Diskuse Elektrika.cz

Podle ČEZu je potřeba 37 kW asyn. generátor pro MVE kompenzovat v rozsahu cos(fí) 0,95 až 1. Když spočítám jalovinu generátoru podle tabulkových hodnot výrobce při 25%,  50%,  75%,  100%,  z výkonu a tg(fí) a vypočítám potřebnou kompenzaci, tak při kompenzační sadě kondenzátorů 17kvar bych se měl v rozsahu výkonu od 25%(0,98) do 100%(0,95) vejít do předepsaného limitu. Na prvý pohled by se tedy mohlo zdát, že kompenzace by se dala obsloužit jednou připínanou kondenzátorovo u baterií.
Obávám se však, že si to příliš maluji narůžovo - netuším, jak se chová pod 25% výkonu a při přechodu do kvadrantu motorického chodu (byť jen do několika procent výkonu),  a také netuším, jak se podepíše na jalovině třeba změna činného odporu vinutí vlivem ohřátí.
Je tedy nutné použít samostatnou chytrou kompenzační jednotku, nebo by stačilo nahradit jedním, či dvěma stupni kondenzátorů, spínaných podle výkonu (nebo podle údajů z elektroměru - ČEZ prý povoluje čtení hodnot přes nějaké schválené rozhraní)?

Ověřte si, zda vyžadují odběr či dodávku Q. Dle toho pak výpočet.

na smlouvě je to rozdělěné podle kvadrantu - při odběru je 0,95 - 1 indukční, při dodávce je 0,95 - 1 kapacitní. Ale chtšjí, aby to bylo splněno od 3% instalovaného výkonu.
Co se týká výpočtu v rozsahu, kde je to tabelováno výrobcem generátoru, je to celkem jasné, ale zajímá mne, zda jsou zde i jiné vlivy (např teplota vinutí),  ktré mohou být významné - pak by asi byla automatická kompenzace bezpečnější (kvůli drastickým pokutám za jalovinu),  ale pokud by pevná byla dostatečná - bylo by to docela hezké zjednodušení.
Také mně zajímá, jak se jalovina choví od nuly do 25% výkonu - podle doagramu asyn motoru bych očekával, že bude téměř konstantní, ale rád bych znal vyjádření někoho kdo s tím má zkušenosti.
Vím o MVE nad 40kW, které mají jen jednu fixní  baterii, ale i takové, co mají šestistupňovou automatickou.

Motorický režim je u MVE otázka velmi krátkého času, za to asi přirážka nebude žádná. Je to chod normálního elektromotoru. Kapacitní při dodávce znamená, že při výrobě musí být trochu překompenzován o do kapacitního charakteru účiníku.
Jinak pokud se využije ten výkon generátoru, tak by bylo vhodné pořídil jednoduchou 6 stupňovou regulaci, kde to spínání obstará regulátor, který bude mít svoje proudové trafo. Výstup z elměru je zbytečně složitý, i když už jsou regulátory, které to umí.

Dík za názor, já bych se také přikláněl spíš k nějaké inteligentní vícestupňové kompenzaci, která má navíc reléový výstup, který není zatížen závislostí na software, a také z ní získám informace pro "zpětnoou wattovou" ochranu, která je také požadována.
Nicméně, možnost číst data z elektroměru mě zajímá také, přece jen by nebylo špatné znát "oficiální" data, a nepotřeboval bych další měření s proudovými trafy (zbylo by tam jen jedno pro kompenzační jednotku). Gůglil jsem jak divý, ale nic inteligentního jsem nezjistil. netuším jaký je tam protokol a c za to "nahlédnutí" chtějí.
Dík
PP

Pokud chcete mít přehled o všem, potřebujete optooddělovač a impulsní regulátor jalového výkonu. Ten běží přímo dle údajů z elměru. Vše je na netu.

Ten opto oddělovač je to jediné, co jsem našel že nabízí, našel jsem i typ čtyřkvadrantíh o elměru, adresy jednotlivých složek, ale nikde jsem nenašel detaily o rozhraní, ani protokol, nebo nejlépe něco víc o komunikaci. Můžete mě nasměrovat?
Většina MVE používá svůj elměr - tam samozřejmě není problém s komunikací, ale to se mi zdá zbytečně zdublované - radši bych pracoval s "oficiálními" daty, a ušetřím proudová trafa.
Díky
PP

Nemyslíte, že je to dotaz spíše na distributora? Zkuste to u výrobce oddělovačů v Brně.

Kapacitný pri dodávke nemusí znamenať prekompenzovan ie.
Pri dodávke je totiž iný pohľad na jalovinu.
Ak stroj odoberá jalovinu zo siete pri odbere, hovoríme o indukčnom charaktere. Opačne ak zdroj dodáva jalovinu pri dodávke (chová sa ako kapacita v sieti),  hovoríme o indukčnom charaktere pri dodávke. O kapacitnom charaktere pri dodávke hovoríme ak zdroj dodáva činný výkon a naopak jalový zo siete odoberá, čo je aj prípad MVE, resp. asynchrónneho generátora.

