Diskuse Elektrika.cz

Na střeše je plechová krytina, anténní tyč, vyhřívané okapy.
Jak vytvořit nejekonomičtěj ší, ale zároveň funkční systém ochrany vnitřních instalací?
Nejlepší řešení je podle mě použití oddálených jímačů a použití HVI light, ale nějak narážím na cenový strop investora. Těžko mu vysvětluji, že následná vnitřní ochrana anténích rozvodů a vyhřívacích kabelů vyjde cenově možná i na více peněz. Napájecí okruh pro vyhřívání a CY16 vedou na půdu bohužel ve stejném svazku jak ostatní vodiče. Instalace prý provedena před asi třemi lety. Jak z toho nejlépe ven?

Jaké jsou rozměry domu? Jaká je třída LPS? Jak vlastně ten dům vypadá? Plochá střecha, sedlová střecha? Když střechu připojíte k hromosvodu, máte šanci dodržet dostatečnou vzdálenost od dalších kovových konstrukcí (Skladba stropu, věnce)? Dostanete se osadit svodiče na kabel pro ty vpusti? Kolik kabelů je u antény? Jak je to s uzemněním?

Sedlová střech, základna 9x10m, výška 7,2m. Z anténní tyče jde 1x satelit, 1x anténa, Přívody k vyhřívání jsou vedeny někde pod střechou na půdu do krabice. Z krabice je dále vyveden termostat na stěně pod střechou. Krabice má samostatný přívod CYKY-J 3x2.5. Podle umístění a konzultace s majitelem vede ve svazku s dalšími obvody pro podkroví. V tom samé svazku je bohužel veden i CY16, který je připojen k anténní tyči. Složení věnce neznámé. Dum zděný s cihel. Zemnič má dům základový, dva vývody v protilehlých rozích. Měření ještě neproběhlo, takže neznám hodnoty. V případě že nebude splňovat, bude zřízen nový zemnič kolem domu.

Jaká bude třída LPS? A jaký je sklon střechy?

Pro LPS III by šlo postavit do lajny s hřebenem 2 jímací stožáry o výšce cca 12m. (v katalogu Dehn 103013 s délkou 13,35m ,  katalogová cena o jedno kratšího je 1400E). Nebo potom obdobné řešení s jímači s HVI nebo HVI-light připevněnými na konci střechy, ale otázkou je jak je to reálné ukotvit atd....

Akorát si investor bude myslet, že jste se zbláznil  ;D

 ;D jako for dobre. Ty stozary mu zkusim navrhnout, zo bude mozna sranda... :-).

Tak a ted vazne ;-).

LPS III. Sklon strechy 35°

Před léty, když byl Ampér "naposledy" v Praze, jsem se snažil získay od jednoho slovenského vystavovatele topných kabelů nějaké vyjádření právě k ochraně před bleskem...
Pořád koktal něco o proudovém chrániči, že by to měl odpojit... Tak velký a rychlý ale nikdo nedělá  (zle)

Nemusí to být pokaždý ošklivé. Jde to například i takto. Možná to nebude moc dobře vidět, ale na té konstrukci je ještě dlouhý jímač. Nevím jak přesně dlouhý, ale prováděcí firma prováděla výpočet a ještě jímač nastavila tak, aby střecha i okap s topným kabelem a solární panel, byli chráněni.

Já to myslel docela vážně. Vzhledem k tomu jaké máte podmínky, tak vám nic moc než izolovaná jímací soustava nezbude a máte možnosti:

- oddálit distančně - ale 35st je moc na distanční podpěry, čímž je úplně nevylučuju, neznám místní podmínky)
- "oddálit" izolovanou soustavou pomocí HVI (*light) - bude to chtít zakotvit jímací stožáry do střechy
- oddálit fyzicky od stavby, možná by to šlo i níže a natáhnout nad hřebenem lano
- udělat výpočet rizika aby tam hromosvod být nemusel
- nechat to nějakýmu šmudlovi, kterej natáhne FeZn 8 na SSky na falc plechu, připojí k tomu anténní stožár, případně na něm udělá oddálený jímač, napíše revizi a zákazník bude spokojený..... Bohužel slova útěchy, že Vaše řešení bylo zpracováno profesionálně a správně vám děti nenakrmí, ale zase je chcete asi vidět víc, než jednou za týden v návštěvní místnosti nebo přes zamřížovaný okýnko....

