Diskuse Elektrika.cz

Zkouším se obrátit na odborníky z elektro oboru, zda mi budete schopni poradit.
Ve firmě máme extruzní linky, které jsou osazeny motory od fy. TT-Electric, výkon 45kW. Řízeno samozřejmě frekvenčním měničem.
Problém je, že nám velice rychle, vlivem vysokofrekvenč ních proudů, odcházejí ložiska (cca 5000hodin),  přičemž by měly vydržet minimálně 4x déle.

Výrobce se neustále snaží svést to na nedostatečné uzemnění strojů, nicméně připojení revizí prošlo (revizák najatý naší firmou patří spíše k těm puntičkářům, takže opravdu co není dle normy nebo je nevyhovující, tak nepustí).
Výrobci strojů jsou němci, už nějaký čas s nimi komunikuji a řekli mi, že máme provést určitá měření, abychom to byli schopni vyřešit. Nebudu to raději překládat do Čj, vy jako odborníci jistě budete vědět.

"As said, first of all it would be necessary to measure the resistance of the ground electrode, the resistance of the earting system and the resistance of the euqipotential bonding."

Předpokládám, že toto, co po nás chtějí asi nebudeme schopni sami změřit bežným vybavením, ale je potřeba něco speciálního, můžete mi poradit, co po nás přesně žádají, firmu na jakou se obrátit, která toto bude schopna změřit a vystavit potřebný protokol s hodnotami, nebo firmu, které řeší problematiku vysokofrekvenč ních proudů u takovýchto motorů, nebo cokoliv, co by mi mohlo jakkoliv pomoci. Tohle je pro mě osobně už vyšší elektrikářská.



Moderátor:
Odpad: ,  Děkuji předem za jakkékoliv informace týkající se této problematiky. Zničená ložiska v motoru 45kW, jak změřit uzemnění?

Revizní technik bez uvažování v širších souvislostech, provádějící pouze shodu skutečností s normou, navíc vštšinou jen z pohledu ochrany před úrazem nebude v tomto případě ten pravý.
Pro vyřešení Vašeho problému jsou vhodné v zásadě tři metody.
1.Změnit hodnotu "izolace" olejového filmu, který se v ložisku chová coby dielektrikum, použitím speciálního oleje
2.Vyměnit ložiska za drahá keramická, či izolovaná
3. Snížit hodnotu uzemnění na minimum (což není vždy prakticky realizovatelné, nicméně po shlédnutí několika uzemňovacích přívodů, které jistě vyhověl po stránce ochrany před úrazem, stačilo nasadit "pořádnější" svorky, vodiče a ekv.přípojnici, a bylo po problému)

Jelikož však kolem motorů spíše jen "chodím",  nechal bych ty pravé rady na jiných.

Ty extrudéry servisuje sám výrobce? Pokud je to možné, tak bych na vašem místě přizval externí firmu, která se zabývá diagnostikou ložisek. Odborníci dokáží divy při zjišťování příčin vzniku poškození.
Takhle při řešení problému začínáte u toho nejsložitějšíh o a příčina může být jinde (kvalita ložisek, jejich zapouzdření, nedbalá údržba atd.).

Začněte tím jednodušším, než se dáte na lov ptáka ohniváka.

Chce to přizvat opravdu odbornou firmu, která se opravdu vyzná.
Příčiny poškození ložisek mohou být různé. Od mechanických (vibrace atp.),  po ložiskové proudy. Ložiskové proudy se ovšem špatně prokazují a leckdo by byl schopen na ně svést veškeré poruchy ložisek právě u motorů řízených FM, protože mazivo již nemusí představovat dostatečné dielektrikum pro VF proudy a také proto, že je to zřejmě "módní". Myslím, že odborníci na diagnostiku pohonů budou vědět odkud začít a jakou metodu diagnostiky zvolit.
Zde na fóru se pohybují znalci pohonů. Počkejte, třeba se někdo ozve, nebo se zkuste obrátit na kolegu Kasntera, který toto fórum také navštěvuje.

Jinak co se týče hodnot uzemnění. Výrobce vám neřekl, jak velkou hodnotu zemního odporu doporučuje pro bezproblémovou funkci svých zařízení?

