Diskuse Elektrika.cz

Dostal jsem takový dotaz a v teoretické rovině si nedokáži tipnout, co z hlediska hmotnosti udělá třebas s AA článkem jeho dobití, obracím se tedy na vědecky zaměřené účastníky

Když si představím olověný akumulátor, tak nabíjecí proud co tam "vleze" zase druhým pólem vyleze. Pouze dojde ke změnám elektrolytu (síran se rozpouští do vody, elektrolyt houstne). Vše zůstává uvnitř. Samozřejmě neuvažuji plynování, vyprskání elektrolytu při "vaření a doplnění destilky.

Nabije se, tzn. pojme nějakou energii. Musí proto mít větší hmotnost. Změna by ale nebyla měřitelná ani na laboratorních vahách, navíc by byla překonána uvedenými jevy.

E=mc²
E=IUt=QU
----------------------------
m=IUt/c²=QU/c²

(záměrně zjednodušeno, neuvažuji změnu napětí v průbehu nabíjení)

Hmm a jak by to bylo u tlakové nádrže se dvěmi elektrodami. Pustím tam proud I po dobu t, část vody se přemění na kyslík a vodík. Bude také teoreticky těžší?

Míra nabití u olověných akumulátorů se přece měří hustoměrem.

Ano, bude. Směs vodíku s kyslíkem má vyšší energii, než voda. Tato enegie se může uvolnit oxidací - známý pokus s vodíkem ze základní školy.

To by ovšem znamenalo, že 2 atomy vodíku s jedním atomem kyslíku "hmotní" více jak jedna molekula vody?

Odvážné tvrzení.
Když zmáčknu pružinu, ta též pojme energii. Též se tedy zvětší její hmotnost?  

Ano, je to tak. (O hodnotu E/c².)
Mj. např. Slunce ztrácí zářením tuším 4.10⁹ kg/s.

Ano. Prakticky je to to ale nevyužitelné, vzhledem k velikosti konstanty c²=9.10¹⁶ m²/s².

... a když třeba cvrkneme do kuličky a uvedeme ji do pohybu, také se zvýší její hmotnost  (jupi) V našem běžném světě šnečích rychlostí je to však zanedbatelné  :)

Já asi vrátím maturitní vysvědčení.
Do této doby jsem žil v přesvědčení, že když ty atomy v molekule nějak "jinak srovnám",  pořád zůstane jejich množství a tím i hmotnost stejné.
Dokonce bych si uměl představit, že při nabíjení proud, tekoucí jedním drátem, je stejný jako proud tekoucí druhým drátem, takže tam asi neuplatníme "Cimrmanův princip hromadících se horníků"...,  takže ty "elektrony" tam nezůstanou, ty, co přicházejí, vytlačí jiné, co odejdou a jen jejich průchodem se cosi v akumulátoru "přeskládá"...

To asi nemusíte, speciální (natož pak obecná) teorie relativity se myslím na středních školách, alespoň v tehdejší době, neprobírala.
Dobrým příkladem čiré energie, která představuje nějakou hmotnost, je foton.

Jeho hmotnost se zvýší asi tak o 1*10^-10g. Nevím ale, jestli bude dostatečně těsný - stačí, aby si trochu odfoukl, a veškerý přírůstek hmotnosti je v čudu  :D

Naopak když si "odfoukne",  očekával bych, že ztratí cosi ze svého obsahu a tím hmotnost nenávratně sníží...

Měli jsme to vyzkoušet s "Elektropažoute m". Těch 16kWh by se asi projevilo víc než ty 2 - 3Wh u článku AA

Z pohledu klasické fyziky se nemá co změnit. Hmotnost atomu je hmotnost nukleonů v jádře a jádro atomu netuší nic o tom, v jaké je zrovna molekule.

Relativistická změna hmotnosti možná je, ale je zanedbatelná proti oblouku na kontaktech při připojení / odpojení akumulátoru, který pár atomů odpálí pryč.

Připomíná mi to diskuzi na téma, zda je těžší Harddisk plnej nebo prázdnej ....  ;D

Tak to vím přesně, plný je vždy těžší protože harddisk bez dat jsem ještě nikdy neupustil a plný mě z rukou vypadl už několikrát a tvrzení že mám pačmavé ruce bych do toho nezatahoval  :D.

