Diskuse Elektrika.cz

Řeším celkem zapeklitý případ výměny transformátoru v trafostanici.
4 trafa 1000 kVA, to nejvzdálenější se má měnit za větší 1600 kVA. Problém je v tom, že není kudy se dostat k hlavnímu nn rozvaděči, který je až za první trafokomorou (neboli mezi řešeným trafem a rozvaděčem jsou 3 trafokobky). "Zadem" přes zeď jít nelze, protože tam je kobková vn rozvodna.

Stávající kabelový propoj nn je provedený 5x 1-AYKY 3x240+120, které jsou vedeny kabelovým kanálkem v podlaze právě onou kobkovou vn rozvodnou (naházené v kanálku 250 mm širokém). Když si podle ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 spočítám zatížitelnost této stávající trasy, tak mi vychází necelých 700 A (což je pro hlavní jištění 1440 A zajímavé, ale budiž). Při navýšení jištění na 2300 A (skutečný odběr bude cca 1900 A) mi vycházejí šílené počty kabelů (viz ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 způsob uložení B1 nebo B2).

Jediný rozumný způsob, jak propojit trafo s rozvaděčem, mě napadl přípojnicový rozvod 2500 A.
A teď buď jej uložit místo kabelů do stávajícího kanálu v podlaze.
Anebo jej protáhnout ostatníma trafokobkama.
Chápu, že oba způsoby jsou dost netradiční, ale nenapadá mě jiné řešení.

Jaké jsou podmínky, abych ten přípojničák mohl vést ostatníma trafokobkama?
Musím dodržet ČSN EN 61936-1 čl 8.7.2.1, čili prostupy EI 60.
Samotný přípojnicový rozvod by trafa nijak neměl ohrožovat ... ale není to něco proti něčemu?

Přípojničák ostatní trafa neohrozí, ale naopak ano. Požár trafa může přípojničák vyřadit z provozu. V ČSN takový případ popsán není, ale z logiky věci, že transformátory jsou protipožárně odděleny a přípojnicový rozvod je nedílnou součástí jiného transformátoru, bych se tomu vyhnul. Nejde o to, že by se požár přenesl na sousední komoru, ale že přípojničák se vyřadí z provozu
Pokud je kabelový kanál prostornější, šel bych do jednožilových AYY 500. Výpočet nepřipojuji, protože mi asi SICHR 12 nějak blbne.

Právěže prostorný není. Šířka cca 250 mm, hloubka do půl metru?

Zkoušel jsem si spočítat 1-CHBU 300 mm2:
ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, strana 30, tabulka A.52.3 -> uložení B1
ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, strana 42, tabulka B.52.5 -> dovolený proud 514 A
Proud jističe 2300 A -> děleno 514 A = 4,47 na fázi -> 5 na fázi
ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, strana 53, tabulka B.52.17 -> přepočítací součinitel pro 5 kabelů 0,6
Proud jističe 2300 A -> děleno 514 A * 0,6 = 7,45 na fázi -> 8 na fázi
ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, strana 53, tabulka B.52.17 -> přepočítací součinitel pro 8 kabelů 0,52
Proud jističe 2300 A -> děleno 514 A * 0,52 = 8,6 na fázi -> 9 na fázi
ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, strana 53, tabulka B.52.17 -> přepočítací součinitel pro 9 kabelů 0,5
Proud jističe 2300 A -> děleno 514 A * 0,5 = 8,95 na fázi -> 9 na fázi -> OK

To mi přijde šílený počet. Ale možná to počítám blbě ... ?
9 jednožiláků na fázi x 3 fáze + 5 PEN = 32 žil? To se tam ani nevejde.

Jinak délka trasy stávající od svorek trafa až do rozvaděče včetně převýšení je nějakých 25-30 m

Jestli bude kanál dost hluboký, což tak do kanálu dát postupně vkládaná 3 patra Cablofilu (na různě vysoké kozy) a jednotlivé žíly na ně se zaručenou mezerou mezi žilami pokládat? Tím se radikálně změní uložení z B1 na nějaké G a jste skoro na polovině průřezu.
Navíc by šlo kanál na jedné straně - v rozvodně - vybavit komínkem a na druhé sáním a zajistit tak přirozený tah vzduchu - v rozvodně nn navíc bude určitě umělé odsávání a tah bude za teplejšího období takto zvýšen. Ale nevím, jestli větrání kanálu do rozvodny nn neohrozí protipožární opatření.

