Diskuse Elektrika.cz

Potřebuji určit stáří elektroinstala ce, která byla zhotovena z těchto izolátorů a měděných drátů. Elektroinstala ce byla dvouvodičová, vedená po povrchu zdí měděnými dráty o průřezech 2,5 a 1,5mm (?). Izolace je textil + jakýsi další, dnes již velmi tvrdý, materiál.

Osobně se domnívám, že by to mohlo být z doby v rozsahu od konce 80. let 19. století až do "10. let" 20. století. Potřebuji to však určit s větší přesností. Píši totiž o historii jedné textilní továrny, konkrétně o jejím technickém zázemí a rád bych pohovořil i o první elektrifikaci továrny... Odkaz na tuto rozepsanou práci klidně rád zašlu. ;)

Období může být docela dlouhé, záleží na mnoha okolnostech. Podle příchytek (též nazývaných kladky nebo izolátory) lze zhruba říci 1890 až 1925. Vodič podle popisu i fotografie vypadá novější (N nebo NG),  možná byla provedena nějaká "rekonstrukce" někdy tak ve 30. létech. Instalace zhotovené ještě za c.k. mocnářství, se kterými jsem se kdy setkal, byly provedeny vodiči s textilní izolací typu O a obvykle lankem - licnou.

Vysvětlení k označení vodičů:

N = vodič s izolací papírovou a opletenou dvojitě a napuštěnou
NG = vodič s izolací dvojitou gumou a navrch jednoduché opletení napuštěné
O =  vodič dvakrát opředený bez napuštění (suchý) - používal se obvykle pouze pro napětí do 150V proti zemi.

Odhad vzniku instalace konec 19. až začátek 20. století odpovídá. Když jsem byl malý, měl děda ve svém bytě v Praze na Malé Straně elektroinstala ci provedenou stejným způsobem. Dělal si ji sám v roce 1917, tehdy na napětí 120 V. Vodiče měly malý průřez (odhaduji asi 0,75 - 1 mm2),  byly izolované gumou a opředené. Guma časem ztvrdla tak, že se při mechanickém namáhání drolila. Dráty byly navzájem zkroucené a vedené po povrchu na porcelánových izolátorech. Pojistky byly původně šroubovací, nikoliv vložky, ale vícenásobné pojistky s keramickým přepínačem na čelní straně, které se šroubovaly do spodků se závitem E27 jako žárovky. Pojistka měla více drátků (asi 6) a když se přepálila, stačilo po odstranění poruchy otočit přepínačem a zapojit další drátek v pojistce.
Elektroinstala ce fungovala bez problémů přes 50 let, než ji elektrikáři z OPBH nahradili hliníkem. Pok začaly problémy.

A dosledky tohto rozhodnutia si uzivame dodnes  :'(

Když to z toho hliníku nedělalo prase, troufám si tvrdit, že vydrží stejně jako ta měď.Mám v domku dva byty.Jeden byt je hliníkem a druhý mědí.Za cca 40let se mi neupálil ani 1, slovy jeden vodič Al v krabici nebo v zásuvce.Podotý kám, že k vaření používala matka, která bydlela v tom bytě starším, el. dvojvařič i varnou konvici, k pečení remosku, na ohřívání vody průtokový ohřivač a na praní pračku s el.topením a později automatickou pračku.Nemá cenu se strašit hliníkem. :)

Máte na mysli toto : ?

Kvalita našich československý ch vodičů a kabelů s Al jádry byla velice dobrá díky tomu, že byl použit hliník s přídavkem malého množství stříbra. Daleko horší Al vodiče se vyskytovaly u zařízení z dovozu z býv. NDR a SSSR.

Jak napsal kol. Janeček, je to také a mnohdy hlavně o kvalitě práce a řemeslném fištronu. Hliník skutečně zlobí pravidelně ve vlhkém prostředí - venkovní instalace a sklepy, v suchu bývá při minimální údržbě prakticky stejně spolehlivý jako měď, nesmí být ale přetěžován, na to se často zapomíná, že by měl mít při stejném jištění o stupeň vyšší průřez.

to Kamil Novák: Krásné fotografie, díky za kus historie.

