Diskuse Elektrika.cz

Na prostoru o rozměrech 8x2m (víc k dispozici není) potřebuji zřídit co možno nej. uzemnění,
v plánu mám pásek ve spojení s tyčemi délky 1,5m zatlučených po 2m.
Bylo by možno takto provedené uzemnění ještě vylepšit zasypáním výkopu Fe odpady od soustruhů?.
Na zemnič chci použít nerez A4.

Zkuste si vypočítat odpory s různými délkami tyčí a uvidíte. Předpoklad je změřit rezistivit přímo na místě. Asi dvakrát v životě jsem řešil obdobný problém, a pokaždé jsem se s odporem, který jsem vypočetl, moc od reálu při měření po jeho zhotovení nesekl.

Výpočet odporu jedné zemnící tyče R=0,9 * ro/l kde ro je rezistivita půdy al je délka zemnící tyče

Páskový zemnič se vypočte jako R=2*ro/l kde ro je měrný odpor půdy a l je délka pásku.

Jsou to zjednodušené vzorečky.


Soustava tyčových zemničů spojených páskovým zemničem:
odpor se počítá podle vzorce
R = 1/[(0,9.h.n)/R1 + 1/R0] ,
kde
R1 …zemní odpor tyčového zemnice
n …počet tyčí
h …koeficient využití tyčí (pro malé vzdálenosti mezi tyčemi je až 0,3, při
velkých vzdálenostech až 0,8)
R0 …zemní odpor pásku bez tyčí

Jinak s těmi šponami nevím jestli by to mělo vliv. Musely by být ale taky z nerezu, jinak za pár let tam nebudou.

Obvod stavby je 20m. Co tak obehnat kolem dokola páskem FeZn, ehm, pardon vaším oblíbeným antikorem 30x4? Špony se vám za pár měsíců promění v oxid železitý a ten opravdu vodivost nevylepší. Tyče už asi taky moc nepomůžou.

Obávám se, že se nejedná o obvod stavby, ale nějaký dvoreček, či něco podobného.

Pásek je uložen jako okruhový zemnič?  Připojil jste i kari síť v základové desce?

Před časem jsem řešil uzemnění v jisté lokalitě na skalnatém terénu a pískovém loži. Cca 30 metrů pásoviny mělo hodnotu uzemění cca 28 ohmů a víc se prostě z toho nedalo vycucat.
Když jsem v téže lokalitě dělal druhý zemnič, nechal jsem pískovou zeminu vytěžit a odvést, a navezl jsem hlínu s vysokým obsahem jílu, která se do výkopu zavezla. Tou se nový pásek zahrnul. Výsledná hodnota je 1.6 ohmu při cca 24 metrech nerez pásku.

P.S. Jediná nevýhoda je, že v zimě v mrazech ten jíl má jinou roztačnost a nadzvedává chodník, po oteplení se chodník opět posadí do původní výšky  ;)

Jíl má trvale vysoký obsah vody, proto jeho použitím dojde k výraznému zlepšení zemního odporu, ovšem také reaguje na mráz, což má za následek zdvihání chodníku.

Pokud není půda kamenitá, respektive neobsahuje moc kamenů, je možné zatlouct skládané zemnící tyče.
Mrkněte se na konec mojí aktuální přednášky IP ILPC.
http://www.kniska.eu/centrum/sborniky-ze-skoleni-honzy-a-dalibora/bulletin_2011_ip_ilpc_honza_hajek
Tyto tyče, samozřejmě pokud je zatloukání za pomoci trojnožky, jdou zatlouct až do hloubky 9 m.
Tady je animace o zatloukání:
http://www.kniska.eu/animace/animace-dehn/Eintrieben%20von%20Tiefenerdern.wmv

Mám pocit, že na vylepšení odporu existuje nějaký gelový roztok.

Našel jsem v jedné diskusi:

Milan Selezan
Neverifikovaný uživatel @6
******
   
Re: Ako realizovať uzemnenie v kamenistom podloží?
« Odpověď #4 kdy: 29.08.2005, 07:03 »    Odpověď s citací Změnit zprávu Smazat zprávu Rozdělit téma

Na rozvodnom závode VSE v Rožňave skúšali španielský prípravok "Želé Conductiver Plus". Nemám adresu dovozcu, ale má to byť nejaká bratislavská firma. Pri predvádzaní podľa pracovníkov boli dosiahnuté veľmi dobré výsledky. Dodáva sa vo vedierku a riedi sa vodou a roztok sa vlieva do jamy elektródy, resp. zemniča. V prospekte sa píše, že želé je ekologické a:
- je schopné vytvárať častočne ionizované elektrolity
- zvyšuje vodivosť pôdy na 200% pre žrážkový úhrn 700l/m2

Gel Conductiver Plus prodává firma, která zároveň prodává aktiváky. Takže je otázka, zda ten gel nebude fungovat jako ten aktivák (efekt placeba).

