Diskuse Elektrika.cz

Víte jaké hrozí nebezpečí u jednožilových kabelů přichycených SONAPkou?

Petr Létal ze SOLID Team Olomouc do redakce napsal ...

... na Elektrice.cz jsem viděl reklamu na příchytky kabelů SONAP.
Níže uvádí docela hooodně nesprávné použití, kdy je touto příchytkou
Přichycen jednožilový vodič. Příchytka SONAP = závit nakrátko = po čase zkrat.
Napájení bylo z transformátoru 2,5MVA.
Používám tento snímek na školení jako odstrašující případ před „katastrofou“.
Jen tak pro info.
Peťa.

Co vy na to? Jak používáte SONAPKy vy?

Nojo, krásně svítí ve tmě  :).   Cca 800A trvale. A hned pod nima rozpuštěné vývodky na krytu rozvaděče... Škoda, že jsem nemohl fotit  :-[

Myslím, že se to nebezpečí značně zveličuje. Ano, je to sice závit nakrátko, ale paralerně s magnetickými siločárami, takže míra naindukované energie bude pramalá. Jediné, co by tomu teoreticky vadit mohlo je ztráta v magnetickém okruhu, anžti svorka tvoří též magnetický okruh.

Známá skutečnost, avšak nebezpečí je dáno uzavřeným feromagnetický m obvodem kolem kabelu a ztrátami vířivými proudy v něm. Řešilo se vložením Al plechu tak, aby byl feromagnetický obvod přerušen.
Osobně jsem několikrát vyzkoušel oteplení u SONAP na jednožil. kabelu s proudem 360 A. Nebylo partrné. U větších proudů je nebezpečí zahřívání reálné. Vyzkoušet jsem neměl možnost.
Rovněž vývodky je třeba používat např. mosazné.

Příchytky SONAP se vyrábí i v provedení Al. Používali jsme je právě na jednožilové vodiče.

V případu, který jsem popsal, jsem si materiál vyzkoušel magnetem.

"Dotažená" sonapka na "plocháč" tvoří kolem vodiče 1 závit, což teoreticky znamená, že se v ní indukuje stejný proud, co protéká vodičem. Nicméně přechodové odpory v místě styku sonapky a "plocháče" jsou tak velké, že výsledný proud je mnohem nižší.
Také vzdálenost "závitu" od vlastní žíly vedoucí proud je dík dvojité izolaci poměrně velká a tudíž je vazba "transformátoru" mizerná.
Feromagnetické materiály se zahřívají kromě průchodu proudu ještě vířivými proudy a  hysterezními ztrátami (ztrátami v železe). I kmitočet 50Hz dokáže železo pěkně "rozparádit". Proto ty nemagnetické materiály, tam jedna - poměrně silně zastoupená složka ohřevu odpadá.

Kdo si vzpomene na trojžilové dřevěné příchytky na jednožilové kabely AXEKCY?

Nemusím zacházet daleko do paměti... Když jsou použity ve stanici, při výměně kabelů se většinou zachovávají, jejich plastová modernizace má jiné rozteče pro uchycení ke konstrukci, takže pokud je dřevo v pořádku, není důvod je předělávat... 

Tak o téhle teorii bych si dovolil pochybovat... ::)

Úplně s Vámi souhlasím.
Problém není v "závitu nakrátko",  ale v magnetizačních ztrátách ferromagnetick é objímky.
Ostatně to není moc dávno, co tu kdosi chtěl měřit proud vodičem tak, že namotal nějaké ty závity kolem "měřeného" vodiče a doufal, že se něco naindukuje. Naindukovalo se kulové.

(wall) Jsem to hlava skopová ... Jasně že se naidukuje kulový.
Neustále sice na vodiče navlékám nějaká proudová trafa, ale nedocvaklo mi, že mají toroidní jádra a na nich teprve vinutí...

Jak dopadla možnost testu?

Tím, že nejsou rozměry "nulové" a nejsou všechny části stejně vzdálené, alespoň něco se tam naindukovat musí...

Problém bude pouze s vířivými proudy v masivním materiálu svorky, jádro proudového měřícího transformátoru je také navlečeno na silový vodič, přesto se nijak nadměrně nezahřívá. Je vyrobeno z trafoplechů vzájemně od sebe izolovaných, čímž jsou vířivé proudy potlačeny.

Pracuje trvale v chodu nakrátko, pokud rozpojíte sekundár, shoří, bez ohledu na plechy.

To samozřejmě ano, což je dáno tím, že je se spotřebičem napájeným daným vodičem vlastně v serii, takže jeho odlehčením na něm vznikne daleko vyšší napětí, než za provozu s uzavřeným sekundárem.