Takze jsem presne tam, kde jsem nechtel byt. Udelat vypocet tak, aby mi to vyhovovalo je jednoduche, ale zcela neprofesionaln i. Musel byh se stydet.
Me reseni je takove:
1. Antena na pudu. V dnesni dobe digitalu to neni vetsinou problem. Prijem v pohode.
2. Satelit premistit na stit domu s dodrzenim dostatecne vzdalenosti od stresni krytiny.
3. Uplne se vykaslat na vyhrivani okapu. Jeste jsem nevidel, ze by u nas na olomoucku mel nekdo takove potize, ze by to musel takhle resit.

Ty plechove strechy, to je vzdycky tisic problemu. Uz jen propojeni jednotluvych dilu, aby nemihlo dojit k jiskreni.

Tak výrobce a dodavatel uvádí, že topné kabely okapů patří mezi  obětovaná zařízení....
Lze je jen těžko ochránit před bleskovým výbojem.
No technika pokročila /cca 4 roky/,  jak je vlastně teď?

Ono i ta anténa pro DVB-T by sla na stit nebo na stozar s kotvenim na stenu a s "s" vzdáleností kolmé části od střechy.

To napájení okapů by třeba nešlo přeložit po fasádě (nebo jinudy) mimo hlavní kabelový svazek?
I když se všeho ostatního zbavíte, tak toho temperování okapů ne.


S tím se netrapte, já na to narážím pořád, architekti a projektanti stavaři mě mají za magora.....

Ale jo, kabely klidně obětovat, ale jak zabránit zavlečení bleskového proudu dále do objektu a svazku kabelů, když je vodič "uzemnění" tažen v něm.

Nebylo by možno přitáhnout ještě jeden někde venkem a na něj připojit bleskosvodiče? 

Neznám místní podmínky, alu u antény pod plechovou střechou bych asi nebyl takový optimista.

 To Lukáš Rotrekl :
Měl jsem výhodu: trasa mimo ostatní vedení.

Tak to jsem zvědav jak tohle dopadne  :D. Podle mně z toho vznikne buď muničák, nebo vyhraje rozum.
Na druhou stranu, byl tady kdysi nápad na dobročinné společné akce, které by ukazovaly, jak se má co dělat správně. Tohle by bylo jedno z témat, kde by se kolektiv znalých mohl pěkně vyřádit a mělo by to smysl. Osobně si oddálený hromosvod okolo plechové střechy s anténou a vyhříváním okapů nedovedu představit a už vůbec netuším, jak by mě to zbavilo svodičů přepětí na vstupech instalace do objektu, ale třeba bych byl překvapen, nebylo by to poprvé co bych si opravil názor na problém po vysvětlení zkušenějších.

Jak by jste si představoval vítězství rozumu?

Sice to není búhví jak technické, ale vyhřívání jsem vyřešil v jednom případě oddělitelným přívodem, v zimě obvykle nejsou bouřky

Taky mě to napadlo, ale je to spoléhání na ukázněnost provozovatele. Nicméně, pokud by se mu to proti podpisu dalo, že před bouřkou to musí odpojit, tak by asi byli hromosvodář i revizák kryti....

Tak to mě taky. Zatím nemám řešení. Pokusím se najít nějakou cestu pro separatní uložení CY z půdy k HOP. Ale asi s tím narazím.
Z tou anténou pod plechovou střechou nevím, snad to klapne. Je přímím pohledem asi 2 km daleko. Uvidím. Alespoň jedné věci by se ulevilo.

