Diskuse Elektrika.cz

Asi jak kde. Ale u investorů ve státním sektoru to již tak snadno nelze, že? A co si budeme říkat, ocenit výkaz / výměr "něčeho takovýho aby to přibližně asi takto fungovalo" se také nedá snadno. A to je na to mnohdy čas jen několik málo dní i u zakázek za milióny. Ale vraťme se zpět k tvorbě PD pro státního zákazníka.
Je mi dost podivné, že nemožnost uvádět ve výkresech a výkazech konkrétní typová označení komponentů, nevzbuzuje nijak zásadní pozdvižení v řadách projektantů. Při přímém rozhovoru si na to sice každý zanadává, ale když jsem zde na toto téma již nejednou psal, reakcí bylo jen poskrovnu. Přitom jde o velmi zásadní věc. Zejména dnes, kdy se téměř každý projekt musí dělat ve velmi krátkém čase a na opravdu podrobnou technickou charakteristik u početné skupiny komponent rozhodně není čas. A i kdyby byl, často to není ani dost dobře možné.
Když projektant sestavuje poměrně sofistikovanou a rozsáhlou instalaci, potažmo specializovano u technologii, zajisté vždy vychází z konkrétních a mnohdy i osvědčených prvků. Z nich pak skládá mozaiku, která do sebe musí co nejlépe zapadnout, což ale předpokládá dobrou znalost, zkušenost i případné reference "stavebních kamenů" celého systému. A nebo po jiné linii: S architektem se vyberou z katalogů nevhodnější svítidla, designové řady spínačů, zásuvek apod.,  nebo musí nějaký el. předmět vzhledově i funkčně zapadat do okolního prostředí a tak se vybere jako jediné možný adept opět z katalogu příslušného výrobce. No, tohle popisovat bez možnosti uvedení konkrétního typu, je přinejmenším za trest. Že je mnoho zařízení, kterých kromě bezpečného provozu musí také fungovat spolehlivě a provozně použitelně, což těžko může vystihnout pouhý technický popis, snad netřeba příliš rozvádět.

Je zřejmý cíl požadavku neuvádět specifická označení - nezvýhodňovat určité dodavatele zboží. Ale také je zřejmé, že při komplexním a hlubším prozkoumání praxe toto opatření přínáší mnohem více komplikací, aniž by podstatu věci nějak řešilo. Když budu potřeobovat prosadit konkrétní věc, zařízení, přístroj, mohu jej (teoreticky a bez přihlédnutí k časovému presu a jiných komplikací) vyspecifikovat tak, aby byla opět zajištěna jednoznačnost, čili původní zákaz tímto obejdu. Výsledek je tedy stejný, jenom to přidělá neúměrné množství komplikací. A naopak, když ale budu "nekonkrétní",  pak v mnoha případech ztrácí projektová dokumentace smysl. Stačí situačka a výpis norem, kterých se musí dodavatel držet. Výsledek je snadné si představit, koneckonců děje se tak čím dál častěji a na stavbách se neefektivně investuje.

Myslíte si, že formulace "Veškeré komponenty a zařízení, uváděná v projektu, jsou zde pouze jako referenční, pro stanovení technologickéh o standardu.",  zachrání situaci? Bohužel, jen někdy, pokud o přiklepnutí dotace rozhoduje osvícený praktik. To ale nebývá pravidlem a tak nastává mnohem častější opak, kdy místní státní investor tvrdě vyžaduje výkresy a výkazy v podstatě o ničem i za cenu, že takto zpracovaný projekt je téměř k ničemu. A nelze se divit. Výklad odborníků z druhé strany barikády ohledně příslušného odstavce zákona o veřejných zakázkách zní například takto:

Máme za to, že tento problém je v praxi téměř neřešitelný. Zvlášť v případě "EU projektů",  kdy nad zadavatelem bdí poskytovatel dotace a při jakémkoli porušení zákona (a tedy i při uvádění značek v zadávací dokumentaci) hrozí propadnutím celé dotační částky. Řešení asi přísluší Poslanecké Sněmovně, potažmo mašinerii EU, jejíž legislativní předpisy pro veřejné zakázky Sněmovna implementuje do českého právního řádu. Snad využít smluvních pokut pro dodání zboží nevyhovující předmětu zakázky.