Podobné problémy řešíme u klínových řemenů na centrální klimatizaci... .
Cca po 4-5 měsících odejdou vždy oba klíňáky....oby čejný ventilátor v potrubí....
Už jsme koupili řemeny za 40kč i super extra za 400.-kč od nejlepčích firem, pořád to víc nevydrží, ba ty za 40 Kč tam vydrží nejdéle... :'(
Už tam byl i pracovník z digi měřícím zařízením od výrobce klínových řemenů a zjistil to, že souosost je vynikající ! Lepší už ani on ji nenastaví!!

Už nemáme koho se poradit....vše chny chytré rozumy jsme už zkoušeli!! ;)
Něco podobného jako u ložisek.

Odbočl jsem od tématu... :-\

Revizní technik najde kulový.
Nepopsal jste zde konstrukci extruderu:

Je to extruder na PVC, polyethylen či silikon?
Je motor pevně spojen s převodovkou, čí je náhon přes řemen?
Je motor řízen vektorově?
Je řízení zpětnovazební s enkodérem?
Jaká je modulační frekvence?
Jak je snímána teplota? Termočlánky "J",  nebo Pt100vkami?
"Nekecá" vám regulace teploty pokud pohon běží?

Podle čeho usuzujete, že je problém v ložiskových kotvových proudech?

František Šohajda: Pak je otázka, jestli se vyplatí problém řešit nebo ty řemeny co půl roku vyměnit, když to stojí 160Kč...

U větších motorů řízených frekvenčním měničem se stává, že přes ložiska teče na hřídel už poměrně velký proud, který ložiska zničí.
Obvykle se to řeší použitím izolovaných ložisek.
Někdy stačí vyměnit jedno ložisko za izolované, aby se přerušil obvod kterým tento proud protéká.

zařízení je prakticky nové, servisujeme jej sami, jen v některých případech výrobce (na dálku přes vzdálenou správu, softwarove problemy).
Dle manuálu je udržba na motoru až při 20 000 hodinach a to výměna ložisek, my máme natočeno do 10 000 maximálně.

to, že je příčina ve vysokofrekvenč ních proudech řekl sám výrobce motorů na základě diagnostiky poškozených ložisek, typicke "vypalene drazky v krouzku loziska" ci jak to popsat

-měkčenné PVC
-spojení na přímo přes plastovou spojku kvůli možné nesouososti
-Je motor řízen vektorově? - to se přiznám nevím co znamená
-ano motor je zpětnovazební s encoderem
-frekvence tusim 5kHz
-termoclanky J, alespon doufam, teplota sedi i za chodu motoru


Výrobce tvrdí, že izolovaná ložiska používá od 75kW výš.


Jen ještě dodám, že výrobce se k tomu staví tak, že máme špatně ukostřeno a víceméně se od toho distancuje s tím, že nebude dělat nic víc, dokud nedodáme protokol o měření (viz. můj první příspěvek)

Pokud znáte nějakou firmu, kterou bychom mohli požádat o pomoc, klidně dejte kontakt. Na hale máme obrovský hluk právě od motorů.

Díky

. Poškozování ložiskek u elektromotorů je velký problém. Revizní technik měřením svodů apod. mnoho zjistit nemůže, protože tady může jít o shodu několika vlivů - mechanických i elektrických. A zvláště pak pokud se elektromotor napájí přes FM. Mnohé by napověděla přesná diagnostika včetně FFT analýzy frekvenčních spekter vibrací a u napájení přes FM při různých režimech. Ale to chce speciální diagnostiku a zkušeho technika diagnostika, který dovede tzv. přečíst správně nasnímaná data. Mnohé závady na ložiscích a tudíž na elektromotoru dodavatelské firmy svádí na špatnou údržbu, ustavení, špatné napnutí řemenů, špatné řemeny apod. nebo uživatelé na špatný servis, dodavatelské firmy apod. A většinou hledají pomoc ze strany elektrikářů. Ale původ závad může být jinde. Většinu závad však dovede odhalit diagnostika. Bohužel ale někdy to není otázka jednoho měření a otázka jedné hodiny. Ale takto se podařží odhalit zhruba 90 % příčin. A pokud se to spojí ještě s měřením elektro a dalšími měřeními, pak se zdroj závady najde. A pokud je znám zdroj závady. myslím tím skutečný zdroj závady a né jen odhad, pak se to dá teprve řešit. A ještě malá poznámka pro pohony s řemeny. Pohony s řemeny jsou ještě složitější než spoje pomocí spojky. Vstupuje zda do hry faktor řemenů, napnutí, kmitání řemenů apod. protože ve většině případů navíc nejsou řemenice stejného průměru a tak zde mohou vstupovat do hry i další poruchové frekvence vzniklé rozdílem otáček motoru a poháněného stroje.