Když ale nikdo nebude doma, aby to odpojil?  ;)

Možná by se dala zřídit stálá služba, která bude mít za úkol hlídat počasí a vše řádně včas zabezpečit  o:-)

Předpokládal bych, že v době rozmrazování okapů nebude bouřka. Dle toho by vypadal postup při řešení.  :)

Šmarjá to je takový problém v prosinci zapojit a v březnu odpojit, pokud ano, nezbývá jiná cesta, než celý objekt krýt odeáleným jímačem, či jít cestou HVI

Jedno řešení, samozřejmě se zbytkovým rizikem, že objekt vyhoří od přeskoků mezi plechy, je i bez izolovaného hromosvodu. Majitel objektu musí počítat s obětováním všeho co bude na střeše.

V místě vstupu napájecího vedení do objektu instalovat SPD typ 1 - DEHNventil a před ním umístit jistič napájení vytápění. Na střeše umístit podružáček pouze pro napájení a vedení vést paraelně se svodem hromosvodu, klidně na něm, bude se stejně obětovat.
To samé provést s televizní anténou a na vstup do objektu opět umístit SPD na bleskový proud na koax.

Ale kde vzít na střeše stejný potenciál jako  na HOP?

Co třeba napájet přes oddělovací trafo s předřazeným dvoupólovým jističem a s doporučením na jaře vypnout, na podzim zapnout?

Takže řešení bude asi takto:
1. krabice která je umístěna na půdě se připojí pohyblivým přívodem do zásuvky, která se zřídí v dostatečné vzdálenosti od této krabice.
2. U rozbočné krabice bude umístěna cedulka s upozorněním odpojení vyhřívání okapů v sezóně xy.
3. V TZ bude odstaveček s popisem zařízení a poučení majitele nemovitosti o postupu připojování a odpojování vyhřívání okapů.
4. Anténa se přemístí na půdu tak, aby byla v dostatečné vzdálenosti od střešní krytiny apod. (pokud to tedy půjde vhledem k možnostem příjmu signálu)
5. satelit se přemístí na štít, kde bude v chráněném prostoru jímačů.

Souhlas?
Vychází mi to jako asi nejlepší řešení.
Prosím o kritiku, co z toho je na ...

Tak nějak jsem viděl to vítězství rozumu, konečné řešení ovšem lze navrhnout až dle místních podmínek, považoval bych to spíš za směr, kterým se ubírat.

Mám takový doplňující dotaz. Pokud by se použil izolovaný hromosvod, pak lze vynechat SPD na vstupech do objektu? Pokud bude blesk slabší, tak hromosvod nemusí "vidět" a stejně se opře o střechu, to samé i sekundární výboje a elektronika stejně nevydrží, o bezpečnosti nemluvě. Vycházím s touto úvahou pouze z videí úderů blesků na internetu a tak nějak z citu než z normy. Podle mne je SPD na vstupu vedení do objektu nutnost v obou případech. Zapálení objektu bych se bál spíš v místě úderu do objektu než mezi plechy. Pro to bych na štít a na hrany objektu spíš nastražil jímací vedení, které je pro účel úderu blesku konstruováno líp než slabá krytina střechy.

Nebude ten odpojený pohyblivý přívod "slepý konec"?

No to bude. Jak to tedy odpojovat, aby byla po odpojení dodržena dostatečná vzdálenost?

Je to prostě zapeklité  >:D

Jinak SPD v rozvaděči je T1+T2 a jímače a jímací vedení tam určitě bude.

No a? Pokud bude dodržena dostatečná vzdálenost....

Izolace na vinutí běžného trafa je pro blesk coby krabička zápalek pod kolem Tatry.

Neodpojovat ale přepojovat na zemnící soustavu?  

Asi tak.... Blesk 100kA, zemní odpor 1Ohm, napětí 100kV, sice jen krátce .....

Sršení na půdách, které jsem měl tu čest vidět, není vůbec nejlepší nápad  ;).

A proti čemu by to sršení mělo být?

Vzdálenost od čeho?

