Diskuse Elektrika.cz

Jaká je účinnost přímotopů?
Je rozdíl v účinnosti mezi konvektorem za 300,- a za 3000,-?
A jaký je rozdíl v účinnosti mezi sálavým panelem a klasickým konvektorem?

1 kWh elektrického proudu představuje jistou energii, která je schopná ohřát jisté množství materiálu o jistou teplotu.
A je úplně jedno kolik stál přímotor. Cena spíše vypovídá a vzhledu, "přidaných funkcích, které běžný uživatel nevyužije",  trochu je to poplatek za značku,...

Existuje cosi, čemu se říká fyziologická teplota. Čím vyšší je teplota předmětů v okolí, tím nižší může být teplota vzduchu, abychom se cítili příjemně.
Pokud je v místnosti radiátor, kamna, sálavý panel, zvyšuje jeho teplota průměrnou teplotu předmětů v prostoru a stačí nižší teplota vzduchu pro srovnatelný pocit příjemného tepla.

Z toho vychází přímotopný konvektor poněkud nevýhodně, protože v prostoru není "teplý předmět" a tak je třeba mírně vyšší teplota vzduchu pro srovnatelný pocit příjemného tepla. 

Otázka je celá špatně. Na tohle si přiveďte domů pana topenáře, který vám spočetne metry kubické místnosti, koukne na tepelnou izolaci místnosti, vy mu řeknete jak teplo chcete  v místnosti mít a on z toho vypočte, jaký zdroj tepla s jakým výkonem bude stačit.

Fyzikální zákony niceméně neošulíte, zaplatíte poctivě vytopení. Co se týče rozdílů v ceně, tak ty všelijaké "kostky" za 300,-Kč chodím lidem pravidelně vyhazovat po cca třech dnech činnosti.

Pokud chcete, aby to topení nebylo vysoce ztrátové, musíte si pořídit zařízení s vysokým tepelným přenosem, pokud to bude třeba radiátor. Moderní radiátory a ty trochu starší mají při stejné teplotě topného média radikálně jinou teplotu, kdy to spolehlivě ucítíte i pouhou rukou. Ty moderní hřejí značně více.

Za takové zařízení ale nedáte třista.  Otázka ale je, že takové zařízení se vám v podobě úspory energie rychle vrátí, kdežto to za třista se vám, stejně jako maso v mražáku, silně prodraží.

Jé to mě pobavilo  ;D

Já myslím že pokud přivedu do radiátoru 1kWh el. enrgie, tak z toho dostanu stejně tepla a je jedno jestli bude mít radiátor 40 nebo 200 stupňů celsia.  :)

V účinnosti žiadny, ale ten za 300 korún by som sa odvážil zapnúť len na prvý stupeň.

V účinnosti žiadny, ale subjektívna tepelná pohoda je daná správnym pomerom sálavej a konvekčnej zložky a správnym rozdielom teplôt pri hlave a pri nohách. V tom sú hlavné rozdiely medzi rôznymi systémami.

Vážený p. Hrádek,

nie je zrejmé, na koho príspevok reagujete. Ak na p. Schwarza, tak potom nerozumiem Vašej námietke: to isté predsa tvrdí v prvej vete. Samozrejme, fyzika sa oklamať nedá, je to zákon zachovania, tu v podobe kalorimetricke j rovnice.

Čo sa ale oklamať dá, je pocit z tepla, a tam je to drobátko zložitejšie. To, čo p. Schwarz napísal, platí. Niekde tu v diskusii bol nie tak dávno obsiahly príspevok p. Kurku (dúfam, že to píšem dobre) vo vlákne o vykurovaní a zateplení miestnosti na štúdium, kde je dokonca graf k tomu, čo p. Schwarz napísal. Ďalšou premennou ovplyvňujúcou vnímanie tepla je napr. vlhkosť. Záleží aj na umiestnení vyhrievacieho telesa, viď obľúbený graf dodávateľov podlahového kúrenia.


Vážený p. Hil,

účinnosť premeny elektrickej energie na teplo jedna z najlepších premien energie vôbec a blíži sa 1. Takže pri výbere konkrétneho vykurovacieho systému prakticky nehrá rolu a tým pádom si môžete vyberať podľa iných kritérií: prenostieľnosť tepelného zdroja, pevné vs. zásuvkové pripojenie, trvalé vs. krátkodobé vykurovanie, dizajn vs. funkčnosť, "doplnkové funkcie, ktoré používateľ nevyužije" a pod.

Ak je medzi dvomi výrobkami inak rovnakého princípu a technických parametrov rozdiel v cene, je daný výrobnými nákladmi a značkou.

