Diskuse Elektrika.cz

Musí se tahat s kterýmkoliv přívodním kabelem z  HDS do elektroměrové skříně ( třeba 4Bx10 Cu, TN-C ) ještě sólo CU 10mm2 zž drát?
To samé z elektroměrové skříně do hl. rozvaděče?
Někdo to dělá, ale zdá se mi to dost zbytečné ....!

Tahá se přívod od EP svorkovnice pro připojení k PEN přípojky

Kdo to dělá a proč? V elměrové skříni máte zřejmě přizemnění vodiče PEN (v síti TN-C) na svorkovnici PEN. Z této svorkovnice vede dále zž vodič kabelem do RD do rozvodnice, kde je připojen na společnou ochrannou svorkovnici a spojen s ekvipotenciáln í svorkovnicí, která by měla být rovněž přizemněna, neboť jak předpokládám, zde dochází k bodu rozdělení sítě z TN-C na TN-S (nové instalace). Jaký by měl smysl tahat s přívodním kabelem ještě jeden ochranný vodič? Vždyť jej máte v kabelu. Nevidím žádný rozumný důvod, avšak vidím zbytečné náklady. 

Ale chceli ste jednoduchú odpoveď - s ktorýmkoľvek prívodným káblom NIE.

Důvodem může být např. tabulka č. 8 v ČSN EN 62305-3.
A jen tak mimochodem, náklady vynaložené na posílení či zvýšení spolehlivosti ochranných vodičů nejsou nikdy zbytečné.

Naprosto souhlasím, ale zatím jsem nikde neviděl, že by někdo připojoval RD z elměrové skříně mimo přívodního kabelu a např. kabelu pro HDO ještě izolovaným zž vodičem pro posílení či zvýšení spolehlivosti ochrany, tedy pokud je instalace řádně provedena a přizemněna v místě elměrového rozvaděče a v místě rozdělení sítě. Podle mne, a hovořím o běžných instalacích, je to stejné, jako pro jistotu tahat ke každé zásuvce či světlu ještě jeden zž vodič ke zvýšení spolehlivosti instalace (vyjma dopňujícího ochranného pospojování). Alespoň u běžných instalací je to podle mne mrhání materiálem. Možná jsem toho ale viděl zatím málo  :o

Já jsem tedy viděl toto: přípojková skříň -> FeZn 30x4 -> uzemnění objektu -> HOP -> Rozvaděč. A rozhodně s Vámi nesouhlasím, že je to mrhání materiálem.
Pane Fuk jak s tímto tématem souvisí tabulka č. 8 v ČSN EN 62305-3?

FeZn není podle mne ZŽ vodič CU 10mm2, jak se píše v úvodu. Vámi vzpomínané zapojení je klasické přizemnění (uzemnění) RD často užívané v případech, kdy není řádně proveden základnový zemnič = nejlepší možné uzemnění objektu. Navíc se domnívám, že by se takto provedená uzemňovací soustava neměla vést souběžně s kabelem, ale FeZn by měl podle mne být nejméně 10cm pod uloženým kabelem, který by měl býti v pískovém loži a v patřičné hloubce. Naproti tomu posílený ochranný vodič se zpravidla táhne souběžně s kabelem a neslouží jako uzemnění (izolovaný)!

Přesně tak, jak je uvedeno v záhlaví té tabulky.
Jsem dalek tvrzení, že by se ten přídavný zž vodič musel tahat vždycky, ale 62305 uvádí konkrétní situaci, kdy je to třeba.

Žlutozelený vodič to sice není ale jeho průřez vychází na 120mm2 (doufám, že jsem to spočetl správně  :D ). Buď s tím páskem FeZn 30x4mm nebo vodičem Cu o průřezu 10mm2 (v takovém provedení tedy aby mohl být uložen v zemi) naprosto souhlasím jedná se o bezpečnost. A pokud dojde k poruše vodiče PEN, vodič pospojování  nahradí vodič PEN. A z toho důvodu dimenzování na stejný průřez jako přívod. Takže přípojková skříň -> FeZn 30x4 -> uzemnění objektu -> HOP -> Rozvaděč - je podle mě jedna z nejlepších variant s ohledem na bezpečnost, pár metrů pásku asi nebude taková finanční zátěž.

Jen připojení k uzemnění je sice více než vhodné ale není zem jako zem a napojením přímo v přípojkové skříni je jistota. Uložení FeZn v zemi s napájecím kabelem je více než jasné a souhlasím s Vámi. Neumím vyjádřit odborně "není zem jako zem" ale některý z kolegů určitě vysvětlí.

Třeba u zásuvek v koupelně se musí natáhnout krom přívodního CYKY J 3X2,5 ještě CY zeleno/žlutý vodič kvůli pospojení ale jinak o ničem nevim.  ::)