Diskuse Elektrika.cz

Ve firmě dost často měníme žárovky u osvětlení strojů (soustruhy, frézky, vrtačky...). Žárovky jsou 24V 60W E27.
V lampičkách jsem naměřil 27,5 - 28,5V.
Už nás i napadlo jestli vyšší napětí nemůže souviset s přechodem z 380 na 400V, protože jsem ve firmě 18let a tak často jako posledních pár let žárovky dříve určitě nepraskaly. A nebo jsou žárovky méně kvalitní než dříve?

Vím že se i stává že na rozpálenou žárovku stříká emulze a žárovka praskne. Tomu se ale asi nedá zabránit.

Nevíte neexistují žárovky třeby na 30V? Nebo nějaké odolnější, otřesuvzdorné ...

Vážený pane Lebduško,
pokud jste měřil 28V na patici žárovky při svítícím svítidle, tak se žárovkám nelze divit, že se jim to nelíbí. Odbočky na primáru trafa pro osvětlení stroje nemáte?

Jsou 2 řešení.
Jedno perspektivní. Postupná výměna strojních lamp za halogenové (Černoch Industry...) nebo ledkové (KOMPAR sv. LED 9W, flexi krk....) Stačí pohledat na Internetu strojní lampy, průmyslová strojní svítidla atd. Je tu kupodivu, ale strojní lampy na klasické žárovky stojí 3-4tisíce a tyhle jsou cenově srovnatelné a mají krytou žárovku (ledky).
Halogenky na malé napětí mají tlusté, krátké vlákno (přežijí i vibrace v reflektorech aut). Dávají daleko lepší a silnější osvětlení než stará svítidla, to se pro práci nedá srovnat. Navíc mají krycí tvrzené sklo, takže se jim nešpiní reflektory a svítí s časem daleko intenzivněji než klasická otevřená svítidla.
Ledky jsou prakticky nezničitelné, velmi odolné na přepětí, ale málo svítí, jenže leckde bohatě stačí, pokud se díváte jen na detail (třísku, řez...) a máte jinak máte slušné centrální osvětlení.


Druhé bastlicí -  snížit napětí na primáru trafa odbočkou existuje-li, nebo malým transformátork em cca 10VA, 230/24V zapojeným jako snižující autotransformá tor (nebo 400/230 máte-li primáry osvětlovacích transformátorů na 400V) . Už jsem to tu někde uváděl jako zvýšení napětí pro pračku pračku, je to zamčené v archívu, snad vám to někdo vytáhne.

Předělávat patice svítidel na bajonetové patice halogenek s dichroickým reflektorem je vrahovina a prasárna, kvůli oteplení patice nemůžete dát silnější než 35W halogenku a to by umíraly na přepětí daleko rychleji než klasické žárovky, úbytek na přívodních vodičích do svítidla by byl nižší a přepětí na žárovce vyšší.

Při takovém přepětí mají desetinovou životnost.

Inspirace zde:
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,5754.0.html
příspěvek:  Kurka 21.8.2007 13:57

Pro případ, že se do archivu nedostanete:

. . . Vážený pane Tichý,
ač spravedlivý boj proti velké firmě určitě po nemalé době vyhrajete, zatím pro manželku můžete udělat, nebo nechat  toto zapojeníčko, které vám do nápravy umožní myčku používat i s podpětím v síti.
Použitím klasického transformátoru pro halogenové svítidlo - nejlépe zalitého typu - a umístěním do plastové skříňky opatřené zásuvkou a vidlicí s flexošňůrou si můžete zvýšit napětí asi o +5%,  což by ani při síťovém napětí 240V myčku správně ohrozit nemělo. Po tomto zvýšení se dostanete do pásma tolerance napájení myčky +/-10%,  kdy by myčka už neměla vypínat.
Trafo dimenzujte podle příkonu myčky.
Tečky označují začátky vinutí, pokud dojde k prohození, jen se napětí o 5% sníží, což rychle poznáte. . .

Poznámka: Je to jen inspirace, 5% je pro vás málo, proto M.Kurka ve vašem případě hovoří o 24V, což bude přibližně 10%

To: Martin Kurka
Napětí jsem měřil naprázdno bez žárovky. Při svítícím svítidle jsem naměřil 26,8. Ale i tak je to asi dost.
Děkuji všem za reakce.

Něco málo by srazilo i usměrnění napětí.

Nebo rezistor, třeba 1R8/20W. Při proudu 2.5A srazíte napětí o 4.5V a rezistor bude topit kolem 11W což není tak hrozné

To: Roman Šafránek
No toto řešení se mi líbí. Odpor jsem si už našel a vyjde na cca 20,-. Což je nic v porovnání množství prasklých žárovek.

Děkuji za radu

Jak to zde pročítám, tak mi napadá, zda-li jsou ta trafa skutečně se sekundárem 24 V. Pokud budou trafa s primárem 220 (380) V použita na napětí 230 (400) V, pak by se mělo výstupní napětí 24 V zvýšit o 1,2 V nikoliv o 4 V.  Hodně často se používala trafa se sekundárem 27 V, většinou v případech, kdy se dále použil usměrňovač v Graetzově můstku bez filtrace kondenzátorem, v tomto případě pak vychází usměrněmé nevyhlazené napětí kolem 24 V.

Napětí změřte při zatížení trafa žárovkou, protože jeho výše závisí také na výkonu trafa. Pokud je použito trafo srovnatelné svým výkonem s příkonem žárovky, napětí bude po zatížení klesat daleko více, než v případě většího trafa, např. 300 nebo 500 VA, které je výrazně tvrdší.