Pri značkových výrobkoch niečo za značku zaplatíte a to len a len za značku. Na našom trhu sú napr. infražiariče z Číny. Predávané ako no-name stoja cca 25,-Euro, predávané pod značkou istého maďarského výrobcu stoja cca 40,-Euro a predávané pod honosnou značkou ETA stoja takmer 60,-Euro. Montoval som všetky tri verzie, samotné výrobky sa líšia iba potlačou na vonkajšom kryte, inak sú úplne zhodné, vrátane opačného farebného značenia N a L vodiča v neotočiteľnej euroschuko prívodnej šnúre. Toľko k "značke".

Čo sa týka kvality, nikdy predtým nemal nápis "Made in Germany" taký význam ako dnes. V prípade importu z ázie by som bol veľmi opatrný, rozhodne nenechával zapnuté ohrievače bez dozoru. Ak si nechcete podpáliť byt, odporúčam skôr značky ako Stiebel-Eltron. Ich kvalita technického návrhu, použitých materiálov, prevedenia a testovania je niekde úplne inde. Toľko k "výrobným nákladom".

Už totady pánové psali, kalorimetrická rovnice je kalorimetrická rovnice a když s itopení vezme 1kW, vyzáří 1kW. Jde jenom o to, jak ho vyzáří, odkud ho vyzáří a kam ho vyzáří.

Když polovinu vyzáří skrz vypínač, máte problém jhak v případě, když to vyzáří z přívodní šňůry.

Když polovinu schytají šroubky v plast. krytu a spadne vám ze zdi na hlevu (jak u přítelkyně před rokem, mohu dohledat fotky),  taky máte problém.

Když to vyzáří 90% do silonové záclony za ním mosto do prostoru před ním, taky máte problém.

Omlouvám se že není zřejmé co mě pobavilo, pobavil mě tento příspěvek pana standahammer@atlas.cz  :

Pokud chcete, aby to topení nebylo vysoce ztrátové, musíte si pořídit zařízení s vysokým tepelným přenosem, pokud to bude třeba radiátor. Moderní radiátory a ty trochu starší mají při stejné teplotě topného média radikálně jinou teplotu, kdy to spolehlivě ucítíte i pouhou rukou. Ty moderní hřejí značně více.

Pokud se použije jako přímotop, který jede (může jet) 20 hodin denně, tak je to asi jedno. Místnost i předměty se stejně vyhřejí a naopak vás v noci neotravuje světlo z infazářičů.

Ano, vy jste uhodil hřebíček na hlavičku. To bylo smyslem mé otázky, zda všechny přímotopy umí přeměnit 99% příkonu na to "správné" teplo?

Dovolím si nesouhlasit. Mám tu těch "kostek" 9ks - konvektorů EUROM CK500H (500W) z Hornbachu za 249,- Kč. Země původu (spíše adresa distribuující firmy je Holland). A to je dost značný rozdíl v penězích proti těm "Deutschland". Mimochodem v OBI prodávají naprosto stejně vypadající jen pod jinou značkou za 650,- .I když jsem už dva reklamoval, stále se to bohatě vyplatí. I kdyby vydržely jen po dobu záruky.
Co se bezpečnosti týče, myslím že jakýkoliv konvektor musíte umístit tak, aby od něj nic nemohlo chytit...


Tady by mě zajímalo proč? Myslíte, že ty levné nepřevedou energii na teplo dosatečně účinně?

A vlastně, v jaké výšce se má měřit teplota v místnosti. Používám k tomu teploměry do auta, IN/OUT, kde OUT je čidlo na kabelu (kabílku). Rozdíl mezi 180 cm a 30cm výšky je 1-2 °C.

To je právě dost velký rozdíl.
Když bude topit přímotop tak, aby teplota vzduchu byla kolem 20 stupňů a předměty v místnosti se této teplotě budou nějak blížit, budete tam mít úplně jiný pocit, než když ve stejné místnosti bude teplota vzduchu kolem 20 stupňů, předměty budou mít také srovnatelnou teplotu jako v prvním případě, ale bude tam radiátor, který bude mít povrchovou teplotu kolem 50 stupňů.

Můžete to dokázat?
Byl by to zásadní průlom ve fyzice, popření zákona o zachování energie, to by snad mohlo být i na Nobelovu cenu...

Při stejném výkonu odevzdá topidlo za stejnou dobu stejné množství energie. Když je topidlo velké, má větší zpoždění, když je velké, vyzařuje teplo větší plochou, takže má menší povrchovou teplotu, větší povrchová teplota zdánlivě působí jako "výkonnější" zdroj tepla,...

