Diskuse Elektrika.cz

Volal som na ZSE a teta mi povedala,ze istenie riesia normy STN 33 2000-4-43 a dalsie. Ano,ma pravdu. Vseobecne je na istenie urceny istic A TIEZ poistka. Nie iba istic. Technik z ZSE mi na moznu vymenu istica za poistky odpovedal "NIE.Neda sa to" Zdovodnit to nemienil. Po hladani v ZSE predpisoch tam skutocne sice istic a poistka su rovnocenne,ale k elektromeru je pisane istenie IBA isticom. Moja 51 vyprsala uz velmi davno a odvtedy som cinny v inej oblasti. Avsak ako je to s moznostou poistky pri elektromere ma zaujima. Argument o rezervnych je pre mna nelogicky. Aj o moznosti plombovania v pripade zabraneniu odberu (ak to ZSE chce) pri poistkovych odpinacoch predsa je.

 VIete mi niekto odpovedat?

Proč trváte na pojistkách? Ty jsou odůvodnitelné v případě velkých zkratových proudů. To ale řeší pojistky v HDS. Dál už jsou jenom nevýhody. Jenom namátkou, odpínač není určen pro vypínání pod zátěží.

Omyl. Odpínač není odpojovač.

1. Bez ohledu na to, že dle norem mohou být užívány jističe i pojistky může si distributor stanovit pravidla jaká potřebuje.

2. Pojistka PV10 25A gG vypne při proudu 111A za 1,8s, kdežto u jističe zareaguje zkratová spoušť a jistič B25A tak vypne při stejném proudu už za 0,011s.

Distributoři nechtějí nechat síť "týrat" třeba kvůli ostatním odběratelům a životnosti. Prostě je to rozumné.

Já se domnívám, že pojistka po zkratu může při české vych.....  být nahrazena silnějšími drátky či hřebíkem i laikem.  (zle)
Takhle by si odběratelé v současné době ZVĚTŠILI fakticky povolený příkon bezplatně.
Kontroly pojistek u elektroměrů by musely být od provozovatele distribuční sítě permanentní.  o:-)
Jistič se tak snadno ošulit nedá bez porušení plomb.

Kategorie AC 21B sice umožní vypnout i pod proudem, ale k tomu odpínač není určen (ne, že bych nikdy nevzal za víko FH2). Jistič je na to vybaven podstatně líp.

Síce som bývalý elektrikár,ale predsa len s ukončenou elektroškolou. Dráty ani hřebík by som nikdy nepoužil. Ani u cudzieho,nieto ešte u seba. Pred eletromerovým rozvádzačom sú v "kapličke" osadené 40A nožové poistky. Veľmi by som si ten príkon klincom nenavýšil. Od ističa po hlavný rozvádzač mám 1,5 m káblu v kovovej chráničke v nosnej stene domu. Takže skratových 111A nemám reálne nikdy možnosť vytvoriť. Možno tak pri búraní domu. A ističe a poistky v HR asi 111A tiež asi nevydržia a vyletia skôr.

Ale to je môj prípad. Elektrárne predsa nemajú čas ani možnosť riešiť individuálne prípady....

Protože pojistkový odpínač/odpojovač není určen pro laickou obsluhu.

A to budete volať distribútora a platiť mu za preplombovanie za každým ak vám vyletí poistka v ER? Nehovorím, že to musí byť často, ale predsa sa to občas pri tvrdom skrate môže stať.
Aký máte problém s ističom? 

Jak který. Odpínače válcových pojistek zachovávají krytí IP20.

Nemyslel som plombu s vloženou poistkou. Ale prípad,keď by ZSE chceli zabrániť odberu tým,že vyberú poistky a zaplombujú. Ako keď zaplombujú vypnutý istič....

Poistový spodok použiť samozrejme aj s možnosťou tarifikačného krúžku. Niečo ako ETI typ STVD2. To je poistkový odpínač s možnosťou použitia ako hlavný vypínač a tarifikačný člen zároveň. Aspoň to ETI tvrdí v technických údajoch. Či to niektorý distribútor akceptuje je ovšem iná vec....

Nie som zrovna poistkový fanatik,ale zaujíma ma dôvod postoju ZSE...

