Diskuse Elektrika.cz

Dům má elektroměr v plotě, od něj cca 20 metrů kabel v zemi do domu. Má nějaký význam vypnutí hlavního vypínače uvnitř domu za bouřky? Toto náboženství se dědí z generace na generaci  >:(

#112#

Dokud jsme měli instalaci z hliníku, tak jsme často vypínali hlavní vypínač při nepřítomnosti. Za bouřky také, ale jestli to mohlo něčemu pomoci nevím. Teoreticky impedance rozepnutého vypínače způsobí, že pokud blesk přijde zvenčí, část ho skončí v hlavním uzemnění a nepůjde do instalace a spotřebičů. Pokud uhodí do domu, tak blesk zase nezpůsobí takové škody na spotřebičích v okolních budovách. Záleží jak dobře je provedena instalace.

Ze sítě může přijít přepěťová vlna, pravděpodobnos t stoupá pokud se jedná o vrchní vedení od trafostanice.
Týrat se tmou a vůbec nefunkčností všeho nemá smysl. Jako rozumné opatření beru vytažení drahé elektroniky ze zásuvky. Jenže co kabeláž od antén? Co kabel od pevné linky telefonu do modemu počítače? Na to už nikdo nemyslí...

Význam to mělo, při blízkém blesku krátkodobě vzroste napětí na násobky nominálního napětí a může odeslat dnes široce rozšířené polovodičové zdroje do křemíkového nebe.
Avšak projevuje se to hlavně na starém vedení nn vzduchem, v bytech s přívodem v zemi minimálně.

Dneska si můžete drahou elektroniku dát na psa s vypínačem a nemusíte vypínat celý byt.

Vzdálenost kontaktů většiny spínačů a jističů je v dnešní době díky miniaturizaci velmi malá, aby mohla zabránit případnému přeskoku, takže již zmíněné odpojení ze zásuvky všeho, co nemusí v době bouřky běžet, je asi nejsprávnější. U přístrojů, kde je připojena anténa nebo tel. linka odpojit také tyto přívody.


Na všechny vstupy sítí do budovy namontovat svodiče přepětí a kovová potrubí řádně uzemnit. Zajistit kontrolu zemnícího systému budovy a u starších budov nechat provést spojení zemnícího systému sítě se zemněním hromosvodu.

Je-li budova v bouřkově aktivní oblasti např.1000m ndm. přípojka vzdušným vedením tak asi jo.Lecos jsem viděl např v Krkonoších co umí bouřka se spotřebiči.

Jak již tady zaznělo vypínání za bouřky nemá význam, protože rozpojený kontakt je pro bleskový proud stále vodivý.
Jen bych si dovolil rozvést praxi odpojování TV od napájení a antény:
Pokud již odpojíte TV od napájení a antény, tak pokud je anténa mimo ochranný prostor hromosvodu nebo je sním spojená, vytáhněte kabel z obytných místností, nejlépe ven a umístěte jeho koncovku do kovového kyblíku, který jste si předtím uzemnili na zemnící soustavu domu.
Citlivé spotřebiče doporučuji umístit do středu místnosti a zakrýt vodivou tkaninou, opět uzemněnou. Vidlice napájecích šňůr vyzkratujte a připojte opět na uzemnění. Pro zvýšení komfortu, by bylo vhodné mít doma kovovou uzemněnou skříň, kam by se chráněné spotřebiče vešly, tam by mohly být již napevno zkratovací zásuvky.
Časově nejnáročnější je ovšem neustálé sledování bouřkové činnosti na webových stránkách ČHMÚ, tak aby se vše stihlo alespoň hodinu před bouřkou. Opětovné zapojení spotřebičů by mohl mobilním telefonem signalizovat nějaký známý z domu, který by byl doopravdy chráněn. Protože by mobilní telefon nemohl být umístěn v kovové skříni, bylo by jeho možné zničení nutné akceptovat.

