Diskuse Elektrika.cz

Řeším nyní jednu věc a to zdali současné zemnění je dostačující pro náš RD výška 10,5m.
Provedeno je tak, že od hlavního rozvadeče, který je na vnější zdi domu vede pozinkovaná pásovina do země do hloubky cca 1m a poté je napojena na zemnící desku, která je vzdálena od domu 6m.
Na střeše máme hromosvod, od něj je proveden svod po stěně domu a opět napojeno na zemnící desku v zemi, střecha má ocelovou konstrukci.

Nyní trochu rekonstruujeme dům a potřebuji přemístit rozvaděč o 3m a otázka zní zdali mám natáhnout pásovinu na stávající zemění nebo udělat nové.

Momentálně u rozvadeče je výkop dlouhý 7m a hluboký 1,2m  a ještě se plánuje obkopat dům a zaizolovat základy domu, tak jestli by se toho nedalo využít pro nové zemění?

Určitě zemnící soustavu udělejte novou, jedna deska je opravdu málo a pokud byste pro účely nového hromosvodu (pokud máte jednu tyč a jeden svod, nebude se jednat o hromosvod). Pásek by měl být cca 1 m od domu a měl by být v hlíně. Připravte si zároveň dostatečné množství vývodů od uzemnění, ať nemusíte potom kopat a hledat.

V současné podobě, by vám ochrana před bleskem moc nepomohla a doporučuji po instalaci okružního zemniče, doplnit počet svodů na co nejvíce.
Rozhodně zvažte, zda by se vám nevyplatilo v této fázi si nechat zpracovat dokumentaci ochrany podle současné normy, abyste při úpravách domu a instalace mohl realizovat opatření, která by následně vyšla na násobky.

Určitě si nechte provést uzemnění podle nových norem uděláte někomu radost z dobře uzavřené zakázky.

Hoci do domu ešte nikdy neudrel blesk, to neznamená, že nikdy neudrie. Nové normy na ochranu pred bleskom a jeho účinkami hovoria o určitom štandarde, ktorý zabezpečí určitú mieru ochrany. Autor otázky pravdepodobne nemá úmysel šetriť na nesprávnom mieste a rozmýšľa nad bezpečným a relatívne spoľahlivým riešením, inak by otázku ani nepoložil.
Ak sám nevlastní elektrikársku firmu, tak by si na to mal zohnať niekoho, kto tomu rozumie. To by mal byť v prvom rade projektant a v druhom rade montážnik.

A preto, pán Ratiborský, mi uniká zmysel Vášho príspevku.

Pokud bude výkop okolo celého domu tak by byla škoda toho nevyužít a nepoložit pásek. Dobré uzemnění se hodí vždy a nejen k ochraně před bleskem. Ten kus pásku nestojí zas tolik. Vývody doporučuji připravit v rozích ať už je pak využijete nebo ne.

Vy toho prostě nenecháte?!!  Mě normálně už přijde, že nejste normální.  (zle)

Jak říká Morpheus v Matrix Reloaded: "There are some things in this world, Captain Niobe, that will never change."

Provést nové uzemnění, pokud je taková možnost jak píše dotazovatel mě přijde v tomto popisovaném případě tak samozřejmé, jako za odtaženou skříní utřít prach, když je odtažená.
Osobně bych doporučil na uzemnění použít nerez - je to velmi dobře zakopaná investice.

Co máte s tím nerezem? Proti dlouhé výdrži stojí mizerná vodivost a šílená cena. Kvalitní pozink řádně ošetřený proti korozi vydrží desítky let.

Pozink ano, ale jak v které půdě a podmínky se mění za chodu, stačí, když si soused udělá hnojník, družstevníci na pole močůvku atd. a máte po uzemnění.
Mám rád věci, které slouží "navždy" ,  právě proto jsem si dal taky svodiče DEHN a ne "náhradu",  která je kompromis.
Prostě "sám sobě" bych si pozink nedal, ostatní od toho zrazuji a snažím se osvětlovat výhody nerezu-nicméně v tomto má poslední slovo investor-cena.

(jednicka) díky, správná volba!  8)

Honzo, co ty si myslíš o antikoru? Svorky, kde hrozí mikročlánek beru. Zkušební svorky bych dal befelem. Ale svody nebo zemniče?

Dlouhá výdrž nerezu - ano, souhlas

Mizerná (el.) vodivost - ano, asi 10x horší než čisté železo resp. asi 8x horší než uhlíkatá ocel.
Odpor 10 m pásku 30x3,5 mm dělá:
     Cu: 0,0016 ohm
     Fe: 0,0084 ohm
     uhlík. ocel: 0,012 ohm
     nerez: 0,097 ohm *)
Máte pocit, že to je, ve srovnání s jednotkami ohmu zemního odporu zemniče, významné?
Můžete namítnout, že by se to mohlo uplatnit při vyšších frekvencích díky skin efektu - jenže díky nízké permeabilitě i vodivosti nerezu bude u něj hloubka vniku ási stokrát větší,  než u železa, takže na tom bude nerez podstatně líp.

Šílená cena - ceny kuchyňského nábytku mi přijdou šílenější  :D

*) Pozn.: tato hodnota znamená,  že u obvodového zemniče 10x10 m se dvěma vývody v protilehlých rozích se efektivní zemní odpor zemniče zvýší oproti FeZn o 0,01 ohmu a v případě 4 vývodů v rozích už jen o 0,0025 ohmu.