Nebo použít průmyslový přípojnicový systém např SIVACON 8PS LD.

Teď je v tom kanálku 5 "aykyn" 240 a je z poloviny plný.
Původně to podle mě nebyl vůbec kabelový kanál pro nn kabely, těžko říct pro co.

Ještě trochu historie - tam kde dnes stojí trafo T4 byl původně sklad. Rozvodna jako taková byla konstruovaná na 3 trafa, pak v roce 2003 se přidalo trafo T4 a asi se hledalo jak jej vůbec napojit. A použilo se to, co bylo, pro původní účely to stačilo (skutečný odběr trafa T4 je kolem 700 A, což i odpovídá té zatížitelnosti stávající trasy, co mi vychází)

Jak jsem psal, rozumně realizovatelné jsou asi jen dvě varianty:
- buďto dát zapoudřený přípojničák do stávající nn trasy (ale od toho mě odrazují lidi z realizačních firem, že se to bude strašně blbě dělat)
- anebo zapouzdřený přípojničák vést ostatníma trafokobkama (a proto vzniklo tohle téma, abych nepřehlédl nějakou podmínku zda to lze či nelze)


Není to překlep? G je podle tabulky A.52.3 uložení holých vodičů na izolátorech

Nešlo by místo TR4 vyměnit TR1 a provést přepojení?

Do budoucna se mají měnit postupně všechny 4 trafa za větší, takže to moc nepomůže.
Resp. já si tím nyní pomůžu, ale problém to do budoucna nevyřeší ...

Jedno z čistých řešení je zrušit kobky a nahradit je skříněmi vn, umístěnými u zdi naproti kobkám. Přípojničák nn vést potom z trafokomor do rozvodny vn a podél zdi do rozvodny nn.

Resp. ještě čistší řešení je prohodit rozvodny vn a nn.
nn rozváděče dát rovnou za stěnu k transformátorům.

Kdo tohle stávající uspořádání vymyslel - vn hned k trafům a 4x 1000 kVA tahat po nn 20 m daleko ...  :(

Jaká je šířka rozvodny vn a kobky?

Prostor vn rozvodny je 15300 x 4500 mm, rozměr kobek je 1600 x 1600 mm, ty na protější stěně jsou 1600 x 1300 mm.
Prostor nn rozvodny je 9200 x 3500 mm (krom zúžení v přední části o metr)

Ležel jsem trochu v normách ... takže co jsem našel:


ČSN 33 3240, čl. 1.2: OK, hned první článek je na pováženou, byť se v něm nepíše "jen" zařízení potřebné ...


ČSN 33 3240, čl. 2.1.5: Tento článek mi pro změnu ale nezakazuje vést stanovištěm potrubí. Může-li tudy vést potrubí,  proč by tudy nemohl vést přípojnicový rozvod, nota bene když z něj nemohou navíc unikat žádné látky? Splněno?


ČSN 33 3240, čl. 4.2.5: OK, přípojničák souvisí se stanovištěm sousedního transformátoru. Splněno?


ČSN 33 3240, čl. 4.3.2: OK, splním provedením přípojničáku.


ČSN EN 61936-1, Tabulka 4: OK, splním provedením přípojničáku.


ČSN 33 2000-4-42 ed. 2, čl. 422.1.1: ČSN 33 2000-4-42 ed. 2, čl. 422.3.5: ČSN 33 2000-4-42 ed. 2, čl. 422.3.4: OK, splním provedením přípojničáku.


ČSN 33 2000-4-42 ed. 2, čl. 422.3.10: Hlavní jistič transformátoru budu umístěn mimo trafokomory, splněno.
Hm, ale s jistícím prvkem na straně zdroje jsem asi narazil? Byť zas BE2 není BE2N3 ... nebo je BE2N3 jen rozšíření tohoto vnějšího vlivu BE2?
I třeba s ohledem na ČSN 33 2000-4-43 ed. 2, čl. 434.2.1:
Což se bohužel nejspíš vztahuje na ČSN 33 2000-4-43 ed. 2, čl. 434.3


Takže ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 + ČSN 33 2000-4-43 ed. 2 mi vedení přípojnicového systému ostatními trafokomorami s olejovými transformátory (provedení hlavní jistič transformátoru je až na konci přípojničáku) nedovolují,  říkám to správně?
Byť z logiky věci ten přípojničák nemá jak transformátor ohrozit ...