Do konce února byla možnost podávat připomínky k přpravované novele Zákona o veřejných zakázkách. Pokusil jsem se tuto problematiku trochu popsat a zaslat jako podnět k určitému vylepšení. V inkriminovaném odstavci k určité změně došlo (nevím zda na základě mého podnětu),  nicméně probíhá další kolo připomínek, avšak již na úrovni poslanců. Současně předkládaný odstavec 11, §44 zní nyní takto:

Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí zadávací dokumentace, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a príjmení, specifická oznacení zboží a služeb, které platí pro urcitou osobu, poprípade její organizacní složku za príznacné, patenty na vynálezy, užitné vzory, prumyslové vzory, ochranné známky nebo oznacení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelu nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 dostatečně přesný a srozumitelný. V případe stavebních prací lze takový odkaz připustit, pouze pokud nepovede k neodůvodněnému omezení hospodárské souteže. Zadavatel v takových prípadech vždy výslovne umožní pro plnení veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativne a technicky obdobných rešení.

Mám ale obavy, že pokud zde nebude odstraněno slovo "výjimečně",  moc se toho nevyřeší. Úředník, kontrolující správnost výběrového řízení, dotaci zarazí, jelikož těch "výjimek " na výkrese bude "všechno". Investičáci místních samospráv proto budou nadále pro jistotu vyžadovat opět výkresy a PD o ničem a my opět budeme pokračovat v kreslení anonymních čtverečků, koleček, čar a dělat práci jen pro obživu, nikoliv také tak trochu pro radost z tvůrčí práce.

Tak nevím, ale nechtělo by to trochu znásobit počet hlasů, volajících po určitém vylepšení? Dříve, než bude odklepnuto? Máte nějaké návrhy?
Nebo je vám to většinou tak nějak jedno, nějak bylo, nějak bude?

To je jeden z mnoha symptomů vážně nemocné, umírající společnosti:

http://www.youtube.com/watch?v=w_WRdeIaup4&feature=player_embedded

Mno, pro začátek by stačilo, kdyby někdo nezávislý ověřoval, zda uváděné parametry jsou skutečnost či nedosažitelné přání.
Do té doby jednoznačně uvádět konkrétní prvky.

Jan Hájek: Jednoznačně uvádět konkrétní prvky... Jenže o to právě jde, že to nejde!  :) Nebo při nejmenším, stále méně jde.

... To fakt dále nikdo nic?? Opravdu s investory v tomto směru nikdo "nebojuje" a nikomu to příliš nevadí? Nebo to všichni nějak dosud zdařile obcházíte a nějakou, mne neznámou metodou, si v instalacích prosadíte přesně to, co potřebujete?
A nebo jste všichni již rezignovali a neřešíte dál po odevzdání a zaplacení práce na PD, co do té stavby kdo zamontuje?

Já teď dělal jeden projekt pro stavební povolení, do kterého jsem napsal:

Přiložený výpočet osvětlení má pouze informativní charakter z důvodu nutnosti návrhu na konkrétní světelné parametry svítidel. V dalším stupni projektové dokumentace je možné použití jakýchkoli jiných svítidel za předpokladu aktualizace výpočtu a související aktualizace počtu a rozmístění svítidel jakéhokoli jiného výrobce.
Veškerá konkrétní citovaná typová označení a výrobci elektroinstala čního materiálu jsou v dokumentaci uvedeni pouze z důvodu specifikování minimálních požadovaných vlastností a mají pouze informativní charakter. V dalším stupni projektové dokumentace je možné použití jednotlivých prvků jakýchkoli jiných výrobců za předpokladu splnění požadovaných specifikovanýc h vlastností.

Jak jinak to řešit? Třeba výpočet osvětlení požaduje vyhláška pro DSP - bez konkrétního typu svítidla jej neudělám - ale investor (či kdokoli, EU, veřejná správa, apod) v dokumentaci konkrétní prvky nechtějí.