Takže si myslím, že nič netreba prekompenzováv ať, a možno by stačili iba dva stupne. Záleží od režimu prevádzky zdroja. Ako často pobeží zdroj na výkone rádovo jednotiek percent? Asi veľmi často nie, že? 

Měl jsem na mysli nastavení regulátoru do kapacitní části cosFí.
Účiník je předepsaný, tzn. musí být měřitelný, tzn. kapacitní?
Tady jsem našel starší příspěvek.
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,10513.0.html/view

Možno by bolo vhodnejšie definovať charakter odberu a účinník podľa kvadrantov.

I.Q = P+  Q+   (indukčný charakter pri odbere)
II.Q = P-  Q+   (kapacitný charakter pri dodávke)
II.Q = P-  Q-    (indukčný charakter pri dodávke)
IV.Q = P+ Q-   (kapacitný charakter pri odbere)

Asynchrónny stroj bez kompenzácie bude pracovať vždy iba v kvadrantoch I. a II.
Synchrónny stroj môže samozrejme v závislosti od budenia pracovať vo všetkých štyroch kvadrantoch.
Ak distribútor požadoval pri dodávke kapacitný účinník, znamená to že určitá jalovina môže byť zo siete odoberaná, čo znamená, že nemusí byť prekompenzovan é, práve naopak, nedokompenzova né. 

To vypadá logicky, neviděl jsem žádnou MVE, která by byla překompenzovan á.

Nechci se přít, ale kapacita je od školy u mne zafixovaná jako kondenzátor. Doba se mění. Je to už pár let, co se začal v elektroenerget ice používat termín rezervovaná kapacita. Co myslíte že to je? Je to výkon v kW, který se platí na velkoodběru. Dlouho mě to dráždilo.  >:(
Ještě k tomu překompenzován í:
Bylo to myšleno asi takto. Generátor běží, dodává do sítě činný výkon, ze sítě bere jalovinu, kterou potřebuje. Kondenzátorovo u kompenzací ladíme učiník na neutrální hodnotu. Můžeme připnout méně kondíků, účiník bude např. 0,95 v induktivním charakteru. Připneme li další kondík, můžeme přehoupnout induktivní účiník přes 1 a dostaneme se např. na 0,97 ale už v kapacitním charakteru. V praxi to znamená, že distributor chce, aby v generátorovém režimu bylo raději "mírně překompenzován o" než aby  byla síť zatěžované odebíranou jalovinou. Alespoň tak to chápu já.
Přídám výsek bakalářky.

Přístup ČEZu je zajímavý - v "příloze4",  kde jsou podrobně popsány podmínky, se mluví o povinném rozsahu 0,95ind do 0,95 kap a to již od 3% instalovaného výkonu, ale přímo v návrhu  smlouvy je to rozděleno, na dodávku a odběr, kdy odběr je 0,95 až 1 ind a dodávka je 0,95 až 1 kap.

Nezdá se mně na tom nic divného. Účiník je v normálních mezích. Ty ty 3% jsou z toho důvodu, že MVE podle typu, může mít regulaci výkonu s ohledem na okamžité množství vody. To vlastně znamená proměnný výkon generátoru a tím, i špatné hodnoty účiníku při malých výkonech.

Myslel jsem spíš to rozdělení na odběr/dodávku s odlišným charakterem.

Na tom není nic divného, že v motorovém režimu to má indukční účiník (síť "táhne" motor za sebou),  a v generátorovém režimu kapacitní (generátor "tlačí" síť před sebou).

Ja sa s vami nepriem, v podstate uvažujete správne, avšak pozrite sa na to inak.
Účinník má indukčný charakter, aj preto, že sa prúd opozďuje za napätím (indukčná záťaž).   
Kapacitný charakter má účinník ak prúd predbieha napätie (kapacitná záťaž)
Ak si však vezmete zdroj, smer prúdu sa vám otočí o 180 stupňov, a to čo meškalo bude teraz predbiehať a to čo predbiehalo, bude teraz meškať.
U prekompenzovan ého asynchrónneho stroja bude prúd meškať za  napätím, jeho účinnik teda bude mať indukčný charakter. Aj keď je k zdroju zapojená väčšia kapacita ako je potrebné pre budenie asynchrónného generátora.

Veľmi dobré a názorne to uviedol i kolega Tomáš Fuk v predch. príspevku.   

