Diskuse Elektrika.cz

Jakým způsobem vypočítat zkratový proud při napájení z UPS? Mějme třeba UPS o výkonu 200 kVA. Existuje nějaký program, který si poradí s výpočtem zkratových proudů za UPS? Jaké vstupní parametry musím znát u UPS?

#116#

Na tomto serveru jsem našel něco o výpočtu tj.:
Typická přetížitelnost UPS může být 150 % (ověříme si tento údaje v technických datech UPS). Předpokládejme, že jedná se o nejhorší případ, kdy normální odběry všech okruhů zatíží UPS na 100 %. Nominální proud UPS je 15 kVA/230 V (= 65 A). Proud pro 150 % přetížení je 97,5 A. Proud, který UPS dodá do zkratu v jednom okruhu je 32,5 A. Teď se podíváme do charakteristik y použitého jističe a zjistíme, jak rychle vybaví. Pro rychlé vybavení na zkratovou spoušť jistič 10 A char. C potřebuje cca 10 × In, přibližně 100 A. Takže v našem případě UPS není schopna rychle odpojit vadný okruh.
Vylepšit situaci můžeme tak, že použijeme menší jištění. Častokrát to však není možné, protože chráněná zátěž, převážně počítače, mají velký zapínací proud a jističe s menším In nebo s rychlou charakteristik ou budou často vybavovat při zapnutí zátěže. Další způsob, jak situaci vylepšit je použít UPS s větší proudovou přetížitelnost í střídače.

Jedná se pravděpodobně o 1f ups. Skutečně pro výpočet zkratového proudu UPS je dostačující vzorec odvozený z výše uvedeného odstavce tzn.: 15 kVA/230V (=65A) -> 65/2 = 32,5A takže zkratový proud je 32,5A ?

V mém případě máme UPS o výkonu 200kVA/400V jaký bude vzorec pro výpočet? Skutečně je to tak jednoduché?

UPS se liší od distribuční sítě nn mj. tím, že při zkratu dříve než by zareagovala zkratová spoušť jakéhokoli elektromechani ckého jističe (natož s charakteristik ou C  ;D ),  zareaguje elektronická nadproudová ochrana v UPS a vypne ji.

Podle mě 150% přetížení UPS neznamená zkrat, ale provozní stav, který sice elektronice nedělá dobře, ale UPS je ještě schopna dodat plné napětí. A potom... viz příspěvek pana Fuka.

Pokud vím, tak u UPS se používají termíny jako jmenovitá zátěž (= max. trvalá zátěž) a u některých UPS případně krátkodobá max. zátěž (tj. co utáhne střídač ale neuchladí se to).
O přetížení (natož 150%) nelze hovořit, proti přetížení se každá slušná UPS brání elektronickou ochranou.

Takže není potřeba uvažovat s vypnutím v předepsaném čase? Vzhledem k malému zkratovému proudu nedojde k vybavení jističe za UPS. A přenechat "jištění" při zkratu jen UPSce?

Na to se nedá takhle jednoduše paušálně odpovědět, musíte vycházet z vlastností té které konkrétní UPS a z toho, jak máte dimenzované rozvody.

Například některé UPS při provozu ze sítě přepnou výstupní svorky na vstup a nekontrolují zátěž (pak je na místě standardní jištění),  některé jedou na měnič (tzv. on-line UPS).
Smysl mých předchozích příspěvků byl v tom, že při provozu na měnič nemá velký smysl mudrovat nad charakteristik ou jističů, protože střídač běžné UPS tak jako tak neutáhne zkratový proud.

Co myslíte tím standartním jištěním? U tak malých zkratových proudů je potřeba využít pravděpodobně chránič. Což tedy snižuje spolehlivost UPS.

Dle mých informací většina UPS v případě, že dojde ke zkratu přepne na napájecí zdroj v tomto případě to může být třeba síť. To tedy znamená, že je potřeba "dimenzovat" jističe popř. chrániče tak aby došlo včasnému odpojení od zdroje, vzhledem ke zkratovému proudu sítě.
Má otázka zní jestli tedy musím v každém případě využít chrániče proto aby došlo k včasnému vypnutí a jak se dá vypočítat zkratový proud samotné ups.

Odpovím vám na tuto, poslední otázku.
Zkratový proud samotné UPS se vypočítat nedá. Není z čeho. Je to informace, kterou získáte
- od výrobce oné UPS (když to bude UPS 200 kVA, jakou uvažujete, tak ji asi nebudete kupovat přes internet od neznámého Číňana)
- proměřením zátěžové charaktristiky té konkrétní UPS včetně analýzy jejího chování při přetížení.

Znamená to tedy, že výpočet, který jsem uvedl nahoře je naprostý nesmysl?


Předpokládám tedy, že zkratový proud za zdrojem UPS je velmi malý jaké by jste tedy navrhli jištění za tímto zdrojem?

Pokud je nutno za UPS jistit, tak se jistí vedení. Tzn. podle použitých vodičů instalace dále s ohledem na výkon UPS. Mám na mysli běžný rozvod 230V. Pokud je UPS v režimu spojení se sítí, tak reaguje předřazené ochranné opatření před UPS. Pokud jedete na "ostrovní" provoz, tak se jedná o izolovanou, v zásadě oddělenou, soustavu a musí nastoupit automatika vestavěných ochran v UPS. Nevím jak je to detailně, ale zde se dá předpokládat určitá možná úleva na vypínací čas vlivem malého zkratového proudu. Jedná se o oddělenou soustavu, kde není jednopólový dotyk bezprostředně nebezpečný.