Řeším to taky tak. Jediní, přes koho tohle neprošlo byli vojáci. Tam jsem nesměl uvést konkrétně nic do specifikace, ale chtěli vyspecifikovat tak, aby jim nikdo nemohl nabídnout nic jiného..Docela sranda... Naštěstí jsme pak našli jednu vlastnost, kterou nikdo jiný neměl a ještě pro jistotu k zadání přiložili schéma od výrobce jako přípklad provedení, ale byl to boj...

Pan Dosbaba jediné možné řešení naznačil:
---
Když budu potřebovat prosadit konkrétní věc, zařízení, přístroj, mohu jej (teoreticky a bez přihlédnutí k časovému presu a jiných komplikací) vyspecifikovat tak, aby byla opět zajištěna jednoznačnost, čili původní zákaz tímto obejdu.
Výsledek je tedy stejný, jenom to přidělá neúměrné množství komplikací.
---
Téměř vždy lze najít jeden nebo několik unikátních parametrů, ktré specifikují právě ten jeden konkrétní výrobek, pro který je projekt navržen tak, aby spolehlivě fungoval.

Nicméně ne všude mají tak nesmyslně nastavené zákony o veřejných zakázkách.
Třeba v Polsku nebo i Rakousku nejsou tak striktní a uvedení konkrétního výrobku je přípustné.

Vyšla novela zákona o veřejných zakázkách (Zákon č. 137/2006 Sb.) s platností od 12.9.2011,
kde v tomto směru nedochází k žádným podstatným změnám.
---
§44
(11) Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí zadávací dokumentace, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo
vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně
připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a
46 dostatečně přesný a srozumitelný.
Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných,
kvalitativně a technicky obdobných řešení.
---
§45
Technické podmínky
(1) Technickými podmínkami se v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený
zadavatelem.
(2) Technickými podmínkami se v případě veřejné zakázky na stavební práce
rozumí souhrn všech technických popisů, které vymezují požadované technické
charakteristik y a požadavky na stavební práce, a současně dodávky a služby
související s těmito stavebními pracemi, jejichž prostřednictví m je předmět veřejné
zakázky na stavební práce popsán jednoznačně a objektivně způsobem
vyjadřujícím účel použití zamýšlený zadavatelem.
---

Detailní projekt by měl obsahovat konkrétní typy použitých výrobků. Pokud tyto typy z nějakých důvodů obsahovat nesmí, pak je nutno jenotlivé prvky označit jinak, na což jsou zvyklí spíše jen ti, kdož dělají na export. Nejsou na to žádná zavedená pravidla, každý musí nějak improvizovat, a případně využít know-how firmy nebo někoho jiného.

Na to je odpověď odborem veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj tato:
Ustanovení § 44 odst. 9 zákona o veřejných zakázkách obecně zakazuje použít jakékoli označení nebo způsob popisu, který je příznačný pro určitou osobu. Zadavatel proto poruší ustanovení § 44 odst. 9 i v případě, kdy sice v projektové dokumentaci výslovně neuvede označení konkrétního výrobku, ale z „detailního“ popisu vyplyne, o který výrobek se jedná. Důkazní břemeno V případě sporu o to, zda jsou zadávací podmínky souladné s požadavkem dle § 44 odst. 9 zákona o veřejných zakázkách, by byl správnost svého postupu povinen prokázat zadavatel (nikoli dodavatel nebo orgán dohledu),  neboť za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá dle ustanovení § 44 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách zadavatel.
Proto lze doporučit, aby zadavatel dříve než použije v zadávacích podmínkách příznačné označení z důvodu, že popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 zákona o veřejných zakázkách není dostatečně přesný a srozumitelný, měl připravené písemné odůvodnění správnosti svého postupu. Je třeba i předem počítat s námitkami dodavatelů, že byli diskriminováni, neboť požadavek, aby jimi nabízené plnění bylo „kvalitativně a technicky obdobné“,  je vágní. Pokud zadávací podmínky nebo jejich část zhotovuje osoba odlišná od zadavatele, je proto vhodné, aby zadavatel ve smlouvě definoval její odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek; a to včetně: ? povinnosti písemně odůvodnit a zodpovídat tak zadavateli za potencionálně sporné části zadávacích podmínek i ? sankčních mechanismů pro případ, kdy by předmětná část zadávacích podmínek byla v rozporu s právní úpravou zadávání veřejných zakázek.