To je vše ovšem ironie, aby si lidé uvědomili, jak pracné může být tzv. levné řešení, pokud by nezvolili ochranu za pomoci svodičů přepětí.
Na druhou stranu si všimněte, že jakékoliv řešení obsahuje zbytkové riziko a nutnost správně realizovat jednotlivé kroky.

 

Předpokládám,že odšroubování pojistkek např.z HDS nemá také význam,že?  
Ale nemělo by být nadzemní venkovní vedeni nn nějak chráněno? Pokud blesk uhodí do vedení,tak byl měl sjet do zemniče (pokud tedy uhodí do PEN) Ale pokud uhodí do fáze?  ::)

pražádný.....n euděláte z toho ani ochranu odpojením ani přepěťovou ochranu domu...
Jsou to jen slova"nějaká bába říkala"..... :D
Jediné co uděláte-ušetříte za elektrickou energii..... ;D ;D

Však se také venkovní vedení chrání - bleskojistkami .
Stejně, jako vedení vn, jak je vidět na 1. obrázku. Je ovšem zapotřebí bleskojistky, které splnily svůj úkol také vyměňovat, na což občas údržby distributorů kašlou, jak je vidět z 2.obrázku.  >:(

PS Omlouvám se za sníženou ostrost fotek. Cvaknul jsem je právě teď, velkým zoomem a "z ruky".

Dokonalá indikace zapůsobení bleskojistky  ;)

Rozpojený kontakt jističe/vypínače blesk nezastaví, ale změní poměr rozdělení jeho energie a i to někdy může leccos zachránit, jindy to zase může uškodit. Pochybuju že někdo zkoušel vzít dva stejné "typické domy" s "typickou instalací" jeden se zapnutým hl. vypínačem, druhý s vypnutým a do každého uděřil stejným bleskem. Takže jakákoliv tvrzení typu "určitě to má smysl" nebo "určitě to nemá smysl" jsou kecy. Lepší je řict "spíše to nemá smysl",  vzhledem k nepříjemnostem, které takové vypnutí způsobí obyvatelům domu.

Při přímém zásahu bleskem vzdálenost kontaktů asi moc velkou roli nehraje ale pokud se v síti objeví špička která může poškodit elektroniku tak může ale nemusí být vypnutý vypínač tím co pomůže zachránit elektroniku a vše co je citlivější.

Na původní otázku se dá odpovědět takto:

Pravděpodobně to význam velký nemá. Při přímém zásahu blesku do vedení to schytáte s plnou parádou. Při nepřímém je to otázka, přepětí přes hlavní vypínač možná neproleze, ale stejně se vám naindukuje jinudy.

Chcete-li mít (téměř) jistotu, že vám bouřka nezpůsobí větší škody, nechte si provést ochranu LPS. Nebude to zadarmo, je jenom na vás, jak drahý majetek chcete chránit a kolik do toho chcete investovat.

Podle mého názoru vypnutí vypínače to neřeší. Nebo si myslíte, že oddálení kontaktů z 0,0 na 1,5 mm zabrání bleskovému proudu několik desítek kA o napětí několik stovek kV aby vstoupil do vašeho domu?

Naivní představa!

Jak píše kolega Svejkovský.... ....
Ochranu LPS ale celkovou...a ta je celkem drahá.../včetně antén, čidel,různých vstupů do budovy a td./
Jen třeba pro zajímavost opomenutí chránit jedno čidlo teploty na fasádě /pro topení/ může mít za příčinu celkem drahou škodu na instalaci v domě....i když všechno bude ošetřeno...

Tomu se vždy směji  :D Lidi si koupí v Kauflandu prodlužovák s vypínačem, napíchají do něj vše co se dá a při bouřce pak křičí chlap ze záchodu na manželku " Mařeno, už se hřmí, vypni rychle všechny prodlužováky!" Pak nastane obrovská spokojenost, jak nad tou bouřkou vyzráli. Do prvního přímého zásahu do objektu.