Od čehokoliv kam by to mohlo přeskočit..... Předpokládám, že kabel v okapu má izolaci, která se rovná pro blesk 0. Potom kabel od okapu beru jako připojený k jímací soustavě a uvažuju pro něj dostatečnou vzdálenost stejnou jako je pro okap ve kterém je strčen. (Za předpokladu, že je veden v ochranném prostoru jímací soustavy)

No ale jak? CY16 co je vyveden na půdu je jak jsem psal dříve nejspíše veden ve stejném svazku, jako jiné instalace. Z toho důvodu je pro mě nepoužitelný.

Tak znovu: topný kabel jsem ukončil pod okapem vývodkou, která se prostě přes zimu spojí pomocí cca.5m ohebného kabelu se zásuvkou.

Reakce na p. Blaťáka:

Připojit k jímací soustavě a považovat co se týká potenciálu za její náhodnou součást a dodržet "s" od  všeho ostatního.... Ale myslím že je to zbytečné, že stačí dodržet ono "s" a za spojení považovat izolaci na kabelu v okapu, i když netvrdím, že to někdo z kolegů nevyvrátí.

Jo, to by šlo, ale kdo tam poleze, já osobně bych to zapomněl, a když nezapomněl tak určitě riskl. Však nám tu neuhodilo že ani děda nepamatuje. :D

Ale jo, ale ono to nemusí být ve vzduchu, může to být v půdě, ...... To ale odtud nevyřešíme.... ..

Ještě to musím upřesnit:

Topné kabely jsou již v okapech instalovány. Jsou po celé délce okapů, i ve svodech.
NAPKITem jsou napojeny na napájecí vodiče, které vedou někde v konstrukci střechy na půdu. Tam je vše spojené v rozbočné krabici. Ta je napojena na přívod CYKY-J 3x2,5.

Momentálně se na RD řeší dodatečné zbudování hromosvodu. Při tom jsem narazil na dané problémy.

Já bych to vyhřívání okapů prostě zrušil, bo je to stejně podle mě na RD k ...

Bohužel o tom nechce majitel ani slyšet, protože do toho investoval ty tisíce, tak to přece teď nevyhodí.

Nezáviděníhodn á situace. Tohle většinou končí tak, že se člověk snaží nalézt kompromis mezi normou, znalostmi, místními podmínkami a svědomím. Když dojde k řešení, tak investor padne do mdlob kvůli ceně, zmíní se Frantovi v hospodě, ten to udělá za zlomek ceny podle oka, stejně je už zkolaudováno, tak nic vlastně nepotřebuje a i kdyby, na stavebním stačí prostě náčrtek drátů na střeše. Když uhodí blesk, i to Frantovo řešení bude skoro vždy dostatečně funkční, těch pár procent rozdílu nikdo nezjistí. Jestli tam není místo, kde tluče často, tak se nikdy nic nestane. Člověk je za vola, Franta polobůh a co s tím? Je to jeden z důvodů, proč prostě do hromosvodů nedělám, rád tu získám nějaké informace, ale pokud to nejde udělat tak, abych si to mohl vždy obhájit, nebudu to dělat vůbec. 

Myslíte, že to je v jiném odvětví oboru elektro jinak?

Je to podobné napříč obory, ale hromosvody přerostly svůj stín.  ;)

Je fakt, že u hromosvodů je cenový rozdíl mezi správným a hospodským řešením často propastný, zatím co u jiných odvětví ty rozdíly většinou tak propastné nejsou.

Souhlas. A funkčnost se až na výjimky zas až tak moc neliší. Když koukám, jak mají své anténní zařízení zabezpečené operátoři a podobní, tak je vidět že to již dávno řeší po svém a zjevně to funguje.

Ono je ta funkčnost asi značně odlišná, nic méně kolik hromosvodů mělo tu čest být funkční? A kolik jich mělo tu čest být funkční ve špatném provedení a potom znovu po úpravě aby se porovnaly rozdílné následky.