Takže si navíc budeme, co by projektanti, asi muset vzít na hrb sankce, kdy investor přijde o dotace z důvodu nesprávně vypracované zadávací dokumentace a nebo se výběrovka zastaví po napadení konkurenčním obchodníkem.   (zle)

No a když se to vezme normálním selským rozumem, tak v případě obejití uvedením nějakého parametru, který ostatní konkurenční výrobky nemají, se to od uvedení názvu / označení výrobku liší ve výsledku jak?
Tvůrcům projektů to zabírá mnoho času, když mají tyto záležitosti složitě a podrobně vypisovat. A také je to mnohem složitější při oceňování výkazu/výměru pro uchazeče o zakázku, jelikož se obtížněji trefuje do autorova záměru. Naopak, konkrétní věc si dnes na netu snadno najde a podle ní případně může rychle navrhnout ekvivalentní alternativu.  Není snažší tedy uvést to konkrétní označení?

Ještě před dvěma lety jsem s uváděl konkrétní prvky poměrně často a problémy s tím nebyly, jelikož se to tak nějak přehlíželo. Dnes je situace mnohem horší, všudypřítomné obavy pracovníků oborů investic stále silnější a tak nám opravdu asi časem nezbude, než stále více rezignovat. Dnes to možná ještě obejdeme specifikací "zvýhodňovacího" parametru, ale to se může také zanedlouho stát  neprůchodné.

Největší nebezpečí totiž spatřuji především v obavách úředníků místních samospráv a jejich "pro jistotu" nekompromisním požadavkům neuvádění typových specifikací v PD.

Jak v takovém případě udělat v dokumentaci třeba onen výpočet osvětlení?
Nebo navrhovat počty a rozmístění svítidel bez výpočtu?
Neznám žádný univerzální výpočet, který by byl na "obecné" parametry (no, kdysi jsem se setkal s jedním důchodovým projektantem, který házel návrh podle W/m2).

Pokud nelze konkrétně jmenovat, tak se ke specifikaci přidává kniha svítidel, přístrojů, kde kromě popisu jsou i obrázky ze kterých je každému jasné čí výrobek to je aniž by tam byl uveden jeho název. Funguje to takto nejen u profese elektro.

@Otakar Dosbaba:
---
No a když se to vezme normálním selským rozumem, tak v případě obejití uvedením nějakého parametru, který ostatní konkurenční výrobky nemají, se to od uvedení názvu / označení výrobku liší ve výsledku jak?
---
V případě vypínače, zásuvky nebo i svítidla celkem o nic nejde.
V případě sdělovacích systémů ne vždy lze nahradit komponentu k jednomu systému komponentou jiného výrobce.
V tomto případě je nutno definovat parametry systému jako celku (systém CCTV, EZS, EPS).

Ano, v případě běžné domovní (bytovkové) instalace o nic jít nemusí. Ale co třeba jinde sladěnost prvků s interiérem, výběr svítidel podle toho, volba osvědčených prvků, se kterými se při montáži lépe pracuje, za provozu snadněji a laciněji udržují a nejsou to vzhledové napodobeniny ve znamení vysoké provozní nespolehlivost i. Tlak na nejnižší cenu je všude velmi silný, bezohledný a neúprosný. A je zároveň nad míru jasné, že co není jednoznačně specifikováno, bude v reálu instalováno pouze s ohledem na co nejnižší náklady.

Správně míříte na rozsáhlé elektronické systémy. Tam je právě největší problém. Prosadit do sofistikované, ale přitom velmi detailně promyšlené  mozaiky drahých zařízení a komponentů většího systémového celku dlouholeté provozní i "servisácké" know-how, je totiž takto opravdu nadlidský úkol.
Pravda, dá se říct, že lze všechno, když se chce. Otázkou ale je, nakolik toho lze docílit ve všudypřítomném časovém presu a nakolik by toto měl být dlouhodobě"normální" stav.