Musím se zastat pana Hudce. Pro sebe jsem pár let zpět dělal nový zemnič kolem domu v chodníku. Koupil jsem cca 30 metrů pásoviny 30x4 mm, kulatinu 8mm cca 15 metrů, vše v nerezu a platil dohromady něco kolem 2000 Kč. Když jsem to spočítal v pozinku, vyšlo by to na nějakou necelou tisícovku.  Zemní práce stály přes 10 000Kč. V tomto poměru považuji zemnič v nerezu za dobrou investici. Nemluvě o tom, že při výkopových pracích jsme odkryly část zemniče z pásoviny FeZn od přizemění O2, která byla v době stará nějakých cca 12 let. Loupala se jak perník, solení komunikací v zimním období je hodně znát.

Jinak přes ulici bydlí matka, jsme na písku a skalnatém terénu, takže zde zemnit je lahůdka. U matky je 25 metrů pásoviny FeZn a odpor 26 ohmů, já mám třicet metrů nerezové pásoviny s drobnou vychytávkou a výslednou hodnotu 1,6 ohmu. Takže s vodivostí nerezu to také tak divoké nebude.

Na svody bych nerez nedal kvůli oteplení, jinak na zemnič není nic lepšího.
Pokud bych už třeba šetřil a použil kvalitní pozinkový pásek, tak bych vývody udělal z cca 2-3 m dlouhého nerez pásku a měl bych rovnou vyřešenu i ochranu svodu.
Nerezový zemnič bude rozhodně součástí dědického řízení u pásku FeZn bych tomu tak nevěřil.

Poznámku beru zpět.  8)

Pro nerez bych viděl další argument v sousedské soutěživosti.
Dejte FeZn, váš soused dá nerez a vaše uzemnění postupně degraduje.
v jiném vlákně tyto záležitosti z "vědeckého" hlediska osvětlilo velmi názorně trio Pánů Fuk, Doležal, Schwarz.

Žiji v tom, že nejlepší přenos do okolní půdy zajistím zemničem Cu lanovaným, můžet prosím potvrdit, či vyvrátit?

CU = reakce téměř s čímkoliv.
Lano =  vícero malých drátků = větší plocha pro reakci

Řekl bych, že pro velikost zemního odporu krátce po vybudování je prakticky lhostejné, z jakého materiálu je obvodový zemnič - pokud tedy jsou použity předepsané rozměry (základový zemnič je pak jiná kapitola).
Dlouhodobou korozivní odolnost má nejlepší nerez.

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) a děkuji všem za příspěvky, ještě se optám na jednu věc, v případě budování okružního zemniče musí být pásek vzdálen od domu ten 1m nebo stačí například půl metru, nechce se mi kopat rýha metr od domu, když už budu kopat jednu přímo u něj.

Potom ještě jedna věc zdali ten okružní zemnič musí obkroužit dům a udělat uzavřený obvod, bohužel na domě je nalepená kůlna, kolem které se neobhrabu a ani nepodhrabu?

Čím blíže domu ten pásek bude, tím bude v horších podmínkách, ten metr je na většině staveb již za linií okapu a tak je po většinu roku ve vlhké půdě.
Pokud uděláte půlkruh, není to tak dobré jako kruh uzavřít, ale rozhodně lepší než samostatně zemněné svody, kruh jde uzavřít i spojem po povrchu.

To není v poloze musí-nemusí. Pokud je kruh uzavřený, lépe (rovnoměrněji) se rozdělí bleskový proud a zemnič tak lépe plní svou funkci.

Hlavně pozor na možnost vzniku požáru při přechodu spojovacího vodiče přes kůlnu.
Minulý rok jsem řešil obdobný případ, a spojovací pásek přes kůlnu jsem položil do betonových koryt kolem stěny a tyto poté zalil betonem, takže vznikl jakýsi falešný sokl.

s tím kopáním metr od domu bude problém spíše nerealizovatel né

V tom případě se to dá asi řešit jedině zemnícími tyčemi že?

Jak psal Honza Hájek. Ten metr od domu je kvůli lepším podmínkám uložení zemniče. Pokud budete mít 1/2 metru od domu pěknou půdu tak by to asi nebyl taky problem dát to tam. Hlavně jde o to v čem bude zemnič uložen. Určitě bych se zamyslel i nad volbou materiálu pro zemnič. Nerez je nerez  ;) a bude to skoro věčné. Co se týká spojení zemniče do kruhu je to ideální řešení, ale pokud to nejde technicky provést tak je určitě lepší alespoň dotáhnout pásku kam to jde než dát na každý svod samostatný zemnič s tyčemi. Pro vás ideální stav aby vám to někdo zprojektoval a minimálně aby si to zkontoloval revizní technik, ještě před záhozem.
Určitě se někdo najde kdo za to nebude chtít majlant :-)

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) včera se u mě zastavil kamarád změřit odpor na zemění, na zemění rozvaděče jsme naměřili hodnotu 28 ohmů a u hromosvodu 14,8 ohmů.
Chtěl jsem se optat jestli je potřeba zemnit rozvaděč, když je do něj přiveden PEN?

Právě možnost poruchy vodiče PEN je jeden z hlavních důvodů pro realizaci toho přizemnění. Druhým hlavním důvodem je ochrana před bleskem.

Děkuji za info, ještě se optám jestli nevíte o nějaké dobré firmě či živnostníkovi v okolí Brna, který by byl schopen zpracovat dokumentaci na hromosvod, uzemění rozvaděče a samozřejmě i namontovat?

Oranžový pruh v záhlaví této diskuse je tu právě kvůli vyhledávání. Takže: http://kutil.elektrika.cz/odbornici/#Brno