Diskuse Elektrika.cz

Mám zemědělskou usedlost rozdělenou nyní na komplex zemědělských staveb (stáje, stodoly a pod.) a objekt bydlení s příslušenstvím . Zemědělské stavby měly a mají vlastní jednosazbový elměr ( nyní jistič 3x63A, napájení svodem CYKY 4x 16),  objekt bydlení má dvousazbový elměr ( nyní jistič 3x25A, svod CYKY 4x16). Elměry jsou každý na jiném konci dvora (60m).

 Stavby jsou v kruhu a napájeny již z vlastního nadzemního vedení -  uprostřed dřevěný sloup a konzole s izolátory. Vedení vzduchem jednotlivými neizolovanými Cu dráty (4x16).  Každý svod stavby má PEN přizeměný (odpor zatím neměřen). Dvě zem. stavby - stáje již přívody vzduchem nemají (krádež mědi). Budu řešit jejich znovunapojení (kabel do země nebo vzduchem po stávajících konzolích?).

Jedna ze stájí s chybějícím přívodem (bez nadzemních Cu drátů) je v těsné blízkosti objektu bydlení (8m).  Stáj slouží k chovu prasnic, selat a výkrmu. K ohřevu selat se používají zavěšené samostatné el.  zářiče s keramickým topným tělesem do zásuvky.
Napadla mě možnost obnovit původní napájení stáje  a zároveň  stavbu připojit i na elměr objektu bydlení. A to buď způsobem dvou zcela galvanicky oddělených okruhů nebo způsobem, že mezi těmito dvěma různými přívody od dvou elměrů bude instalován přepínač. Tedy jedna instalace, ale dva různé přívody.

V době vyšší potřeby příkonu (5-8 KW) by stáj byla  připnuta na vedení od elměru 4x63A, a v době nízké, ale dlouhodobé potřeby příkonu (celkem 1- 3 KW) napojena na objekt bydlení a využívala tak i nízkého tarifu.
 Pamatuji si, stáj byla takto  (za doby činnosti zem. podniku) připojena dvěma přívody a to z důvodů, že na hlavním přívodu (63A) docházelo často k výpadkům (senomety, zrnomety, šrotovník) a toto přepnutí na jiný elměr sloužilo jako náhradní řešení pro zajištění ohřevu selat.
 Oba přívody  stavby měly na konci kabelovou koncovku a stavba byla tedy připojena kabelem podobně jako např.  stavební míchačka na beton.  Jeden kabel (ten ze svodu bez elektřiny) se vytáhl ze zásuvky (z přípojky)  na zdi stáje a do té samé přípojky zasunula koncovka jiného kabelu od jiného elměru.

Nejde mi zatím o přesné technické řešení (řeší a montuje elektrikář),  ale spíše o názor, zda-li toto řešení dvou přívodů k jedné stavbě od různých elměrů, které lze mezi sebou přepínat,  neodporuje normám (zákonu)?

V případě mého neukamenování, existuje schůdné  technické zařízené (přepínání),  které by nahradilo vytahování a přahazování kabelů z přípojky ?(norm)

Bezpochyby odporuje Vaší smlouvě s dodavatelem elektrické energie.
Na elektroměr objektu bydlení máte zajisté sjednán levnější tarif pro domácnosti (Dxx) s podmínkou využívání výhradně pro potřeby domácnosti, zatímco pro hospodářská stavení budete mít podnikatelský tarif (Cxx),  který je dražší.

Děkuji za odpověď, připojení dle smlouvy s distributorem umožňuje samozřejmě i připojení dalších nemovitostí sloužících jako příslušenství ke stavbě hlavní - tedy obytné bez ohledu na velikost, ale jak uvádíte  s ohledem na účel užívání, např. garáž, stodola, chlév neužívané k podnikání. Toto je mi naprosto jasné, kombinace využívání tarifu podnikání a nepodnikání ke stejnému účelu je nemožná, to samozřejmě vím.

Změna účelu odběru je administrativn ě proveditelná, oběma směry,  proto hledám, zda-li je možné toto technické řešení, v žádném případě nechci obcházet smlouvy o připojení. To bych se takto veřejně vůbec neptal.
Pokud existuje výše uvedená možnost  čistě technického řešení mé otázky (bez vlivu typu sjednaných odběrů),  děkuji za odpověď.