Po zrušení eura zákonitě musí nastat rozpad EU,zrušení nesmyslných evropských směrnic a dle mého názoru dojde postupně k tomu,že tolik milovaná směrnice nebo norma EN  62305-1 až 4 skončí tam kde zaslouží a odkud neměla být ani vytažena.
Pro někoho to bude dobře a pro jiného to bude vzpomínka jak bylo dobře........

To: Ratiborský
Tak to vám musí dělat radost Ed.2, která právě vyšla.

Copak se změnilo v chování blesků,že bylo nutno vydat ed.2 ?
Nebo je to další souhrn nesmyslů ?

Např. ve výpočtu rizik nebude počítáno s vlivem stromů.

Zvětšila se sběrná plocha připojených sítí....

Ano texty jsou stejně komplikované, jako v Ed. 1, je to prostě text pro lidi s elektrotechnic kým vzděláním, stačí základní.

Takže stené nesmysly jen v jiném odstínu.

To: Ratiborský
Vždycky, když ochranu před bleskem vysvětluji nějakému laikovi /dnes například jedné ženě v domácnosti/ a on během 10-15 minut pochopí, vždy si na vás vzpomenu.

Jak málo stačí ke spokojenosti.

Což ke spokojenosti, ale k životu!

S uplatňováním zmiňovaného souboru to máte jako s různými šachovými zahájeními, ty náročné jsou určeny pro mistry a to ještě jen pro některé, použije-li takové zahájení průměrný hráč, bývá na partii žalostný pohled.
Stejný pohled se skýtá na práci hromosvodáře vychovaného dle normy staré, odmítajícího přijmout nový soubor jako celek.
Takový řemeslník nejen, že začne prohrávat s dobou, nýbrž, a to si většinou nepřizná, i sám ze sebou.
Toť na páteční popoledne vše.

Svatá slova.
Já však bohužel, žádného eurořemeslníka, vychovaného novou dobou - tím myslím toho, kdož používá ed.2 (resp. ed.3, která bude jistě brzy následovat) - bohužel neznám.

Ono vše nové není dobré a pokud je dobré zas je dobré jen pro někoho.
Je to podobné jako zavedení eura zpočátku to bylo dobré a hodně lidí tleskalo,nyní když se loď potápí začíná hodně lidí chápat jak tato novota násilně implantovaná byla škodlivá.

Podle mého názoru, protože  je více stupňů projektové dokumentace, dle toho obsah.
Asi bych nemohl nazvat projekt realizačním, bez detailního řešení. Na druhé straně, pro nějaké výběrové řízení se nebudu zbývat např. zda pro signalizaci použít ZAP či VYP kontakt a od jakého výrobce nebo trafo 1000 kVA ne jakého typu, ale např. s jakými ztrátami.

Potíž je v tom, že si realizační dokumentaci zadává stále méně klientů. Spíše je obvyklé, že si investor zadá rychlovku za pár kaček (PD pro stavební řízení),  kterou rozešle jako podklady pro zadání zakázky. Vyjde jej to levněji a s nedostatky se musí poprat instalační firmy. Není to správné ale protože si dosud nikdo z uchazečů z pochopitelných důvodů netroufá omlátit investorovi tuto nedostatečnou dokumentaci o hlavu, stává se to standardem. A protože ruka trhu působí na zbídačeném trhu až moc silně, je stále někdo, kdo za těchto podmínek realizaci vezme - "nějak se to musí zkoulet, přece ten kšeft nenecháme konkurenci". A kdyby ne, je v řadě za ním mnoho dalších. Stavby jsou na černo plné ukrajinců a jiných nekvalifikovan ých pomocných sil, zboží se vybírá pouze podle nejnižší ceny, ojebává se kde co, aby do nehorázně podlezlé ceny zakázky se to vůbec vešlo a neztečoval se u dodavatelů mj. i fond na záruční opravy.