Myslím, že jedným z dôvodov môže byť zabránenie bordelu v elektromerovýc h rozvádzačoch. Po desiatich rokoch by ani v jednom neboli pôvodné poistky. Každý by si tam dal aké nájde doma v garáži. Pre nich by to bolo zložitejšie vyregulovať.

 A zablombovať poistkový odpojovač by znamenalo pri každom prepálení poistky volať technikovi z elektrární.

A za navýšenie rezervovaného príkonu treba žiadosť, projekt, peniaze....
A takto by si to každý navýšil ako chcel.

Hlavný istič v ER sa plombuje preto, že tento istič určuje MRK, teda max. rezervovanú kapacitu, od ktorej sa odvíja jednak pripojovací poplatok a jednak časť stálej platby. Ak by ste si istič vymenil za iný, porušil by ste podmienky zmluvy o pripojení. Istič sa neplombuje vo vypnutom stave, aby ste ho nemohol zapnúť. Kde ste také niečo počul? Ak sa zruší zmluva napr. kvôli neplateniu, jednoducho sa demontuje elektromer. Žiadný vypnutý istič sa neplombuje.

Žiaden istič nemením. Len sa pýtam prečo tam musí byť istič a nie poistka. ZSE technik mi nechcel odpovedať. Pritom ak existuje jasná odpoveď,mohol ju predsa kľudne vysvetliť....

Ako je vidno vo vašich rozdielnych odpovediach,nie každý v tom má úplne jasno. Asi sa to berie,že je tam istič a hotovo...

Existujú poistkové odpínače,ktoré sa v určitom zaťažení dajú použiť ako hlavný vypínač a istič zároveň. Dajú sa v nich použiť kalibračné členy na určenie max. veľkosti poistky a tým aj odberu. Tie členy sa dajú vymeniť iba vybraním celého odpínača z lišty a tým aj porušením plomby predného krycieho panelu. Dajú sa zaplombovať v stave VYP alebo ZAP. S poistkou alebo bez. Ale nech nahrádzajú istič akokoľvek kompletne,nezábrania "šikovným" použiť klinec na pár ampérov odberu navyše bez priplatenia. Keby ZSE naozaj chcelo,nemôže byť technicky a výpočtami problém zistiť,že dané miesto "ťahá" zo siete viac ako si platí. Mohlo by aj inak určite odhaliť,že tam nie je to za čo dostáva peniaze. Ale u nás sa musí na človeka stále hľadieť ako na potenciálneho zlodeja ...... ktorý iba ........ a .......  (za bodky dosaďte čo uznáte za vhodné,ale slušné to určite nebude)

Ďakujem za vaše odpovede.

Jmenovitá hodnota jističe s změnit nedá, pojistku si můžete dát jakou chcete. Stačí?

A ted uz mi konecne prozradte proc vas ty pojistky trapi, spoustu pravdivych informaci tu jiz zaznelo. Ja osobne bych pojistku v dnesni dobe nemontoval ani kdybych nemel o tematu vubec paru. Tedy pochopitelne ma v urcitych duvodech sve opodstatneni, je to oproti jistici daleko dokonalejsi a spolehlivejsi jisteni, proto ho mate v HDS, nebo v jinych opodstatnenych pripadech, ale montovat jej do el.mer rozvadece jako hlavni jisteni je u mne krok min.30 let zpatky ve vyssi amperazi o 50 v nizsi. Dizkuze je jiste na to aby se diskutovalo ,  ale v tomto pripade jako distributor bych vam tu pojistku om.... o hlavu, neberte to spatne, ale opravdu jsem jeste nezjistil v cem bude pro vas ta pojiska lepsi.

Kdysi před érou mobilních telefonů mi vyprávěl známý co byl v USA, že když někdo telefonoval a vytočil špatné číslo - tedy omyl, stačilo to nalásit operátorovi a za tento hovor se neplatilo.