Na rodinném domku bez nadstandardní výbavy (např.tzv.intel igentní instalace) si myslím, že se od oka člověk neodchýlí o víc jak deset procent, nejspíš to bude ještě méně. Prakticky vždy vyjde skoro to samé a přitom vstupní údaje jsou většinou nestálá čísla určená od boku a nebudou jiná. Je to vidět už z tohoto dotazu. Klasický rodinný domek s plechovou střechou, anténa a vytápění okapů se stává těžko řešitelným problémem řešeným v diskuzi a nevyřešeným. Co pak složitější objekty.  :(

Na složitější na objekty se dá aktivní hromosvod, TIČR k tomu vydá souhlasné stanovisko a je po problému. Dokonce se to pak může udělat i podle již neplatné normy. Vyzkoušeno a funguje to. (Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) pana Vozobuleho a jeho partu, které mi to předvedla v praxi.

Spíše bych řekl, dobře nám tak, blesk je spravedlivý, no a když vymýšlíme takové věci jako vyhřívané okapy, tak holt máme problémy, samozřejmě nesmíme opomenout ani skutečnost, že hromosvodařina spíše vystoupila ze svého stínu a nemúže ji dnes dělat každý moula, no a když tyto dva aspekty sečtem, tak se nedivme.

Nejsou to jen okapové vytápěcí systémy. Ajťáci běžně zařízení na střeše považují za komponenty, u kterých se ochrana z ekonomických důvodů neřeší.
Ale pak si člověk připadá jako "škodič",  když někdo cítí potřebu pustit si do skříňky na střeše 230V a přijde "revizák" a na vstupu do objektu chce SPD1 s pořádným "zemnicím svodem".

Anténa pod střechou je trochu problém i u tašek, pod plechem to vidím dost pesimisticky  (zle)


Na semináři pořádaném ... na téma požadavků na elektroinstala ce to pan Vozobule zajímavě vysvětloval - legislativa je postavena tak, že přímý zákaz aktiváků není možný,...
Takže když to projektant "spočítá a zdůvodní",  RT to "změří a uzná za schopné provozu",  TIČR nemůže suplovat činnost projektanta ani RT a nebylo by správné, kdyby se snažil jejich práci vyvrátit a navrhovat vlastní řešení...

RT to změří......,  jenže tady v tomto okamžiku mělo vždy vše skončit.

Blesk je spravedlivý a nikdy nečetl žádnou normu.  ;)

Vyhřívaný okap je lepší než utržený okap, anténa na střeše prostě k dnešní době patří.

Hromosvodařina se opravdu posunula někam dál než byla. Není divu, elektronika je daleko citlivější než byla instalace dříve ale momentální situace nahrává spíš fušerům a podvodníkům než odborníkům. To by byla nekonečná debata a když si člověk stěžuje na podvodníka, tak orgán dozoru prohlásí že je to vlastně na něm a nikoho to nezajímá. V takové situaci jsou pak normy zbytečné, nikdo je nepoužívá.

Jak to může skončit u RT, v době příchodu RT je už "vymalováno",  změna je v té době už neproveditelná . U projektanta by to mělo končit, ten je na začátku.  >:(

Pánové, teď jsem prostudoval normu na aktiváky. Tuším, že ji má indelec na svých stránkách. Narazil jsem na zajímavou věc, a to že dostatečná vzdálenost se počítá naprosto stejně jako u "franklinovskéh o" řešení. Vzhledem k počtu svodů pak samozřejmě musí narůstat do obludných čísel. Viděli jste, že by to někdy někde někdo řešil? Měl jsem aktiváků k nacenění v rukách dost a nepamatuju ani jeden, kde by tímto někdo zabýval. (Ostatně "frankliny" se tímto bohužel až tak neodlišují).

Sorry za offtopic.....

To není offtopic, to je část podstaty problému. Dokonce i kdyby to někdo řešil, v průběhu provozu dochází k tolika změnám, že vypočítaná vzdálenost stejně není někde dodržena a tím výpočet ztrácí smysl. Jestli mě někdo chce tvrdit, že dokáže např. průmyslovou halu zkontrolovat na tuto vzdálenost, rád se půjdu kouknout na to, jak to dělá, rád se přiučím.  ;) Takových časově nestálých věcí je v hromosvodařině víc. Stálost parametrů výše zmíněných vodičů HVI je jedna z nich. Hromosvod se nedělá na pět let ale na desítky let.