Snad se tohle nebudu muset učit...
Revizní technik je "školený" na úplně jiná rizika.
Nezabiješ, nezapálíš, nepopálíš, nezpůsobíš úraz průchodem proudu živou tkání... - to jsou hlavní věci, které by měl RT na elektrickém zařízení ohlídat.
RT elektro nemůže znát vše, tohle je věc, do které zasahuje kromě "elektriky" i strojařina, mechanika, chemie,...

Muzete mi nejakou firmu doporucit, pokud teda mate nejaky kontakt? Nezbyde nám nic jiného nez nejakou pozvat a zaplatit.

Blbost.
Ložiskové proudy a hřídelová napětí má smysl řešit u motorů 280 a výše ... (90kW) 

Je motor připojen stíněným kabelem?
Jaký měnič (výrobce) ?
Častou příčinou poruch ložisek je chybně nastavený měnič, co motor napájí.

I v normách je dáno, že má RT elektro přizvat ke své práci odborníky, protože RT nezná všechno!! ;)

Používame vo firme 130kW motory s neizolovanými ložiskami, napájané cez FM a poškodenie ložísk vírivými prúdmi nie je také veľké, aby nás to nejak iritovalo. A to uzemňovacia sústava nie je ani zďaleka dokonalá.

Ak máte podozrenie na veľký podiel vírivých prúdov v ložiskách, použite v motore aspoň jedno izolované ložisko.

Vířivé proudy zahřejí strukturu ložiska, což se  spojením "ložisko - hřídel kotvy- ložisko - kostra motoru" nemá nic společného.

 

Domnívám se, že RT posuzuje zejména bezpečnost zařízení, nikoliv zda ložiska vydrží 5 nebo 20 tisích hodin...

Padron, zle som sa vyjadril.
Správnejšie je "ložiskové prúdy".

Revízny technik musí mať skúsenosti s FM a aj vhodnú meraciu techniku. No aj napriek tomu nemusí zistiť nič.

Príklad:

Máme v prevádzke nasadených 8 kusov FM 300kW, 690V. Sú napájané z tráf 6kV/0,69kV (vždy dva FM na jedno trafo).

FM sa prevádzkujú iba 6 mesiacov v roku. Po 6 mesačnej odstávke nám pravidelne na polovici z nich pri prvom nábehu zhorela časť výstupných tranzistorov.
Servis ich vymenil a potom to bežalo 6 mesiacov bez problémov. Kým to bolo v záruke, nik to neriešil (chybná séria sa nájde vždy)

Avšak po ukončení záruky sme to začali riešiť aj s dodávateľom FM. Merali sme snáď všetky možné elektrické veličiny, na aké sme si dokázali spomenúť.
Výrobca FM medzitým prikázal merať aj teplotu a vlhkosť v rozvodni. Prečo, to nevedeli ani servisáci.

Tranzistory sú vymenené, meniče bežia a výsledok celého trápenia som sa dozvedel okľukou.

Trazistory mali poškodenú iba riadiacu dosku, výkonová časť bola v poriadku. Výrobca však zabudol servisákom oznámiť, že takúto nevysvetliteľn ú príčinu už v Európe mal a príčinou bola mierne vyššia atmosférická vlhkosť a zároveň mikroskopické nečistoty na vonkajšom ochrannom laku dosky.

Aby sa to neopakovalo, upravili výrobný proces tak, že riadiace dosky IGBT sú odvtedy dvakrát lakované.

Takže uvidíme, teraz tam máme prvýkrát  tie dvakrát lakované :-)

V příloze "Negativní vlivy měničů frekvence na asynchronní motor".

