Diskuse Elektrika.cz

Mějme např. bytový dům. V pojistkové (přípojkové) skříni pojistky např. 250A. V elektroměrovém rozvaděči PO (přepěťovou ochranu) B, v rozvaděči pro spol. spotřebu PO tř. C a v každém bytovém rozvaděči v jednotlivých patrech PO tř. C.


Jaké jištění PO použít u podr. rozvaděčů, tedy spol. spotřeby (vzhledem k jištění v elektroměrovém rozvaděči - rozv. spol. spotřeby 25A)  a bytových rozvaděčů (vzhledem k jištění v elektroměrovém rozvaděči - rozv. spol. spotřeby 25A) ?

#117#  

Předjištění přepěťových ochran najdete v katalogových listech výrobců.
http://dehn.cz/cz/pages/topic_3/top3_main_03.html
Stejně můžete nalézt i doporučené průřezy.
Pokud jste od , ,fochu,,  tak jistě znáte ČSN 33 2000-5-534, kde si najdete zbytek.

Hledal jsem zkoumal jsem. Není mě jasná ještě otázka zda je nutnost předjištění například v bytové rozvodnici, která je již jištěna jističem B25A/3f. Dle toho co jsem našel není toto předjištění potřeba. Je to tak?

Ak je hlavný istič nižšej prúdovej hodnoty, ako je výrobcom určené predistenie prepäťovej ochrany, tak sa ďalšie predistenie prepäťovky nepožaduje - nemalo by zmysel dávať predistenie napr 80A, ak je hlavný istič 25A.

Jde o to, že pojistka zareaguje mnohem dříve než jistič a je to testováno výrobci pravděpodobně i s pojistkou. Jak přistupovat k tomuto potom?

V tom prípade je najjednoduchši e napísať e-mail výrobcovi a opýtať sa. :-)

Srovnáme-li jistič s char. B a pojistku s char. gG tak mezi tepelnou spouští jističe a pojistkou není skoro rozdíl a když zareaguje zkratová spoušť jističe (což je v případě přepětí a průrazu varistorů v přepěťové ochraně pravděpodobné) bude jistič rychlejší.

Pan Hájek za firmu Dehn by určitě věděl. Poradil by?

To je děsný, všichni chtějí pana Hájka  :'(

 ;)

Jediné co garantujeme je vztažení hodnot k tavným pojistkám gL/gG.

Mám tedy jistit přepěťovou ochranu od firmy Dehn pokud je umístěna v bytovém rozvaděči a je třídy C ještě pojistkou? Pokud ano tak jaká by měla být její proudová hodnota? Bytový rozvaděč je už jištěn v elektroměrovém rozvaděči jističem B25/3f?

To už se dostáváte do oblasti, kde nemůžete operovat obecnými pojmy a musíte jít do konkrétních parametrů konkrétních výrobků.
Do grafu kol. Jindry jsem vám dokreslil charakteristik u pojistky 125 A gL/gG předepsané jako ochrana pro DEHNguard Modular. Z grafu vidíte, že až do proudu cca 2,5 kA je jistič ...-25B rychlejší, ale pro větší proudy už je pomalejší než pojistka.
Takže si dojděte změřit, jaký bude v té rozvodnici zkratový proud (např. změřením impedance poruchové smyčky L-PE) a pokud bude větší než 2,5 kA, měl byste použít pojistku.
Pokud je tam použit jiný typ jističe, měl byste podle jeho skutečné charakteristik y zkorigovat onu mezní hodnotu proudu, která se může lišit od zde uvedených 2,5 kA..

Nemám problém s tím použít místo jističe pojistku jde o to jakou hodnotu, vzhledem k předřazenému jističi. U přepěťových ochran se udává max. předřazená pojistka ale min. už ne  :'(

Min. hodnota pojistky se v našich krajích obvykle volí podle požadovaného odběru, ne?

Před bytovou rozvodnicí je jistič B25A/3f  v bytové rozvodnici je přepěťová ochrana jakou pojistkou jistit jestli tedy vůbec jistit vzhledem k jističe před bytovou rozvodnicí. Nevím co jste myslel větou copak má přepěťová ochrana nějaký odběr?

#117#  A DOST!!!

