Diskuse Elektrika.cz

Sbírám všechny možné následky k velmi časté chybě, kterou pak hasiči nazývají poruchou nebo závadanou na elektroinstala ci. Ve skutečnosti jde o vědomý čin, protože taková lama neví:


Co když zapojím vyšší hodnotu jističe (pojistky),  než byla doposud?



Zkusme si popsat do detailu co se v daném obvodu stane.

Například:
Stará instalace v hliníku. Uživatel chtěl mít na jednom zásuvkovém obvodu tři olejové radiátory. Původní 16A jistič vyměnil za 25A, protože tři radiátory po 2000W jsou pro 16A omezení málo. Následek byl takový, že se nejdříve vyjiskřil špatný spoj v krabici, kterou mírně teplem deformoval. Ten spoj odhalil a dotáhl. Pak se mu v rozvaděči roztavily vodiče ve svazku nad jističi (ze stejného důvodu) a mezifázový zkrat mu zhasnul dům.
Po té přivolal pomoc a jistič svedl na neznámého elektrikáře.

Napadá vás jiné nebezpečí, než tavení izolace vodičů?

Psal jsem to v jiném vláknu, ale u zde platí u starých instalací v hliníku a nulováním to, že ...

Katastrofa
nastává, pokud se takto přeruší zeleno/žlutý vodič (v tomto případě nadproudem),  který tvoří v dvoužilové instalaci druhou polovinu obvodu. V takovém případě se objeví nebezpečné napětí na spotřebičích, které maji kovový plášť za běžného stavu spojený se zemí zelenožlutým vodičem.

Když se prorazí izolace u spotřebiče třídy I na neživou část (třeba když vyhnije díra do topné spirály v pračce),  měl by zareagovat magnetický obvod v jističi, udělat CVAK a do 0,4 vteřiny by to mělo být odpojené.
Když dám silnější jistič, může se stát, že magnetická spoušť nezareaguje, pár vteřin potrvá, než zareaguje tepelná spoušť a těch pár vteřin, po které může být na "kostře" nebezpečné napětí, může rozhodovat o přežití toho, kdo opřen o spotřebič stiskl tlačítko ON.

Na obecnou otázku co se stane když navýšíme jištění, nelze jednoznačně odpovědět. Nemusí se stát nic, ale můžeme i vyhořet.
Hlavně bych chtěl reagovat na příspěvek kolegy J.Schwarze, který asi není zrovna vhodný příklad.
Představme si topné těleso v pračce nebo ohřívači vody. Pokud dojde k porušení kovového obalu a spojení s kostrou, tak to není zkrat, a čekat že jistič udělá cvak do 0,4 sekund je dost naivní. Zkrat, to je spojení s malým odporem, tady musíme uvažovat část tělesa které je v serii a omezuje proud.
Teroreticky pokud těleso prohnije uprostřed a dojde ke spojení spirály s kostrou tak ještě není jisté že jistič nebo pojiska vypne. Při spojení uprostřed se proud  zvýší 2x. Těleso časem shoří, ale to může trvat minuty, hodiny, nebo dny, pokud je dobře chlazené vodou. Toto může ohlídat jen proudový chránič který zareaguje na unikající proudy.
Za své praxe jsem měnil mnoho kovových těles v ohřívačích vody. Velká většína měla kovový plášt prasklý a spirála byla vidět. Jistě dlouho hřály i s tím že spirála byla ve vodě. Možná působily ještě jako elektrodový ohřívač.

Asi před čtvrt stoletím jsem bydlel na Veveří 123.
V domě s elektroinstala cí z roku asi 1910.
Po bližším zkoumání jsem našel prvky rekonstrukce.
Ty se sestávaly z prodloužení zásuvkových obvodů do dalších pokojů prostřednictví m černé antenní dvoulinky.
Celý činžák držel na jediné fázi, což způsobovalo v neděli v osm večer při seriálech zmenšení obrazu na tv asi o 50%.

No ...
... abych se nenechal unést nostalgií. Ta dvoulinka se přetavila a uhořela po té, co tchýně do zásuvky zapojila radiátor. A proč? Protože obvod sice byl na oko předjištěn 10A pojistkou, ale po dalším ohledání byla zásuvka za dřevěnou deskou překlemována nejen přes pojistku, ale i přes elektroměr.

A pak si vězměte někde podnájem ... uhoříte a ještě jste zloději elektriky.  (norm)