Aby se vám s výrobcem extrudérů lépe dohadovalo, přečtěte si:
ČSN CLC/TS 60034-17 Točivé elektrické stroje - Část 17: Asynchronní motory nakrátko napájené z měničů - Návod na používání.
ČSN CLC/TS 60034-25 Točivé elektrické stroje - Část 25: Návod pro navrhování a vlastnosti střídavých motorů navržených speciálně pro napájení z měničů.

Motor k měniči není připojen stíněným kabelem, výrobce tvrdí, že u takto malých motorů to není třeba.
Výrobce měniče je fy. Hitachi

Neposlal jste jinou přílohu?

Dodavatel to svaluje, ze udajne mame spatnou el. sit tady. Napsal mi tohle, muzete mi to prosim zkusit objasnit?
"the wiring is not correct for TN-C-S network (this was told already when the changes where made).
For TN-C-S network you would need a separate earth and neutral from the beginning of the power distribution. Also the busbar only has 4 conducters inside, but the earthing is done by the housing.
TN-C-S: combined PEN conductor from transformer to building distribution point, but separate PE and N conductors in fixed indoor wiring and flexible power cords!
This is not existant (and I mentioned this point, when we had problems before).
Same is for equipontential bonding - this should be completly separate up to the power distribution - that is not done.
For earthing it is necessary to have the main earth resistance, not only the resistance from machine to beginning of busbar.
"

Příloha je v pořádku, píše se v ní mimo jiného i o ložiskových proudech.
Normy si musíte zajistit sám.

Nejvíce vám v tomto pomůže pan Rajmont, doporučuji detailně odpovídat na jeho dotazy.

Je sice hezké, že "the wiring is not correct for TN-C-S network" ,  ale žádný "wiring" jste nám sem neposlal.

"For TN-C-S network you would need a separate earth and neutral from the beginning of the power distribution."
Já nevím ... Jaký je příkon stroje? Vy taháte k extruderu přívod  TN-C-S ? To jste sakra bohatá firma ...

"For earthing it is necessary to have the main earth resistance, not only the resistance from machine to beginning of busbar."
K čemu vám je "earthing",  když se tu řeší ložiskové proudy motoru, která se přes "zem" neuzavírají ?

Znova:

Kdo je výrobce extruderu? ( mám po Evropě dost známých u výrobců extuderů a výtlačných hlav - třeba se trefíme a já jim mohu zavolat ...)
Co jste za výrobu?
Jaké používáte teploty? (PVC - cca 180°C, Polyethylen - cca 200°C, silikon ... 20°C ten se v extruzi chladí ...)

Jak vás napadlo, že problémem jsou ložiskové proudy?

PS:
Jestli sháníte firmu, co za vás převezme odpovědnost a Vy si budete točit "mlejnek",  máte na tomto fóru smůlu.
Toto fórum funguje na principu -  "Vidíš - li chudáka, co má hlad a chce rybu - nedávej mu ji, ale nauč ho ryby chytat." (japonské přísloví)

Mimochodem - jaká je teplota kostry motoru?
A jak máte v létě teplo na hale?
Jsou pohony umístěny horizontálně či vertikálně?
Chladíte tělo extruderu pod násypkou?

Jirko, doporučuji ke čtení toto, vše báječně vysvětleno
CHMELÍK, K. – POSPÍŠILÍK, J. – FOLDYNA, J.: Ložiskové proudy v elektrických strojích. Odborná publikace VŠB-TU Ostrava, 2008

Téma mne zaujalo, udělal jsem jednoduchý pokus:

Trochu mazacího oleje (měl jsem k disp. jen jeden A88) do kelímku, a do tohoto namočil na cca. hodinku plíšky 4,5V baterie.
Poté potřel vyleštěný plocháč olejem bez působení el. a s působením el.,  a nechal po něm sjet závaží.
Pro uvedení závaží do pohybu byl třeba u el. oleje vždy o něco (cca.1/4) větší náklon  plocháče, než u oleje čistého.
Provedeno vždy 6pokusů po důkladném odmaštění.