Typická ukázka Pavle, v lepším případě si koupí prodlužovák o stovku dražší s rádobypřepěťov ou ochranou, a tím ten svůj pocit o vyzrání nad bouřkou ještě umocní.
Nikdo jim už neřekne, že systém ochrany musí být třístupňový, a to včetně ošetření i nesilové části, jak už popsal kolega Svejkovský výše. Pak se ozve "BUM" a to jsou pánečku potom nádherně protáhlé ksich....tedy obličeje  :)

Ovšem komu není rady.... zpravidla si tu ochranu nechávají dodělat zákazníci až po prvním zásahu blesku, toť poznatek z praxe  ;)

Nesmějte se, protože to není "Apríl",  to je realita.
Starší větší dům, s hromosvodem dle "staré" normy.
Na střeše stožár s anténami, vodivě spojeno, antenní rozvody vedeny vnitřkem budovy. Stožár slouží i jistou bezdrátovou technologii pro přenos dat. Z toho je svedena datová linka po střeše (plech) do místnosti.

Přijde bouřka, obyvatel domu vytahne antenu z televize, aby mu ji nepoškodil blesk. Ale vesele používá PC, internet,... protože on má internetovou přípojku "bezdrátově"!!

Každý svého štěstí strůjcem. Není divu, protože BFU se o správných opatřeních na ochranu elektroniky proti bouřce nedozví. Ve škole mu to neřeknou, v bulváru o tom nepíšou a pokud ano, tak to jsou babské rady a když je to uvedeno v nějakém návodu, tak si ho stejně nepřečte.
Známý zase čtyřikrát vyměňoval v PC modem aniž by udělal nějaké další opatření. Naštěstí to vždy odnesl pouze modem.

A bylo levnější vyměnit čtyřikrát modem nebo provést zabezpečení proti přepětí? Můj známý vyměnil modem jednou a pak přišly jiné technologie takže ho to vyšlo levněji.  ;)

Ale taky znám případ, kdy to kromě (interního) modemu odskákal i zdroj, od něj elektronika v hard disku a řešilo se, jak dostat data z toho zdechlého disku. Stálo to nakonec, včetně opravy PC, asi dvacetinásobek toho, co by bývala stála slušná ochrana na tlf. přípojce.

A to je přesně případ kdy by se ta ochrana namontovat měla když se vyplatí dostávat z disku data za dvacetinásobek ceny ochrany. U normálního PC které slouží už tři roky k prohlížení pošty a občas ke kouknutí na net se ovšem na přiměřenou cenu ochrany dostává těžko.  ;)

Mám doma už několik let server úplně bez ochrany a složený ze šrotu, kupodivu za žádné bouřky ani při vypínání od rozvodných závodů nic a pořizovací cena byla cca 200,- a to jen když započítám i pivo pro kamaráda který určité části vyhazoval. Je to starý poctivý Celeron který běhá na závratných 500 MHz a systém je Slackware 9 :D.

Zřejmě pro vás ten server není vůbec důležitý. Nejde o ty peníze za nový, ale o to, že musíte nový (staronový) hardware shánět, znovu instalovat systém a do té doby jste bez internetu nebo toho, co ten server dělá. Navíc se to může stát ve Vaší nepřítomnosti. To samé platí o ochraně modemu pro internet.

Trefil jste hřebíček na hlavičku. Chránit se musí jen věci u kterých to má smysl. Takovýhle hardware se válí prakticky v každém sběrném dvoře a instalace a nastavení systému včetně webového serveru a ftp serveru je zhruba za hodinu. I když se to nezdá tak obdobně důležitou službu v domácnosti zastává většina elektroniky. Další otázkou je např. životnost ochran před přepětím. Pokud náklady na ochranu a její udržení v činnosti dosahují téměř hodnoty chráněného předmětu tak jsou zřejmě zbytečné. Pokud mám doma soukromé nahrávací nebo grafické studio tak už se investice určitě vyplatí.

