Diskuse Elektrika.cz

Pročetl jsem několik diskuzí kde se píše, že jistič se může použít jako hlavní vypínač ale musí být řádně označen.

Před několika léty jsem narazil na jednu normu kde se ale psalo že se jistič nesmí použít jako vypínač z důvodů mechanických.
Vypínač je zařízení u kterého je předpoklad častého používání a má proto upravené mechanické vlastnosti a to jistič nemá.
Pokud by došlo u jističe k častému používání jako u vypínače mohlo by dojít k jeho mechanickému opotřebení a k následnému selhání při přetížení.

Prosím vás o upřesnění tohoto problému a popřípadě uvedení kde se v CSN o teto problematice dozvím více.

,
jistič dle mého soudu použít můžete, o normě která by to nedoporučovala nevím (čím na druhou stranu netvrdím, že neexistuje).
Nicméně v dnešních konstrukcích přístrojů jsou často spínasí bloky jističů a vypínačů identické a tudíž nevidím důvod k obavám ztráty funkčnosti.

K zmíněným "obavám":
Bude-li použit vypínač pak sám nevypne, pouze na popud působení vnější síly (obsluhy)
Naproti tomu jistič také vypne na tento popud, navíc může vypnout na základě vybavení nadproudové spouště. Z toho vyplývá jiný problém a sice správná volba velikosti jističe a jeho charakteristik y, totiž aby nereagoval příliš brzy (selektivita).
Kapitolou sama pro sebe je použití otočných např. i zamykatelných vypínačů pro viditelné zajištění přívodu, nebo pro stejný účel použití pojistkového odpínače, kdy je možné také považovat jeho rozpojení za viditelné zajištění.

Víceméně to celé pramení z oblasti použití rozvaděče.

A co vám brání použít vypínač ve tvaru jističe...pro bezproblémovou instalaci...
Každý výrobce je vyrábí /možno /i s vypínací cívkou pro případ použití STOP tlačítka.
Výborná instalace na DIN lištu do stávajících rozvaděčů.

OEZ uvádí  jak pro spínače, tak jističe totožný počet mechanických spínacích cyklů - 20 000.

Spínač bych použil především tam, kde by bylo na škodu nežádoucí vybavení "hlavního" jističe.

A když je "náhodou" vypínač stejného výrobce dražší než jistič, argumentuje výrobce tím, že vypínač je dělaný na větší počet zapnutí a vypnutí, na kratší intervaly mezi zapnutím a vypnutím, ...

Nevím, jestli je 20 000 cyklů málo nebo moc, ale výrobce relé jdu dál - slušnější výrobek má psáno 1 000 000 cyklů, lepší i o řád víc

V minulosti som sa stretol s názorom, že ak použijem do domového rozvadzača miesto hlavného vypínača  istič, musím dodržať selektivitu ,  to znamená, že ak mám vonku 25A istič, za ním môžem dať len menší,(20A) ,  ak by som pokračoval s vývodom niekde  napr,do  hospodárskej budovy ,kde by bola ďalšia ističová skrinka opäť o stupeň nižšie istenie a ľahko by sa mohlo stať, že nakoniec na zás, okruh by som mohol dať sotva 10A. Pri použití hlavného vypínača by k tomu nedošlo. Neviem čo je z toho pravda a čo hovorí norma, ale keď sa tu diskutuje na podobnú problematiku, bol by som rád ,  keby Ste mi niekto túto problematiku objasnili. :-[ Ďakujem.

Používání jističů místo hlavního vypínače je vcelku rozšířené, v podstatě na tom nevidím nic špatného. Je tedy nutno rozlišovat mezi provozním vypínačem, např. pro ovládání osvětlení nebo pro ovládání nějakého stroje a "hlavním vypínačem",  který se běžně nevypíná. Pro běžné provozní spínání je jistě vhodnější použít vypínač pro tento účel zkostruovaný a vyrobený.
Ce se týká selektivity, ta poněkud ustupuje do pozadí. Celkem zjevný nesmysl je, použít např. jistič před elektroměrem 3x 25A a hlavní jistič v domovní rozvodnici 3x 20A. Za jistič před elektroměrem se platí jednak tzv. "připojovací poplatek" (500 Kč/A) a dále se podle hl. jističe platí i tzv. "měsíční paušál". Je tedy poněkud nesmyslné platit za jistič 3x 25A, když mohu využít max. 3x 20A. Navíc s jističem 3x 20A za jističem 3x 25A stejně (při zkratu) selektivity jištění zřejmě nedosáhnu.

Některý z našich kolegů to dává do závad, že tato selektivita neodpovídá ČSN......
Já napíši že je jistič použit jako HV rozvaděče..... ....atd.!

Myslím, že je třeba si pouze ujasnit proč jistič a ne vypínač.
Pokud je důvodem osazení jističe "pouhé" nahrazení vypínače, pak může být použit prakticky libovolný s parametry nejbližšími vyššími než mají prvky v napájecím řetězci - tzn. že on se samočinného odpojení nemusí nutně účastnit.
Je-li ovšem důvodem k volbě jističe namísto vypínače např. ošetření maximálního soudobého odběru rozvaděče, pak tento jistič musí být navržen tak, aby svou úlohu zvládl.

Pokud jde o selektivitu, myslím, že stále platí, že vypnout poruchu musí jistící prvek neblíže k místu poruchy :) Proto ono odstupňování (kupecky ob hodnotu) In jistících prvků. Navíc ochranu proti naproudu obstará zmíněný nejbližší prvek a ostatní nadřazené vlastně "pouze" chrání přívodní vedení proti účinkům dostupného zkratového proudu.

ČSN 33 2130 ed.2, čl. 7.6.10
POZNÁMKA 2:
Uživatel bytu může z ekonomických důvodů snížit hodnotu jmenovitého proudu jističe před elektroměrem, toto však je jeho rozhodnutí, které neovlivňuje další provedení elektroinstala ce a zároveň dojde-li k porušení selektivity jištění, je to zcela záležitostí odběratele elektřiny.

Všiml jsem si, že se bavíte především o bytových rozvaděčích do 25A.....V takovém případě dle 2130 čl.4.6.14 žádný hlavní vypínač přímo v bytovém rozvaděči nemusí být.

Je to jiný článek v 33 2130ed.2
7.6.15 . . . Každý rozvaděč (rozvodnice) se musí dát samostatně vypnout . . . Tato podmínka neplatí pro bytové rozvodnice a rozvodnice do 25 A s výjimkou těch případů, kde je vypínání nutné z bezpečnostních nebo provozních důvodů . . .
Mimochodem, tato otázka se již v diskusích probírala a vypínač je důrazně doporučován. Absence hlavního vypínače se táhla z plastových panelákových rozvodnic PL