TO: Zdenek Rajmont
-výrobce je fy. AKMA
-vyrábíme PVC hadičky pro zdravotnictví
-materiál ma na výstupu od cca 150-180°C, podle druhu hadičky
-teplota na hale cca 25°C (hala je klimatizovaná, takže i v létě se udržuje cca konstantí teplota)
-teplota obalu motoru do 40°C, teplota obalu prevodovky do 70°C, takze od prevodovky se hridel motoru muize ohrat více.
-motor je istalovan horizontálně
-to, ze je to způsobeno loziskovými proudy rekl výrobce motorů na základě jedné z prvních oprav, kterou prováděl, pak do motorů istaloval sberny kartac, ktery to mel vyresit, ale to se nestalo

Samozřejme nehledám firmu, která za cokoliv prevezme zodpovednost, ale ja jako nespecialista v oboru a teto problematice nejsem schopen dodavatelske firme argumentovat a predlozit ji potrebna mereni, ktere neustale pozaduje

Ohledne kabelaze, zkusim popsat jak to mame, opet pripominam, nejsem na toto vylozene odbornik, takze to popisuje tak nejak svymi slovy.
Na halu je privedeno 3x faze + žlutozeleny PEN, ktery se v boxu rozdeluje na PE+N. Viz foto a nacrt od kolegy, jestli se v tom vyznate.

Vážený pane Novotný,
tak silný vliv ložiskových proudů u 45kW motorů je netypický, ale dá se říci, že možný.
Záleží na kvalitě provedení motorů - symetrie jejich pole.
Co se týče textů firmy zasílající vám připomínky, zdá se, že mají poněkud guláš v jedné důležité věci. Je rozdil zemnění pro proudy 50Hz a proudy kolem 1MHz, tedy ony proudy, které tečou skrz ložiska. Pro ty platí veškeré poznatky o VF technice a to znamená, že jsou vytlačovány z objemu vodiče na povrch a soustředí se v povrchové vrstvě.
Nízkofrekvenčn í uzemnění na 50 Hz může mít impedanci 0,01 Ohm a na 10MHz to bude 1000 Ohmů a výše. Revizák vám změří oněch 0,01Ohmna 50Hz. Kdyby změřil 10Ohm nebo 100Ohm, dá se z toho odhadovat, že VF kostření bude naprosto zoufalé a vše za měničem bude působit jako vysílací anténa.
Existují doporučované tvrdosti sítě pro napájení FM. Jak nyní koukám na onu fotku přívodu šínovodu, bude VF impedance PEN přívodu naprosto zoufalá. Pokud budou Vaše měniče bez přídavných vstupních tlumivek, očekávejte brzy návštěvu odrušovací služby.


Dejme tomu, že jde opravdu o ložiskové proudy - to se dá prokázat velmi jednoduše podle metalografie poškozeného kroužku ložiska. Pro toto poškození od FM je typické valchovité příčné zvlnění a  krátery průměru 5um z roztaveného kovu.

Pro odstranění ložiskových proudů je nutné prvotně snížit EMC vyzařování a unikající VF proudy vystupující z měniče. Utlumit jejich úroveň, snížit vysokofrekvenč nost spektra, zaoblit hrany, eliminovat kapacitní toky, eliminovat vyzařování vysílací anténou přívodů.
A na těchto kmitočtech už není vůbec jedno, jestli je motor připojen stíněným nebo nestíněným kabelem. A vůbec není jedno, jakým způsobem se stínění motorového kabelu připojuje na straně měniče a na straně motoru. Tohle vždy výrobce měniče kreslí a píše v manuálu na dvou až deseti stranách.  (A v případě kvalitní kovové přívodky pro stíněné kabely se na těchto kmitočtech se mnohdy vyplatí u motoru demontovat přívodní krabici a podložit ji tenkým měděným páskem, aby měla dokonalý vysokofrekvenč ní kontakt ke kostře motoru.)

Druhý stupeň, který u těchto malých motorů může pomoci je snížení nosné frekvence PWM měniče. Pokud vám nebude vadit, že motor bude hrát, můžete jít co nejvíce dolů až k přijatelným tepelným ztrátám v motoru a měniči. Dále ve druhém stupni pomůže provlečení tří fázových vodičů vystupujících z měniče ferritovým kroužkem (válečkem),  nebo i více ferritovými kroužky z různých materiálů.

Osobně si myslím, že na 45kW motory bude stačit dovést tyto 2 stupně do pořádku.

