Diskuse Elektrika.cz

Jak korozně ovlivní nově zbudované uzemnění z nerezových pásků u jednoho objektu uzemnění z pozinkovaných pásků sousedních objektů (které zatím nechci z finančních důvodů rekonstruovat)?
Mám obavy, že nerezovým uzemněním u jednoho objektu značně urychlím korozi uzemnění sousedních objektů.

Průmyslový areál. Stávající uzemnění objektů z pozinkovaných pásků je na konci své životnosti.
Uvažuji při opravě uzemnění objektů stávající uzemňovací pozinkované pásky nahradit nerezovými pásky v kvalitě V4A (mám vyzkoušeno, že pozinkované pásky jsou po pěti letech již z 1/3 nakorodované a není záruka dlouhodobé trvanlivosti uzemnění - zřejmě agresivní půda).
Uzemnění všech objektů je navzájem propojeno.   

Nedaří se mi najít nějaké údaje o zařazení nerezu do řady "elektrochemick ých potenciálů"

Pokud by to byl materiál, kde je maximum obsahu FE a nerezové vlastnosti jsou vytvořeny nějakou přísadou a způsobem zpracování, mohl by být elektrochemick ý potenciál blízký čistému Fe a ten je blízký Zn a nemuselo by to vadit. Ale nevím, jestli "nerezovost" není vytvořena právě tím, že se elektrochemick ý potenciál přísadami a zpracováním posune někam "k vodíku". Pak by to zhoršilo korozi FeZn.

Přikládám povídání, které jsem kdesi stahnul na webu, přesný zdroj si nepamatuji.

Podle přiložené tabulky je koroze vyvolaná použitím Cu (vůči zinku) zhruba dvakrát vyšší, než koroze vyvolaná nerezovou ocelí.
Přesto vliv nerezu není zanedbatelný, zejména bude-li povrch starého uzemnění větší než povrch nového uzemnění.
Je-li zinková vrstva již strávena, pak zrezivělý povrch zbytku stávajího uzemnění vzroste, a bude blízký potenciálu nerezové oceli - pak vliv nerezového uzemnění prakticky vymizí.
Jinými slovy: jestliže je stávající uzemnění v dobré kondici (má zinkový povrch),  pak o něj po instalaci nerezu rychle přijde, ale až povrch starého uzemnění ztratí zinek a zreziví, přestane se koroze urychlovat a bude pokračovat zhruba ve stejném tempu, jako kdyby tam nerez nebyl.

Otevřít doc/Soubor/Vlastnosti/Souhrnné informace

Mohl byste to trochu rozvést?
Očekával bych, že rychlost rozpadu starého FeZn (Fe) zemniče bude úměrná proudové hustotě ss proudu vyvolaného elektrochemick ým napětím, a že tedy naopak při malém povrchu starého FeZn (Fe) zemniče v porovnání s velkým povrchem nového nerezového zemniče bude rozpad starého zemniče rychlejší.

Když to trochu přeženu, tak spojím-li s nerezovým uzemněním jeden FeZn hřebík zapíchnutý do vlhké země, tak bude do roka ten hřebík v čudu, zatímco spojím-li s FeZn uzemněním jeden nerezový hřebík zapíchnutý do země, nestane se vůbec nic.

To je správná připomínka, alespoň co se týká zinku (jste bdělý i před Vánocemi).
Záleží na hustotě proudu, vystupujícího z katody.
V případě zinku je tomu naopak; takže v mém předchozím příspěvku je nutno změnit slovo "větší" za slovo "menší".
Po zkorodování povrchu se situace otočí, ale tím, že se rozdíl potenciálů sníží, se již nic dramatického dít nebude.

(Poznámka:
V některých publikovaných textech renomovaných firem se vliv nerezu na zinek neuvádí, bylo by dobré o tom občas něco utrousit).