V mé první práci jsme montovali přímotopy německého výrobce (nevzpomenu si na značku, ale možná to bylo AEG).
Byly dvě produktové řady lišící se použitým tělesem.
Levnější měli těleso z odporového drátku na slídové destičce, dražší pevnou keramickou smyčku s chladícími plechy.
Ty levné jsme opravovali poměrně často, ty s pevným tělesem šlapou u rodičů do dnes.
PS: po zkušenostech s přímotopy už bych je nechtěl. Přesně podle kolegy Shwarze - vzduch měl 24C a byla tam zima, protože byly studené stěny a okolí.
Na druhou stranu kamarád má dům na Rejvízu zařízen nízkoteplotním i infrapanely a tepelná pohoda v místnosti i ekonomika provozu jsou OK. Vše, čeho se před panelem dotknete je lehce teplé a přitom vzduch má 18-19C. Vliv na člověka je úžasný.
Nemám nastudovanou teorii vytápění. Jsou to jen vlastní zkušenosti

Něco na tom je. V některých místnostech by se to dalo použít. Myslíte tedy např. olejový radiátor?

No tak asi takto, milí přátelé: po výměně starších radiátorů za radiátory nové se podstatně snížila úspora energie k vytápění mého domku. Tak to řekněte těm radiátorům a tomu plynoměru, že jeden kubík plynu vám ohřeje všecko stejně. Že stejné množství média ohřejete v nové Quadrize na stejnou teplotu jako v ohřívači TUV ke kotli Brotje. Nevím co tu není jasné, jestli jsem se jenom nějak špatně nebo dokonce hrubě špatně nevyjádřil.

A s kotlem se nic nedělalo? Není přece možné, aby se energie někam vytrácela (předtím).

Nechám-li stranou ten přebrept, co to znamená podstatně v nějakých srozumitelných jednotkách?

Ano to se dá vysvětlit tím, že každé těleso s teplotou větší než 0K sála elekromagnetic ké záření do okolí (které se mění i na teplo). A čím je teplota vyšší, tím více sálá. Takže to s tou  fyziologickou teplotou v podstatě dává smysl.

Radiátor je ve své podstatě výměník tepla a jako každý výměník, potřebuje ke své funkci určitý tepelný spád.
Pravdou je, že nové radiátory, jsou schopné fungovat při nižším tepelném spádu, čímž dochází k úspoře.
Úspora ale není v přeměně energie, ale v elimminaci ztrát.

eliminace ztrát je taky pochybná... výhdoa nových radiátorů je ta, že mají slušný výkon při o něco menších rozměrech, a díky nižšímu objemu vody kratší dobu náběhu a setrvačnosti.. .

tzn. výhoda je ta... že zatopím a topí to skoro hned (mám v RD4+kk v systému 80Lvody... - TUV) ale potom radiátory zase rychleji vychladnou, když topit přestanu (teplov domě se udrží, má nízké ztráty)

když bych měl žebrové, prodlouží se mi náběh, ale i doběh, takže neprotopím při stejném kotli nějak viditelně víc, ale budu déle čekat, než to začne pořádně topit, ale zase po vyhasnutí budou třeba ještě více než hodinu teplé...ale energii, kterou jim dodám stejnou, stejným kotlem, se stejnou účiiností kotle, po stejnou dobu, stejně odevzdají, jen za jiný čas...

nižší tepelný spád může mít výhodu snad jen v tom, že nejsou ztráty na vedení k tělesům, což ale u většiny případů, kdy ta roura stejně vede v místnosti, tak i ta roura vám tam přece topí a kotelnu přes dvůr patrně taky nemáte....

a nízký tepelný spád vadí některým kotlům....

,  

dovolím si oživit tenhle starý topic a poprosím o radu, nebo doporučení.

Udělal jsem si ve sklepě pracovnu cca 20m2, kde budu sedět celý den u počítače. Pracuji na home office, brzo se narodí třetí potomek a tak utíkám do sklepa :)

V pracovně je topení napojené na kotel v patře, ale to spíná termostat v obýváku, čili to řeší teplo v zimě a v létě je paradoxně v pracovně větší zima, hlavně od podlahy.

Tak jsem si řekl že si pořídím teplovzdušný ventilátor, aby mě to tam ráno vytopil, případně si pak přifouknul trochu teplého vzduchu přes den, ale to už snad nebude moc třeba, protože pojede PC, žárovky atd.

Čili jsem hledal teplovzdušný ventilátor, který má 2 vlastnosti:
1 - umí si ohlídat konkrétní nastavenou teplotu
2 - nechá se nastavit tak, aby se pravidelně zapínal a vypínal v konkrétní dobu ( aby začal topit hodinu pŕed tím, než půjdu do pracovny )

No a nenašel jsem. Na trhu jsou teplovzdušných ventilároů hromady, ale pod pojmem termostat se skrývá jen prostá regulace výkonu a uváděný časovač je vždycky jen odložený start.