No a třetí stupeň je eliminace ložiskových proudů izolací ložiska, ale tady si dejte pozor, aby se po úpravě motorového ložiska ložiskové proudy neuzavíraly přes ložiska extruderu. Izoluje se ložisko u ventilátoru  motoru (tady zase pozor, není-li za ventilátorem vodivou hřídelí napojené tacho nebo IRC čidlo, jinak ty zase přijdou stejným způsobem o svá ložiska).  
A bacha - i dokanale izolovaná spojka pro 50Hz, může být pro VF proud průchozí.

Moment, jen jeden kartáč? pokud není ložisko na druhé straně izolované (hybridní) nemá jediný kartáč na vyřešení ložiskových proudů prakticky žádný vliv. Bude odcházet ložisko (ložiska) na druhé straně hřídele.

Může to být i nevyvážením rotoru od výrobce. Odpor ložista a hmoty motoru by možná šlo změřit i mutimetrem.

Po přečtení všech příspěvků a hlavně tazatele bych měl otázku i já, hlavně na tazatele. Kdo, jak a na jakém základě rozhodl nebo určil, že ložiska odchází vlivem uzemnění, FM či podobných jevů? Jedna věc je to nějak tvrdit nebo na něco to svádět a druhá věc je pro to mít jasné a nezpochybnitel né fakty. Z uvedených příspěvků ale není zcela jasné, že k poškození ložiske dochází vlivem proudů, FM apod. Ona závada respektive příčina může být zcela jinde a zcela jiná a poškozená ložiska mohou být jen důsledek. Ale to asi nikdo nevzal v úvahu. Každý tady odpovídá jen na problém napájení motoru přes FM. Osobně jsme prováděl mnoho měření - diagnostiky na motorech napájených přes FM včetně lisů, granulátorů apod. Ale zatím ani na jednom nebyla příčina poškození ložisek napájení FM. Vždy byla závada zcela jinde. Nebylo by tedy lepší nejdříve zjistit skutečnou příčinu poškozování ložisek než jen dohady? A teprve pak se zaměřit na odstranění příčiny nebo příčin kterých může být více v souběhu?

Podle toho jak to tady čtu je spíš problém najít financování na to zjištění a následně na opravu. Možná je to jen dojem, ale prostě tak to na mě působí. Výrobce by měl v tomto případě v rámci záruky poslat odborníka, který zjistí s čím je problém, dá zprávu firmě a ta zajistí odstranění problému, jenže to stojí prachy a tak výrobce koresponduje a hledá cestičky jak se tomu vyhnout a přečkat příslušné lhůty. Pak již za peníze pošle toho odborníka, který problém odstraní a nechá si ho pěkně mastně zaplatit.

S tímto nelze nic jen souhlasit.
A s tímto také.

Extruder s 45kW pohonem je malé kotě.
Je problém jen na jednom z nich, nebo vás zlobí více pohonů?

Až tak o ceně to asi nebude. Spíše o tom, že meznají jiné metody detekce závad, jiné postupy. Myslím tím uživatele. Né dodavatele technologie. Ti jen čekaí na konec záruky. Ale pokud uživatel zakoupil celou linku tedy i se zapojením a né jen stroj jako kus, pak by měla záruka platit a plně se prodlužovat. Ale osobně jsem se setkal nedávno, že zákazník si zakoupil část technologie jen jako kus bez instalace, bez zapojení apod. a zapojovali si to sami apod. Jednalo se konkrétně o granulátor na pelety poháněný motorem 75 kW. A reklamovali nefunkčnost elektromotorui . Po měření a diagnostice jsem zjistitl, že závada není v motoru, ale na softstarteru. Zapojování prováděl elektrikář bez dostatečných znalostí v nastavení softstarteru a došlo k jeho poškození. Takže na toto nešlo uplatnit a uznat reklamaci jako oprávněnou. Tady provozovatel šetřil až ušetřil. Koupil lnku jen jako kus železa bez zapojení. A další případ trochu více podobný tazateli. Výrobní linka, kde na začátku linky je elektromotor 160 kW, který pomocí plochého řemene pohání setrvačník a ten dále pohání klikový mechanismus, kde se točivý pohyb převádí na přímočarý a výsledek je lis s přímočarým pohybem pro tvarování hlníkových tub. Elektromotor tam vydržel zhruba okolo 1 - 2 měsíců a pak v lepším případě odešl jen ložiska v horším případě došlo k rozpadu ložiska a nevratnému poškození motoru. A závada? Zákazník vyměnil asi 3 x elektromotor než se odhodlal nechat si udělat diagnostiku. Přišel jsem na to, že závad tam bylo několik a to špatné usazení a špatné napnutí plochého řemenu. Po odstraněí těchto závad se v měření pokračovalo a byly zjištěny další příčiny a to na klikovém mechanismu, kde byly poškozeny místa ložisek. Otvory pro ložiska byly oválné a to vytvářelo určité druhy vibrací, které se dále přenášeli na elektromotor a následně k poškození ložisek. Musím podotknout, že elektromotor byl poháněm také FM. Toto bylo potvrzeno i následnými diagnostikami dvěma nezávislými tými odborníků a to dokonce jeden tým byl přímo z německa od SKF. Takže svádět jen tak něco na nějaké proudy nebo FM bez potřebných průkazných měření či diagnostiky je jen bud klamání uživatele a nebo hraní o čas apod. Přitom diagnostika není zas tak finančně nákladná. Jedná se řádově jen o tisíce což je cena proti ceně elektromotoru zcela zanedbatelná.

