Diskuse Elektrika.cz

Ve školní práci (návrh elektroinstala ce) jsem uvedl, že přípojka nn pro byt. dům
(2x pojistky 120A + sam. příp. pro PBŘ)
je tvořena smyčkovým rozvodem (smyčkovaným v přípojkové skříni).
Bylo to špatně a odporuje to zákonu 458/2000 Sb. a vyhlášce 51/2006 Sb.
Jak to mám opravit resp. kde hledat v tom zákoně?

Zkuste se podívat na §45 odst. 6 zák. č. 458/2000 Sb. (tzv. Energetický).  (norm)

Griffin nemá opravit fyzickou přípojku, ale školní návrh jejího řešení  ;)

Samozřejmě.
A v uvedeném odkazu zjistí, v čem je jeho návrh špatně.  ;)

Uvedený odkaz, tj. § 45 odst. (6) zákona 458/2000 Sb. říká

Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat,  udržovat  a  opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.

To mu asi moc nepomůže. Neměl jste na mysli § 45 odst. (7) - (12)?

Ostatně,  přípojka nn k našemu domu je provedena smyčkováním (PRE, realizace 1997-8).

 Tomáš Fuk: Pan Novák asi myslel tohle:
§45
...
(6) Při  připojení  odběrného  zařízení  pomocí  smyčky  se  nejedná o přípojku.


jste o odstavec výše

Přesně tak, to jsem měl na mysli !
K nedorozumění došlo tím, že ve znění po poslední (?) změně (č.155/2010 Sb.) je to skutečně odst. 7.  (wall)


TO Griffin: Jestliže jste tedy měl v zadání navrhnout připojení pomocí přípojky a vy tam máte smyčkování, nedodržel jste podmínky zadání.  (plc)

Hm, a to jsem byl ještě před hodinou přesvědčený, že si svoji databázi stíhám udržovat aktuální...

Znáte tenhle?
Soudruhu, ty jsi nebyl na poslední schůzi!
   No jo, kdybych býval věděl, že bude poslední, to bych určitě přišel  :D

Omlouvám se za OT, admin to snad smaže.

Děkuji za odpovědi, v zadání bylo pouze návrh způsobu napájení, mohu tedy u obhajoby uvést pouze to, že se nejedná o přípojku ale o přímé připojení? Z literatury jsem vyčetl toto:

 U objektů charakteru bytových domů jde převážně o přímé připojení řešené kabelovým vedením (smyčkové případně koncové připojení). U objektů jiného charakteru (rodinné domky, rekreační objekty, menší průmyslové provozovny a další) bývá připojení odběrného elektrického zařízení odběratele k rozvodnému zařízení provozovatele příslušné distribuční soustavy řešeno pomocí elektrické přípojky nízkého napětí.  

Za dodavatele jsem zvoli PRE a.s.,je to v městské zástavbě takže vlastníkem je také PRE.

Ještě bych se rád zeptal na problematiku chráničů, moje zapojení nevyhovují dle ČSN 332000-4-41  (viz. obrázek),   nejspíš vím kde je chyba, ale rád bych si byl u obhajob jistý.

ČSN 332000-4-41 to vyhovuje, ale ta je neplatná. Nyní ČSN 332000-4-41 ed. 2. (2 roky). To jste odněkud okopíroval?

SN 332000-4-41 to vyhovuje, ale ta je neplatná. Nyní ČSN 332000-4-41 ed. 2. (2 roky). To jste odněkud okopíroval?

Samozřejmě jsem měl na mysli platnou normu, kopírování nepřipadá v úvahu-kdybych kopíroval tak bych si vybral něco co je určitě dobře :-).

A podle čeho byste to poznal?  ;D

Ale asi autor myslel ed. 2, protože je zároveň napsáno automatickým odpojením.
V původní 4-41 bylo samočinné odpojení,  takže asi někdo jen neuvedl ed. 2

4-41 ed. 2 vyžaduje použití proudových chráničů pro zásuvky přístupné laikům ...

Měl jsem za to, že pokud není za číslem ČSN uveden rok vydání považuje se to jako kdyby byl odkaz veden na poslední platné vydání (edici).

