počas letu sa cez ne lietadlo "vybíja" do okolitého vzduchu práve vďaka tomu, že sa pohybuje. V noci vybíjanie dokonca vidno ako iskrenie.

tu je obrázok ako to vyzerá:
http://www.askacfi.com/wordpress/wp-content/uploads/2009/07/static-wick.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/Static_discharger

 

Zajímalo by mě, jak podobné vybijení funguje u F-35 Lightning II. Amíci si rádi hrají s technologii stealth a letadýlko má tvary dokonalé ženy  ;D

http://www.jsf.mil/f35/f35_variants.htm (http://www.jsf.mil/f35/f35_variants.htm)

Pane kolego ten výraz dokonalá žena je nejabskratnějš í pojem o kterém vím

Každý si pod tím představí co se mu líbí, třeba já Megan Fox  >:D

Napadla mě vtipná odpověď pro adrenalinové nadšence.
6 kabelů pro vedení "šťávy",  2 kabely pro obecní účely, všenavíc zkuste využít jako lanovku ;D

(Pokud všem dobře slouží selský rozum, tak na stožár se žlutou cedulkou blesku určitě nepoleze bez odborných znalostí)

Koukám, že poslední příspěvky tohoto tématu už mají docela odlehčený charakter, tak přidám jeden starý elektrikářský vtip. Možná ho někteří také znáte.  :)

Proč má holešovická elektrárna čtyři komíny, ale jen ze třech se kouří?

!kálun ej ýtrvtč, ezáf uosj iřT



P.S. Odpověď čtěte pozpátku.

P.P.S. Holešovická elektrárna je už zrušená a už nemá ani ty čtyři komíny.

Ten čtvrtý komín má něco do sebe.
Viděl jsem sloup asi 6 kV, tři dráty,a z něj odcházely  4 jednožilové(snad) vn kabely.
Jeden byl rezerva aby se nemusela při první poruše překopávat silnice.