Pokud nevadí relativně velký ztrátový výkon předřadného rezistoru a je ho kam bezpečně zabudovat, mělo by to pomoci nejen od praskání  žárovek vlivem přepětí, ale zajistí to omezení nárazového proudu při zapínání žárovky, což by se mělo projevit dalším zvýšením životnosti žárovek. Nedostatkem bude nutnost používat jen žárovky 60W na které je předřadný odpor navržen a poněkud menší jas žárovek.

U trafa 380V/24V bude výhodnější dát odpor na primární stranu. Při výkonu 60W vychází jmenovitý proud 158mA a na odporu 180R/20W bude úbytek asi 28V ,  což by mělo stačit na snížení na 24V na sekundární straně. Ztrátový výkon odporu (při 60W na sekunádru) bude jen 4.5W . Při zapnutí bude samozřejmě vyšší, proto raději těch 20W.
U trafa 220/24V pro 60W bych dal odpor na primární stranu odpor 68R (82R) - Ijm= 272mA, úbytek asi 18.5V (22V) a ztrátový výkon 5W (6.1W).
Pro 100W žárovku budou hodnoty odporů menší (a větší ztrátový výkon.
Ale i těch zbytečných 5W může být v horkém létě (35 stupňů) v podružném rozvaděči znát . (zle)

Pokud se dá transformátor snadno vymontovat, asi bych zkusil odmotat ze sekundáru pár závitů (až by napětí naprázdno bylo 25V) . U takových transformátorů bývá sekundár nahoře . Potom změřit izolační odpor a vrátit trafo zpět ...    
Nebo zadat tuto práci navijárně  (poklona) .

V čem spatřujete výhodu takového řešení? Já vidím jenom nevýhodu - budete muset řešit mechanické upevnění horkého odporu pod síťovým napětím.

Přidávání odporů není výhodné řešení,  jen výkonová ztráta je asi poloviční.
A dá se použít jen u transformátorů napájející jen jednu žárovku !
U strojů jsem v praxi viděl hlavně tuto variantu ...

Pokud přidáte odpor na svorku na sekundární straně, bude sice na nižším napětí, ale odpor bude mít vyšší teplotu (vyšší výkonová ztráta) . A dávat tento odpor do plastových čokoládek bych si netroufnul. Ta teplota jim nebude dělat dobře .

Odvinutí pár závitů mi připadá nejrozumnější řešení ...

Z čeho tak soudíte?
Opak je pravdou (díky účinnosti trafa <100% a díky účiníku <1 bude na primáru topit více W),  navíc bude odpor v primáru topit i při zhasnuté žárovce (pokud je vypínač na sekundáru).

Řešení výše uvedené situace odporem (rezistorem) ať už v primáru nebo v sekundáru  je "zhůvěřilost".
Trafo musí být správně dimenzované a musí dávat správné napětí. Vymýšlet nějaké číčoviny je možné jen v krajních situacích, což zcela jistě není tento případ.
Příklad krajní situace: Apolo 13.

Pokud bude mít 100W trafo ztrátový výkon 5W ,  tak ztráta na odporu na primární straně (když žárovka nesvítí) bude  (při 5W a 380V bude proud 13.2mA, P=I2xR = 0.0132 x 0.0132 x 180 = ) tj. asi 0.032W . (při 10W to bude 0.125W) 
O tolik se zvýší spotřeba díky 180 Ohmovému odporu na primární straně při chodu naprázdno  >:(

Pokud má 100W trafo ztrátový výkon vyšší než 10W - tak je něco v  ...

opakuji - řešení s odporem nepovažuji za dobré řešení  ;) ,  ale žárovce pomůže .

  - ODVINUTÍ SEKUNDÁRNÍHO VINUTÍ JE ŘEŠENÍ - není nejlevnější .

Povídali že mu hráli.
Shrnul jsem vám to do tabulky, a ukažte mi tedy, v čem je srážecí odpor na primáru výhodnější, jak jste tvrdil.

P.S. zdá se, že se domníváte, že trafo naprázdno má účiník =1  ;D

Pokial sa jedná o žiarovkové svetlo čo tak použit diody? ako jednocestný usmernovač dat  cca 5 diod zasebou napr: 1N 5406 (každá by mala mať úbytok na diode okolo 0,6-0,85V) ?

Bylo by to pěkné, ale účiník 1 nikdy mít nemůže ...
Máte pravdu .  (poklona)


Dioda 1N5406 má úbytek napětí 1V (3A) ,  tudíž na 3V by stačily 3 dvojice (antiparalelně) . Ale při proudu 2.5A (24V,60W) budou asi taky topit a v první 1/10sec dostanou zabrat (než se vlákno zahřeje na pracovní teplotu) . Ve skutečnosti bude ztrátový výkon na diodě asi 1.25W (Iž=2.5A a diodou teče jen jedna půlvlna) . Při 6ti diodách to bude asi 7.5W . Tyto diody stojí asi 1Kč/ks .

Proč přidávat další zbytečné teplo do rozvaděče ?  ::)     Viz Zdenek2752

Zapojit diody jen za sebou - tím by žárovkou tekla jen jedna půlvlna - na to stačí i jedna dioda .

Setkal jsem se v zásadě se stejným případem u soustruhů - změnili výrobu, stroje se začaly více třepat a žárobky prostě nevydržely silnější vibrace.