Tak to bylo prezentováno i ve videospotu zde na Elektrice.tv, kde s k tomu vyjadřoval pan František Kosmák.
Viz http://elektrika.tv/video/2009/09ele_kosmak_cse.mp4

Hm, tak to není moc praktický přístup  (no) . Jak by pan Kosmák odlišil dvě edice, které platí současně? Nebo když zařízení z roku 1999 má nějakou závadu, jak označím, že odporuje normě z roku 1996 a ne z roku 2000, nebo z let pozdějších? Jednoznačně a bez nedorozumění jenom tak, že se uvede edice nebo rok vydání.

Ano s tím souhlasím, ale tazatel předložil výkres rozvaděče, kde nebylo přesně definováno kterou edici 4-41  použil. Tudíž usuzuji že měl na mysli poslední edici a to i z toho, že uvedl automatické odpojení od zdroje, na což poukázal i kolega Hlavatý.

Také jsem si stáhl pdf s rozvaděčem a krom již zmíněného, tak k čemu je tak "velký" průřez z přepěťové ochrany? Nemluvě o tom, že bych 1 a 2 stupeň nedoporučil v bytovém rozvaděči (i když za jistých podmínek to samozřejmě nevadí) ale 1 stupeň bych umístil do nebo vedle přípojkové skříně a po-té druhý stupeň do bytového rozvaděče. Použil bych doporučené vodiče výrobcem přepěťových ochran. Pokud budu brát v úvahu např. DEHN tak potom pro třídu II vodič Cu o průřezu 6mm2. Přepěťová ochrana by měla být 4 modulová v této soustavě.
I ochranné pospojení by mohlo být o průřezu 4mm2 (i když 6tka také nevadí).

Při uvádění mého názoru jsem uvažoval s tím, že je to bytová rozvodnice někde v bytovém domě.

To, že není rozkresleno připojení a napojení N je věc druhá.
Proudová soustava je dle mého názoru 3 N PE a ne 3PEN.

Bohužel vám to zdůvodnění trochu kulhá. To schéma právě odpovídá  ČSN 33 2000-4-41 z r. 1996.
Pokud by to mělo být podle ed. 2 musel by mít zásuvky na chrániče!

Ano, podle automatického odpojení tak můžeme usuzovat, ale kdyby bylo uvedeno např.  "elektrickým oddělením",  tak zase nevíme. Přesněji nevěděli bychom, jestli myslí kompletní ochranné opatření podle ed. 2 nebo jen ochranu neživých částí podle ed. 1.  :)

Pravda.


Vzdávám se. ::)

Uvádíte, že jde o školní práci, tak si dovolím ještě pár poznámek:
- chránič: nemáte tam vodič N, jiný je pro obvody mimo chránič a jiný za chráničem, takže technicky nejasné pro zapojení
- chránič je dvoupólový
- taková značka jističe se již nepoužívá
- buď vodiče N a PE nekreslím nebo když je nakreslím tak je musím zapojit
- není stanoven zkratový proud v daném místě ani zkrat. odolnost přístrojů
- všechny jističe jsou FA, tak bych je očísloval
- přepěťová ochrana je divně rozložena do pólů, stupně se značí jinak
- kabely mají být např. CYKY-J 3x....

Jak jsem již psal znovu upozorňuji na zvolené průřezy vodičů od FV (přep. ochrany) do HOP a volbu přep. ochrany.

Co se týče průřezu, čím větší, tím lepší, nejlépe slaněný CYA. Volba B+C závisí na okolnostech. Jestli má elektroměrový rozvaděč u plotu 10 metrů od domu, tak tam SPD nemá význam. Pak je nejbližší rozvaděč domovní s koncovými obvody, takže jiná možnost není. V paneláku je to stejné: Za elektroměrem je bytový rozvaděč 3 metry, tak se osadí  rovnou B+C na jedno místo. Pak je ještě možnost, že tam to B už někde vepředu má, ale je to moc daleko, takže ho musí dát znova. Samozřejmě je pravda, že pokud do rozvaděče vstupuje  TN-S, musí být navíc modul N-PE.