,  to že je poškození ložisek vlivem vysokofrekvenc ních proudů konstatoval výrobce motorů, tedy francozská firma T-T electric
Propblém je na více extruderech, dá se řící, že na všech, zavisí to samozřejmě na vytížení té dané linky


Samozřejmě, že to je i o penězích, my chceme uplatnit záruku, ale výrobce tvrdí, že máme špatně provedený rozvod el. energie a že nemáme správně proveden rozvod TN-C-S

Tak přesně takovou odpověď jsem čekal. Tvrdí to výrobce motorů. Velmi by mě zajímalo, jak k tomu došli. Dělali snad u vás nějaké měření, zkoušení, diagnostiku apod. Máte od nich protokoly o provedených zkouškách, použitých metodám, porovnání naměřených hodnot s normami, seznam použité měřící a diagnostické techniky apod.? Máte také vyjádření výrobce ložisek? Přizvali k testování nebo zkoušení zástupce výrobce ložisek, aby např. i oni provedli svá měření a vyjádřili se k tomu? A nebo je to jen jejich pouhé tvrzení byt by bylo písemné. Samozřejmé je, že veškerá měření, diagnostika apod. by se měli dělat přímo na lince, přímo na tom konkrétní stroji a to za různých provozních režimů apod. Dělali snad něco takového?

Popíšu přesně jak to bylo, po nějakém čase nám začal pískat první motor, výrobce extrudéru nám dodal jeden rezervní, takže ten jsme vyměnili a pískající motor jsme poslali do Francie na opravu, motor od nich přišel s novými ložisky s tím, že to poškození bylo způsobeno VF proudy a následně přijela k nám dáma z Francie a namontovala na každý motor 1 kus sběrného kartáče na odvod proudů. Toť vše, následně se to neustále točí o tom, že máme špatný el. rozvod a špatné kostření, že ty proudy neodchází do země atd..
Zítra z práce vám zavolám a prodiskutejeme co byste nám mohl nabídnout, šéfovi už jsem tuto možnost dnes nějak nadnesl.

To : Jan Novotný
Jak vlastně přišli k tomu, že vaše fabrická síť TN-C-S, je špatně?
Jediný dvě věci v tom nákresu vidím špatně, pokud jsou tak jak níže píši.
1) V tom místě rozdělení vodiče PEN, na PE a N, nevidím připojení zemniče (uzemnění) vodiče PE.
2) Pokud by jste neměli na tom sběrnicovém rozvodu, (busbaru),  jištění pro vývod napojení extrudru, tak to je taky špatně.

To: Jan Novotný
Jaký průřez má vlastně ten sběrnicový rozvod TN-C-S ?