V tomto případě samostatně samostatně nejistit. Zkratový proud nikdy nebude tak vysoký a i kdyby byl, tak já osobně bych přepěťové ochrany viděl raději připojené po celý časový úsek než dojde k vybavení hlavního předřazeného jištění (výstřelem pružinky ;)).

Přepěťová ochrana ať táhne do všech pekel  :D když při tom sebou vezme co nejvíce nebezpečné energie, proč se jí snažit vypínat dříve pojistkou? Je to její účel a když umře v boji s přepětím, dostane se do křemíkového nebe  ;)

Neřešil bych to dlouhou diskuzí, ale krátkou návštěvou projektanta. Při hlavním jističi 3X25A není předjištění potřeba ;)

Koukal jsem asi na 4 výrobce PO a všichni uvádějí max. předřazenou pojistku. Ani jeden z výrobců neudává min. pojistku, která je možná aby bezpečně a zareagovala PO.

Jde mi o to jak tady už zmínil pan Hájek
Jestli to výrobci odzkoušeli s pojistkami tak mě vrtá hlavou, jestli je možné jí prostě v tomto případě (tedy jištění již před bytovým rozvaděčem B25/3f, kde bude PO tř. C umístěna ) vynechat.

Citace ze zkráceného katalogu DEHN-SOHNE : Pojistky před svodič pouze tehdy, není-li již v síti nainstalováno jištění stejné nebo nižší jmenovité hodnoty.

Osobně pojistky navrhuji i montuji v každém případě. Při revizích pak není nutné pracně odpojovat přepěťové ochrany.

Předpokládejm, že tato podmínka není splněna: Také mě připadá lepší dát před PO vždy pojistky, ať už kvůli revizi nebo kvůli výměně (v případě, že nejsou PO s výměnným modulem). Ale jakou hodnotu pojistky pro PO tř. C, vzhledem k již zmiňovanému jištění před bytovým rozvaděčem, kde je PO umístěna.

Pokiaľ sa nemýlim, tak predistenie prepäťovky je nato, aby došlo k odpojeniu ochrany skôr, ako ju bleskový prúd rozmetá na kusy. A preto maximálne hodnoty poistiek. Ak je istenie nižšie, tak je táto požiadavka dodržaná. Ale je otázne, či ochrana stihne zviesť do zeme dostatočné množstvo energie, ak ju nižšie istenie odpojí.

Ale to je vhodná téma na celodenné školenie o prepäťových ochranách. Chcelo by to zistíť aj skúsenosti z praxe a tie sa nájdu najmä u montérov a výrobcov. A nie vždy sa odberateľ pochváli fotkami zničeného rozvádzača na webe. Takže sa stále pohybujeme iba v rovine teórií a rozpitvávame niečo, na čo nie je jednoznačná odpoveď. :-)

Osobně také montuji před přepěťové ochrany pojistky, rozhodně není od věci, když je v okruhu (kde mohou téct značné proudy) vřazeno něco, na co je vždy spoleh ... :)

Obvykle tedy pojistkový odpojovač, z čistě praktických důvodů (modulová velikost).
Amperáž pojistek volím naopak vyšší, než je velikost předřazeného jističe, opět z praktických důvodů. Pokud by při nějaké situaci přepěťová ochrana zareagovala a jen by se spálila předřazená pojistka, asi by si toho nikdo nevšiml a dále by se to provozovalo. Ovšem vypnutého hlavního jističe si určitě někdo všimne :)

Např. pro byty s jističem před elektroměrem 25A dávám pojistky 32 nebo 40A. V běžném provozu mají pojistky tedy spíše funkci jako odpojovač. Zároveň ale slouží jako ochrana pro nějaké extrémní situace.  

Reagoval jsem na Vaše kde jsem tedy předpokládal, že hodláte předřazený jistič B25 nahradit pojistkou.

Varistorová přepěťová ochrana samozřejmě nějaký nepatrný odběr má, a jak stárne, zvyšuje se. Tím roste její oteplení (v neaktivovaném stavu) až nakonec ji zabudovaná ochrana vyhlásí za odešlou. Ale to jen na okraj, to nesouvisí s jištěním.
Pokud tedy hodláte ponechat stávající jištění a instalovat tavnou pojistku do přívodu k SPD tř. 2, nevidím jediný technický důvod k použití nižší hodnoty, než je max. doporučená. Zbytečně byste omezoval ochranný účinek SPD. Důvodem mohou být pouze montážní hlediska. Volba 40-50A pojistka při 25A předřazeném jističi je rozumný kompromis.