Je smutné, že neumíte rozlišovat mezi technickou normou vytvořenou a oponovanou mezinárodním vědeckotechnic kým týmem, a směrnicí vytvořenou přebujelou bruselskou byrokracií. Je to něco podobného, jako kdybyste házel do jednoho pytle vysokoškolské učebnice na ČVUT s akčními katalogy Lidlu.

P.S. buďte bez obav, v případě zrušení bruselské byrokracie a nesmyslných evropských směrnic se dotyční vrátí do domovských zemí a zajistí tam vytvoření ještě nesmyslnějších směrnic, zato však v každé zemi jiných  :D

Používám podobné "okecávací " věty a funguje to. Opravdu si nedovedu představit smysl výpočtu osvětlení bez jasně daných typů svítidel a udání přesných označení zdrojů. Každé svítidlo vyzařuje světelný tok pod jiným úhlem, jiným rozptylem, zdroje mají rozdílné podání barev Ra, prostě to není jen tak. A nejde jen o svítidla. Mnohdy nejdou z důvodu funkčnosti některé materiály nahradit, neboť je vyrábí jen jeden výrobce a ten nemá konkurenci.
Je to postavené na hlavu, jako vše v tomto státě a na tomto světě.
A to, že je problém hlavně u vojáků je pravda. Už jsem to také zažil. Přitom jeden z největších bordelů byl a je hlavně v armádě.

To Ratiborský: já se vám opravdu moc a moc divím, že se stále snažíte bojovat s větrnými mlýny.
                       Stojí vám to za to? Nebo si tou neustálou oponenturou léčíte nějaké své neduhy?
                       Proč už jednou pro vždy nepřijmete skutečnost, že jde technický vývoj neúprosně
                       kupředu a sním vše co se ho týká?
                       Nemyslím, že vaše neustálé remcání přinese vám samotnému nějaké ovoce.
                       Myslím, že jste vzdělaný člověk s docela slušným přehledem v oboru, tak proč
                       tu neustále veřejně škodíte svému jménu?

Také i mne ty okecávací věty pomáhaly řešit situaci a do té doby jsem se touto záležitostí příliš nezabýval. Je to ale přibližně rok, kdy mi jeden z investorů popsal situaci přibližně takto: "Ne, v žádném případě tam nesmí být uvedeno nic, byť je to uvedeno jako referenční. Stává se nám totiž stále častěji, že je dokumentace vrácena jako nevyhovující dle zákona ZVZ. Bohužel, ale stačí, že příslušný úředník vyšší instance bez bližšího zkoumání uvidí nějaké to označení a šup, již to putuje do skupiny jako nevyhovující. Nesplňuje kritéria, opravte to! Možná bych to po delší tahanici ve vyjímečných případech obhájil, ale jisté to není a já si netroufnu zodpovídat se starostovi z toho, že jsme podklady pro přidělení dotace připravili špatně a o tu dotaci obec / město přišlo. Raději opravdu ne, nic tam nesmí být specifikováno!"

Dnes okecávací věta vyřeší situaci tak ve 20% případů a šance je stále menší a menší.

Pánové, nad čím tu vlastně naříkáte?

Samozřejmě že musíte dát uchazečům o veřejnou zakázku možnost nabídnout něco kvalitnějšího, anebo stejně kvalitního avšak levnějšího než to, co máte v merku. Je na vás, abyste vyspecifikoval i ty vlastnosti, které jsou pro projekt důležité, a hranici, přes kterou už vlak nepojede, a uměli to investorovi zdůvodnit. Jste snad profíci a víte, které vlastnosti to jsou.
Že je to pracné a musí se u toho myslet? Proto si vás investor zjednal, ne? Takový už je život - pokud si nedovedete za svou práci vyjednat odpovídající cenu, tak by snad bylo lepší dělat to, co umíte lépe/efektivněji.

Podstata problému spočívá v tom, co považujeme za zadávací dokumentaci. Rozhodně to nemůže být detailní projekt, neboť v tom případě by bylo nutno typy zařízení uvést. Nelze-li specifikovat typ, pak nám ani sebelepší popis parametrů nepomůže - je nutno prostě snížit podrobnost řešení a přenechat je vítězi tendru.