6,4.10^-10 kg. Máte to čím změřit, při hmotnosti akumulátoru ? Navíc jeho (poškrábání / ohmatání) při (manupulaci a (připojování / odpojování)) by vneslo změnu hmotnosti o několik řádů větší.  ;)

PS.: Napsal jsem komplikovanou větu, proto jsem ji pro pochopení smyslu správně uzávorkoval  :D

Pánové děkuji za vaše odpovědi, myslím, že jsem situaci dostatečně pochopil  s vyvozením závěru, že na dovolenou je kvůli hmotnosti zavazadla lépe jezdit s nenabitými AA články do foťáku (dance)

Páni, skorokolegovia, elektrikári.To,že sa zaoberáme, nesmrtelnosťou chrústa alebo či je ťažšie kilo železa alebo kilo peria, mi hovorí ešte niečo o uhorkovej sezone.Preto tomu,pánovi čo nemá čo iné na rozume navrhujem,aby zašiel na VIVV(vyšší inštitút váženia vecí v Jerevane) zanesie tam baterku nabitú a nech mu ju tam odvážia a potom vybijú a odvážia a má po probléme.Držím mu palce možno sa tam dostane alebo ho dajú ešte u nás do liečebne-po našom do blázinca.

Nějak moc to prožíváte. Což dát si na zdraví p. Hudce jedno orosené?

Reakce přesně v tomto stylu přímo nesnáším! Primární tazatel vznesl dotaz,který ve své podstatě svědčí o přemýšlivosti tazatele a zároveň jde do hloubi a podstaty fyzikálního světa a všehomíra... Když holt někdo nechápe, o co tu jde, je lepší mlčet a nedělat ze sebe.....

Mám pocit, že mechanické dosadzovanie do E = mc2 a nerozlišovanie relativisticke j a kľudovej hmotnosti je príliš veľké zjednodušené.

Príklad: kilové závažie vynesiem vyššie. Jeho potenciálna energia stúpne, lebo má teraz schopnosť padnúť dole s väčšou razanciou. Zvýšila sa tým jeho hmotnosť?

Ak poviete, že áno, potom to isté platí aj o Zemi, lebo je teraz ďalej od závažia.

Dôsledok celá sústava Zem + závažie oťažela a teda priťahuje viac Mesiac. Tomu neverím.

Keď sa jedná o chemické reakcie, tak vzorec E=mc2 pokladám za dobré riešenie. Človek vykoná prácu pretože sa vykonajú chemické reakcie v jeho tele. Teda nejedná sa o to závažie ale o stratu energie u človeka.

Jen aby nám ten vzorec E-m*c2 někdo nezpochybnil, teď se odborníci dohadují jestli opravdu objevili částice, které se pohybují rychleji než světlo, což podle Einsteina není možné, protože k urychlení hmotné částice na rychlost světla je třeba teoreticky nekonečné energie.

I když kdysi ve VTM psali v nějakém článku o tom, že by se mohla nějaká částice pohybovat rychleji než světlo, kdyby na tuto rychlost nebyla urychlena, ale takto rychlá již vznikla.
Osobně si to neumím představit ...

Přiznám se, že se natolik hluboce nevyznám v relativistické fyzice, abych tu něco kategoricky tvrdil.
Ale věříte tomu, že naprosto identické hodiny v přízemí Burdž Dubaj a v horních patrech téže budovy půjdou každé jinak rychle (pokud nebudou synchronizován y z vnějšího zdroje)?
(to už ovšem není efekt ze speciální teorie relativity, ale z obecné).

Do Einsteinových teorií bych moc nekopal. Bez nich by například nefungovalo GPS. Přecejenom se družice pohybují ve vzdálenosti 20.000 km rychlostí 4 km/s. Bez relativistické korekce byste s autem netrefil Poděbrady :)

A ještě se asi nějakou dobu dohadovat budou. Budou asi muset např. přeměřit ten tunel, jestli se náhodou o těch 20 m na 700 km nesekli.

Ak by niekoho zaujímala "trochu" viac podstata toho, prečo sa hmotnosť batérie mení (aj keď zanedbateľne) odporúčam knihy:
1. Nový kvantový vesmír (Tony Hey a Patrick Walters) - jednoduchým spôsobom uvedie čitateľa do problematiky kvantovo-mechanických javov.
2. Einsteinov vesmír (Michio Kaku) - v podstate taký Einsteinov životopis s "ľudským" popisom jeho najväčších objavov a predikcií, ktoré boli dokázané až za niekoľko desaťročí (tuším tam je spomenutý aj pokus s dvomi hodinami, na ktorých plynie čas rôzne, ak sa pohybujú rôznou rýchlosťou).