P.S. poté, co jsem si ověřil existenci pojistkového odpojovače 125 A na DIN lištu, šířka 1 modul, nevidím ani ten montážní důvod pro volbu slabší pojistky.

Tak tady sleduji diskusi o tom, zda předřazovat pojistky či ne -  žiju část života správně v přesvědčení, že u menších odběrů (RD, vilky apod) zajišťuje dostatečné předjištění nožovka v HDS (která má charakteristik u gG)?

Mimochodem Dehn má v sortimentu i ochranu SPD2 Dehnguard TNS (TNS) H LI, která má povolený proud až do 160A.......což neřeší problém pana Mlkara.....

Na druhou stranu každý šroubový spoj má přechodový odpor, vodiče potřebné k vydrátování mají nějakou délku, spoušť a kontakty jističe mají určitý el. odpor i když malý ale celé to vede ke zvýšení napěťové špičky na vedení při vybavení přepěťové ochrany.

Pokud ta pojistka splňuje doporučení výrobce SPD (tzn. např. v případě zmiňovaného DEHNguard <= 125-160 A dle typu, což je u běžné přípojky RD splněno),  tak je Vaše celoživotní přesvědčení správné.

Možná by k tomu, pro různé konfigurace, mohl mít nějaká čísla či grafy kol. Hájek?

Takže za vás doporučujete ikdyž bude jištění před bytovou rozvodnicí B25A/3f pojistku v bytovém rozvaděči pro PO 125A?

Určitě ano.

Chápu tedy dobře, že by v případě vynechání ochrany PO tedy pojistky, by mohlo dojít k poškození samotné PO. Vzhledem k tomu, že jistič B25A/3f by nezajistil dostatečnou a hlavně včasnou ochranu před zničením PO? A v případě snížení FU pod 125A např. na 40A by zase nemusela PO plnit svůj účel, vzhledem k zareagování FU dříve než by PO mohla splnit svůj účel? Můj názor: kdyby se jištění pomocí FU vynechalo, asi by vše v případě přepětí fungovalo ale v případě zničení PO potažmo i vybavení v rozvaděči by výrobce PO mohl argumentovat tím, že to mají vše odzkoušené s FU. Škoda, že žádný z výrobců neudává min. hodnotu FU pro PO  (zle).
Hlavně aby zase nezareagoval jistič B25A/3f než by mohla splnit PO svůj účel  :D.

Ono se toho zase tak moc nestane, když jistič vybaví. SPD typ 1 v HDS se postará o přepětí přicházející zvenčí, SPD typ 2 v bytové rozvodnici se zase postará o přepětí v bytových rozvodech.

K poškození SPD dojít může (a dříve či později k němu také dojde),  ale pokud je tam ta pojistka, nemělo by to mít destruktivní účinky na ostatní komponenty v rozvaděči.

A proč by proboha něco takového měl někdo uvádět? To není dáno vlastnostmi SPD - ta zapůsobí, i když tam budete mít pojistku 1 A, akorát že moc práce neodvede. A když někdo má na domu 32 A pojistky, tak že by mu snad výrobce SPD doporučoval je posílit?  (no)
Je Vaší věcí, jak moc tu SPD využijete - výrobce vám jenom říká, jaké je maximum.

Pokud byste naměřil impedanci poruchové smyčky L-PE v bytové rozvodnici <0,1 ohm, tak určitě.
Pokud byste ji naměřil větší, měl byste se bez vložené pojistky obejít.

Ale nasadím vám ještě jednoho brouka do hlavy, jsa inspirován příspěvkem p. Sichingera. Z hlediska účinnosti ochrany proti přepětí je o chlup lepší, když je ona přidaná pojistka vložena do přívodu k bytové rozvodnici, a ne do odbočky k SPD (tím se ale zase ztratí výhoda snadného odpojení SPD, což ovšem u modulového provedení nevadí). Dovedu si např. představit nahradit hlavní vypínač rozvodnice trojitým spřaženým pojistkovým odpojovačem - jen si nejsem tak docela jist, zda by to beze zbytku naplňovalo požadavek normy na hlavní vypínač.