Ze svoji kanceláře v Olomouci vidím přímo na novou budovu přírodovědecké fakulty. Obrovská budova, která má na střeše jednu technologii za druhou, prostě střecha plná kovových ventilací, klimatizací a bůh ví čeho všeho a nad tím trčí uprostřed jeden aktivní jímač. Jinak prostě nic. Moc nechápu postup projektanta, ketrý navrhoval ochranu před bleskem. (zle)

...a já tady řeším blbé vyhřívání okapů.

když tohle projde na stavbě, ve které je najednou třeba 1500 lidí, tak nechápu co si tady dělám hlavu...

Pokud vím, tak celá Olomouc je chráněna aktivákem RCP centra naproti nádraží.

Aktiváky Krkonoše, Šumava a pro klidné svědomí ještě Krušné hory a Bílé Karpaty.  >:D o:-)

Zažívám podobné pocity dost často..... Pak si říkám, že to že to ostatní dělají blbě, neznamená, že to tak musím dělat taky... Pak sice vypadám občas jako blbec, když lovím informace ze zkušenějších kolegů a to kolikrát i opakovaně, než dojdu k tomu, že chápu proč má řešení vypadat tak jak vypadá, kolikrát švihnu stavařům s rozpracovaným projektem na stůl, že do tohoto mě nedotlačí..... ...,  ale snažím se stát si na svým.... Stačí, že na stavbě pak vzniknou průsery, který se nepovede uhlídat nebo který se na papíře nepovede odhalit .......

Jo Jo, RCOčko ho má taky. A taky myslím fakultní nemocnice.

Tak to už v OC žadný další hromosvod být nemusí.....  ;D

A to jde do té doby, než člověk zjistí, že by mohl mít hlad a děti by neměly na školu. Pak buď sleví z požadavků, nebo se jde živit něčím jiným.

Tak tedy konečné hodnocní z mé strany je takové, že se vlastně nic nevyřešilo. Bohužel je to asi nevyřešitelné.
Zkusím si něco z diskuze vzít, a nějak to vyřešit.
Potom třeba i napíšu, jak jsem to nakonec vyřešil.

...Pokud tedy z vás nebudu mít strach  :o...

Možná bych mohl napsat, že RD je v ochranném prostoru aktivního jímače umístěného na RCO centru v Olomouci.  o:-)

Dost dobře to tady ani vyřešit nejde, myslím, že podnětů jste dostal dost aby se z toho dalo řešení poskládat.... A osobně mě to přijde jako jedna z nejplodnějších diskuzí k řešení hromosvodu za poslední dobu.....

S tímto nepolemizuju, naštěstí toto řešit nemusím, okruh stálých zákazníků už mě zná, že jsem magor a ti náhodní buď pochopí nebo už pro ně víckrát nedělám....

Čtu diskuzi pouze zběžně, ale kromě mého řešení tady najdete ještě tři.

Můj typ je, že po hranách objektu natáhnete neizolované jímací vedení, v rozích objektu ho spojíte přes zemní (edit: kontrolní) svorky na zemnič a pokud budete chtít spát lépe, umístíte svodiče přepětí do míst, kde vedení vstupují do objektu. Pak zkusíte něco dopočítat aby to vypadalo že výpočet proběhl jako první.  ;)
Je to vlastně princip navrhovaného řešení pana Hájka. Lze zaplatit a bude dostatečně fungovat.

Ne to není, nečtete pozorně.
Pokud by to bylo takto, tak to rozhodně na klidné zdraví není.

Ale pánové, Vaše debata je pláč nad rozlitým mlékem. Utřete ho. Máte čím.
Zas tak veliký problém to není, kromě peněz.Nadefinu jte si zóny LPZ, zjistíte, že s topnými kabely toho moc nenaděláte.
Takže postupujte podle normy.
Zajistěte jímači nebo zvednutým/oddáleným/izolovaným jímacím vedením, konstrukcí je dost, aby do kabelu přímo neprásklo, to je krajní meze problému, jestli nepřímo shoří fajn, zase tolik nestojí a pojišťovna to zaplatí.
Pak nezapomeňte krytinu střechy a kabely dostat do systému vyrovnání potenciálů,  k tomu slouží ekvipotenciáln í přípojnice a přepěťovky. V tomto případě budou ideální kombi svodiče typ1+2. A máte to vyřešené.
Pokud investor nechce, nemusí, ale musí to písemně dosvědčit.
Přeji hezký večer.

