Diskuse Elektrika.cz

Zajímalo by mě, co se děje v 3f motoru po výpadku jedné fáze.

Ono záleží na tom, zda ten motor stojí (n=0) nebo se točí (n>0 & n<=n_n)

Přesně tak. Pokud se motor točí a jedna fáze se přeruší, klesne výkon, ale pokud není motor zatížen tak, aby se zastavil, může se točit i na dvě fáze.
Ale když chybí jedna fáze při zapnutí, nevytvoří se točivé magnetické pole, nerozeběhne se a pokud stojí, odebírá výrazně vyšší proud než když se točí, pokud včas nezareaguje jištění, vinutí se ohřívá a ohřívá, izolační lak na vinutí se začne loupat, připalovat, až je z toho něco "nepoužitelného"

Obávám se pane Schwarzi, že nemáte úplně pravdu. Tato "věc" je dále velice cenná - obzvlášť pro naše věčně diskriminované spoluobčany  ;) ;D

měď cca 130,-Kč/kg
elektormotory 12,- Kč/kg

To jen tak pro pořádek  (dance)

Jestli se nepletu, tak toto platí pro motor zapojený do hvězdy - obdoba zapojení třífázového motoru na jednu fázi s pomocným kondenzátorem. Dvě fáze + střední vodič ještě pořád dají nějaké točivé pole.

V případě,  že je motor zapojený do trojúhelníka a vypadne jedna fáze, tak už se ve statoru nebudí žádné točivé mag. pole, a motor by neměl mít žádný točivý moment. Nebo se pletu?

Dovolím si souhlasit, bohužel žádné upřesnění dotazu nemáme  :-[

To Jirka Hub - díky, že jste mi nahrál, dotaz jsem nijak neupřesňoval, protože se diskuse většinou pěkně rozjedou. Viděl jsem totiž 3f motor se spáleným vinutím po výpadku jedné fáze a nikdo mi to nedokázal vysvětlit, proč k tomu dojde, prostě to tak je. Chápu, že součet proudů už nebude 0 a v zapojení do D budu mít sdružené napětí na jedné cívce a na zbylých dvou zapojených v sérii a zapojení do Y bude stejné, pouze nebude jedna cívka připojená, ale už si nedokážu představit, jak se změní proudy a pod.

Pominu-li vzájemné působení točivých elektromagneti ckých polí v motoru, kdy tato zastavením motoru zanikne, je zřejmě nejpodstatnějš í příčinou zničení vinutí jeho přehřátí vlivem logické nefunkčnosti nuceného chlazení vzduchem.

Také záleží na tom, kde se ta jedna fáze přeruší. Pokud se odpojí pouze od motoru (tedy jeden drát zůstane "v luftě"),  tak motor může běžet dál na 2 fáze se sníženým výkonem a má šanci přežít.
Pokud ale vypadne jedna fáze v celém domě a jsou na tuto fázi připojeny další spotřebiče, může to být pro motor rychlý konec i kdyby se točil naprázdno.

No, tazatel sice specifikoval co se děje v motoru, což evokuje výpadek jedné z fází vývodu pro motor, nicméně Vaše poznámka je zajímavá a osobně bych takový provozní stav analyzovat nechtěl :)

Čistě teoreticky by pro obvody té odpojené fáze mohl náš M fungovat jako G. To by jej mělo zastavit a nejspíš by zapůsobila nadprouvá ochrana vývodu pro motor.

Bude-li motor jištěn motorovým spouštěčem nebo tepelkou, výpadek jedné fáze způsobí vypnutí.

jinak, při zapojení do hvězdy klesne odběr na polovinu, při zapojení do trojúhelníka vzroste o polovinu. Zhruba.

Nechám-li stranou ochrany,
mohly by ty ostatní spotřebiče - záleží na jejich charakteru - působit podobně jako pomocný kondenzátor, a vyvolat v motoru točivé pole i při zapojení do trojúhelníka. Čili způsobit to, že by motor i nadále běžel, byť s drasticky sníženým točivým momentem.

Tohle bych si dovolil považovat za vtip!
Pokud jde běžný asynchronní motor s kotvou nakrátko, tak určitě není největším problémem chlazení.
U motoru se vytvoří magnetické pole. To magnetické pole indukuje jakési proudy v kotvě (rotoru),  ty ale tím, že je to "dokrátka" vytvoří zpět magnetické pole, které působí na magnetické pole statoru a "tlačí" rotor aby se točil tak, jak se "točí" magnetické pole statoru. Motor se ale v praxi netočí tak rychle, jako magnetické pole, ale "pomaleji",  rozdílu se říká skluz. Kdyby neexistovaly ztráty, mohl by se rotor roztočit na synchronní otáčky a pak by nic neodebíral.
Čím je větší mechanické zatížení motoru, tím je větší skluz a čím je větší skluz, tím je větší odběr proudu motoru, protože čím víc se otáčení magnetického pole kotvy liší od otáčení magnetického pole statoru, tím více se stav blíží tomu, jako kdyby byl v transformátoru závit nakrátko.

Ještě k tomu, co bylo napsáno v jiném příspěvku:
- u motoru zapojeného do hvězdy se nepoužívá spojení středu motoru se "středem" (N vodičem) sítě.
- pokud je odpojena jedna fáze u motoru, je to výrazně jiný stav, než když dojde k výpadku jedné fáze u rozsáhlejší sítě. Tam je pak možné, že přes spotřebiče, které zůstaly připojené, je "chybějící fáze" spojena na N potenciál přes tak malu impedanci, že se motor může rozběhnout. Ale má menší výkon, takže záleží hodně na zatížení při malých otáčkách (při rozběhu(),  jestli se hne nebo nebo. Protože když už se pohne, je pravděpodobné, že se roztočí.

Pravda, zpravidla se nepoužívá. Pak je na tom, při upadlé jedné fázi, hvězda i trojúhelník podobně.

To je poněkud silné tvrzení. I při nulové zátěži, nulových třecích ztrátách rotoru a nulových magnetizačních ztrátách statoru by motor odebíral magnetizační proud statoru. Sice čistou jalovinu, ale odebíral by.

Třebaže to tak vypadá, vtipem to myslím není. To co popisujete je vlastně popis kde se mj. v motoru objevi zdroje jeho oteplení. Moje zmínka o chlazení už reagovala na konečné následky, jimiž bylo přehřátí a zničení vinutí, podle mne jednoznačně nefunkčností chlazení.

Podstatné je zatížení hřídele motoru. Pominu-li působení jakýchkoliv ochran, pak při výpadku jedné fáze ve většině případů dojde k tomu, že zatížení na hřídeli, tedy moment zátěže je větší než moment vytvářený magnetickým polem elektromotoru. Dochází tedy k brždění a nárůstu odebíraného proudu. Pokud se motor zastaví, pro síť představuje zkrat a zkratový proud je omezen impedancí sítě a vnitřní impedancí motoru. Nedojde-li k včasnému odpojení přetížení dochází vlivem průtoku velkých proudů k velkým ztrátám měnícím se v teplo. Pokud teplota uvnitř vinutí přesáhne maximální přípustnou teplotu pro daný druh izolace po dostatečně dlouhou dobu, může dojít k poškození vinutí.