Jsem z toho jelen  (wall). Takže před bytovou rozvodnici dáme B25/3f v bytové rozvodnici umístíme pojistku 125A a za ní přepěťovou ochranu tř. B (typ 2).
Teď co vypadne dříve ta pojistka nebo ten jistič ? Pan Fuk už ukázal obrázek, ze kterého je zřejmé, že při zkratovém proudu větším než 2,5kA  vypadne dříve pojistka FU125A než jistič B25/3f.

Pokud tedy zkratový proud předpokládám, že bylo myšleno Ik">2.6kA musíme instalovat max. FU125A jak doporučuje výrobce PO.
Zkusím si odpovědět níže - jsou mé "bláboly" správně?

Na otázku proč v bytových rozvodnicích pojistkové odpojovače s pojistkami před PO -
1. výrobce PO doporučuje (resp. je odzkoušeno),  
2. jistič nemusí včas zareagovat a přepětí zničit nejen PO ale třeba i celou rozvodnici (a bůhví co ještě),  

Na otázku a proč 125A proč né nižší?
1. protože když bude FU nižší než 125A (dle doporučení výrobce) nemusí být využito PO plně a dojde k vybavení FU dříve než PO "pohltí" celé přepětí.

Dobrá dáme tam 125A. Ale nevybaví ten jistič dříve než FU a fce PO nebude využita naplno?
1. tak tady nemám tušení co bych odpověděl  (helpsmajl) - Je tedy pravda, že když jistič vybaví tak přepětí se nedostane ke spotřebičům a máme vyhráno (ale to pouze můj názor).


Já jsem se totiž setkal s tím, že ve stejném případě jako řeším já byla v bytové rozvodnici pojistka 20A pro přep. ochranu tř. C nebo také, že jištění bylo úplně vynecháno. - Toto je tedy vše špatně a je to revizní závada ? Tedy v prvním případě nezajištění využití plné fce PO a ve druhém případě možnost požáru?

Ještě bych doplnil svou otázku. Vlivem přepětí bude se zvětší i procházející proud?

Ono je to bohužel o něco složitější.
Jednak rozdělení proudů vypadá trochu jinak, když přijde přepětí zvenčí (např. zásah blesku do venkovní přípojky),  a trochu jinak, když se jedná o úder blesku do objektu a přepětí se šíří od uzemňovací soustavy objektu.
Proces "vypínání" pojistky a jističe je také rozdílný. V pojistce se vypaří vlákno, což může trvat při velkém nadproudu i pouhé zlomky milisekundy, zatímco jistič potřebuje nějakou dobu na přesunutí kontaktů ze sepnuté polohy silou pružiny (což jsou řádově milisekundy). Jistič není tak rychlý, aby stihl rozepnout kontakty v době hlavního bleskového (přepěťového) děje, a tedy obavy z narušení funkce koordinované třístupňové přepěťové ochrany vybavením jističe nejsou na místě. Ostatně, jak jste sám nahlédl, sepnutý stav toho předřazeného jističe není pro ochranu vnitřní sítě objektu až tak podstatný.

Gratuluji k tak obsáhlé diskuzi  ;),  kterou dle mého názoru řeší tento obrázek z montážního návodu.

Pane Hájek já na tom obrázku jednoznačnou odpověď na svou otázku teda nevidím. Jediné co tam vidím, je že pokud bude F1 větší jak 125A je nutné ( nevím zda je správné tvrzení "je nutné") zvolit pojistku F2 menší nebo rovno 125A.  

Jak je to tedy, když předřadím před PO tř. II (C) jistič B25A/3f
a) musím i přesto před PO tř. II(C) dát pojistku 125A tak aby byla naplněna 100% funkce PO?
b) mohu před PO tř. II(C) dát pojistku nižší než 125A - po-té PO nesplní svůj účel ve 100% a nižší hodnota pojistky se přepálí dříve než PO stačí splnit svou fci na 100%? Takže přepětí po-té může "vlítnout" i do spotřebičů v dané rozvodnici ?
c) Pokud před PO nedám žádnou pojistku i přesto, že mám v HDS třeba FU250A - může se stát, že nejen, že přepětí zničí spotřebiče za bytovou rozvodnicí ale i samotnou bytovou rozvodnici. Vyplívá po-té z bodu c) revizní závada a zařízení není schopno bezpečného zařízení?