Myslíte že by takový systém mohl fungovat v bývalém Československu?  o:-)

Vážený pane, přesné důvody toho či onoho znají jen a pouze distributoři sami a obávám se že není jejich povinností vysvětlovat vám, nebo kterémukoliv elektrikáříčko vi proč to a to musí být tak a tak. Vemte si podmínky smlouvy od svých pojistek nebo od svého poskytovatele internetu, nebo od poskytovatele mobilní sítě kterou užíváte a jděte se ptát proč je ten a ten článek přesně takto postavený, proč to není jinak. Obávám se že s vámi celkem rychle vyběhnou úplně všude. Je to jejich věc a Vy buď berte nebo nechte být.  o:-)

jeden z důvodů

Další je samozřejmě "rychlost nápravy" po výpadku hlavního jističe. Další zřejmou jistotou je již zmiňované složité obcházení rezervovaného příkonu pro RD, nebo byt, oproti pojistkám.

Nechápu stále vaše pochybnosti. Kdysi jsme také měli pojistkouvou skříňku plnou pojistek. Dnes tam máme pouze jističe a pochybuji, že by někdo vzpomínal na nebezpečnou výměnu pojistek. (několikrát se mi rozpadnul porcelán v ruce) Nahodit jistič dokáže bezpečně v podstatě i starší děcko, narozdíl od pojistek.
Když by vám vypadla pojistka na přívodu, tak místo prostého nahození jističe čekat, až poruchová služba objede půl okresu, který volal před váma. Také by distributor zřejmě musel posílit své řady a platil by za výjezdy nemalé částky. To by jistě přenesl i na nás.

Stačí?

Při nepřímém měření ( tr. do výkonu 630 kVA) na nn požaduje ČEZ v rozvodnici měření  (netýká se r.d.) v napěťovém obvodu zapojený pojistkový odpínač. Důvod je na snadě. Omezit zkratový proud, aby nebyl elektroměr natvrdo přímo na přípojnicích.
Takže někdy se pojistky hodí.

Jsem přesvědčen, že lidé zde v tom jasno mají úplně.
Osobně si myslím, že je to kvůli obavám rozvodných závodů o maso v lednicích obyvatel - náhradní pojistka není vždy po ruce.
Jako jistící prvek bych navrhoval jističe bez zkratových spouští či s možností jejich nastavení - viz Německo, či Rakousko.

Pojistku za vyšší hodnotu vyměníte snadněji než zaplombovaný jistič. To je celý problém.

To máte pravdu, na jistič je třeba pro dosažení větší amperáže přikládat led, ale stejně si myslím, že je to kvůli tomu masu.

Jako úvodní rozcvičku k tomu zkuste přesvědčit nějakého distributora, aby bez řečí souhlasil s hlavním jističem s charakteristik ou D  ;)

ZSE to nepovolí preto lebo ako aj pri ističoch s vypínacou charakteristik ou C,D aj pri poistkách  sa jedná o vysoké vypínacie prúdy.. Preto aj majú v zmluvných podmienkách písane že povolujú istič s vypínacou charakteristik ou "B" a druhá stránka veci poistku v poistkovom odpínači vymeníte za inu hodnotu ľubovolne bez nutnosti odplombovania co je jasné že to nedovolia  ;) ALE v niektorých prípadoch vám povolia aj istič s vypínacou charakteristik ou "C" ale tu musíte odvôvodnit spotrebičmi s vysokým nábehovým prúdom. V opačnom prípade vám budu tlačit o dimenziu väčší istiš ale s "B" charakteristik ou.

Není to kvůli krytí, jde o to že tam může někdo dát pojistku vyšší hodnoty než snese zařízení.

Ono je to i praktičtější v eleměrovém rozvaděči....Z aplombovat pojistku by byl problém /když ji vyhodíte
pod plombou/...jistič nahodíte třeba každý den několikrát... o:-)
Když by byli pojistky neplombované v elměrném rozvaděči, šlo by lehce napojit černý odběr....
dříve se to dělalo za mých rodičů, potřeboval sedlák napojit mlátičku /to už je hodně dávno/ nejjednodušší bylo CYA vodiče kabelu napojit pod pojistky v rozvaděči kde bylo měření a dotáhnout...
U starých instalací se objevují i jako hlavní jistič pouze 3F vypínač....dis tributor to ještě toleruje dodnes!!

Máte na mysli drát CY? Toto řešení jsem už taky zažil. Pohled opačným směrem na vrcholky Krušných hor je k nezaplacení! ;)