Našel jsem krásný kousek, který umí co chci :
https://www.trotec24.cz/stroje/vytapeni/elektricka-topidla/designovy-skleneny-konvektor-tch-2011-e.html

Jen to není ventilátor, ale konvektor a já se bojím jak to bude fungovat.
Výhodou konvektoru je, že bude tichý, protože se tam nic netočí. Bojím se ale toho, že bude pořád u podlahy zima a teplo bude stoupat ke stropu, kde je mi prd platné. Ten telepný ventilátor by asi přeci jen ten vzduch v místnosti točil.

Jsem totální laik, tak snad mi někdo poradí co s tím :)
Přikládám fotku aktuálního stavu holé pracovny.
pod linem je betonová podlaha, 3 ze čtyř stěn a strop jsou obložené sádrokartonem s vatou.

Kupte jakýkoliv konvektor s ventilátorem, nebo podobný zdroj tepla a použijte spínací zásuvku s hodinkama. jne vyberte ty kvalitnější, aby to vydrželo fungovat déle jak týden.  ;)


obrázek je pouze ilustrační.  o:-)

Díky, zásuvku jsem už pořídil :)

Btw je možné z podaných informací doporućit nějaký výkon ?

Připomenu, je to cca 20 m2 ve sklepě, kde je v létě tak 15-18 stupnů, zasádrokartono váno, nicméně od betonové podlahy jde zima.

Rozpětí je veliké, od 350W jako
http://www.topshop.cz/rovus-handy-heater?med=sed&cex=19422459&src=cz_new-produc_ts-rovus-handy-heat_sed_sa_sklik&referrer=sklik_sed_19422459&utm_source=sklik_ext&utm_medium=cpc&utm_campaign=cz_(D)Topshop[REM]Special_offers _Handy_Heater_ free_delivery_ -_BNs&utm_content=-33%25_sa_19422459&utm_term=(remarketing/content_targeting)

Po 2000W třeba u https://www.euronics.cz/teplovzdusny-ventilator-ardes-4p11-cerny-sin4p11/p426815/

Díky

Urcite pomoze na podlahu tvrdeny polystyren a ako dalsiu roznasaciu vrstvu OSB dosky v dvoch vrstvach, v pivnici by to nemalo vadit.

V tomto případě bych určitě volil podlahové vytápění a dřevěnou podlahu.  8)

PS: Zapomeňte na telovzdušné vytápění.

Děkuji za všechny odpovědi. Vezmu si z nich inspiraci.

Narazil jsem ještě na infra topení, které by mělo ohřívat vlastně cokoliv na dosáhnou jeho paprsky, tedy včetně podlahy.  Nebylo by to řešení ?

Infra zahřívá všechny předměty kromě vzduchu (ten pouze nepřímo). Takže máte pocit tepla, ale dýcháte studený vzduch.

Jinými slovy říkáš že koukání na porno není sex  ;)  s tím taky mohu souhlasit  (dance)



Už jen použití dřeva, změní pohodu teploty od podlahy. Při návštěvách domů a bytů jsem poznal jak velký je rozdíl v tepelné pohodě i výdrži chození v ponožkách, mezi prkenou a laminátovou (plovoucí) podlahou.  Díky tomu doma o plovoučkách ani neuvažuji (bez ohledu na ty se slabou dřevěnou vrstvou).

Samozřejmě topení podlahou bývá celkem úsporné a přináší výbornou tepelnou pohodu. Ale ve vašem případě je to i otázka nějaké investice. Máte na výběr mezi teplovodním systémem a el. topnými kabely, které překvapivě nevycházejí ani nijak draze jak na pořízení, tak na provoz.

Mě ale osobně docela zaujalo topení vzduchem (také možno přes podlahu) ,  kdy berete přehřátý vzduch z půdních prostor a pomocí ventilátoru jej ženete do obývacích prostorů. Minimální náklady na větrání a topení studených prostor v létě, který je čím dál tím více využíván u rekreačních domů. Pokud by to bylo možné využít i u vás, mohlo by to být dost zajímavé vzhledem k dlouhodobému provozu.  Jednak by to vysušovalo a vytápělo sklepní místnost a pak by to ochlazovalo půdní prostor, což by zase trochu přispívalo tepelné pohodě pod touto půdou. Ale velmi záleží na konkrétních místních podmínkách

něco málo o tomto http://www.bydleniprokazdeho.cz/jak-bojovat-s-vlhkosti-na-chalupe-.php (http://www.bydleniprokazdeho.cz/jak-bojovat-s-vlhkosti-na-chalupe-.php)

Ale chápu že koupě a využití klasického přímotopu, je rychlé řešení s minimálním nákladem na pořízení hned na začátku. Ovšem z dlouhodobého hlediska ne vždy tím nejlevnějším na provoz.