Myslím, že všetkých, ktorí reagovali a doplňovali tento thread, uvedené knihy dokážu zaujať...

Primární tazatel je jeden z nejlepších znalců Indických jazyků a je celosvětově uznávaný,  při jeho úzkém zaměření bych mu neměl za zlé,  že neovládá nuance teorie relativity.
Uhorková sezóna alespoň u nás značí probírání téma, v kterém se vyzná i vykleštěný býk, tj.vůl, z příspěvků výše na tomto tématu nic jednoduchého nevidím, pokud je pro vás tato otázka tak okurková,  prosím o jednoznačnou odpověď.

Áno, zvyšuje sa. Zákon zachovania energie musí platiť. Na wikipédii je to pekne rozpracované,  tak to tu nebudem rozpisovať (ešte by som sa zmýlil...) a síce: cs.wikipedia.o rg/wiki/Olověný_akumulátor (prípadne skúste aj iné jazykové mutácie).
Ak si pozriete ľavé a prave strany rovnice anód a katód pre vybíjanie a nabíjanie (prípadne celkové kombinované rovnice),  tak zistite, že počet atómov sedí. Tak odkiaľ tá energia? V tomto prípade ide o druhu najslabšiu silu vo fyzike a síce o väzobnú elektromagneti ckú silu (ešte existuje slabá jadrová,  silná jadrová a gravitačná). A práve v tom je fígeľ. Pri vybíjaní majú atómy na pravej strane rovnice slabšie väzobné sily, ktoré ich držia v molekulách a práve ten rozdiel je uvoľnená energia. A platí to samozrejme aj opačne (pri nabíjaní). A energia nie je nič iné ako E=mc². Keďže rýchlosť svetla "c" je zatiaľ konštantná,  tak sa musí meniť hmotnosť. Netreba narábať s potenciálnou energiou.
Preto som odporúčal 1. knihu v mojom príspevku.
PS: Samozrejme iné akumulátory fungujú na iných chem. reakciách...

I když se řadím do skupiny vědců, pochybujících o konstantní rychlosti světla (dance),  děkuji vám za vaši vyčerpávající a lidskou odpověd.

Pořád přemýšlím, jestli se skutečně při nabíjení a vybíjení akumulátoru mění energie na hmotu a naopak, nebo se jen dodáním nebo odebráním energie mění nějaká vlastnosy hmoty, ale její množství a tedy i hmotnost se nemění.
Zkusím se na to "zeptat"...

Kolik asi váží 1A o napětí 1V? 
Pak by se to dalo i spočítat... :D

Určite dalo. Ak by sme to doplnili o dobu trvania, teda čas. Čiže by sme dostali nejakú tú prácu... Ale to si netrúfam vypočítať. Ale na webe som našiel potenciálne množstvo energie "uvolniteľné" z hmoty: "Při chemických reakcích se může z jednoho kilogramu hmoty uvolnit maximálně 10⁷ J, při štěpných jaderných reakcích maximálně 8×10¹³ J a při termonukleární fůzi maximálně 3×10¹⁴ J. Naproti tomu při anihilaci dojde k uvolnění veškeré energie z hmoty – tedy 9E16 (9×10¹⁶) J z jednoho kilogramu (dáno Einsteinovou rovnicí E=mc2),  což je nesrovnatelně více i v porovnání s termonukleární fůzí."

A nás zaujíma práve tá chemická reakcia, čiže 10⁷ J.

Zoberme možno ten najjednoduchší prípad (možno nejaký chemik uvedie niečo jednoduchšie) a síce reakciu (horenie) vodíka s kyslíkom, pri ktorom vzniká voda:
 2H₂ + O₂ → 2H₂O
Počet atómov (v molekulách) sedí na oboch stranách ale celková väzobná energia musí byť menšia, pretože došlo k uvoľneniu relatívne veľkého tepla (teplota horenia cca 2800 st. C). A ak sa "stratila" energia, tak už ostáva len hmotnosť, ak má platiť zákon zachovania energie.
Zasa naopak, ak máme vodu a chceme z nej získať vodík a kyslík, tak opäť musíme pre zmenu nejakú energiu dodať, aby vznikol "pôvodný materiál".