Text vo vami uvedenej bakalárke predsa uvádza to isté, čo stále tvrdím, citujem:
"vyžaduje sa aby aby generátor dodával do siete činný výkon v rozmedzí induktívneho účinníka cos fi=0,85 až 1 (dodávka jalového výkonu)"
..a jalový výkon vám predsa dodá v sieti pripojená kapacita. Napriek tejto kapacite bude mať zdroj induktívny účinník.

U veľkých zdrojov, kde sa využívajú predovšetkým synchrónne stroje sa vo všeobecnosti vyžaduje určitá dodávka jaloviny. Nie je to však pravidlom. Distribútor podľa miestnych podmienok môže stanoviť stanoviť iné podmienky. Prekompenzovan á sieť môže často krát narobiť viac problémov ako nedokompenzova ná.

To ano, ale otočí se pouze činný výkon. Jalová energie teče stále stejným směrem ze sítě do motoru. A je induktivní.

Áno, to máte pravdu, problém je však v tom, že sa stále na to pozeráte iba z pohľadu spotrebiča. U zdrojov je však zaužívané, že ak zdroj dodáva do siete jalovinu, ktorú potrebujú niektoré indukčne spotrebiče pripojené v sieti, hovoríme, že zdroj má indukčný charakter pri dodávke. Takúto jalovinu vie dodať mierne prebudený synchrónny generátor, alebo kapacitami prekompenzovan ý asynchrónny generátor. Je to naozaj iba vec definície.
Ak by ste sa na zdroj pozeral ako na spotrebič, musel by ste povedať, že zdroj má záporný činný výkon, že? Videl ste na nejakom zdroji uvedené, že má výkon P= -100 kW? 

Treba sa na to pozerať tak, že nie sú dve jaloviny, indukčná a kapacitná, ale iba jedna, ktorá tečie buď jedným smerom, alebo druhým. Charakter učinníka bude daný iba tým, či prúd predbieha alebo mešká za napätím.

Ano to stále platí. U cívky jako u dívky.  :)
Chápu váš pohled z úhlu vektorového diagramu. Já to vidím z úhlu pohledu vyhodnocování a placení přirážek za případné nedodržení účiníku / nedokompenzová ní induktivního charakteru / nebo nevyžádanou dodávku překompenzován ím kondenzátory. Pokud běží režim generátor, ze sítě je odebíraná jalovina, která musí být kompenzovaná na požadovaný účiník. Ničím jiným než kondenzátorem se to nedělá. Ten má tu vlastnost, že tu jalovinu místo spotřeby tlačí do sítě. Samozřejmě nemám na mysli něco speciálního.

Stačí 4 kvadranty - P,Q a je to jasné, těžko toto slovně popisovat.

Máte pravdu, ak sa požiadavka na na účinník definuje prostredníctvo m kvadrantov, je to jednoznačné.  Ak sa však použije slovná definícia, môže dôjsť k nesprávnej interpretácii.  Tak ako napr. s kolegom Rozmahelom hovoríme stále o tom o tom istom, ale nazývame to inak.

To Rozmahel:  To, ako ste zvyknutý počítať prirážku za nevyhovujúci účinník, pri nedokompenzová ní induktívneho charakteru  alebo nevyžiadanú dodávku jaloviny pri odberoch vôbec neplatí pri zdrojoch. Tam to prevádzkovateľ ovi zdroja určí distribútor.
Napr. na Slovensku sa zatiaľ u malých zdrojov účinník vôbec nevyhodnocuje, resp. nesankcionuje sa.

Ano, máte pravdu. Jalová energie se měří a vyhodnocuje i u nás až na vn, u MVE by tedy připadala v úvahu pouze při motorickém chodu. Tady v tomto případě je to asi nn. Podmínky jsou dané čistě parametricky, ale při dnešní úrovni masově nasazovaných elektroměrů je to asi jen otázka času. Pamatuji dobu, kdy na území tehdejšího JME nebyla dodávka jalové energie na vn vůbec řešena.

Elektroměr měří a zaznamenává jalovinu pro každý kvadrant zvlášť. Jak to pak vyhodnocují, to už netuším.

Áno, elektromer meria 4 jaloviny, resp. lepšie povedané meria ich vo všetkých 4 kvadrantoch zvlášť. Z nameranými hodnotami sa potom nakladá tak ako je potrebné. Napríklad:
v I.Q. sa počíta účinník a v prípade jeho prekročenia sa platí prirážka úmerná odobratému činnému výkonu.
v IV.Q. sa platí prirážka za každý KVAr nevyžiadanej jaloviny.
v II.Q a v III.Q. záleží od podmienok stanovených v zmluve o dodávke elektriny. A aj keď sa to zdá paradoxné, niekedy sa na tieto hodnoty vôbec neprihľadá.       

V podmínkách jsem našel tabulku s poznámkou jak se na to "koukat" - preferují jednotně "spotřebičovou orientaci" - viz příloha.