Myslím, že ta pravda bude někde uprostřed. Pokud má obyčejný jistič garantovánu výrobcem zkratovou odolnost např.10kA, tak to znamená, že je schopen přerušit proud této hodnoty a uhasit vzniklý oblouk bez poškození. Je vlastně záležitost dynamického jevu. Pokud tedy před bouřkou vypnu HJ nebo centrální Fi, je to dle mého soudu lepší než nic. Má li ale někdo osazeny svodiče přepětí a dle nových norem vše spojeno se vším, tak tímto vypnutím HJ vyřadí z funce teoreotický význam svodičů, u kterých se udává, že rozloží bleskový proud vzniklý úderem do hromosvodu, do tří fází proti síti. Po vypnutí HJ tedy může nastat situace, kdy náboj bleskového proudu je pouštěn svodiči do vnitřní el.instalace RD naprosto bez ochrany. Následky by mohly být zničující. Totéž se bohužel ale může stát i v případě, že při bouři vypne centrální Fi, nebo dojde k výpadku, přerušení sítě.

Ani ne tak uprostřed, jako kousek stranou. Vypnutí jističů, vypínačů apod. (při absenci přepěťových ochran) chrání proti malým přepětím, zato při velkém přepětí (dostačujícím pro přeskok rozepnutých kontaktů) situaci ještě zhoršuje.

To už jsem přece v jiném vlákně před časem vysvětloval. Pokud jsou svodiče instalovány správně, tzn. mj. stupeň I. na vstupu do objektu ještě před centrálním FI a stupeň II. uvnitř objektu za centrálním FI, nemá vypnutí tohoto FI podstatný negativní vliv na ochranu objektu. (Správné provedení zemnění, průřezy atd. zde nezmiňuji, kompletní popis správně provedené ochrany je poněkud nad rámec krátkého příspěvku.)

Nezpochybňuji smysl svodičů, ale pokud by ze sítě mělo přijít napětí, které přeskočí rozepnuté kontakty např. HJ nebo Fi, tak se jedná o napětí vyšší než 6kV. To může být případ velkého počtu menších úderů, které mohou být eliminovány.
Chápu smysl osazení stupně I. před spínací prvek, ale přerušení sítě před ním je bohužel možná komplikace.
Je to jen úvaha, ale myslím si, že než by vše chytil stupeň I, tak slabší články zapojené na stejný PE mohou být zničeny.

Ako akademický návrh do diskusie:
a čo tak spínač 1-0-2 kedy by bola poloha 2 skratovaná a spojená so zemou.
Tak ako kedysi prepínače anténa - zem k rádiám
Praktickú stránku veci nechme stranou, otázkou je
funkčnosť ochrany.
Teoreticky by totiž nemali vzhľadom k malej impedancii vodičov vzniknúť
významné prepätia.

Ano, to by možnost byla. Ovšem bylo by to nutné udělat na všech vstupech do objektu, napájení, telefon, antény.Ale malá impedance x bleskový proud= vysoké napětí. Ideální by tedy bylo tento , ,hlavní zkratovač,,  doplnit ještě o další v PR a u koncových zařízení. Na vstupu by měl být dimenzován na bleskový proud. :D

Ona přepěťovka dělá něco jiného, než je vámi popsaný jev? (po překročení nějakého výrobcem daného napětí se otevřou varistory - zapálí jiskřiště - proti zemi)

Navíc si živě představuji, co by se dělo při zkratování příchozího kabelu od rozvodných závodů (úkolem svodiče na vstupu do objektu je rozdělit bleskový proud do všech žil příchozího kabelu)  :D

Dovolím si zopakovat: rozepnuté kontakty chrání proti slabým přepětím, zato ale zhoršují situaci při velkých přepětích. Jestliže hořící oblouk v rozvaděči působí jako lehký pěchotní (útočný) granát, vybuchlý jistič působí jako těžký obranný granát.

To je asi pravda, ale vniknutí přepětí takové výše a intenzity, která proskočí, už to asi nebude bez vážných následků na instalaci a zde připojených zařízení ani při seplých kontaktech. Pak je asi jedno co bouchne, zda jistič nebo třeba TV.

