Diskuse Elektrika.cz

Dobrý deň. Som študent elektrikár. Napíšem ako si myslím, že funguje prúdový chránič. Pokiaľ sa mýlim tak ma prosím opravte.

Prúdový chránič sa používa na ochranu človeka pred zásahom prúdom. Chránič sa dá zapojiť len do TNS (PE a N). Pracovný prúd má tiecť nulovacím vodičom. Chránič vypne vtedy ked ochranným vodičom(PE) potečie skratový prúd (aspoň 30mA najčastejšie).

#112#

NE!
Ochranný vodič se přes proudový chránič nezapojuje!
Přes proudový chránič se zapojují pracovní vodiče (L a N nebo L1, L1, L3 a N) a proudový chránič vyhodnocuje rozdíl mezi proudy pracovních vodičů, zjistí, že proud teče "jinam" a je jedno, jestli přes ochranný vodič PE nebo jinou cestou.

a ještě doplním - v této souvislosti se nehovoří o zkratovém proudu, ale o unikajícím proudu (třeba v důsledku zhoršené izolace).

ANO. Pokud ochraným vodičem poteče unikajicí proud 30 mA, tak logicky bude chybět na vodiči pracovním, který prochází chráničem. Takže ANO. Tazatel nepsal, že ochranný vodič zapojí přes chránič  ;)

Jinak údaj na chrániči 30 mA je nejzažší hodnota, kdy musí vypnout. Pokud budete dělat revizi a budete měřit funkci chrániče, zjistíte, že vypíná mnohem dřív, záleží kus od kusu, ale častá bývá hodnota někde kolem 22 mA.

Ten proud nemusí unikat pouze po ochranném vodiči PE, ale může si najít i jinou cestu, kterou se dostane na PE potenciál, tady na "zem".
----------
Já neznám přesnou terminologii podle slovenských norem, ale asi nebude dost přesné vyjádřit se, že "...pracovní proud poteče nulovacím vodičem...

K pochopení principu proudového chrániče (FI)  je třeba si uvědomit následující:
1) Jádrem FI prochází všechny pracovní vodiče (L,N).
2) Jádrem FI nesmí procházet ochranný vodič (PE).
3) Dobře si nastudujte 1. Kirchhoffův zákon a uvědomte si, jak se vektorově sčítají proudy
4) Pak už bude snadné odvodit, co se stane se součtem proudů ve vodičích procházejících jádrem FI, pokud dojde k poruše izolace mezi pracovním vodičem a uzemněnou částí.

Nakreslete si FI nejprve pro jednofázové zapojení. Co teče do spotřebiče, musí téct ze spotřebiče, jenom s opačným znaménkem (I_L = -I_N). Pro třífázové platí v podstatš totéž, jenom se proudy všech tří fází (plus N) sčítají poněkud složitěji (I_L1 + I_L2 + I_L3 = -I_N).

Pár vzorečků:

Bezporuchový stav (ideálně): I_L + I_N = 0
Porucha: I_L + I_N > 0 = I_PE
Podmínka pro vybavení FI: I_L + I_N > I_deltaN

Pozn.: 
I_L,  I_N,  I_PE jsou hodnoty proudu protékající vodiči L, N a PE. Jsou to vektory (komplexní čísla). Vodič PE může být nahrazen jinou vodivou uzemněnou částí (např. lidské tělo).
I_deltaN je hodnota mezi 50% a 100% jmenovitého reziduálního proudu FI.

To je pravda, ale pořád platí, že tím dojde k rozdílu proudů na jádru chrániče a tím dojde k jeho vybavení.

A ještě lze dodat, že ten proud Ir co musí vypnout chránič, není proud bezpečný. Pro to je chránič brán pouze jako doplňková ochrana. Bezpečné proudy podle dřívějších ČSN jsou již zrušeny, ochrana proudovým chráničem - jako základní ochrana je také zrušena. Řek bych, že těch 22mA vás tak akorát bezpečně umrtví.