To není dobrá formulace. Rychlost světla není konstantní a už od středoškolské fyziky to víme (optika).
Což mě přivádí na myšlenku, jak to asi nakonec bude s těmi neutriny cestujícími mezi Švýcarskem a Itálií nadsvětelnou rychlostí. Zde je ta myšlenka:
Rychlost světla závisí na prostředí, kterým se světlo šíří. Tudíž i v naší Sluneční soustavě bude reálná rychlost světla, ovlivněného okolní hmotou, o chloupeček nižší, než je ona mezní rychlost světla v (nekonečně prostorném) vakuu, a to bratru o nějakých 0,03%.
O tuto hodnotu je třeba onu hodnotu c v teorii relativity zkorigovat, a všechno bude zase v pořádku a brambory na řádku.

Aha a tímto "gravitečním snížením" rychlosti by netrpěla právě ta testovaná neutrina? To zní hodně zajímavě!

Rozhodně se nemění energie na hmotu a naopak. Myslím že nejjednodušší vysvětlení je, že energie je v akumulátoru ukládána do chemické vazby molekul (slabá interakce). Podle klasické fyziky energie hmotnost nemá, podle Einsteina ale platí, že když se zvýší energie uzavřené soustavy, zvýší se i její hmotnost. Takže například když zahřejeme nějaké těleso, nebo ho urychlíme - zvýší se jeho hmotnost.
Tyto přírůstky hmotnosti jsou však v našem lidském světě utranízkých energií a ultranízkých rychlostí neměřitelné (proto tak dlouho trvalo než na to někdo přišel  ;)).

Je naprosto normální a běžné, že se hmotné částice (rozumějme částice s nenulovou klidovou hmotností) v nějakém prostředí pohybují rychleji než světlo tamtéž. Viz Čerenkovovo záření.

1. Vo všeobecnosti je možné meniť energiu na hmotu a opačne.  A platí to aj pri nabíjaní akumulátorov, teda aspoň v tom význame, že po nabití bude takmer nemerateľne ťažší.
2. Energia v akumulátoroch je skutočne spotredkovaná skrz chemické väzby, ale ide o elektromagneti ckú interakciu a nie slabú (jadrovú) interakciu.
3. Lenže čo je "klasická" fyzika? Ak chceme miešať energiu a hmotu, tak musíme nato ísť cez kvantovo-mechanické jav (vlnovo-časticová dualita),  kde veľmi stručne povedané platí, že elementárna častica pri svojom vzniku a zániku (napr. pri narazení na prekážku) sa chová ako hmotná "guľôčka" (častica),  ktorá má nejakú hmotnosť, ale pri šírení v prostredí je to "obyčnajná" elektromagneti cká vlna so všetkými svojími prejavmi...
4. Neurýchľujte a ani neohrievajte, prosím, teleso za účelom zvýšenia jeho hmotnosti, teda aspoň nie za účelom vysvetlenia pôvodného dotazu.

1. Ani náhodou. Změna energie na hmotu se již vědcům podařilo ale za ehm... poněkud více energeticky náročnějších pokusů než je nabíjení baterky  ;)
2. Máte pravdu.
3. "Klasická fyzika" je dostatečně přesná pro měření hmotností v prostředí kde se pohubujeme my lidé.
4. Proč? Jako příklad toho že nic není tak "absolutní" ale naopak vše je tak trošku "relativní"  ;) to myslím může sloužit dobře.

Pokud jsem vše z Vašich příspěvků pochopil správně, je tedy pravdou, že např. vodič vvn vedoucí proud je "hmotnější" než proud nevedoucí?
Zde do toho bude jistě ještě namíchán magnetismus.

Pokusím se o co nejobecnější a pochopitelné vysvětlení:

Einstein dokázal že hmota a energie je jedno a totéž... jinými slovy že hmotu lze transformovat na čistou energii a opačně. Z toho vyplynulo že energie má "setrvačnou hmotnost" jako hmota.

V tomto případě "nabíjení akumulátoru" se energie nemění v hmotu, ale ukládá se do molekulárních vazeb - jak mě správně opravil Roman GAJDOS - na principu elektromagneti cké interakce.