Možnost nabídnout ekvivalentní řešení je stanoveno přímo ve zmiňovaném odstavci zákona o VZ, takže v tom problém s demokracií není. Kdo však má co do činění se složitějšími technologickým i elektronickými zařízeními, ví, že specifikovat jen klíčové vlastnosti mnohdy nestačí a nebo by ta specifikace stejně musela být tak obsáhlá, že na to v reálných podmínkách není zpravidla vůbec čas. Položek bývá mnohdy poměrně dost a několikanásobn ě zvýšit objem práce na PD, která musí být zhotovena dle dnešní "módy" zpravidla takřka přes noc, opravdu nejde, ať je člověk profík, jaký chce. Takže bych tu pracnost a to, že u toho musím myslet, raději vkládal do promyšlenosti toho, co projektuji.


Kdyby bylo standardem prostředí, kde není jedinou prioritou cena a rychlost dodávky a případně ještě pouhé zamezení průseru, který by investorovi, potažmo dodavateli, udělal mediální ostudu, nebo způsobil zásadní finanční újmu, pak by to bylo snadné. Dnes je to za hranicí, kdy vítězí ten šikovnější. Posunulo se to dál. Vítězí ten, kdo je levnější a rychlejší. Na větší objem precizní práce musí být zkrátka více času a nebo na tom musí dělat více lidí, což je pochopitelně vždy dražší. Takže sečteno a podtrženo, my, co se úzce specializujeme na určitou oblast, léta sbíráme know-how, zjišťujeme provozní i servisní reference, v oboru trvale fungujeme i jako uživatelé těchto technologií a zkušenosti či poznatky nakonec vkládáme do tvorby PD, potažmo využitelnosti a spolehlivosti instalované techologie, máme nakonec vyklízet pole, a jít dělat něco efektivnějšího? Přenechávat tak pole působnosti těm, co sledují především zisk z prodeje jím distribuovanéh o zboží? A nebo ještě i těm, kteří hledají maximální zisk nekompromisním a bezohledným škrcením svých subdodávek? K čemu pak byly ty dlouhé předešlé roky sbírání znalostí a zkušeností? Abychom šli dělat něco úplně jiného? A vlastně co, nakonec?


Nebylo však účelem tu nad něčím naříkat. Spíše jsem si chtěl udělat takovou sondu, nakolik vás, projektanty, ta nemožnost snadných specifikací typovým označováním ve výkresech opravdu vytáčí. Z osobních jednání mám zkušenost, že všechny, bez výjimky. Zde je tomu kupodivu jinak a asi je to všem natolik jedno, že to téměř nikomu nestojí za to, sem nějak na toto téma přispět.  ?

Podstata vůbec nespočívá v tom co "považujeme" za zadávací dokumentaci. Obsah jednotlivých stupňů dokumentace je specifikován. Projektuji už nějaký čas. Setkal jsem se stejně jako všichni s různými typy investorů. Vždycky jde o to, jestli si to co děláte, dokážete obhájit. Ne uštěkat, ale logicky položit jasné argumenty pro své řešení.

K tématu: Jde o to, že jsou zařízení, které ve stupni dokumentace pro provedení stavby není možné nahradi kvůli specifickým vlastnostem. Rád bych viděl délku výkazu výměr při neuvedení konkrétních typů zařízení. Zkusili jsme to jednou u FVE pro základní školu, kde investorem byla obec. Řešil jsem to opsáním hodnot z datasheetu.  ;) výsledek byl, že jsem znal 5 ze 7 nabízejících, protože po mě chtěli původní výkaz výměr. Ale aspoň jsem si přivydělal...  o:-)
Ono totiž formulace "parametry stejné, nebo lepší" je často těžce zavádějící, protože může vyžadovat projekční zásah...
Taky už mě volali na stavbu, jak to maj asi zapojit, ať si to laskavě přijedu vyřešit... Ukázalo se, že se mi někdo "pletl" do projektu a změnil typ multifukčních relé za "téměř stejné" a levnější, které však nebylo možné naprogramovat dle původního zadání investora (jenže lulánci si technickou zprávu, kde měli popsáno co bude osvětlení dělat, samozřejmně nepřečetli...) Takže: Dělejte si co chcete zařízení neodpovídá zadání... (zle)

Jinak osobně proti náhradám já nic nemám, naopak. Někdy se pdívám na řešení o kterých jsem ani nevěděl že existují...