Vďaka (lehni, robote!) kol. Hájkovi za přidaný obrázek, hned to bude jasnější.
Odpovím vám na podotázku b):
ano, pokud použijete zapojení nakreslené černou čarou, tzn. vložené pojistky do odbočky k SPD, je tu určitá nenulová pravděpodobnos t takové příhody, stoupající se snižováním velikosti pojistky.

Pokud použijete zapojení nakreslené šedou čarou, tzn. pojistky (poj. odpojovače) vložené do přívodu k rozvodnici, takováto příhoda nehrozí ani při nižší hodnotě pojistky. V případě předčasného spálení slabé pojistky se stane jenom to, že takto odpojená SPD nepomůže ostatním SPD v objektu (tř. 1 v HDS a tř. 2, 3 v bytových rozvodech) odvést tolik proudu, kolik by mohla, a nechá tedy na ně (na ty ostatní SPD) větší kus práce. Rozvody v dotyčném bytě budou ale chráněny prakticky stejně, ať se ta pojistka přepálí nebo ne. Snižování pojistky pod max. hodnotu je v tomto případě jakási forma antisolidarity .

Jištění PO není třeba.

- pokud bude přepěťová ochrana s vyměnitelným modulem je to OK i vzhledem k reviznímu technikovi a měření izolačního stavu, protože si ji při měření jednoduše rozebere.

- pokud nebude přepěťová ochrana s vyměnitelným modulem a trápí vás vypínací chrakteristiky, tak před ní dejte vypínač  ;)

Já jsem to načrtnul viz. příloha.  Už z toho mám zamotanou hlavu. Jaká kombinace přepěťové ochrany je správná FV1, FV2, FV3 nebo FV4? Nebo snad ani jedna?

Tady podle toho to pochopí i moje děti:
http://www.dehn.cz/cz/pdf09/KK09CZ/DehnKK09CZ_str93-99_RL-nn-Vyber+Zapojeni.pdf

 (poklona) před potomky pana Hájka. Bohužel já jsem asi úplně blbej nebo zkrátka jen natvrdlej. Ale můžete mi říct na jaké stránce je řešení mé otázky? Nikde tam nevidím, že by byl jistič před přepěťovou ochranou tř. C  :'(

S tím jističem se už netrapte.  (no)
Někde před SPD musíte mít nějaké POJISTKY! Jde jen o to jak velké a kde jsou instalovány. Velice zjednodušeně : čím větší (do maximální hodnoty dané výrobcem) a čím blíž SPD budou, tím pro daný účel lépe.  (funny)

Ano na to se snažím najít odpověď  :'(

Pan Revús říká, že jištění nemusí být - Ak je hlavný istič nižšej prúdovej hodnoty, ako je výrobcom určené predistenie prepäťovej ochrany, tak sa ďalšie predistenie prepäťovky nepožaduje - nemalo by zmysel dávať predistenie napr 80A, ak je hlavný istič 25A.
Pan Jindra říká, že jištění nemusí být  - V tomto případě samostatně samostatně nejistit..... Jištění PO není třeba.....
Pan Sichinger říká, že jištění nemusí být  - Při hlavním jističi 3X25A není předjištění potřeba...
Pan Hasala montuje před jistič pojistky 32A nebo 40A
Pan Horský doporučuje pojistky za jističem B25A/3f FU125A - Určitě ano.

Pan Hájek odkázal na katalogy ale ani v jednom jsem neviděl odpověď.

Moje odpověď vychází z katalogu DEHN-SOHNE "Přepěťové ochrany. Hromosvody a uzemnění" Zkrácený katalog 2009. Dále pak vychází z požadavků revizních techniků s kterými jsem ve styku a kterým věřím, protože jsou uznávanými odborníky ve svém oboru.

Že ignorujete moje doporučení (tj. pokud je tam zkratový proud <2,5 kA tak za jistič B25 nepřidávat pojistky, pokud je větší tak dát 125 A gL/gG do přívodu k bytové rozvodnici) by mi ani tak nevadilo.

