Diskuse Elektrika.cz

Potřebuji vyvést druhý kabel pro garáž. Jak to v případě dle obr. nejlépe provést?

Z elektroměru nemůžete vyvést dva výstupy!

Ve Vašem případě (elměr a HDO na premixové desce) je jediné možné řešení  vyvést jeden kabel z elměru do krabice, kterou umístíte tak, aby byla mimo elektroměrný rozvaděč a byla přístupná pro případnou kontrolu a opravy a z ní povedete dále původní kabel do domu a nový do garáže. Je třeba pamatovat na to, že průřez vodičů jdoucích přes elměr by měl být 6 nebo 10mm² a měl by být stejný na přívodu i výstupu a stejným průřezem by bylo vhodné udělat i přívod do garáže.

Vlastní elektroměr je proveden jen na jeden vodič do 16 mm2....!
Druhý vodič musíte jinde spojit ! (dance)

Elektroměr bez krytu a plomby na připojovacích svorkách - s tím bych se moc "nechlubil",  tam stačí málo a energetika může přijít s podezřením na černý odběr, zásah do měření s cílem dosáhnout "aby neměřilo vše", ...

V této chvíli je elektroměr samozřejmě zaplombován bez námitek. Rozplombování proběhlo se souhlasem ČEZ. V tom problém není. Spíše jde o to, jakou krabici použít a kam ji umístit, jestli dovnitř pilíře nebo zezadu. Z odpovědi vyplývá, že spíše zezadu. V tom případě bych asi použil skříňku - zásuvkovou kombinaci ve venkovním provedení a z ní vyvedl vše potřebné. Je to tak OK?

To budete napájet garáž prodlužovačkou, nebo jak to myslíte? Nebylo by lepší si na to zavolat někoho, kdo tomu rozumí a posoudí věc přímo na místě? Pokud možno někoho jiného, než toho, kdo spáchal to vrabčí hnízdo na obrázku. Netvrdím, že musí být každý drát do pravého úhlu, ale tohle je vážně humus.  (zle)

To jistě ne. Ale když už tam bude krabice, proč nezískat zároveň zásuvku?

Venkovní zásuvky jsou jistě dobrá věc, nedával bych je na elměrný sloupek zezadu, ale třeba někam na tu garáž, tak, aby byly spíš uprostřed zahrady a nemusí je každý vidět. Sesvorkování kabelů bych provedl v Acidurce patřičné velikosti.

Díky za radu. Dám tedy zezadu sloupku acidurovou krabici pro účel sesvorkování kabelů a vše ostatní bude jinde.

A nevejde se vám na tu premixovou desku ještě skříňka na 4 moduly, do které by se vešla svorka pro rozdělení? Mě osobně by se to líbilo víc než acidurka zezadu sloupku, a alespoň u nás na jihu s tím eOn nemá problém...

Pokud bych ji mohl dát na desku, pak bych ji asi mohl dát i pod desku. Tam by se vešla určitě. Obě tato řešení by se mi líbila. Jenže výše bylo řečeno, že dovnitř nic nedávat, aby nevzniklo podezření na černý odběr.

Svorky pod deskou jsou nepřístupné. Skříňka na desce je přístupná a dá se jednoduše zaplombovat.

Svorkovnice na desku  (no): koukněte se do připojovacích podmínek co může být na elektroměrové desce.
Pokud vím může tam být: elektroměr, jištění před elektroměrem, HDO a nulový můstek.
Svorky pod deskou ... trochu nepohodlné.
Acidurku bych nedával, spíše bych použil krabici se svorkovnicí, patřičným krytím a odolností.

eOn uvádí :- svorkovnice pro vodiče HDV (viz. obrázek)
Je to asi dva týdny, co jsem se vrtal v ER, kde takto svorky byly, a kolegové z distribuce s tím neměli nejmenší problém

Není to v rajonu EON, ale ČEZ.
Je použita premixová deska. Je deska testovaná na montáž svorkovnice, nebo to povoluje výrobce desky - nenašel jsem zmínku.
Raději bych se tomu osobně vyhnul a nemontoval na desku.
Pokud by svorkovnice byla přidělaná na zdi nikoliv na desce to by šlo.
A nakonec záleží na plombovateli.  ;)
Řešil bych to jako Václav 3, jen acidurku bych nedával.

Výstupní svorky netřeba plombovat, ty už jsou v měřené části.


Pokud se krabice vejde dovnitř sloupku vedle desky, tak je to samozřejmě bez potíží s techniky RZ.

Proč doporučuji acidurku - je to nejméně práce a také nejmenší příležitost něco zkazit. Krabice např. Gewiss osazená průchodkami PG a vevnitř patřičně zdvojenéné řadové svorky na DIN liště jsou řemeslnější provedení, ovšem ne každý elektrikář má např. stupňovitý vrták na vrtání děr v rozměrech PG průchodek a s děrami vykousanými obvrtáním malým vrtáčkem a pak trochu zapilovanými se i s průchodkou IP 68 nedosáhne ani IP 43.  Také s řadovými svorkami se musí umět pracovat, čili toto provedení vyžaduje zručnost zkušenost a dobré vybavení.