Nebude, jistič je na zhášení oblouku narozdíl od TV vybaven od výrobce. Hlasuji pro výbuch jističe a TV nechat celou. ;)

Bohužel situace takto nestojí. Pokud je přepětí tak velké, že je schopno zapálit oblouk na vypnutém jističi, pak nechráněná TV odejde každopádně. Jistič, protože umí zhasnout oblouk živený 230 V~ ale ne oblouk živený bleskem, vybuchne jen pokud je rozepnutý.

Připadá mi, že už tu vaříme z vody. Taky takhle uhodilo do jednoho domku. Nejvíce to odnesla svítidla s kovovým uzemněným krytem, televize to přežila, dokonce prý byla v době úderu blesku zapnutá. Zato odešly 3 televize a jeden mrazák v okolních domech.

Proti přímému úderu asi nepomůže nic, ale jak často se taková věc stane? Daleko pravděpodobněj i udeří někde v okolí a v síti se objeví jen "menší" přepětí.

Co udělá zapnutý jistič při průchodu několika tisíc ampér? Speče se? Tím šíleným impulsem vybaví a pak shoří vďaka (lehni, robote!) oblouku? To je otázka pro zkratovnu v Běchovicích, my můžeme akorát spekulovat.

Oblouk živený bleskem nedokáže zhasnout nic co znám protože blesk sám o sobě je oblouk od mraku k zemi nebo naopak (výboj mezi mraky neuvažuji, takové objekty u nás asi nemáme i když na horách by se o tom dalo i uvažovat  :) ). Pokud by špička prošla přes vypnuté jističe a donutila je k výbuchu tak jsem přesvědčen že škody budou porovnatelné ať je jistič sepnut nebo ne.

Ale čistě teoreticky bych si opravdu vybral k výbuchu ten jistič a ne TV u které ležím na otomanu a pochrupávám.  ;)

Kontrolní otázka, kde skončí pružinka z explodujícího jističe?
http://www.kniska.eu/x/pix/skodazc/jistic.jpg/view
Málokdo si představí, co znamená obětování jističů, proto doporučuji vkládat mezi obětované jističe a zbytek prvků v rozvaděči třeba dvojitou plastovou /kovovou jsem neviděl/ přepážku.

Zlatá slova, a proto je lepší blesku cestu do země usnadnit, než pokoušet se tomu zabránit.


Budou se lišit právě o to, zda bude rozvaděč zdemolován výbuchem granátu (pardon, jističe) nebo ne  :D

Mimochodem, zmiňovaných 6 kV v souvislosti s bleskem se mi jeví býti poněkud malichernými.
Ale jak říkával jeden můj kolega, každý svého štěstí strojvůdcem  :D

Musíme se vrátit k původnímu dotazu: Jaký má význam vypnutí hlavního vypínače uvnitř domu za bouřky?
Takže je to pouze obecná debata o tom, co je a není možné, předpoklad zde je neosazené přepěťové ochrany a možné šíření přepětí po síti do RD.
Těch 6kV je hodnota jmenovitého impulsního výdržného napětí 1,2/50µs z katalogu OEZ pro jističe LSN do 63A, namátkou jsem chytil katalog z r.2004. Pokud by tedy šlo něco vyššího do takového domu, tak je to už jedno.

Omyl, pomůže dobře udělaná vnější a vnitřní LPS.


Pokud se bude jednat o bleskovou vlnu několika tisíc ampérů, tak ne. Takový proud je schopen nejen vést, ale i rozepínat.

Pokud vybaví, tak až na konci nebo po odeznění bleskové vlny. Shoření je málo pravděpodobné.

Výbuch jističe je zřejmě pravděpodobněj ší v rozepnutém stavu. Nebyly by nějaké hodnoty ze zkušebny, např. do jaké hodnoty je to OK kde dojde k poškození ale ne k mechanické destrukci, kdy dojde k explozi a vypaření už je asi zbytečné zkoušet. Pak to porovnat s daty blesků a jejich hodnotami. To by mohlo dát i smysluplný výsledek nebo aspoň zajímavou statistiku. Je jasné že pokud se na tu statistiku spolehnu tak mě bouchne rozvaděč i bez blesku ale zajímavé by to muhlo být.