Pamatuji, že se používalo v písčité půdě zalití zemničů ve výkopu rozmíchaným bentonitem s vodou.Bentonit je nějak upravený (snad vypálený a rozemletý jíl) jinak se používá do směsí písku pro formování ve slévárenství.J e to tedy v podstatě jíl bez přísad, takže inertní a výsledky byly dobré a dlouhodobě stabilní.

http://at3w.com/site/pdf_producto/AT-010L_I.PDF
Počkáme na kolegu Hájka, co on k tomu.

Jednou jsem zatloukal tři tyče 1,5m hloubka 2m, kamenité to nebylo, odpor na hraně. Tak jsem ten výkop ze zvědavosti prolil několika kýblema vody, ta se celkem rychle vsákla. Odpor uzemnění se nezměnil ani o trošku.

A koľko soli ste dali do tej vody?  ;)

Ak si dobre pamätám, na škole nás učili o zemničoch prevedených pomocou dierovanej rúry, naplnenej soľou; ako nevýhoda sa uvádzala potreba soľ pravidelne dopĺňať.

Je to znouzecnost, jedná se záhonek, kde může být jedině zakopaný zemnič, ostatní plocha kolem domu je tabu.
O gelu jsem už slyšel, ale nemám praktickou zkušenost, napadly mě ty Fe hobliny, ale jsem velmi špatný chemik a nedokážu předpovědět, zda by tento způsob měl pozitivní, či negativní vliv.
Děkuji vám všem za odpovědi a přeji dobře vychlazené zelené pivo.

Konečně se v diskuzi objevil příspěvek, co potěší a u srdce zahřeje  ;D (jednicka)

Neznáte Krasličák (http://www.pivnidenik.cz/clanek/4192-Dejte-si-velikonocni-pivo-dvoubarevne-Velikonocni-Kraslicak-pivni-special-od-K-Brewery/index.htm)?

Obvyklé dávkování CONDUCTIVER PLUS :
1 zemnící tyč – 1 balení
3 zemnící tyče v trojúhelníku – 2 balení
1 zemnící deska – 2 balení
Zemnící pásek 20m – 5 balení
Potřeby závisí na současné rezistivitě půdy. Zlepšení rezistivity půdy bývá 3 až 20 násobné.

Další obdobný materiál pro vylepšení uzemnění je :
GEM (Ground Enhanced Materiál) ... dodává AETRON Košice a jeho výrobcem je fa ERICO.

Balení po 25 kg DEHNit
http://www.kniska.eu/kniska/zajimavosti/bentonit/

Je tam i popsaný poměr a způsob uložení.

Odkaz v kníšce na stránku ČVUT o bentonitu je už neaktuální, přestěhovali to na http://ceg.fsv.cvut.cz/vyzkum/bentonit
 

Za starých čias sme používali roztok modrej skalici.

Bylo by zajímavé udělat následující zkoušku. Na nějaké louce položit dvě trasy uzemňovacího pásku, obě třeba po 20 metrech.
Jeden by byl položen naplocho a zasypaný "halabala". Druhý, očištěný pucvlnou s perchlorem, na stojato, zvlněně do boků (zvětšení délky, vlny zafixovat skobami z drátu FeZn8),  vibrátorem zhutnit, prolít vodou pro odstranění vzduchových bublin, položit na to výstražnou fólii (cca 10 cm nad pásek, proti vysychání, proti poškození při výkopech a "rozředění" siločar pro případná kroková napětí) a pak zasypat. Oba pásky samozřejmě do nezámrzné hloubky.
Po roce změřit zemní odpory obou tras, zda se budou od sebe lišit.

p. Doležal má velmi zajímavý nápad.. a já brzy budu majitelem úžasné nemovitosti bez hromosvodu (a obávám se, že bez jakéhokoliv uzemění) - pokud by někdo chtěl pokus p. Doležala zrealizovat, vím kde by to šlo ;-)

Dobrý deň kolegovia a zvedavci.V roku 1972 som budoval velké uzemnenie nad Banskou Bystricou v kameni,naozaj.Do tej SLOVENSKEJ čERNOZEME sme vysekali kompresorom ryhu hlbokú 70cm,dlhú 2x35m (bolo to,ako ochrana DK dialkový kábel pod 110kv vedením) a potom pomohlo zaliatie bentonitom.Odv tedy som velakrát bentonit používal. V poslednej dobe však akýsi ochrancovia zakázali používanie bentonitu.Tak si poradte,ako viete.Zalejte a nechválte sa.Alebo kopte až tam kde bude lepšia zem.Aj v Dobšinskej Ladovej Jaskyni je skalnaté podložie,tak sme uzemnenie odviedli do najbližšej rokliny a zasypali tromi tatrovkami zeminy.Pomohli sme obci aj zosilovačke.Dr žím palce Garaj. 

Že by bylo zakázáno použití bentonitu jsem nikdy neslyšel ani nečetl a bylo by to velmi divné, protože je to jíl.
Používání modré skalice, jak uvádí některý z kolegů výše, je skutečně prasečina a nesmělo se užívat nikdy u zdrojů vody, protože je to síran měďnatý a je pro život při požití nebezpečný.