Vážený pane Vintero,
z technického hlediska
technické řešení samozřejmě existuje, používá se pro zálohování důležitých technologií a odběrů i v řádu megawattů a jde většinou o automatiky, které při výpadku jednoho zdroje přepnou na druhý, popřípadě na dieselagregát. Říká se tomu přepínání sítí, používají jej nemocnice, důležité technologie, chladírny a mrazírny, velkovýkrmny hospodářských zvířat atd.
Malé odběry obsluhované kvalifikovanou obsluhou (ne laiky) se dají přepínat i paketovým přepínačem.
Vždy je podmínkou shodné nafázování přívodů a vývodů a přepínání s se střední klidovou polohou. Mezi přepojením z jedné sítě na druhou bývá nutná klidová prodleva na vypnutí 5 až 40 vteřin, podle toho, jestli jsou jako spotřebiče i asynchronní motory, chladírenské kompresory atd. Pokud je jeden zdroj slabší než druhý, musí se buď konstrukčně, nebo automaticky přepnout hodnoty jištění a musí se automaticky odpojit některé spotřebiče nebo větve odběrů atd. aby slabší zdroj přepnutou větev utáhnul.
Přepínání pevných instalací pomocí šňůrového vedení a zásuvek je silná partyzánština poplatná úrovni elektroinstala cí v zemědělství za totality. Zvláště přepínání ve venkovním prostředí a pod zátěží je cítit ozónem a krchovem...
V každém případě počítejte při přepínání sítí s výpadkem dodávky energie v řádu desítek vteřin a tím i s nutností obejít některé technologie, zkontrolovat je a znuvu nahodit (ventilace, čerpání, chlazení).

Podle mého soukromého názoru, kdybyste investice peněz a času do přepínání sítí přesměroval do ohřevu užitkové vody solárními panely, nebo do výroby elektrické energie solárními elektropanely na střechách, ušetříte více, navíc byste mohl pak snížit alespoň o stupeň hodnotu jističe 3x63A a tím ušetřit nemalý peníz za stálé platby.

Než řešit sporné a technicky složité přepínání mezi dva elměry, nebylo by užitečnější u elměru určeného k napájení stájí požádat o změnu sazby na akumulační (při zachování stávajícího jištěni prakticky bez poplatků),  namontovat do tech. zázemí některého z objektů boiler (určitě se využije) a je po problému.


Připojování celého objektu pomocí šňůrového spoje přes kombinaci zásuvka vidlice je ve Vašem případě (čtyřvodičový rozvod - TNC) zvěrstvo značně nebezpečné a zakázané již v dobách dávných socialistickýc h.

děkuji  všem za názory a připomínky, zkusím poptat dodavatele co na případnou změnu odběru na dvousazbu (akumulační ohřev vody) bude namítat. Jinak jistič  3x 63A potřebuji, jen šrotovník(NDR) má příkon 15KW. Už jsem na radu revize  nedávno vyměnil předválečný sto ampérový jistič za 63 ampérový a snížil tak stálý plat za příkon, ale více už nemohu. Pod zatížením se nikdy přívod nepřepojoval, ale jak radíte, tudy cesta vést nemá a to jsem chtěl vědět. Každý z nás je zatížen určitým stereotypem jednání a dokud to vychází je dobře.
V nějaké dohledné době (rok, dva)bude zřejmě pokračovat ukládání rozvodu elektřiny v obci do země, v souvislosti s tím řeším, zda-li mám přemístit elměr 63A do objektu bydlení společně s domovním 25A, což vyžaduje provést nový  kabelový rozvod po pozemku zemí (kopat budu sám). Stávající jsem popsal - vzduchem neizolovanými Cu dráty.
 Jak dlouho bude ještě možné (revize, norma) takto volně vzduchem rozvod provozovat?

Myslím že žádná norma nezakzuje provozování venkovního voleného vedení, a asi dlouho nebude, protže nevím kdo by ty rekenostrukce na vesnicích zaplatil. Tady jde spíše o to jak dlouho vyydrží použitý materiál. A to vám asi nikdo takhle od stolu neřekne.

Správný  přístup, pro Vaši informaci, na dvojtarif máte v případě akku spotřebiče nárok, takže dodavatel by neměl nic namítat a Vy ušetříte i na provozu toho šrotovníku, pokud se vám ho podaří používat v době nízkého tarifu.  Jistič 63 A je pro provoz zemědělské výroby běžný a se spotřebiči obvykle tam používanými nutný.