A zkoušel jste pátrat i odjinud?
V 70. a 80. letech minulého století, zpravidla při výročích znárodnění, si tehdejší národní podniky vydávaly brožurky o svých úspěších. A nich se psávalo i o historii podniku, s důrazem jak dělníci u ošklivého kapitalisty strádali a jak si nyní, pod vedením jedinné správné Strany si u práce prozpěvují .... atd.  (zle)
Tam se taky dalo dočíst, do kdy byly transmise poháněny zpravidla vodním kolem a kdy byl závod vybaven turbínou a transmise doplněny elektromotory.  (norm)
A to by mohlo být i období, po kterém pátráte.


Prosím o zaslání.

 (jednicka)  Přiznávám, že toto jsem ještě neviděl.

To. Jakub Hlásek

Mám takový dojem, že jsem kouset takovéto instalace viděl vcelku nedávno. Jestli se nepletu, bylo to v zámecké kuchyni na zámku Kačina.

Souhlasím s p. Janečkem, obzvláště vezmu li v úvahu, že je dnes význané procento ínstalací tvořeno prodlužkami pochubného původu, tak zlatý hliník, co se týká izolátorů, byla smůla, že v té době neznali hmoždinky, vyschlé kývající se špalíčky ve zdivu jsou vadou na kráse

V příloze je historická exkurze - elektrizace Deštného v Orlických horách.
P.S.
Převzato z místního časopisu Deštník.

Děkuji za odpovědi. Je asi fakt, že přesnější stáří se určit nedá. Nicméně ty druhy kabelů jsou pěkné vodítko. Uvědomil jsem si, že tento vodič NG se vyskytoval jen v jedné budově, která opravdu v polovině dvacátých let prošla rekonstrukcí. V jiných jsem narazil spíše na vodiče O. Dále jsem trošičku pohledal ve svých zdrojích (při průzkumu se nalezlo veliké množství dobové výkresové dokumentace) a našel jsem tabulku, kde bylo rozepsáno napětí a rezervované proudy pro každou budovu. Z dnešního pohledu to jsou směšné příkony, tehdy to muselo být vážně jen na svícení. Napětí bylo tehdy 120V a tabulka je datována k roku 1914. Areál byl tedy již v této době elektrifikován, protože u vodní turbíny byl jeden generátor a druhý přímo u jednoho z parních strojů. Pro moji práci mi toto tvrzení tedy stačí...

To Kamil Novák: Máte naprostou pravdu! Jedna brožurka vyšla, ale bohužel až v polovině šedesátých let a co se týče tohoto tématu, není tam o ničem zmínka (plivání na poměry za první republiky a dříve tam samozřejmě je). Transmise nám původně poháněly parní stroje, ty však v roce 1925 byly nahrazeny parní turbínou a generátorem. Pohon transmisí byl tedy od té doby řešen elektromotory. Toto všechno mám dohledané a popsané.  ;)
Práci si můžete stáhnout zde: http://tmp.najd.cz/Technicke_zazemi_shed_v2.5.pdf (http://tmp.najd.cz/Technicke_zazemi_shed_v2.5.pdf)   
Není to žádná nucená práce do školy, vytvořil jsem to dobrovolně a jen kvůli tomu, že mne strašně zaujala tato "technická" část továrny. Strávil jsem hodiny nad tehdejší dokumentací a další hodiny průzkumy přímo na místě. Tehdy mne k tomu nakopl nález dobových fotografií, kde byla zachycena parní turbína +generátor, nádherně vybavená elektrorozvodn a a jeden starší parní stroj.

PS: Tamní elektrorozvodn a se "dodnes" z části dochovala v původní podobě, jak byla v roce 1925 vybavena. Podařilo se mi z ní zachránit některé staré přístroje (rychloreguláto r, zapisovač, měřáky, reostat na mramorové desce,..). Ty jsem zrestauroval a vystavil doma.  ;) Jestli je tu nějaký nadšenec, který by se na to rád podíval, mohu zde vyvěsit fotky. Mě osobně se to strašně líbí, přestože sám pracuji v IT a toto jde mimo mně. 


