Diskuse Elektrika.cz

Při dotazích stávající nebo budoucích uživatelů na nutnost vybavení vnitřní elektroinstala ce bytů,domů popř.administr ativních prostor ochranou před přepětím atmosférického původu používám ustanovení  čl.413.3.1-tam,kde je instalace napájena kompletně podzemní nízkonapěťovou soustavou a nezahrnuje venkovní vedení je impulzní výdržné napětí zařízení v souladu s tabulkou 1-uvedené normy-dostačující a není nutné použití žádné přídavné ochrany před přepětím atmosférického původu.
Většinou jde o městskou zástavbu,kde jsou všechny přívody do objektů uloženy v zemi :doporučuji tazatelům rozhodnout se samostatně vzhledem ke skutečnosti,že výše uvedená norma použití ochrany před přepětím atmosférického původu považuje za zbytečné-vysloveně- použití ochrany před přepětím není nutné .
Podotýkám,že nejde o ochranu před bleskem.Tu je nutné řešit dle platných norem a platných předpisů.  

Pojišťovny jako důvod pro nezaplacení spíše používají:
ČSN 33 2000-1 nyní Ed.2

Článek 131.6 Ochrana před poruchovými odchylkami napětí a před elektromagneti ckými vlivy
131.6.2 Osoby, hospodářská zvířata i majetek  musí být chráněny před poškozením v důsledku přepětí, které vzniká z atmosférických vlivů, nebo ze spínacích procesů.

Mohl by jste uvést konkrétní pojišťovnu(y),které se řídí vámi uváděnou normou(normami) ?

Předpokládám, že se jedná o laiky.
Můžete sdělit, na základě čeho se mají samostatně rozhodnout?
Jaké konkrétní informace a argumenty pro a proti jim poskytujete, aby takové rozhodnutí byli schopni udělat?  :-\

Nemohl, nebylo by to korektní, používá jich to většina, když se jim to hodí a já bych byl schopen vyjmenovat pouze několik.
Princip pojištění, je převzít za úplatu riziko, které nemůže být zvládnuto klientem.

http://www.mesec.cz/clanky/pojisteni-domacnosti-co-dostanete-navic/

na této adrese je popsáno na co se vztahuje základní pojištění proti škodám u různých pojišťoven je zajímavé :jediná pojišťovna má v základním Rozsah pokrytí rizik proti škodě způsobené přepětím a to pouze u elektromotorů.
Proti přímému úderu blesku nabízí pojištění všechny.
Závěr by si měl udělat každý samostatně a před uzavřením pojistné smlouvy si smlouvu podrobně pročíst.
Např.v pojistných podmínkách pojišťovny ČSOB se pojištění proti škodě způsobené zkratem a přepětím nevztahuje na věcech starších 15 let přičemž ,přičemž stáří věci musí být prokazatelně doloženo pojištěným.

Tento článek podle mého názoru použití nějakých speciálních přístrojů, jakými jsou např. přepěťové ochrany, nenařizuje.
Osoby, hospodářská zvířata i majetek mohou být chráněny jinými způsoby - například polohou kabelového přívodu v zemi, izolací, krytím a podobně.

Ano, nebo napájením přes oddělující  trafo, z akumulátorů atd.,  způsobů dražších a více sporných než přepěťové ochrany je dost.

 V případě argumentace proti pojišťovně pak záleží na předložených argumentech, posudcích a hlavně schopnostech právníka. Čím lépe je to technicky zvládnuto, tím větší šance, že si s tím poradí právník, kterého si pojišťovna nevybrala.
Tyto spory probíhají poměrně rychle a tak do 5-10 let je hotovo, pokud vyhraje klient trvá zase cca 2-5 let spor o náklady na řízení, že by někdy byl odměněn čas klienta s tím strávený alespoň 20 kč/hod. jsem neslyšel, většinou projdou soudní poplatky a náklady na právní zastoupení včetně posudků.

Byl jsem u případu, kdy klient měl instalaci uvedenou do provozu před platností argumentované normy a přesto pojišťovna neplnila.

Taky jsem slyšel o případech, kdy bez problémů vyplatila plnou částku, osobně nikoho takového ale neznám, ke mně se dostávají jen ti problémoví.

Takže je to na vás, resp. na Vašem klientovi :-).

Článek nepoužívám, v normě se nevyskytuje.

;D

Kolega určitě myslel čl. 443.3.1

Omlouvám se za nesprávné označení článku,skutečně se jedná o článek 443.3.1. ČSN 332000-4-443 ed.2 přičemž uvedený článek uvádí více praktických situací,kdy se nevyžaduje(není nutné použít) žádná zvláštní ochrana  před přepětím atmosférického původu.

Tak mne napdla otázka :
Proč výrobci a prodejci přepěťových ochran neupozorńují své zákazníky na ustanovení článku 443.3.1. ČSN 332000-4-443 ed.2 přičemž uvedený článek uvádí více praktických situací,kdy se nevyžaduje(není nutné použít) žádnou zvláštní ochranu  před přepětím atmosférického původu-tam,kde je instalace napájena kompletně podzemní nízkonapěťovou soustavou a nezahrnuje venkovní vedení je impulzní výdržné napětí zařízení v souladu s tabulkou 1-uvedené normy-dostačující a není nutné použití žádné přídavné ochrany před přepětím atmosférického původu.
Zavěšený kabel, který má izolované
vodiče s uzemněným kovovým pláštěm,
je považován za rovnocenný s podzemním
kabelem.
Tam, kde je instalace napájena prostřednictví m
nízkonapěťovéh o venkovního vedení
nebo zahrnuje toto vedení a podmínky vnějších
vlivů jsou AQ 1 (≤25 dní za rok),  nevyžaduje
se další přídavná ochrana před přepětím
atmosférického původu.

Třeba takto...

nebo polohou kabelového přívodu v zemi

Špatně si tu normu vykládáte. Mezi není nutné a je zbytečné je propastný rozdíl, asi jako mezi krabicákem a Châteauneuf-du-Pape.

V PNE 33 0000-5:2002 - požadavek na umístění zařízení ochrany před přepětím tř.B v el.
instalacích odběrných zařízení.

PNE není obecně platná norma, takže za mne - NEE

Ale jak řekl kdysi na jednom školení v Plzni "pracovník TIČRu":
"...pokud něco nenajdu v platné normě, mohu jako návod použít jiný dokument, např. normu zrušenou, neplatnou, zahraniční..."

Samozřejmě nechci licitovat o tom, jestli mohu nebo musím

332000-4-443 ed.2 je už skoro 6 let neplatná a v ed.3 není čl. 4.3.1 totožný a odvolává se na řízení rizik dle 62305-2, proto je pátrání v PNE zbytečné a pokud třeba u bytového domu je ekonomicky výhodné umístit T1 do neměřeného vedení, je vše nutné pro návrh a realizaci uvedeno v PP distribuce.  Ještě se mi nestalo, pokud do analýzy rizik dosadím relevantní údaje, aby stavba vyšla bez SPD T1. Pravdou je, že jsem ještě nedělal analýzu pro králíkárnu s elektroinstala cí v zóně A0B objektu ze kterého je napájena. ;)