Dále - hmota obsahuje opravdu opravdu opravdu velké množství energie a proto je tak "těžká". Energie kterou ukládáme do akumulátoru je naopak tak směšně směšně směšně malá, že tak malý přírůstek žádnou váhou zvážit nepůjde. Proto je vyšší hmotnost nabité baterie tak neuvěřitelná.  :)

No ak uznávate vzťah E=mc²,  a po nabití akumulátora došlo k zvýšeniu energie sústavy E, tak sa predsa muselo niečo zmeniť. Ja som netvrdil, že vzniknú nové častice (štiepenie/fúzia),  ale nové molekuly, ktoré vznikly, tak sú "hmotnejšie",  nakoľko majú vyššiu "uvolniteľnú" energiu.
Absolútny súhlas. Pre rýchlosti sústav ostro menšie než rýchlosť svetla, si vystačíme z klasickou (Newtonovskou) fyzikou. Lenže pri premene energie na hmotu a opačne si už veľmi klasickou fyzikou nepomôžeme (ešte taká gravitačná interakcia pri ostro nižších rýchlostiach než je rýchlosť svetla bude ok, ale zvyšné tri už nie).
Áno, ak urýchlite sústavu batérie na rýchlosť blízku rýchlosti svetla, tak áno, z pohľadu stojacého pozorovateľa sa budú javiť telesa v pohybjúcej sa sústave ako hmotnejšie. Lenže to je, podľa mňa príklad (môžem sa mýliť) mimo koncept pôvodného dotazu.

Ano, tak nějak si to představuji, souhlas  :)

Tohle jsem - zřejmě mylně - pochopil, jako tvrzení, že v akumulátoru vzniká nová hmota z přivedené energie:

Ve vakuu je konstantní, pokud se podíváte na definici metru v soustavě SI, byla vzata rychlost světla ve vakuu jako konstatnta o od ní je definován metr.
Ona je to skoro drobnost, řeklo by se, ale má to ten dopad, že se přenesla případná chyba při měření do definice metru, čili c je daná, a na tom jak přesně měřím záleží jak budu mít dlouhý metr  :)
Popravdě řečeno případná nejistota na dvanáctém desetiném místě mne u svinovacího metru, nebo na pravítku nechává ledově klidným.

Dnes ve 20:00 ČT24 Hyde park s teoretickým fyzikem o nadsvětelné rychlosti

Podle školní definice. Pokud se ale ukáže, že ta neutrina jsou opravdu rychlejší než světlo v našem (pozemském) vakuu, bude třeba se od absolutní platnosti některé z těchto školských pouček oprostit. Smyslem mého příspěvku bylo ukázat, jak by to oproštění mohlo vypadat.

(jednicka)

Tak tady vám dodám naprosto přesné podklady. Je to 954 žabích stehýnek. Můžete začít s výpočtem ...  (dance)
Rád vidím, chlapci, že máte poslední tři dny houby na práci  ;).
Mimochodem, pokud byste chtěli dále bádat nad některým z teoretických zákoutí světa okolo nás, můžete přibrat velmi zábavného pomocníka: Knihu "Pan Tompkins stále v říši divů". Osobně bych řekl, že ta patálie s neutriny v CERNu je následkem některého z jeho výletů do mikrosvěta  :).

Dnes jsem doplnil energii gulášem se šesti a jedním oroseným.
Dělalo to skoro jeden kilogram navíc.
S tou baterií bych to viděl podobně. :D :D

Někdo zašantročil 2 stehýnka. 954 není dělitelno 4

Teória je krásna. Ale tri zrnká prachu, alebo spotené ruky znehodnotia všetky praktické pokusy s hmotnosťou batérie.

Ano, je to stejné jako se státním rozpočtem: Ani kdyby se vybralo o 100 000 000 000Kč (takže kam se hrabe rychlost světla) na daních víc, stejně to nezabrání tomu, aby ho spotené ruky nerozkradly do posledního zrnka. Kalouskovi už z toho jeblo...

Když my jsme takoví rošťáci a posíláme pořád dokola e-mailem různé přehledy toho, co se tu za poslední roky rozkradlo a kdo je za tím...
Proti tomu je nějaká desetikoruna navíc u doktora NIC, proti tomu je zdanění stravenky směšná suma,...
--------------------------
Škoda, že se to téma vlákna neobjevilo v něco dříve. V Plzni probíhala zajímavá akce, kdy ZČU s podporou některých SŠ přímo v ulicích v centru města prezentovala fyziku zábavnější formou. Mohl jsem zkusit "oběhnout stánky" a provokovat s dotazem...