Spíš mi vadí, že si pletete svodič B se svodičem typ 2 a že cpete SPD kam nepatří, což už jsem vám psal v jiné diskusi  (viz Vaše obrázky v Odpověď #37 kdy: Dnes v 10:41). Před hledáním vhodného jištění byste se měl vrátit o krok zpátky a ujasnit si účel, funkci a zapojení.

Pane Fuk v žádném případě neignoruji Vaše doporučení a Vážím si jak rad Vašich tak Vašich kolegů. Odpovědi nejsou naprosto jednoznačné ale v tuto chvíli jsem zatím zastáncem toho aby i do bytového rozvaděče, který je jištěn jističem B25A/3f byla instalována před přepěťovou ochranu tř. II pojistka 125A. Jen to neumím rozumně zdůvodnit proč jí tam dávat (myslím tím zrovna hodnotu 125A). Snad proto, že jí doporučuje výrobce, vzhledem ke zkratovému proudu, ..... mohu poprosit ještě o "jednoduché" zdůvodnění?

Znamená to, že když místo pojistky 125A bude pojistka 40A, 32A nebo dokonce žádná specifikovali by jste to jako revizní závadu? A to už z jakéhokoliv důvodu např.,  že díky menší hodnotě pojistky dojde k přetavení (pojistky) dříve než stačí plně zareagovat přepěťová ochrana a následně může dojít snad i k požáru,.................

Ano pane Fuk patlal jsem to dohromady je to takhle (znal jsem to po staru)? tř.B=tř.I, tř.C=tř.II, tř.D=tř.III.
A s tím, že to cpu tam kam nemám - doporučoval jste my abych tř. I instaloval do HDS. Věřím, že to bude nejlepší řešení ale popravdě jsem to nikdy v životě neviděl (ikdyž já jsem toho za svůj krátký život popravdě ještě moc neviděl). Někdy může být problém při rekonstrukci, že by bylo nutné přidávat skříň či rekonstrukci přípojkové skříně. Neberto to prosím jako výmluvy pokud je to špatně nebo proti normě umístit přep. ochranu tř. I (B) do elektroměrovéh o rozvaděče ani nepípnu a bude to v HDS.

Ano, závada to je. Ale dle mého názoru nikterak dramatická.
Všechna el. zařízení mají být provozována m.j. v souladu s požadavky jejich výrobců. Jestliže nejsou požadavky naplněny, nelze zaručit správnou funkci.

Nějaké pojistky před SPD bý musí, ale to neznamená, že by musely být bezprostředně (v těsné blízkosti) před SPD.
Takže : jaké máte nejbližší předřazené pojistky v objektu, který řešíte?
Když nic jiného, tak nějaké určitě jsou v přípojkové skříni.  ;)

Pokud u montáže SPD bude třeba max pojistka uvedena 125A to znamená že pokud ji dáte do HDS v RD
a máte to jištěno např. 32A tak nemusíte nic tam dávat dalšího...dále je problém při revizi aby se nemuselo všechno demontovat, je vhodné přívod vést přes "něco" čím bychom to rychle odpojili pro revizi nebo opravu.

To by tolik nevadilo. Ale v tom Vašem obrázku http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,15619.msg106905.html#msg106905
jste to měl popletené jako že B=II a C=III

Jednoduché zdůvodnění je toto:
výrobce to doporučuje - viz
http://www.dehn.cz/cz/pdf09/KK09CZ/DehnKK09CZ_str93-99_RL-nn-Vyber+Zapojeni.pdf
tam už není žádné < ale natvrdo 125.

Norma 62305-4 říká, že ekvipotenciáln í spojení má být provedeno na hranici zón LPZ 0/1. Např. "SPD pro ekvipotenciáln í pospojování je vždy nutné instalovat na vstupu do LPZ pro pospojování přicházejících vedení, která jsou připojena k vnitřním systémům uvnitř LPZ k přípojnicím pospojování."
Vy ten  elektroměrový rozvaděč v http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,15628.0.html máte na hranici? V bytovém domě bývají hluboko uvnitř LPZ1, a v tom Vašem příkladu je na každém patře.

