Diskuse Elektrika.cz

Mám v kotelně instalované relé, které mě hlídá vybíjení akumulačních nádrží do topného systému (do radiátorů). Vše zapojovala firma, která celou kotelnu dodala a zapojila. Relé ovládá motorek, který je na 230V, v zónovém ventilu.

Stává se ale občas, že dojde k rozepnutí relé vlivem nahodilého poklesu napětí v síti. Vliv poklesu netuším a na nic jiného v domácnosti to nemá vliv - jen na ono relé.
Relé je typ FINDER 40.52; 230/ 50Hz, 8A
Prosím o radu  jak zabránit rozepnutí relé při krátkodobém poklesu napětí v síti (probliknutí).

Co přesně se stane? Při krátkém poklesu by relé mohlo odpadnout a opět natáhnout, což byste snad ani nepoznal. Jestli zůstane odpadlé, záleží na tom, jak je to zapojené, jestli je v ovládání relé nějaký kontakt tohoto relé. Jinak to svádí k myšlence, že problém není v relé, ale v obvodu, který relé ovládá.

Relé samotné v tom bude asi nevinně - udávané relé má 24V cívku, takže je pravděpodobně ovládané nějakou řídící jednotkou. Této řídící jednotce ty mikrovýpadky zřejmě vadí - buď přímo (napajecí zdroj) nebo nepřímo (výpadkem je ovlivněno nějaké čidlo a na to ta jednotka reaguje).

Obávám se, že rada je tu jediná - obraťte se na dodavatele toho topného systému a nechte je navrhnou řešení (UPSka, jiný napájecí zdroj, možná vadné nějaké čidlo...)

To že je toto relé s cívkou 24V jste zjistil kde?V dotazu není totiž celé objednací číslo relé uvedeno. :)

Souhlasím s kolegy. Relé musí být ovládáno nějakou řídící jednoutkou, pro kterou tento mikrovýpadek funguje očividně jako restart.... :-\ Zkuste se obrátit na firmu, která vám to dělala.

To František Janeček: To že je cívka na 24V AC je v datasheetu onoho relé.

Podobný prípad som riešil (relé bolo napájané  ss napätím,) bolo to na pásovej pile na kov, kde pri sebamenšom zakmitaní pili ju okamžite vypol snímač ,  (ktorý strážil roztrhnutie,) stačilo na cievku relé pridať pararelne kondenzátor, ktorý podržal relé zopnuté. Veľkosť kondenzátora vám nepoviem, najlepšie skusmo, závisí totiž od požadovaného času a odberu samotného relé.

Budete se muset lépe podívat.Relé typu FINDER 40.52 se vyrábí s cívkami i pro jiné napětí a to v označení není.Tak může být i na 12V ,  24V ,  60V a další.
FINDER 40.52 8 024 ... toto je na 24V.

Máte pravdu ;) Nekoukal jsem pozorně :-[

Vážený pana Hrubý,
váš problém může mít více příčin.
Pomocné průmyslové relé s cívkou 230V/50Hz má zaručené přídržné napětí 230 -20% = 184V. V praxi se toto napětí pohybuje kolem 160V.  Ovšem na konci probliknutí sítě přece musí přitáhnout a ventil zase uvede do správné polohy.
Jestli tomu tak není, je problém v obvodech budících cívku relé, nikoliv v relé samotném. Zvláště když píšete, že probliknutí je tak krátké, že nemá vliv na jiné přístroje v domácnosti. Což by se například projevilo výpadkem hodin mikrovlnky apod.  Takže je to na tu odbornou firmu, co vám to instalovala, tady bez schematu konkrétního zapojení neporadíme.

Jinak obecné řešení při krátkodobém odpadání relé může být více - například náhradou pomocného relé za pravé relé se zpožděným odpadem - tj. relé bez pomocného napájení. (Hiquel TA01, Dold IK nebo SK7819, Siemens 3RP1540 atd).
To jsou speciální relé se zpožděným odpadem, které v sobě mají kondenzátor napájející časový obvod i v případě výpadku napájení. To se dříve bastlilo diodovým usměrňovačem napájejícím ellyt paralelně k cívce ss. relé.
Tato sovětská metoda výroby pravého zpožděného relé je sice jednoduchá, ale čas je závislý na kapacitě kondenzátoru (a jeho stárnutí),  na teplotě jeho vinutí a na poloze relé.
Dnes při ceně pravého zpožděného relé cca 1200Kč nesmysl.

váš případ je tímto způsobem neřešitelný.

Abych upřesnil ono relé, je to relé Finder 40.52.8.230.00 00.(8A, 230V AC)

Co se týče ovládání tak se pokusím popsat přiloženou skicu. Předem se omlouvám za způsob provedení Jen pro vysvětlení ona svorkovnice je obyčejná "čokoládka"... Skica znázorňuje stav systému ve výchozím stavu - za studena:

Jak jsem psal výše, relé ovládá přepínání nabíjení a vybíjení dvou akumulačních nádrží v kotelně. Jsou zapojeny sériově vůči kotli a vůči topnému systému.
Po zatopení v kotli se postupně ohřívá voda v první ak. nádrži. Při překročení teploty 45°C v první ak. nádrži se sepne termostat č. 1.
Po nahřátí první AN na 90°C se spíná termostat č.2 a zároveň dochází díky relé k přepnutí zónového ventilu. Tímto se začíná nahřívat AN č. 2.