Na závěr si ještě dovolím zaslat odkaz na takové srovnávací fotografie, které jsem vytvořil. http://fabriky.cz/externi/2012_beroun_tiba_hlasek/index.htm (http://fabriky.cz/externi/2012_beroun_tiba_hlasek/index.htm) Omlouvám se, že tady s tím tahle zahlcuji forum, ale třeba to někoho zaujme. Přecejen jde o elektrorozvodn u   ::)

Za mě: Klidně přidejte.... Mě osobně by zajímala i původní dokumentace... .

z pdf:
" Ohýbání trubek se provádělo specielními kleštěmi. "

Říkalo se jim krepovačky a používaly se na povlakové trubky ještě po 60.roce dvacátého století.

Takové kleště - asi 3 velikosti jsem vyhodil do šrotu ,  které vlastnil otec, který s nimi dělával instalace škol.....za mlada jsem potřeboval místo v ponku tam letěli ven......dnes by to byl zajímavý výrobek .... :'( :'(

Jestli po těch krepovačkách toužíte, tak bych je ještě někde vyhrabal v dílně.
Velikost 13, 16 a 23 mm. Dělal jsem s nimi instalace naposledy v roce 1965.

Jsem si vzpoměl, že jsem dávno potkal různé spojky na trubky a průchodky do krabic ze skla, to se vyrábělo kdy?

Krepovačky na 13,5 a 16 trubku bych tady doma v dílně také někde našel.

Skleněné nebo keramické koncovky a spojky na trubky se dělaly od c.k. mocnářství až do šedesátých let. Krabice ze skla  se dělaly výrazně kratší dobu a myslím si, že tak kolem I. sv. války. U novějších instalací jsou již krabice z poolověného plechu s dehtopapírovou nebo později s prešpánovou izolační vložkou a od zhruba r. 1940 se již objevují krabice z bakelitu.

Tak skleněnou krabici jsem nikdy neviděl, jak se do ní přidělával přístroj nevítd?

Až pojedete na Domažlicko, zastavte se v Kolovči v muzeu techniky a řemesel, třeba vám ty kleště vymění za volnou vstupenku. A tam je co prohlížet!  ;)

Nahlédl jsem do nalezené složky s revizními zprávami z let 1950-1954 a dočetl jsem se, že v nejstarší budově bylo k vodní turbíně připojeno dynamo na 120V o výkonu 18 koňských sil. Podle stavebního plánu tam bylo zakresleno již v roce 1914. Řekl bych, že toto je odpověď na mojí otázku prvotní elektrifikace tohoto objektu. V roce 1950 mělo "naštěstí" proražený kladný pól na kostru, tak o něm bylo v revizní zprávě pár vět. ;)

To Lukáš Rotrekl: Dobové plány elektroinstala ce se bohužel nedochovaly. Pouze stavební plány, ale i tak se díky nim dalo rozeznat veliké množství technologií.


Zde si tedy dovolím na závěr ještě slíbené fotky zachráněných a zrestaurovanýc h přístrojů:
(Píchačky Elektročas 1950, zapisovač Siemens & Halske 1925, rychloreguláto r AEG 1925, reostat Škoda 1945 a nakonec mnou vytvořený panel s měřáky Siemens & Halske 1925):




Stylová elektroměrová dvířka (revizák nad nimi jásal  o:-) ):

Krásné fotky,

Než tuto rozvodnu zbourali, byl jsem se tam také podívat. Tibu si pamatuju jako malej kluk, když mne tam táta vzal na prohlídku.

Měl bych na vás historickou otázku a nechci zakládat další vlákno, pamatuji si oválné zásuvky na 400V, které měly pouze 3 kolíky a nula byla propojena pouzdrem koncovky. Nemůžu se dogooglit nějaké fotografie, neměl by jste někdo?

děkuji

Myslíte MEZ (pův. ČKD) tři kulaté kolíky X, Y, Z a plochý kontakt pro 0 (PE)?