Diskuse Elektrika.cz

Máme vysokozdvižný vozík s elektrickým pohonem, který je napájený baterií 24V/400Ah. Nabíjení této baterie probíhá v místnosti o rozměrech cca 5x8m s výškou stropu 2,5 - 3m. Není zde zajištěno účinné větrání.
Mohl by prosím někdo poradit, jak by měla být zajištěna místnost s takovým určením?

Tímto se zabývala ČSN 33 2610, je zrušena a náhradu nevím, ale pro zajímavost se do ní kouknout můžete.
Celá kapitola 10. je věnována nabíjecím stanicím. Při splnění určitých podmínek se dokonce nejedná o nabíjecí stanici.

Domnívám se že záleží čím nabíjíte, přečtěte si návod. Pokud má nabíječka vhodnou automatiku, která zajistí že nebude akumulátor plynovat, tak to nebude tak hrozné s tím prostředím.
Norma co uvádí P.Doležal, neplatila pro nabíjecí výkony do 500W a od 2000W nabíjecího výkonu to byly elektrické provozovny. V době platnosti této normy nebyly ještě tak dokonalé nabíječe, které by zajistily že nedojde k intenzivnímu plynování.

Je to AKU baterie "kyselá" (olověná) nebo NiFe? Nebo nějaká nová technologie?
Podívám se po "novější" normě. Myslím, že v druhém kompu ji mám.

Dovolím si přisadit klasickou větou - co říká návod?

,
děkuji za vaši ochotu pomoci. Jedná se o olověnou baterii staršího typu s elektrolytem. V současnosti je její stav takový, že plynuje nejen v režimu nabíjení (což je samozřejmě normální stav),  ale v nějakém minimálním množství i mimo nabíjení.
Uvažujeme o zakoupení nové baterie, ale to je asi ještě na delší čas. Spíše mi tedy jde o to, jak řešit tuto momentální situaci a také zda má někdo zkušenosti, do jaké míry by ono plynování v uvedené místnosti mohlo být nebezpečné.

Dalo by se na to aplikovat něco z normy ČSN EN 50272-2 (36 4380),  ale ty výpočty jsou tam šílené...

Něco z ČSN 33 2610 (ta neplatná):
Norma neuvádí čistý dobíjecí proces, ale dalo by se použít výrazu bateriový provoz = spotřebiče jsou napájeny pouze z akumulátorové baterie (což mimochodem nemáme) a při jejím nabíjení jsou spotřebiče odpojeny (neboli jde o čisté nabíjení či dobíjení, váš případ).
Pro tento provoz je proud I,  který způsobuje vývin vodíku u olověných akumulátorů (předpokládám klasické, dolévací, bez regulačních a katalyzátorový ch ventilů a nízkoantimonov ých kladných desek) je při vztažení na 1000 Ah definován takto:
nabíjecí charakteristik a W = 1/4 jmenovitého proudu nabíječe
nabíjecí charakteristik a UI do 2,4V/čl. = 2A
Množství vyměněného vzduchu musí být Q[m³/hod]=0,05*n*I, kde n je počet článků, I je výše zmíněný proud
Větrací otvory přirozeného větrání (naproti sobě) musí mít průřez A[cm²]>28*Q
Toť asi v kostce vše.
Ohledně stavebních úprav jde o požadavky na dveře, prosklené průhledy mezi zdrojovnou a nabíjárnou a pod. U  nabíjecích stanic s občasným provozem musí být výška místnosti min. 2,7m. Pozor na stavební kapsy pod stropem.

Když jsem dělal halu s akumulátorovno u, bylo v projektu požadováno mimo jiné:
Provedení instalace v "EX" provedení
Zemnící přípojnice po obvodu místnosti
Odsávání s ventilátorem s výpočtovým výkonem v EX provedení
Automatické sepnutí ventilátoru při zapnutí kteréhokoliv nabíječe s cca 2 hodinovým doběhem
Zajištěný přístup vzduchu do místnosti

A dále další požadavky mimo elektro, např.:
Tekoucí pitná voda
Podlaha odolná kyselině
Jímka na kyselinu
Dveře bez zámku, tzv. lítačky
.......

Ale byla to akumulátorovna . Takto označená. Otázkou je, jak nazvat místnost, kde nabíjíte jeden vozík. Samozřejmě i zde je vznik vodíku, ale v jiné míře než když se nabíjí paleta baterií naráz.

V praxi při servisu AGS baterií běžně vídám tyto baterie nabíjet přímo ve vozíku nebo v nějaké oddělené místnosti, která má v lepším případě nějaký historický nástěnný ventilátor a je třeba bez dveří. Prakticky jde o to zajistit, aby koncentrace vodíku byla menší než výbušná.