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10159875412-milenium/video/

To bude asi nejpřesnější postřeh z proběhnuvší diskuse  :D

Chtělo by se říci - ano, energie znamená i hmotnost, nabitý akumulátor ztěžkne. Ztěžkne o energii, kterou do něj při nabíjení vnesou tekoucí elektrony mající na vstupu o několik eV vyšší energii než elektrony z akumulátoru vytékající, a tedy v akumulátoru nechají kousek hmotnosti.
A jsme rázem u toho háčku, který způsobí, že to tak není.
Elektron (na zemním potenciálu) má klidovou hmotnost, která v přepočtu E=mc² dává cca 511 keV energie. To není žádná šílená relativistická hodnota, u které bychom mohli spekulovat, co se bude doopravdy dít. My to docela obstojně víme.
Umístíme-li takový elektron na potenciál -511 kV, měla by se tím hmotnost elektronu zdvojnásobit. A co hůř, umístěním elektronu na potenciál +511 kV by měl veškerou svoji hmotnost ztratit, a pár voltů navíc už by znamenalo jeho zápornou hmotnost.
Takový pozoruhodný jev by jistě neunikl naší pozornosti, takže si můžeme být prakticky jisti, že to tak není.
Ne každá forma energie tedy znamená nutně změnu hmotnosti.
Energie elektromagneti ckého pole ano (viz foton),  kinetická energie ano (viz speciální teorie relativity),  elektrostatick á energie ne, gravitační potenciální energie tuším také ne.
Že je to bordel? Unitární teorii propojující všechny známé interakce do jednoho systému bohužel stále ještě nemáme. Prognózy toho, kdy se jí dopracujeme, mi připomínají léta před dokončením prvních dvou bloků Temelína (vždycky to mělo trvat ještě dva roky).

Ty úvahy o elektronech jsou zajímavé. Jste si jist, že si nepletete akumulátor s kondenzátorem ?

Myslíte, že z pohledu okolního vesmíru (a tudíž chování v gravitačním poli Galaxie) je mezi nimi velký rozdíl?

Na jedné své knize měl známý popularizátor Jiří Gryga na zadní straně obalu napsáno něco v tomto smyslu:
Proč všichni vědci hladají teorii sjednocení?
Aby ji mohli nosit vytištěnou na tričku.
 :)

Což mi připomíná odpověď Stephena Hawkinga na otázku, co dělal Bůh před Velkým třeskem? Tvořil Peklo pro ty, co budou klást takové otázky.

P.S. Bohužel v tom Hyde Parku s p. Kulhánkem nezazněl jiný Hawkingův výrok - před Velkým třeskem nebyl ani čas, takže nebylo žádné "před"; otázka postrádá smysl  :D

Což je pravda (alespoň doposud).  :-[

Mozna odpoved na dane tema je asi v tomto clanku http://www.novinky.cz/koktejl/249126-elektronicke-ctecky-knih-jsou-tezsi-s-kazdou-dalsi-stazenou-knihou.html?ref=ostatni-clanky

Obávám se, že pan John Kubiatowicz, zabývající se "computer science" (to je česky informatika) na UC Berkeley, rozumí principům fungování polovodičů, kvantové fyzice a relativistické fyzice jako koza petrželi, takže bych jeho vývody nebral příliš vážně.

Pobavila mě odpověď Graeme Acklanda z University v Edinburghu, který na to pro The Guardian řekl: "If Prof Kubiatowicz is really struggling with the extra weight, he is welcome to come to Edinburgh where it's cooler, and the lack of thermal energy in his Kindle will more than compensate."   :D

Tak přemýšlím, jestli je DVD s vypálenými daty lehčí nebo těžší než původní prázdné, když se tam "vypálí dirky"...

No, ono by to taky mohlo být naopak. Je potřeba vědět, v jakém stavu je paměť, když je "prázdná". Ona totiž prázdná být nemůže, vždy jsou tam nejaká data. V "prázdné" jsou však obvykle buď logické 0, nebo logické 1. Pokud je stav "prázdné" paměti ten energeticky vyšší, tak při zaplnění jinými daty bude naopak lehčí. To buď profesor Kubiatowicz nedomyslel, nebo novinář "zapomněl".