Po vyhasnutí kotle se postupně vybíjí do systému nejprve AN č. 2 přes AN č.1 a tím, že klesá teplota v nádrži, rozepne se termostat č. 2. Jakmile teplota klesne pod 45°C rozepnete se i termostat č. 1 a tím, že přestane jít napětí na cívku relé se relé rozepne a zónový ventil přepíná vybíjení z AN č. 2 na AN č. 1. Schéma kotelny je na přiloženém obrázku.

Žádné jiné další řízení / ovládání onoho relé zde není. Co se týče zónového ventilu, jedná se o typ ESBE VZB 263 (230V AC, 50Hz).

To probliknutí není jen v kotelně, ale je to vidět i v domě, např i na žárovce v pokoji nebo na PC (problikne, ale nespadne).
Na krátkodobý pokles je citlivé relé ve fázi vybíjení AN č. 2 kdy je teplota menší než 90°C, ale větší než 45°C. Probliknutím se přeruší napětí na cívce relé a ačkoli je teplota větší než 45°C rozepne se a přepne zónový ventil do výchozí polohy na AN č. 1.

Vsadil bych na to boty a zjevně bych je prohrál. Máš recht kolego, byla to ode mne střela od boku.

Termostaty su čisto mechanické (bimetal) alebo elektronické?

Termostaty jsou čistě mechanické, resp. obyčejný bimetal.
Je to typ: CAMPINI Corel, model TS9520: zakrytovaný kapilárový termostat s ovládáním knoflíkem,  jmenovité zatížení kontaktů: C-1  16 (3)A / 250V~      (rozepínání)

Vy jste velmi elegantně použil relátko i jako paměťový prvek, pak se nedivte, že při výpadku proudu zapomíná...  :)

Nejčistší řešení je použít malou UPSku a zálohovat si s ní kromě tohot relátka i oběhové čerpadlo. Oceníte to zvláště v zimě, kdy budete mít nadrážděný kotel a najednou vypadne proud...

Dalším možným řešením je použít relé se zpožděným odpadem.

Pokud jste zapojení zakreslil správně, tak je problém v tom, že kontakty relé 11-14 vytváří v době vybíjení tzv. samopřídrž pro relé přes termostat 1. Krátkodobým výpadkem přepnou kontakty do polohy 11-12, čímž se přeruší napájení cívky a zařízení zůstane ve vypnutém stavu.

Jak problém řešit je otázka třeba i toho, jak často se situace stává. Pokud jsou tyto stavy ojedinělé, stačilo by " havarijní" tlačítko paralelně ke kontaktům 11-14, čímž by se dal dokončit cyklus.  Jinak je třeba použít relé se zpožděným odpadem jak psali kolegové, to vám ale na druhou stranu nepřeklene větší časový úsek při výpadku sítě, takže to havarijní tlačítko by bylo užitečné za každých okolností.

O zapojení UPS jsem taky uvažoval. V práci jich máme několik od vyřazených stolních PC (většinou na 300-500W). Otázka je ale jak si poradí motory čerpadla s nesinusovým výstupem z UPSky a jak moc jim to bude vadit.

V tomto jednoduchém zapojení je lepší nahradit relé dvojcívkovým paměťovým relé, a termostat 45°C přepojit na rozpínací = sepne pod 45°C .
V příloze je původní zapojení, a pod ním nové s nezničitelným relé RPK700KC (230V 50Hz),  které lze leckde sehnat (Tyco electronics, Relko...).
Také lze použít některá moderní pamětová relé s On a OF vstupem, jejich problém je, že mnohá jsou nevhodná, protože nedovolují trvalé buzení vstupů (např.OEZ) a jiní výrobci zase povolují trvalé buzení, pokud je relé dobře chlazené = nesmí být v těsné montáži se sousedním relé nebo přístrojem. Takovým vhodným relé je pak Schrack LQ665 nebo 669. Ten má navíc možnost ručního ovládání pomocí tyčky, takže se tam lépe nastaví počáteční stav.
RPK700 jen nesmí být buzeno oběma cívkami najednou (zvláště AC typy cívek),  proto je za termostat vřazen kontakt, který by u  Schrack relé být nemusel. Relé RPK700 se musí před montáží nastavit do výchozího stavu připojením napájení na cívku K2, po transportu není definovaný stav.


Standardní UPS na čerpadlo a motor vám chodit nebude, musí to být typ vhodný pro napájení asynchronních motorů čerpadel. Vhodné typy UPS zde již byly probírány, jsou tu 2 slušní tuzemští výrobci.
 

Díky za hodně vyčerpávající odpovědi. mohu ještě poprosit o schema zapojení s relém LQ665 (669)?

Pane Kůrka, měl bych na vás jeden dotaz?
Dle vašich prezentovaných znalostí se vás poptám, zda-li nemáte přehled jestli existuje adekvátní  náhrada za RPK 700 v provedení mechanické blokace jednotlivých cívek. Jelikož relé s impulsní aktivací mají, nebo mohou mít v blokačním obvodu jiný význam, než je trvalý kontakt (nechci impuls, ale trvalý kontakt). Já jsem tento typ relé sháněl, ale bez úspěchu.
Doposud využívám steré zásoby, ale rád bych věděl o náhradě.
Dík.