Diskuse Elektrika.cz

Dovolím si k funkci aktivního hromosvodu ještě dodat: Abrakadabra.

Dovolím si k funkci aktivního hromosvodu ještě dodat: Abrakadabra.

I v Česku se najdou některé perly:
http://www.nuage.cz/pdf/ujisteni_platnosti_i_po_roce_2009.pdf
(1.duben se kvapem blíží)

Bez tohoto zaklínadla zůstává ve funkci kovová tyč (na které je "aktivní část") jako pěkný jímač, úplně na nic to asi není  ;).

Jak je to s platností dokumentů EU? Nevíte někdo? Zrovna dnes mi kolega říkal ohledně nějaké normy z EU pro plyny v klimatizacích. ... u nás to není nikde dáno vyhláškou ani zákonem, a proto volal někde na životní prostředí, vrchní vedoucí, a ta mu řekla, že pro nás platí to, co bylo vydáno v EU ?
Nemusí to vyjít u nás...?
Pokud by to platilo bez vydání u nás, tak by to bylo podobné jako u aktivního hromosvodu ... >:(

Jak je to s platností dokumentů EU?Nevíte někdo?Zrovna dnes mě kolega říkal ohledně nějaké normy z EU pro plyny v klimatizacích. ...u nás to není nikde dáno vyhláškou ani zákonem, a proto volal někde na životní prostředí ,vrchní vedoucí a ta mu řekla že pro nás platí to ,co bylo vydáno v EU ?
Nemusí to vyjít u nás...?
Pokud by to platilo bez vydání u nás, tak by to bylo podobné jako u aktivního hromosvodu ... >:(

Musí Česká republika převzít do své soustavy všechny evropské (EN) a mezinárodní normy (např. ISO, IEC)?
•Česká republika má povinnost (stejně jako všichni ostatní členové Evropské unie bez ohledu na velikost a vyspělost národních ekonomik) převzít zpravidla do šesti měsíců do své národní soustavy ČSN všechny normy evropské.
•V současné době je soustava českých technických norem v naprostém souladu se soustavou norem evropských. To znamená, že veškeré evropské normy jsou průběžně přejímány do národní soustavy při současném zrušení těch národních norem nebo jejích částí, které jsou s přejímanými evropskými normami v rozporu. Tento proces plynule pokračuje tak, jak jsou zpracovávány a schvalovány nové evropské normy.
•České republika (stejně jako všechny státy) nemá povinnost převzít mezinárodní normy. Převzetí mezinárodních norem do soustavy norem ČSN se řídí národními potřebami.

Ovšem v kombinaci s jedním, slovy jedním svodem, zakončeným uzemněním s R=15 ohm, to k tomu "nic" má docela blízko.

Ano, musí nejprve vyjít u nás a vstupuje v platnost zveřejněním ve Věstníku ÚNMZ.

V tom dokumentu mne kromě obvyklých blábolů zaujalo tvrzení pí. Pangrácové o povinnosti RT zkoumat pravost jakýchsi certifikátů.

Pre revíznych technikov: budova s aktívnym bleskozvodom, s jedným zvodom; nameraný odpor 15 Ohm.
Okolie zastavané, betonové plochy ..... Aký záver: je /nie je/ schopné chrániť ....
Pozn: v STN 34 1391 čl.4.1 sa uvádza, že odpor má byť maximálne, nie musí byť.

  ......  bylo zjištěno, že  revidovaná ochrana před bleskem, v popisovaném rozsahu, odpovídá normě platné  v době  jejího zřízení a její  součásti jsou v dobrém funkčním stavu.

Zato o povinnosti mumlat to zaklínadlo tam nepíše (asi si chrání své know-how)  :D

Myslím, že Francouzi asi umí i více, než pojídání žab.  o:-)

Obávám se, že umí ještě tak stávkovat. A to je tak všechno z jejich dovedností

Pre revíznych technikov: budova s aktívnym bleskozvodom, s jedným zvodom; nameraný odpor 15 Ohm.
Okolie zastavané, betonové plochy ..... Aký záver: je /nie je/ schopné chrániť ....
Pozn: v STN 34 1391 čl.4.1 sa uvádza, že odpor má byť maximálne, nie musí byť.
 
#117#

V žádném případě nejsem zastánce aktivních hromosvodů, ale pochází z Francie, kde je tedy legálně montován? Myslím, že Francouzi asi umí i více, než pojídání žab.  o:-)

.... možná, že jenom my nejsme ještě tak vyspělí, abychom aktivní hromosvody a homeopatika pochopili.

Sledování na budovách chráněných jímači ESE

V Kuala Lumpuru, kde se mimo jiné nachází nejvyšší výšková budova světa (pozn. tento článek byl publikován v roce 2003) – Petronas Twin Towers (452 m) – byly v několika posledních letech na mnoha výškových budovách instalovány desítky těchto „aktivních„ hromosvodů.
Bylo zjištěno, že blesk do takto chráněné budovy poprvé udeřil s různou četností – někde za několik měsíců, jinde za několik málo let.
Hodně těchto budov postupně vykázalo i více zasažených míst během několika let sledování, což ukazovalo na selhání tohoto typu ochrany budov před přímým úderem blesku.
Každopádně v několika případech došlo i k tomu, že budovy byly zasaženy opakovaně i v rozmezí několika měsíců po instalaci ESE, přestože podle výpočtů měly být zasaženy pouze jednou nebo dvakrát.

Odhaduje se, že 80 % budov vyšších než 60 m bylo i po instalaci ESE zasaženo bleskem jednou za tři roky.

V Malajsii se využívá více než dvanáct různých modelů ESE.
Případy zásahů bleskem byly studovány i s využitím fotografií (fotografie před úderem a po něm). Zde uvádíme dva typické případy: budovu výšky 20 m s půdorysem 20 × 45 m a budovu výšky 110 m s půdorysem 20 × 40 m.
V obou případech došlo k poškození budovy úderem blesku.
Z výzkumu bylo zřejmé, že technika ESE je nespolehlivá, poněvadž nedokázala ochránit budovy před přímým úderem blesku mimo jímače.

Dále si myslím, že některé praktické aplikace klasického hromosvodu 62305 (a to včetně těch, které se v současné literatuře prezentují jako vzorová řešení),  nemají účinnost o nic vyšší, než aktivní hromosvod. Jde zejména o ochranu fotovoltaickýc h elektráren, která je podle mne zpracována naprostosto tragicky...

...Proč se to schválí, když to v normě není. A na tyto kolaudace určitě chodí i odborné dozory.

Proč se to schválí, když to v normě není. A na tyto kolaudace určitě chodí i odborné dozory.

Citace z jednoho příspěvku:
 Za prvé chybí informace o tom, jestli náhodou ten hromosvod, přestože obsahuje aktivní jímač(e),  nevyhovuje také EN 62305 (což je tuším případ např. svatovítské katedrály).

Pokud to tak je a pro katedrálu o vysoké historické a finanční hodnotě by aktivák měl vyhovovat, tak potom nevím proč by něměl být v běžně použítán pro objekty neskonale nižší hodnoty a tím být i uveden v normě ochrany proti blesku?!