Se Honzo mrkni na to foto, ten zž do krabice je dle mého nějaký hovnítko

TO: Miroš Jan
V příloze posílám detail rozvodu el. energie. Vyrobce extruderu tvrdí, že to nemáme dobře, revizák to posvětil, že je to ok.

druha priloha

To : Jaromír Novotný
No nedalo mito, a kouknul jsem se na ten sběrnicový systém co tam máte. Tento systém je proveden jako 3 fáze + „N“ vodič, a jako „PE“ vodič, slouží vlastní kovový obal. U sběrnicových rozvodů platí obecně, že při jeho montáži, se musí dodržet pravidla technologickéh o předpisu výrobce. Pokud tyto pravidla firma, která tento systém montovala, a dělala to poprvé, troufám si tvrdit, že to může být na trase někde nesprávně spojené. V případě že je vlastní obal sběrnicového systému vodičem „PE“,  je toto možné.
Doporučoval bych provést řádnou kontrolu správného provedení montáže.
V místě připojení napájecích kabelů AYKY 3 x 240 + 120mm2, je dle mého názoru chybné napojení jak přívodního vodiče PEN. Když jsem si zvětšil fotku, tak v podstatě, jsou přívodní vodiče „PEN“,  s tou modrou návlečkou, připojeny na sběrnici „N“,  a teprve od této sběrnice jsou tři vodiče připojeny na kostru sběrnicového systému, který tvoří vodič „PE“. Dle mého názoru, mělo být toto přesně opačně. Navíc, na jednom šroubu M10, je připojeno 5 vodičů 120mm2, s nalisovanými kabelovými oky. Toto je taktéž špatně. (zle)
Toto snad ani nemohla dělat elektrofirma? >:D

TO:Miroš Jan
Díky za reakci, určite to prověřím a zapojení dle vašich připominek zkonzultuji s nasim revizakem. Pripojeni PEN je tak jak rikate, nejdrive na N šinu a pak paralelne na obal sbernice.

Zapojeni samozrejme delala elektrofirma, to zda s timto systemem maji predchozi zkusenosti ci nikoliv samozrejme netusim.

Nějak mě to přijde, že ten připojovací box není stavěn na připojení 3-mi kabely, ale spíše na připojení jednotlivými vodiči, např CHBU 300mm². Podle požadovaný ampér. Stejně tak si myslím, by i přívod měl být proveden v TN-S.
 Pokud je to provedené podle nějakého projektu, tak to někdo asi nezvládnul.

PS: Tímto ovšem nechci určitě tvrdit, že toto je ta příčina těch poruch, jen ze zvědavosti sleduji toto vlákno a snažím se něco pochytit.

Víťo, on ten připojovací modul, má vlastně na sběrnicích, pouze po dvou otvorech o průměru 11mm. Takže je teoreticky možné, že napájení, projektoval někdo, kdo s tímto nemá žádné zkušenosti. Výrobce v katalogu toto uvedené nemá, myslím jaký průřez má mít připojovací vodič. Alespoň jsem to nenašel.

Jinak ono to připojení vývodového kabelu, není taky zcela v pořádku. Svorník na té černé fázové žíle je celý ohnutý.

A dík tomu odchází ložiska. Bezva.   :o

Síť s tím NEMÁ nic společného.
Zvolte jinou taktiku: Zeptejte se dodavatele, jak má přívod vypadat. ( Mimochodem je to jasná pitomost, protože dodavatel dle většiny smluv ručí za své zařízení ZA připojovacími svorkami, tedy i za propojení motoru s měničem)

Jestli dodavatel dodával zařízení "na klíč",  tak asi i včetně jeho instalace. (pokud dělala instalaci jiná firma, jistě to při oživení někdo od dodavatele kontroloval) Takže je-li to v záruce, stává se to problémem nikoliv  technickým, ale právním.

Asi bych jako revizní technik porovnával provedení rozvodu s projektem nebo nějakým prohlášením o shodě...
Určitě bych posuzoval provedení rozvodu z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem, z hlediska oteplení komponentů a ochrany před požárem,...

Z těchto hledisek bych to mohl považovat za "schopné provozu" a jestli má výrobce nějaké speciální požadavky, ty asi nebudou tak docela souviset s bezpečností a RT to asi "nevyřeší".
To, že RT napíše, že zařízení je z hlediska bezpečnosti schopné provozu, ještě neznamená, že je zařízení z hlediska životnosti komponentů, hlučnosti,... postaveno optimálně.