Pozor, FI neomezuje proud, ale dobu trvání poruchy. Těch 22mA je pouze hranice, kdy začíná reagovat.
Příklad: odpor (impedance) mezi prstem dotýkajícího se živé části a zemí bude 1kOhm. Než FI vypne, inkasuje majitel prstu masáž o velikosti čtvrt ampéry. Jediné, co mu zachrání život, je délka trvání několik až několik desítek ms.
Důrazně doporučuji tímto způsobem FI netestovat.

Zkuste si udělat pokus. Klešťovým ampérmetrem v jednofáz. obvodu změřte najednou fázový i pracovní vodič. Naměříte 0. Totéž v třífázovém u tří fází. Chráníč přesně na tomto principu funguje. Co teče za proud do spotřebiče, to samé teče ze spotřebiče. Pokud přes zem nebo ochranný vodič vlivem špatné izolace teče nějaký proud jinam, potom rozdíl naměříte. A to je ten princip proudového chrániče, který hlídá proud tam a ven. Pokud je rozdíl, tak cívka vypínacího systému dostane vlivem rozdílového proudu nějaké napětí a proudový chránič vypne. Vemte si schéma proudového chrániče a bude vám to jasné. (Neberu nyní v této odpovědi v úvahu elektronické chrániče, ale princip je podobný.) Princip I1-I2=0. Je to velice laicky řečeno.

Tep srdce se udává počet tepů za minutu,v klidu asi 50-60x za minutu.
Tj. 1 tep za sekundu nebo 1000 mS.
Chránič musí vybavit do 30 mS.
Odněkud mám zafixováno,že když 30 mS průchod proudu proběhne v poloze srdce mezi krajními polohami, max.roztažení a stažení, mám šanci přežít.
Když ten 30 mS impuls trefí krajní polohy, může dojít k fibrilaci.
Nejsem lékař,takže bez záruky.
V každém případě by přítomnost chrániče neměla svádět ke zbytečnému hazardování.

Součástí srdečního cyklu je T-vlna (systola komor). Tato část srdečního cyklu je nejcitlivější a trvá přibližně 200ms.

Pokud zásah elektrickým proudem překryje tuto část cyklu, je pravděpodobnos t fibrilace sdrce nejvyšší.

To je důvod, proč chránič musí vypnout do 200ms (obvykle vypíná 10x rychleji).

Pěkný obrázek najdete zde (http://nova.medicina.cz/verejne/clanek.dss?s_id=2352).

Nezamenili ste 30 mA a 30 ms ? Doba vypnutia bežného chrániča je max. 300, 150 a 40 ms pri 30, 60 resp. 150 mA.

ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 předepisuje vypnutí do 0,4s.

Chrániče (char G) vypínají v časech od 10 do 300ms při I_deltaN a od 10 do 40ms 5xI_deltaN. Obecně v čase kratším, než 100ms (ČSN EN 61008-1 ed.2).


Zaměnil milisiemensy s miliampéry a milisekundami. Já to ale docela pochopil.

Tolikrát omílané téma. Proč to tu stále někdo řeší? Hledejte v archivech, tam je toho o chráničích již víc než dost!

Tak to zkusíme "oživit" jednou připomínkou:
- neměl by se "omezit princip retroaktivity"?
- jedné straně děláme vědu z chrániče, norma jej vyžaduje o nových instalací u všech zásuvek, kromě jistých zdůvodnitelnýc h vyjímek,...
- vedle toho provozujeme rozvody nn v Al, dvoudrátové (TN-C) a i když to budeme sebevíc kritizovat, dokud to funguje a při revizi (pokud je prováděna) se nezjistí zásadní problém, není možnost legislativně nařídit "povýšení na vyšší stupeň bezpečnosti"...

To je ale na úplně jinou diskusi, co?

.
Asi ano. Je to velmi složitý problém.

Bohužel, tomu nerozumím.

Když bych se měl nějak jednoduše a srozumitelně i pro neodborníky vyjádřit k funci proudového chrániče, dá se celkem jednoduše říci, že proud, který přes fázový vodič teče ke spotřebiči, musí být stejný jako ten, který se vrací zpět od spotřebiče přes nulový vodič. Proudový schránič je potom přístroj, který oba tyto proudy porovná a pokud nejsou stejné a rozdíl je větší než je vypínací proud chrániče, potom to chránič vyhodnotí jako poruchu a vypne.