Já jsem si jist, že to je správný názor.
Použít rovnici E=m*c2 je zde nesmyslné. Rychlost světla je konstanta a pokud se budu bavit o hermeticky uzavřené li-ion baterii, látkové množství je také pořád stejné.
Při nabíjení, množství elektronů vstupujících do baterie je stejné, jako množství elektronů vystupujícíchz baterie. Jinak by se nám postupně "rozpustil generátor v elektrárně".

Ta energie, kterou eletrony svým průchodem baterií zanechávají, se transformuje do navýšení potenciální energie mezi prvkami látky.
Jako paralelu bych viděl jako byste zvednuli břemeno do nějaké výšky. Taky jste mu předali svou dřinou energii, které se uložila jako potenciální energie. Ale kvůli tomu břemeno neztěžklo. Prostě nabralo potencionální energii díky silovému gravitačnímu poli, které na něj působí.
Stejně tak působí silové pole mezi ionty, atomy, molekulami. Energie se zde ukládá do změny "potencionální" energie.

Když to hodím do kalkulačky: Liion váleček, 3.3V/3Ah má 10VAh, tedy náboj 36kC. Když to podělím nábojem elektronu, dostanu počet elektronů a to vynásobím hmotností elektronu, dostanu 0.2mg. Na VŠCHT jsem v labu viděl váhu s rozlišením 0.1mg, ale už tam nemám přístup. Nemohl by to někdo převážit? Dát 10 válečků na váhu se žárovkou a přes noc to vybít. Ona i tak logika říká, že ta baterie musí být lehčí o to teplo a světlo...

Bavíme se o iontech. Pokud přesunu ionty zleva doprava, vnikne napětí, ale hmotnost se nezmění ani o ug.

Elektronů je tam pořád stejně. Takže s elektrony a jejich hmotností vůbec nepočítejte.
Jde o energii, která činí 35640 J, tzn. že hmotnost toho vašeho Liion článku ze změní o 3,96548479977518*10^-13 kg. Takovou váhu fakt asi nenajdete.
Jó, to takové Slunce ubývá každou sekundu o 4*10^9 kg. Ale jeho celková hmotnost je úplně někde jinde, takže jsme zase tam, kde jsme byli.


Tak právě o to lehčí bude.

To je popis úplně jiného přírodního děje. Ve skutečnosti, slunce ztráci svoji hmotnost kvůli tomu, že jej opouští hmota! Sluneční vítr je vítr hmoty (protony, elektrony, ionty). To jsou všechno částice, které mají svoji hmotnost.

Ale princip akumulátoru je úplně jiný. Tam nedochází k žádné ztrátě ani zisku hmoty.
Počet částic akumulátoru je stejný v nabitém i vybitém stavu. Tudíž, hmotnost je akumulátoru konstantní.

Nezapomněl jste na jadernou fůzi co na slunci probíhá a na E=mc²? Sluneční vítr je sice nezanedbatelný, ale způsobuje jen menší část ztráty hmotnosti. Zbytek je proměna hmoty na energii.

Samozřejmě, i ten sluneční vítr je jen jeden z produktů jaderné fůze. O to více je snad zřejmě, že li-ion akumulátor se od fyzikálních jevů na slunci podstatně liší. Neštěpí ani neslučuje prvky v jiné prvky, pracuje jen s chemickými vazbami prvků.

Na podstatě jevu nezáleží, ekvivalence hmoty a energie je obecně platná. I chemické reakce mění energetické stavy atomů a tomu odpovídá změna hmotnosti. (Dominantní změna je potenciální energie elektronů.) Nabitá baterie má vyšší hmotnost, ovšem změna hmotnosti je extrémně malá (viz hodnota uváděná panem Kelbichem) a momentálně dostupnými prostředky pravděpodobně neměřitelná.

Jenže to břemeno ztěžklo. Lépe řečeno, zvýšilo hmotnost. A to přestože tíhová síla (a dokonce i samotná gravitační) bude menší (-> gravitační zákon).

Do té hmoty jste ale zapomněl započítat fotony. Přestože to je "jen" elektromagneti cká vlna, mají také hmotnost.

Kdybych uměl pěkně kreslit, tak nakreslím vtip, jak človíček snadno a zvesela nese vybitou baterii k nabíječce a jak ji nabitou z těžka vláčí k automobilu. Bohužel neumím, tak si to musíte jen představit. Byla by to krásná nadsázka.