Diskuse Elektrika.cz

Potřebuji regulovat otáčky asynchronního motoru se stíněnou kotvou ventilátoru TT 100

Je možno použít bez vzniku větší hlučnosti tyristorový regulátor F-KF812?
(foto v příloze)
pokud ne doporučte nějaké jiné levné řešení

Daný typ ventilátoru neznám, ovšem triakový regulátor je k řízení asynchronních motorků nevhodný, ba přímo nepoužitelný. Triakovým regulátorem je možno regulovat bez obtíží pouze motorky univerzální komutátorové.

Synchronní nebo asynchronní motor má otáčky dané "otáčkami magnetického pole, tedy frekvencí napájecí sítě.
Z toho tak trochu plyne, že by se musela měnit frekvence, na to existují frekvenční měniče, ale to u ventilátoru asi nebude za přijatelnou cenu!

no originál je k tomuto ventilátoru prodáván RS 1300 (Určen pro udržení a regulování otáček všech jednofázových motorů. Rychlost otáček závisí na regulaci jejich napájecího napětí od 60 - 230V. Napájecí napětí 230V/50Hz) stojí 800 kč
tak jestli by nešel vyrobit levněji je to totiž skoro stejná cena jako ze ventilátor  :-[

Ono toto řešení lze do jisté míry použít. Nicméně moment asynchronního stroje s klesajícím napětím značně nelineárně klesá. Takže regulace půjde v dost malém rozsahu. ( dá-li se okrouhané sinusovce říkat "regulace napětí" )

děkuji všem nechtěl jsem hlavně riskovat poškození ventilátoru
a pokud půjde o regulaci alespoň v rozsahu 20-60% budu spokojen

Regulace triakovým regulátorem pracuje na principu odříznutí části sinusovky v každé půlperiodě, čili frekvence sítě se na výstupu nemění, pouze dochází ke snížení výkonu, protože část doby není spotřebič napájen. Tento způsob regulace nevadí odporovým spotřebičům t.j. top. tělesům a žárovkám, dále ho bez problémů snášejí v určitém rozsahu komutátorové univerzální motorky, což se využívá např. jako regulace otáček vrtaček a pod. druhů nářadí a u vysavačů a mixerů. U asynchronního motoru, kde otáčky závisí na kmitočtu sítě se regulace tímto regulátorem nedá příliš použít, protože tyto motory nepříznivě reagují na deformaci sinusovky. Použití je tedy velmi omezené, motor je třeba rozběhnout na plný výkon a pak lze v poměrně malém rozsahu snížit otáčky, protože dále se již bude motor přehřívat a zastavovat.

Lze také použít regulátor RN 300 (www.dospel.cz) pro řízení stropní vrtule. Cena je kolem 1000,- s DPH.

Tak, ako už napísal p. Václav3. Asynchronné motory nemôžete regulovať  zmenou napätia. Dokonca znížením napätia sa motor bude viac zahrievať, lebo otáčky sa snaží udržať. Pri väčších sklzových otáčkach vám stúpne prúd a pokiaľ to nebude nejaký motor o malom výkone, (napr. ventilátor v akum. kachliach a iné motorčeky rádovo pár W., ) pravdepodobne zhorí. Spomínané malé motorčeky maju totiž tak tenké vinutie, že pri zaseknutí rotora sa len poriadne zohrejú, ale preto, že majú vysoký ohmický odpor vinutia, neprejde prúd, ktorý by to vinutie hneď prepálil. Hrajú tam rolu aj iné konštrukčné odchylky motora, ako napr: väčšia vzduchová medzera medzi rotorom a statorom, čím sa mení aj výpočet vinutia.  Regulovať otáčky asynchr. motora, jedine reguláciou (zmenou) frekvencie. Kolektorové motorčeky (z uhlíkmi) môžete regulovať zmenou napätia od nuly do maxima. Väčšinou znesú aj čiastočné zvýšenie napätia, čím dosiahnete vyššie otáčky. Krátkodobe toto zvýšenie býva veľmi výrazné. ( napr, motorčeky na naťahovanie mechanizmu vypínačov, kde už na štítku motora je písané za napätím, MAX 5esc!.)

Není úplně pravda že by se asynchronní motory nedali regulovat změnou napětí. V dobách kdy se běžně nepoužívaly frekvenční měniče, se pro regulaci otáček větracích ventilátorů  a tím i výkonu ventilátorů, požívalo seriovo paralelní zapojení motorů. U sekce 4 motorů se dosáhlo asi 3 možných kombinací otáček a tím i výkonu větracích ventilátorů. Používaly se na to jednofázové asynchronní motory s rozběhovým kondenzátorem. Motory byly asi 0,25kW. Používalo se to k větrání ve stájích dobytka a pod. Motory musely být samozřejmě stejných parametrů.
V některých systémech větrání se používaly pro regulaci otáček autotransformá tory a změnou přepínání odboček a tím i napětí se měnily otáčky.

Typická změna napětí je rozběh YD. Že by se při něm měnily otáčky jsem si nevšiml. Co se mění, je moment. Jediná změna otáček souvisí se změnou skluzu, ale to asi pro regulaci stačit nebude.

Ano. Konstrukcí motoru se dá ledacos dosáhnout. Třeba to, že se motor nebude tolik přehřívat, když vznikne větší skluz a motor se bude točit výrazně pomaleji, než odpovídalo "otáčkám" magnetického pole.
Ale motor, který na to není dělaný, bude mít při sníženém napájecím napětí nižší otáčky, ale díky vyššímu skluzu bude brát větší proud a pokud na to nebude "navinutý",  bude se hřát, "technologické ochlazování" bude při nižších otáčkách malé a motor se bude přehřívat.
Kdyby to byl motor na 24V, šlo by použít v principu něco jako bylo řízení "krokového" motoru u některých gramofonů (SMR24 nebo tak nějak byl motor označen).
Na 230V bych takové experimenty nedoporučoval. ..

Mám vyzkoušený 1f 370W ventilátor s tyristorovou regulaci, chodí spíše od 50%-100%. Při nižších otáčkách se stává, že se neroztočí. Kolem 50% vydrží běžet trvale bez problému. Dříve se dělaly systémy na větrání hal v zemědělství s triakovou regulaci běžně.