Diskuse Elektrika.cz

Mějme přípojkovou skříň (HDS) vně budovy (cca 10m od budovy) a HOP (hlavní ochrannou přípojnici) v budově. Na HOP bude připojen základový zemnič, bod rozdělení, sprchový kout, plyn, voda, přep. ochrany atp. Mám, mohu nebo musím spojit HDS s HOP např. páskem FeZn 30x4?

 Pokud v té HDS není uzmnění vytaženo tak je to zbytečný, pokud tam uzemnění tak to není na škodu ;)

Nicméně co říká projektová dokumentace?

TO: Milkar

Pokud je v přípojkové skříní uzemnění,  je to uzemnění distribuční sítě.
Pokud je HDS ve vzdálenosti 10 m, tak doporučuji nespojovat. Pokud spojíte tato dvě uzemnění,  bude problém s měřením zemního odporu a navíc to vnese zmatek k celkové orientaci.

Povinnost spojit obě sítě nastává,  pokud jsou ve vzdálenosti menší jak 5 m (například v městské zástavbě - tam se spojuje všechno se vším a zemní odpor se neměří).

Pokud v HDS není žádné uzemnění distribuční sítě,  stačí uzemnění objektu na společnou HOP.

Pane Beláň z jaké normy vychází těch 5m?

Vzhledem k tomu,  že váš základový zemnič bude sloužit jak pro přizemenění ochranného vodiče instalace a zároveň pro přizemnění ochrany před bleskem a přepětím, soudím, že se pan Beláň odvolává na článek  NA.12.4.2 ČSN 33 2000-5-54.

Vůbec jsem nepřemýšlel nad nějakou normou či článkem. Mám to takto zafixované v paměti.  ::)
Pamatuji si, že pro samostatné nezávislé uzemnění je minimální vzdálenost 5m.

Zapátrám v normách a dám vědět, pokud nebude někdo z kolegů pohotovější. :)

PS: ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 je možné také použít jak uvádí kolega Buben NA.12.4.2 Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma
uzemněními v zemi větší než 5 m

a zde ještě článek
NA.12.6  Sdělovací zařízeni a hromosvod
Uzemnění sdělovacích zařízení má být co nejdále od uzemnění hromosvodů. Je-li vzdálenost mezi
uzemněním hromosvodu a kteroukoliv částí uzemnění sdělovacích zařízeni menší než 5 m, musí být obě
uzemnění spojena. Společná uzemňovací soustava musí vyhovovat ČSN EN 62305-3 (u starších zařízení
ČSN 34 1390) a předpisům pro sdělovací zařízení.

Na otázku, jestli musíte nebo nemusíte, jste odpověď dostal.
Ještě tuším zbývá odpověď, zda máte, i pokud nemusíte. Já říkám ano (pokud to není spojeno s nějakými obzvláštními komplikacemi).

Já vám pánové děkuji  (poklona).


Pane Fuk a proč by jste to doporučil?

Protože jsem notorický pospojovač, protože ten pásek zlepší zemní odpor, v případě zásahu blesku do objektu se sníží napěťová špička na HOP, o zvýšené spolehlivosti zálohovaného PEN nemluvě. Proto.

Já ho tam dám  :). Není nad zkušenosti starších a zkušenějších.. .
Dávám pod přívod a nad přívod písek 7cm a 7cm a přívod ještě do trubky. Pásek bych uložil pod spodní pískovou loži do zeminy. Je to takhle OK?

Pásek uložte jak píšete do zeminy nejméně 10 cm pod kabel, viz ČSN 33 2000-5-54 článek NA 10.3.1. Písková vrstva pod i nad kabelem by měla být minimálně 8 cm, viz ČSN 33 2000-5-52 článek 521.N11.13 a 521.N11.14.

Je správné to spojit takto:
1. Připojit pásek na sběrnu PEN v přípojkové skříni
2. Uložit do zeminy min. 10cm pod kabel
3. Spojit s uzemněním (se základovým zemničem) budovy.
4. Vyvést na HOP.

Jde mě zejména o bod č.3. jestli to mohu spojit se základovým zemničem nebo se tomu radši vyhnout.

I když vzhledem k základovému zemniči, bude kontakt nebo velmi malá vzdálenost mezi páskem prakticky vždy. A vodivě spojené to bude tak jako tak vzhledem ke spojení základového zemniče a HOP.

TO: Mlkar

Připojit základové uzemnění k HOP je první a základní normativní povinnost
Nechápu co zde stále řešíte a proč se snažíte zasahovat do uzemnění HDS, které řeší vlastník distribuční sítě,  a normativní povinnosti se chcete vyhnout? >:(

Ale pane Beláň já jsem přeci nic takového nenapsal.

Naopak jsem psal, že to provedené bude:

To Mlkar:
Především si uvědomte, že připojením uzemnění do HDS zasáhnete do zařízení, které má ve správě někdo jiný než vy, konkrétně provozovatel distribuční soustavy. Takže předně musíte svůj záměr oznámit jemu a mít od něj vyjádření.

Z diskuse Podle čeho správně provést základový zemnič? Jsem stáhnul obrázek "pospojování.jp g". Je z něj jasně vidět, že mezi RIS a HOP je provedeno propojení. Takto jak je to provedeno na obrázku bych to chtěl provést.

Zaujal mne na obrázku svodič bleskového proudu označený 4.Viděl nebo realizoval někdo tento svodič bleskového proudu na vstupu el.přípojky nn do budovy, tak jak je nakreslený na obrázku-do prostoru pojistkové skříně ? Které distribuční společnosti v ČR dávají souhlas k jeho montáži a za jakých podmínek ?

TO: Mlkar
Propojení na Vašem obrázku naznačuje okraje budovy. Tzn. HDS je ve zdi objektu a je správné, že je zemnič zde propojen na PEN, které ve schematu není uzemněn ze sítě. Je to propoj Vašeho zemniče na přívodní PEN do objektu, neboli, Vy zde uzemňujete PEN přívodu.
Ve Vašem původním dotazu zda zemniče spojit nebo ne, je asi rozhodující zvdálenost těchto bodů, zejména z technických důvodů. Pokud je PEN v síti uzemněn u dané HDS, tak na něm je veškerý potenciál, který se případně může zavléct po uzemnění sítě. Tento PEN vám toto vše galvanickou cestou může zavléct do RD. Pokud tedy uzemníte dobrou zemí tento PEN sám, tak existuje předpoklad, že se to může zlepšit. Je ale otázka, zda je to potřeba. Jestliže poruchový proud, např. přes tělo si najde zemí cestu do trafa vzdáleného třeba 1km, tak potom vzdálenost 10m mezi zemniči nic neznamená. Myslím si, že ta vzdálenost je stanovena zejména kvůli bleskovým nebo zkratovým proudům, kdy by se asi na sousedním nespojeném zemniči mohlo něco objevit. Propojením se dostaneme na stejný potenciál...Je ale otázka jak moc to pomůže.

Podmínky k montáži jsou uvedeny v připojovacích podmínkách např. ČEZu, dále platí PNE 33 0000-5 ed.2.

Dnes už všichni distributoři bez problémů dovolují montáž přepěťovek na vstup budovy...
Pokud se dodrží jejich připojovací podmínky tak nedělají "ofuky".. :D