To plynování mimo nabíjení je po nabíjení, nebo třeba i druhý den? Po nabíjení je běžné, že baterie ještě nějakou dobu plynuje, ale ne třeba do druhého dne.

K posouzení stavu baterie by to chtělo udělat kapacitní test, ten vám hodně napoví o celkovém stavu baterie. Je to taková pravdivá informace, zda šetřit na novou, nebo stačí případně vyměnit jen nějaký vadný článek a ještě nějaký čas vydržet  ;)

Současné automatické rádobynabíječe pro laiky určené pro nabíjení olověných startovacích baterií patří vyházet. Tyto nabíječky baterii k plynování nepřivedou vůbec, automatika vyhlásí konec nabíjení a 100% kapacity a při zátěžáku je s bídou na 60%. Nemluvě o tom, že plynováním se odstraňuje sulfatace, a tyto rádobynabíječe ji prostě neodstraní. Takže milou baterii po pár letech vyhodíte nafouklou jak vajíčko a pádíte pro novou  ;)

Domnívám se že nabíjením při kterém vzniká plynování se sulfatace neodstraní. Jednou z možností odstranění sulfatace, je dobíjení malým proudem kdy nedochází k plynování. Když to přirovnám k akumulátoru v automobilu kde je dobíjení seřízeno na 14V, tam jistě k plynování nedochází a pokud se s vozidlem dostatečně jezdí, tak akumulátor vydrží několik let a určitě neodejde z důvodu  sulfatace.
Dobíjení akumulátorů je složitý chemický proces, který v akumulátoru probíhá v průběhu dobíjení a popis by mohl být na několik stran.

(jednicka)
A místo ellytu destilovaná voda. I kostka cukru se lépe rozpouští v hořkém čaji než ve sladkém.

Při silně zasulfátované baterii je nějaká šance, že při pomalém nabíjení malým proudem se sulfatace odstraní. Při běžném provozním nabíjení je tato metoda nerealizovatel ná. Takže nabíjení malým proudem se realizuje až když je nějaký problém s kapacitou a také někdy až když je pozdě.
Konstrukce nabíječe má velký vliv na odstranění sulfatace. Osobně mám raději klasické transformátoro vé nabíječe, byť s ruční regulací, než ty samocosirádoby z akcí za 499. Co říci na ukončený proces nabíjení automatikou při 100% a na hustoměru je 50%? Asi je někde chyba, co?
Pár zasulfátovanýc h baterií jsem už zlikvidoval, byly nabíjeny tady těmito rádoby sráči. Zvláštní je, tento problém dřív nebyl při nabíjení nabíječem s transformátore m a ruční regulací, který baterii hezky a pomalu probublal. ::)

Pokud se jedná o provoz jednoho vozíku držte se návodu výrobce vozíku a baterií. U těch baterií je na netu dostatek dokumentace podle typu. Jsou tam i symboly a rizika. Vodík se vyvíjí při nabíjení i při vybíjení. Je to plyn lehčí než vzduch, je třeba u stropu zřídit větrací neuzavirací otvor. Riziko výbuchu při nahromadění vodíku v místnosti bude asi malé, dolní mez výbušnosti je 4 obj.%. Vaše místnost má 120m3, nevím zda by se u stropu nahromadila výbušná koncentrace. Větrání by to mělo vyřešit. Každopádně je hlavní riziko výbuchu při manipulaci a obsluze přímo na baterii. / rozpojení obvodu pod proudem, otevřený oheň, statická elektřina, atd...Byl jsem svědkem výbuchu baterie 125Ah od svářecí okuje. / svařování trafem na domácí fréze / Baterka explodovala a vše v okolí bylo od kyseliny. Svářeč měl kliku protože si držel na obličeji kuklu.

Otevřu znovu téma "prostor pro nabíjení aku baterií vysokozdvižnýc h vozíků".

V ČSN EN 502 72-1 se uvádí, že má být zvlášť oddělená zóna v prostoru pro elektrické zařízení.
Příklad: ve velké hale je na stěně  cca 10 nabíječek různých typů Fronius, Berlan a jiné. Vozíky jezdí až těsně k nabíječkám. Máte někdo zkušenost s provedením tohoto oddělení?

Dále se vyžaduje antistatické provedení podlahy na dosah ruky ( 1,25 m) od připojovacího bodu. Kabely na připojování vozíku mají různou délku.
Pokud není provedeno, jak se dodatečně toto opatření provádí?

Myslím si, že pro projektanta taková stanice pro nabíjení více vozíku, není zcela jednoduchá záležitost. Na příklad při zapnutí kterékoliv nabíječky se zapne ventilátor a má ještě doběh 2 hodiny po vypnutí, ale u každé nabíječky je Emergency Stop, kterým to celé shodím přes hlavní stykač. Považuji to při kontrole jako závadu.