Pod čarou:
Pokud jde o vývoj norem, zobecňování nám kromě stále větší zodpovědnosti dává také stále více možností.
Fňukání kolem 62305 je pro mě pouze lenost se učit nové věci. Ta doby,kdy se po vyučení člověk pár let "učil" na stavbě a pak do důchodu byl v klidu je dávno pryč. Co není jasné pro běžné návrhy? (90% aplikací) Analýza? Když to neumíš, tak si ji nech udělat. Valivá koule? Máš AutoCad? Je to jen o chvilce práce navíc. Kecy montážních firem, že je to "takhle" (po jejich) lepší?  ;D  (norm) Jde o to říct si dost peněz na to, aby se ti vyplatilo na tom makat...

Nedávno si na mě dokonce montážní firma pozvala soudního znalce pro LPS, protože si údajně vymýšlím kraviny... (někteří ví o co jde) No a? Volali mi, kdy to je a že se musím dostavit. Když jsem se zeptal kdo mě tam zve - kdo zaplatí cestu (protože investorovi to do výjezdů na stavební dozor odmítám účtovat) už jsem tam nemusel. A výsledek: po doplnění informací pro znalce vše utichlo a další den mne stavba zvala na další kontrolu... Když jsem se ptal na stavbě po výsledku jednání, bylo to zahráno do autu. (ale, že bych si byl dopředu 100%-ně jistej výsledkem... to bych kecal.) Pro mě je to jasnej signál, držet se kvality a požadovat lepší řešení, pokud exustuje...

Obsah jednotlivých stupňů dokumentace pro územní/stavební řízení (či povolení) je jistě někde definován.
Zajímalo by mne však, kde je podle vás definován obsah "zadávací dokumentace" ?

Obvykle se u větších akcí udělá Basic Design nebo něco podobného, který slouží pro výběr dodavatele. Průšvih nastane v okamžiku, kdy máte tvořit Detail Design a dodavatel pořád není znám. Pak vám nezbývá nic jiného, než si typ odhadnout. Momentálně je to moje noční můra.

Zadávací dokumentace je dle stupně a vývoje zakázky...
pro architekta je zadávací dokumentací myšlenka investora, pro projekční firmu studie proveditelnost i, nebo basic design, pro realizační firmu je to dokumentace pro provedení stavby, pro revizáka (by to měla být) dokumentace skutečného provedení stavby...

poměrně dobře je to popsáno např. zde:  http://www.stavebnionline.cz/dokumentace.asp?ID=2&Pop=0&IDm=2270764&Menu=Zad%C3%A1vac%C3%AD%20dokumentace

V případě "férové" Zadávací dokumentace pro zhotovitele stavby je tedy logické, že musí jít vlastně o projekt prováděcí a tomu odpovídající jednoznačný a detailní výkaz výměr. Jenže kolik investorů dnes tento stupeň opravdu důsledně vyžaduje? Kolik z vás má na to dostatek času a nasmlouvá odpovídající finanční ohodnocení? Většinou se to daří a nebo spíše nedaří?

Ono je to těžké, tendrovat podle "dokumentace pro zhotovitele stavby" (myšleno DPS - dokumentace pro provádění stavby?). Protože v okamžiku, kdy se podle ní vytendruje, bude 90% materiálu nahrazených a může se začít kreslit dokumentace nová. I kdy (http://www.ckait.cz/content/pouziti-autorizacniho-razitka-0) si to ČKAIT asi tak představuje, byť jsem to v praxi nikdy neviděl, dělat DPS a pak ještě další realizačku:

V praxi tendrová dokumentace spíš bývá DSP - dokumentace pro stavební povolení, doplněná o výkazy.

Doplním:
1.4.18. Realizační dokumentace stavby slouží zhotoviteli stavby, resp. její části, k její realizaci. Zabezpečuje ji zhotovitel stavby.

To bych chtěl v praxi vidět ...