Připojovací podmínky např. ČEZ říkají:
V elektroměrovýc h rozvaděčích, v části určené pro osazení měřicího zařízení, je povolena instalace pouze následujících zařízení:
− jistič před elektroměrem
− jistič v obvodu spínacího prvku max. 6 A
− elektroměr
− spínací prvek
− svorkovnice nebo přípojnice PEN, případně svorkovnice nebo přípojnice PE a N
− u konstrukcí rozvaděčů bez podružné části smí být osazena také vývodní svorkovnice

Přepěťové ochrany nelze umístit do společného prostoru s elektroměrem a spínacím
prvkem. Lze však umístit přepěťové ochrany typu B do ostatních neměřených částí
odběrného místa, a to pouze po předchozím odsouhlasení pracovníkem
ČEZ Distribuce, a. s.

Stačí  takhle?

V příloze obrázek takhle souhlasíte? Dal jsem tam pojistky 125A.
ABBčko např. u tř. II uvádí předjištění pojistka 63A nebo jistič C63 to požadováno pouze tehdy, jestliže jistič nebo pojistka v instalaci před svodičem přepětí má vyšší jmenovitou hodnotu. Takže u ABBčka je to dáno předjištěním ale mluví se tam i o jističi takže v tom případě se tam nemusí dávat jako u DEHNu pojistka 125A.

Já věděl, že se dohodneme.
Přesto já osobně bych preferoval zapojení té pojistky 125 A do série s chráněnými obvody, a ne jen do odbočky k SPD. Zbytečně to zvyšuje úroveň přepětí. Když odhadnu odpor celé vložené pojistky na 0,01 ohm (přechod vodič-svorka, přechod svorka-poj. vložka, odpor pojistk. vložky, a zase dva přechodové odpory),  tak např. při proudové vlně 20 kA dělá přidaná hodnota přepětí + 200 V, což je při ochranné úrovni 1250 V docela dost.

ABB uvádí leccos, viz příloha (najdete tam max. 25 A ale taky max. 125 A). Zdroj obrázku:
http://elsynn.abb.cz/obchod/documents/1_1%20Letak%20Prepetova_ochrana%20OVR_CZ.pdf
Vy jste zase někde našel 63 A. V případě takových nekonzistentní ch informací bych si asi vybral výrobce, který je v oboru specializován a tento problém nemá, anebo od výrobce požadoval autorizované závazné podklady.

Ohledně použití výkonových pojistek u přepěťovek je třeba dodržet stanovisko výrobce. Jen bych tady upozornil na zajímavý detail. Pojistka má zkratovou odolnost cca 100kA, ale napěťovou pouze 600 -1000V. Pokud by tedy měla přerušit skutečný bleskový proud tak prohoří a proti vzdálené zemi se z ní stane jiskřiště až do uhašení oblouku.

Bleskový proud se opravdu špatně přerušuje  :D
Účelem té pojistky je tuším ukončit případný zkratový proud živený napájecí sítí po doznění bleskové vlny.

Takže jako v příloze?

Těch přechodů jsem spočítal v tomto případě úplně stejně.

Co v případě rekonstrukce vnitřní části budovy je nutné i tak dát přepěťovou ochranu do přípojkové skříně? Takže žádat rozvodné závody vyhodit starou přípojkovou skříň nebo dát vedle další atp. (variant je více).

Ale v každém případě a to i v případě rekonstrukce je bezpodmínečně nutné přepěťovou ochranu tř.I umístit do přípojkové skříně. Resp. to vše dané normou ČSN EN 62305-x odst. ten a ten... ,  najdu takový odstavec, bod v této normě? A tato norma nebo jiná nepřipoští dát přepěťovou ochranu tř. I uvnitř např. bytového domu např. do elektroměrovéh o rozvaděče, nebo do jiné skříně-rozvaděče uvnitř budovy (záleží také samozřejmě na distributorovy).



V kníšce jsem se dočetl např. toto Svodiče bleskových proudů nasazujeme vždy na přechod mezi zónou LPZ 0 a LPZ 1 (resp. 0 až LPZ 2). Takže jak chápu mohu to umístit do zóny LPZ2?

Ano, takto zapojené ty pojistky preferuji.