Ale pánové, Vaše debata je pláč nad rozlitým mlékem. Utřete ho. Máte čím.
Zas tak veliký problém to není, kromě peněz.Nadefinu jte si zóny LPZ, zjistíte, že s topnými kabely toho moc nenaděláte.
Takže postupujte podle normy.
Zajistěte jímači nebo zvednutým/oddáleným/izolovaným jímacím vedením, konstrukcí je dost, aby do kabelu přímo neprásklo, to je krajní meze problému, jestli nepřímo shoří fajn, zase tolik nestojí a pojišťovna to zaplatí.
Pak nezapomeňte krytinu střechy a kabely dostat do systému vyrovnání potenciálů,  k tomu slouží ekvipotenciáln í přípojnice a přepěťovky. V tomto případě budou ideální kombi svodiče typ1+2. A máte to vyřešené.
Pokud investor nechce, nemusí, ale musí to písemně dosvědčit.
Přeji hezký večer.

Vaše řešení je sice dobře popsané, ale dost špatně proveditelné v již hotové stavbě s fasádou, vnitřkama atd.,  kde každý zásah, který je moc viditelný je pro majitele nepřijatelný.

Dovolil jsem si zvýraznit části vašeho příspěvku. Kde je ten základní rozdíl? V principu je to na první pohled to samé, konkrétní řešení jak to realizovat samozřejmě závisí od místních podmínek, které tu nemáme.

Souhlasím, jen bych se chtěl zeptat, proč izolovaným jímacím vedením,  při úderu blesku stejně dojde k přeskoku na plechovou střechu, je příliš lákavou cestou k zemi.

Omlouvám se za neustálé šťourání, ale zdá se mi že se konečně konstruktivně diskutuje a mám šanci se něco dozvědět. Třeba dojde i na řešení. Tento způsob by nemusel zas až tak drasticky zasáhnout do stávající stavby když o tom přemýšlím.

Teoreticky, keďže sa hovorí o RD tak potom ak by sa na pozemku počítalo s ďalším objektom s podružným napájaním a slušným uzemnením (garáž, dielňa, záhradný domček, altán, skleník a pod.),  bolo by tiež jednou z možností uvažovať o externom napájaní ohrevu odkvapov z tohto smeru tak, aby sa dalo rozumne vyhnúť domovej inštalácii. O ochranu vyhrievacieho vedenia by samozrejme nešlo, skôr o vytiahnutie prepätia z napájacieho vedenia niekam do záhrady čo najďalej od vnútornej inštalácie domu. Prepojenie zemničov < či > ako 5m sa tu už riešilo.  Nemusí byť vždy všetko na dome, viem si predstaviť malý rozvádzač na druhom konci pozemku na všeobecné využitie, okolo RD sa toho vždy nájde dosť.

To je dobrý nápad. Ten přívod pak mohu táhnout klidně po tom svodu, jak psal pan Hájek. Na RD se nic neporuší. Garáž je tam nová s vlastním uzemněním a HOP (alespoň podle předchozí PD co mám tam má být, musím prověřit). Je v ní zásuvka 400V z které by se dal udělat podružný rozvaděč. Z toho by se pak celá garáž napojila.

Prečo zvyšovať riziko? Je dosť bleskov, ktoré zničia vedenie len ak je priamo na zvode.

Nějakou cestou ten kabel musím dostat pod střechu, tak aby nebyl jak pěst na oko. Jinou možnost tam nevidím. S tím případným odpisem kabelu se bude počítat.

To Marks, topný kabel v připojeném okapu je pro mne svod, tak jednoduché jak uvádíte to asi nebude