Většina blesků se pohybuje v intervalu 3-200 kA cca 98%. Do 100 kA jich je 97% a pouze 16% blesků je nižších než 16 kA.
Takto dopadne elektroměr po 50 kA.
http://www.kniska.eu/animace/Lumel%20CZ-2-NEW.flv/view

To je pěkná statistika, jak se takové proudy určují?  :D

Konkrétně u toho elektroměru bych vinu přikládal silovým účinkům elektrického proudu (zákon silného B*I*l a).

Chtělo by to spíš hodnoty do grafu. Viděl jsem dobře že to ten jistič v tom videu přežil? Pak by bylo spíš nebezpečné mít doma elektroměr než jistič. Bavíme se tu ovšem o bleskových proudech ale tak původní dotaz určitě nebyl myšlen.

Prostě špičky které přijdou po síti ten jistič může omezit a při přímém zásahu záleží na tom jak velký proud přes něj projde. Myslím že když se to vezme statisticky tak vypnutím jističe nic nezkazím a mohu zařízení ochránit před malými špičkami v síti ať už od vzdáleného úderu blesku nebo vzniklé např.spínáním. Pokud budu mít drahé zařízení na kterém mi záleží živnost tak se vyplatí investovat do projektu řádné ochrany ale ta musí být komplexní a navržená dle místních podmínek.

Na tom by něco bylo, pokud byste jističem odpojoval i PEN. Jinak by se v celém systému zvedlo napětí o to co je potřebné k zapálení obloučku na kontaktech jističe.
Ochrana před přepětím je velmi jednoduchý obor s relativně krátkou historií, první pojednání o svodičích blesk. proudu mám z knihy , ,Příruční kniha pro elektromontéry,,  Em.Kopeckého z roku 1907.
Pokud mi něco není jasné, zjednoduším si to na náhradní odporové schéma a pak mi jen stačí dva zákony, Ohmův a Kirchoffův.

Myslím si, že s tím PENem to nemusí být tak horké, protože je to jediný vodič, který by měl být pravidelně uzemňován, když ne u paty domu, tak do 100m od HDS.
Nic proti historii, ale občas mě to připomíná dobu studií, kdy se takto rozebíralo Marxovo a Leninovo učení. I po sto letech v něm hloubači nacházeli aktuální myšlenky, které se musely aplikovat na dnešní dobu. Nic ve zlém, to bylo pouze pro zasmání.  :D

Takže jsme zase zpátky u kontrolní otázky: jaké napětí (proti vzdálené zemi) je na PEN vodiči, když jím právě protéká blesková vlna např. 50 kA? Měří se to v desítkách kV, nebo ve stovkách?  ;)

Podle dotazu stejné jako na celém základovém zemniči. Nebo ne?  o:-)
Ale jinak přeci musí být brána v potaz nejbližší uzemnění. U toho samostatného PENu je to vlastně jednoduchý hromosvod z obou stran. Záleží přeci na tom, kde je ten objekt, jestli mezi těmi zemniči mezi které udeřilo, nebo až za nimi.

Správně.
A ostatní vodiče v instalaci budou na jakém potenciálu?
Na potenciálu vzdálené země asi nezůstanou. Na potenciál toho napruženého PENu je přitáhnou prohořelé spotřebiče, a pokud jsou všechny vytaženy ze zásuvky, tak hořící oblouky v instalaci. A o tom to přece je, ne?

Na potenciál napruženého PENu se ostatní vodiče dostanou velmi rychle. Rozhodující je, kudy poteče proud a jak velký bude (co mu bude stát v cestě).

Dodatek k debatování jestli ten jistič vybuchne zapnutej nebo vypnutej....
Praxí ověřeno vybuchne jak zapnutej tak vypnutej