Kamkoli přijdu, najdu za deskou čtyři BOKO svorky omotané izolačkou. Běžně je k vidění připojení Al vodičů s vodiči Cu bez oddělení pomocí cupal plíšku. BOKO svorka (bílo/černá kostička) je asi nejlepší svorka, která byla kdy vymyšlena.

Její vhodnost k provedení napojení dalšího přívodu za premixovou deskou však nechám na další, jistě zajímavé diskusi.

Za moji osobu: sám jsem provedl několik takových připojení pomocí BOKOvky.

Norma je jedna věc a praktická zkušenost je věc druhá.
Al vodiče nejmenších průřezů se moc nepovedly, ale asi tak od průřezu 6mm2 když se s nimi slušně zachází, nemusí být vůbec zdrojem problémů, pokud se v suchém prostředí spojí s mědí, nesetkal jsem se s problémy i když tam žádná CupAl vložka nebyla,...
A při vší úctě k novým WAGOvkám jestli ty stavíš hodně vysoko "BOKOvky",  tak ty starší "menší" dvoudílné svorky s bakelitovými šestihrany taky nebyly špatné a co vše vydržely...

Ano, to je pravda. Zmiňované "dvoudílné svorky s bakelitovými šestihrany" nejsou taky špatné. Zato dnešní bílé BOKOsvorky se zámky, které umožňují řazení do úhledných řad, to je humus! Člověk víc zabere a může ji vyhodit. Před těmi DŮRAZNĚ varuji!!!

Staré bokosvorky (někdo jim říkal proudové svorky) mám také rád, v nouzi šlo spojit prakticky cokoli co se do nich vešlo a při troše šikovnosti ten spoj byl perfektní i při dotažení rukou. Také možnost je našroubovat na vodič bez jeho přerušení byla k nezaplacení.

Ty svorky byly fakt dobré.
To Václav 3:
Krabice mají předlisované otvory v tom nevidím problém je prorazit a případně dopilovat.
Domnívám se, že každý dobrý elektrikář má stupňový vrták.
Osobně mám 3 kousky a ten nejhoši co už nevrtá do kovu, nebo je ulomená špička, nechávám zabrousit a používám na plast.  ;)

Tak ty BOKO svorky černá/bílá se mi líbí nejvíc. To je skutečně elegantní řešení, za které děkuji.

Bokosvorky by snad měly být ještě k mání.

Bokosvorky jsou dobrá věc, nejlepší snad byly ty, které měly na bakelitu vylisovaný nápis BOKO.

to kol. Hejčl:

Předlisované otvory mají jen některé krabice, někdy to předlisování moc nefunguje. Stupňovitý vrták v metrickém provedení je levný, ovšem na PG některé velikosti moc nevyhovují, vrták s průměry podle PG stojí přes 2000,- Kč, takže každý ho nemá.

To Václav 3:
Už jsem si pořídil obojí provedení.  ;)

Já se to učil tak, že v délce cca.2cm odstaraním izolaci z průchozího vodiče, z kterého osstraním oxidaci, přiložím vedle vodič odbočující, v odizolované délce oba vodiče omotám 0,5mm Cu drátem závit vedle závitu, řádně propájím kvalitní pájkou a zaizoluji.

Při pečlivé práci a použití kvalitní pájky a izolačky na tento spoj přísahám, ale je to otázka názoru.

Tímto jste mi připomněl starého mistra, který nám to přesně takhle vysvětloval. Přiznám, že sám jsem tohle řešení nevyzkoušel.

Nedávno jsem měl v ruce takto provedené odbočky někdy z roku 1938, stále ve vinikající kondici, což se nedalo bohužel říci o izolaci vodičů jako takových, tak se začlo znova a stejně, měl bych radost, kdyby i moje spoje vydržel 80let :)

Podle mého soudu nemá pájení v současné silnoproudé elektrotechnic e co dělat. Pájení je nevhodné z mnoha důvodů - je poměrně pracné, náročné na správné provedení, mění se mechanické vlastnosti vodičů (jsou trdší a křehčí),  obvykle dojde k poškození izolace, může dojít k nějaké reakci pájecí pasty nebo kyseliny atd.
Na trhu je celá řada různých svorek, které je možné použít.
Pro tuto konkrétní situaci se mi jeví jako nejvhodnější kompaktní rozbočovací (stoupačková) svorkovnice.
Je to podobné jako propojené řadové svorky, jen je to v jednom bloku.
Jsou dostupné v různých variantách - 4x 3L, 4x 3L + 6x PEN, 4x 3L + 4xN + 4x PE atd. Dá se umístit do krabice, dá upevnit na DIN lištu, umožňuje připojení vodičů do průřezu 25 mm2, zabere relativně málo místo, každý vodič je připojen na dva šrouby atd.