Také se mi moc nelibí, že v Návodu na obsluhu je napsáno "zákaz odpojování aku při zapnutém nabíječi". Ale technicky to není nijak ošetřeno.....p řitom oblouk při rozpojení pod proudem v blízkosti baterky......a ty baterky nejsou žádné prcky.

Právě zkušenost kolegy Rozmahela s výbuchem baterky mne nabádá k opatrnosti.
Pro doplnění, provozovatel má zpracované DOPV podle NV 406/2004 Sb. kde se jen tvrdí, že koncetrace vodíku při zapnutém vodíku nepřesáhne 4%. Dále se ale nic již neřešilo....

To se nemohou vozíky nabijet venku pod přístřeškem?

Požadavky pro nabíjení akuvozíků uvádí ČSN EN 50272-3. Zrovna to řeším.

Zejména se zaměřit na kapitolu č. 6

Nabíjení venku a ne v hale. ( Montážní hala s 10 linkami a cca 100 pracovníky v nepřetržitém provoze a nabíjení cca 15 vozíků).To je moje hlavní myšlenka a jedna z variant.
K ČSN EN 50272-3 jsem se zatím neprobojoval, zůstal jsem viset u 50272-1.
Díky za nápovědu ( již jsem myslel, že se nikdo do této sekce nedívá, proto mám z těchto obou příspěvku radost)

ČSN EN 502 72-3 Bezpečnostní požadavky pro aku baterie a aku nabíjecí stanice je platná od června 2003, to je 12 roků. Předmětná nabíjecí stanice byla realizovaná v roce 2006, to je v době platnosti této normy. Jen některé perličky:

• aku nesmí být spojován ani rozpojován bez předchozího rozpojení obvodu
• blokování nuceného větrání a provozu nabíjení

• opatření proti EX, je nutná analyza VZT
• u aku nad 120V, je nutná ochrana neuzemněným pospojováním a uzamčeným prostorem

a spoustu dalších perliček, nařízení a doporučení až po předepsané tabulky

Bude to zajímavá práce, provozovatel objednal jak analýzu problému, tak dokumentaci na úpravy elektro,  vypracování MPBP, včetně asistence při montáži a vystavení VRZ.

Ty výpočty jsou také v 50272-3 v kapitole 6. požadavky na větrání.
Zkoušel jsem trochu ty šílenosti počítat, ale abych zjistil kolik baterek mohu najednou nabíjet, když odtahový ventilátor má 6000 m3/hodinu

Uvažuji, zdá nabíjet najednou bloky baterek 1000/2000 nebo i 3000 Ah
Kdy to bude ještě bezpečné?

Nabíjet baterku z jednoho vysokozdvižnéh o vozíku 48 V/ 500 Ah je zřejmě ještě v pohodě, ale když je těch vozíku 20 ......to již zřejmě nebude nabíjecí místo, ale nabíjecí stanice, anebo dokonce elektrická provozovna

Otevírám toto téma po dlouhé době.
Právě se jednou takovou baterkárnou zabývám.
Zkoušel jsem vypočítat dle vzorce z ČSN EN 50272-3 výměnu vzduchu.
Vyšlo mi šílené číslo.
Místnost 41m3.
Počet nabíjených článků 144
Jmenovitá kapacita nabíjených baterií 4570Ah
Výsledek výměny vzduchu Q= 1990m3/hod
To v té místnosti bude značný vítr  :)
A co v zimě, kdy bude venku mráz?
Elektrodesign dělá vyntilátory do EX s váměnou 1020m3/hod a pak dalším v řadě s výměnou 2320m3/hod. To už bude na takovou místnost slušný fičák a to zvláště, pokud mají ty ventilátory běžet nepřetržitě.

Shodou okolností jsem se s touto problematikou také nedávno zabýval při zkoumání projektové dokumentace na velkou skladovou halu, kde bude akumulátorovna pro vysokozdvižné vozíky (zeťák tam dělá TDS a mě pověřil elektrikou, protože je stavař).  Objevil jsem, že vloni byla vydána ČSN EN 62485-3, která prozatím platí souběžně s evropskou EN 50272-3, ale právě kapitola 6 kde je vzorec pro výpočet průtoku větracího vzduchu prošel celkovou revizí a byla doplněna kapitola 9.

Na ten počet baterek bych typoval místnost s 10 x větší kubaturou.
41 m3 je nějaký "krcálek" pro nabíjení jedné baterky cca 400 Ah a ne 4570 Ah

Ale možná se jedná o "gelovky",  kde není skoro žádný únik plynu při nabíjení.
Zjistit ale tento údaj je alfa omega celého výpočtu.

ČSN EN 62485-3 ,  díky Zdenku za nápovědu, také jsem ještě neviděl

Nabíjet venku pod přístřešek nelze z důvodu dodržení výrobcem stanoveného teplotniho omezení.