Slova jako bezpodmínečně nutné nebo nepřipouští jsou příliš silná. Řešíme tu, jak to má být správně. Místní podmínky, zejm. při rekonstrukci, někdy neumožňují udělat to ideálně, ale je dobře vědět co způsobíte tím, že to uděláte o něco neideálněji. Technické řešení je často kompromis mezi protichůdnými požadavky.

Co chcete umístit do LPZ2?

Proč?

No umístit tam přepěťovou ochranu tř. I - píšou to takhle v kníšce....  ::) . Nebo aspoň tu větičku co jsem sem napsal....

Tak si tu větičku přečtěte znovu.

Přečteno 4x.
Pokud je objekt chráněn před přímým úderem blesku, chápu tím, že je zřízen hromosvod, tak po-té řeším přepěťovou ochranu tak jak napsal pan Fuk. Tedy mezi LPZ0B a LPZ1? Tedy mezi přípojkovou skříní a prostorem za obvodovými zdi. Chápu to dobře?

Ještě jedna doplňující co kdybych dal přepěťovou ochranu tř.I do přípojkové skříně a tř. II do prvního elektroměrovéh o rozvaděče? Bylo by to špatně? Přepětí se podle mě může dostat ke koncovému spotřebiče pouze po přívodním kabelu. Nebo ještě jinudy  ::) ?

Dnes jsem mluvil s revizním technikem elektro. Ten mě sdělil, že pokud bych chtěl někdy instalovat pojistky 125A do podružného rozvaděče pro přep. ochranu, tak na to revizi nevystaví.
Prý proto, že:
1. bytové rozvaděče jsou pouze pro přístroje do 63A (což je např. u malých rozvodnic u HAGERA pravda)
2. Nechápe proč tam chci dávat pojistku 125A když mám předjištění B25A/3f, že není dodržena selektivita.
3. Pojistky za hlavní vypínač v bytovém rozvaděči - že si z něj dělám snad srandu, a že jestli nevím co je selektivita jištění tak......
Na první a třetí bod jsem nenacházel žádnou odpověď a na druhý jsem odpověděl že DEHN to takhle doporučuje. Tak jak  z toho ven? Jiný revizní technik nebo ....

To je míněno max. síla pojistek do 125A.....tam kde jsou např. 250A....pojist ky
To by jste musel mít i přívody vodičů na takovou dimenzi...
ne za každou cenu je rvát do bytového rozvaděče....k de je jištění 25A /16A/

ad 1) tak tam dejte pojistku 63A
ad2) a 3) pojistka před přepěťovou ochranou je tam proti zničení té přepěťovky (a také pro odpojení přepěťovky při měření),  nemá nic společného s normálním jištěním el. instalace a tedy nemá cenu ji posuzovat z hlediska selektivity.

přepěťová ochrana funguje v časech dlouhých řádově mikrosekundy. Za tu dobu se přívodní vodiče k ní nestačí ohřát na nebezpečnou teplotu.

Zatím diskuse dospěla k závěru, že instalovat 125A (aspoň podle DEHN).

Nelamte si s tím hlavu, ten RT je velký šprýmař a normálně si z vás střílí,  protože :

1) jenovitý proud, udávaný na štítcích rozváděčů (a je jedno jestli bytových nebo jiných) vůbec neznamená,  že by v nich nemohly být instalovány přístroje vyšších hodnot. Když by např. v tom 63A rozvaděči byl chránič 80A, tak by to podle něj bylo špatně?  (doh)

2) případné předjištění SPD nemá nic společného se selektivitou jištění přívodu a vývodů

3) pojistky jsou svého druhu jistící prvek jako každý jiný a naprosto běžně se jich používá za jističi

4) RT nemá co vystavovat nebo nevystavovat revizi na rozvaděč. To mu nepřísluší. A to ani v případě,  že by byl jeho výrobcem. To se dělalo naposledy před 13 lety. Co bejvalo, to bejvalo.....  (norm)

Sečteno a podtrženo - je to veselá kopa a to co vám vyprávěl nemohl myslet vážně.  :-\

Tak já už nevím. Já si myslím, že by to mohl rozlousknout natvrdo pan Hájek za DEHN. Páč co výrobce to názor...   >:(