Čerpal jsem z přiloženého článku. Zaujal mě odstavec Dodatečná ochrana proudovým chráničem. Článek se tedy spíše zaobírá revizí ale i přesto jsou v něm dobré informace.
Např.:
Jak bylo patrno z výše uvedeného příkladu, jištění výstupních obvodů neposkytuje ochranu před nebezpečným dotykem vypnutím v předepsaném čase. Proto musíme zvážit zda taková instalace je bezpečná a může být schválena do trvalého provozu. Revizní technik v této situaci se může po posouzení dalších okolností rozhodnout třemi způsoby:
• Označí instalaci za způsobilou bezpečného provozu
s odůvodněním, že k situacím, kdy UPS běží z akumulátorů
a kdy není zajištěno okamžité odpojení od zdroje dochází
jen výjimečně, v předmětné místnosti není trvalá obsluha
(například se jedná o počítačovou serverovnu,
technologickou místnost bez trvalé obsluhy apod.).
Případné použití proudových chráničů by způsobilo
snížení spolehlivosti napájení.
• Označí instalaci za způsobilou, protože s prodloužením
vypínacího času dochází také ke snížení původně
uvažovaného Ud na ochranném vodiči a tím je zachován
princip čas – Ud popsaný v první části článku (viz též
příloha NL v ČSN 33 2000-4-41).
• Nařídí provedení dodatečné ochrany před nebezpečným
dotykem pomocí proudového chrániče s odůvodněním,
že na zálohovaném zařízení trvale pracují lidé (zálohované
zařízení je výrobní linka, prodejní terminál v supermarketu
apod.)
Použití proudového chrániče musíme vždy pečlivě zvážit, protože chránič obecně snižuje spolehlivost napájení, kterou náš zákazník draze zaplatil při nákupu UPS. Dále mějme na mysli, že spínané zdroje používané ve výpočetní technice mají vstupní filtry, které se vyznačují značnými únikovými proudy. Únikové proudy spínaných zdrojů mohou způsobit falešné vybavení proudových chráničů když na jeden chránič připojíme dostatečný počet počítačů. Některé výrobci počítačů uvádí hodnoty únikových proudů svých napájecích zdrojů, ale s tím se setkáme jen u větších serverů a obecně nemůžeme tyto údaje použít při projektování.

Ještě tu přílohu  :)

Nechci obsah článku kritizovat, ale doba vypnutí do 5s u odděleného obvodu je více než dostatečná. Při provozu na aku se nejedná o zemněnou síť a dotyk na jeden pól obsluha vůbec nepocítí. I když budou neživé části za UPS spojeny se zemí, se zemí nebude spojen uzel zdroje. A to je velmi podstatné. O to horší je pak dotyk dvojpólový. Ten se ale při běžné poruše nepředpokládá.

váš názor je tedy, že není nutné instalovat proudové chrániče za UPS vzhledem k čase vypnutí a zkratu?
Příklad:
1. UPS je napojená ze sítě - po-té tedy je jasné, že je potřeba počítat i se zkratovým proudem za UPS v případě přepnutí UPS na síť.
2. UPS "pracuje" z baterií - ponecháme jištění dle bodu 1 (kdyby došlo k přepnutí na síť) - nebrat v potaz zkratový proud za UPS, ikdyž kabely napájející zařízení jsou třeba 100m vzdáleny?

Pokud dle bodu 2 nebudeme počítat s malým zkratovým proudem za UPS v režimu "práce" z UPS po-té předpokládám, že nebude včas vybaven jistič za UPS (vhodný pro zkratové proudy "dodávané ze sítě"). Nemůže v tomto případu vzniknout i požár, když dojde k porušení vodičů mezi fází a nedojde k včasnemu odpojení? 
Pro příklad:
SÍŤ -> UPS -> rozvaděč UPS -> podr. rozvaděč -> svítidlo
<5s    <5s      <5s                     <0.4s

Vypínací čas jsem snad uvedl dobře. Vzhledem k tomu, že to neumím spočítat (pravděpodobně dle předchozích příspěvků to ani nejde) ale přepodkládám, že za UPS je tak malý zkratový proud, že nestačí jističe vybavit. Vadí to v tomto případě? UPS sice pravděpodobně přepne v případě zkratu na síť ale zaregistruje zkrat na např. 100m vzdáleném svítidle a přepne do 0,4s?

Jak už bylo napsáno - tato kombinace nedává příliš smysl.
Jestliže je požadavek na zajištění kontinuity napájení = zvýšená provozní spolehlivost, pak vřazení RCD tento požadavek neguje.  :-\

Ani to se nedá říci tak jednoznačně. Pokud vybavení RCD (předpokládám několik větví se samostatnými RCD) zabrání tomu, aby při poruše na jednom zařízení lehla celá UPS, a ostatní zařízení tak nepřijdou o napájení, tak to zase spolehlivost zvyšuje.

Záleží vždy na posouzení situace konkrétní UPS, konkrétních rozvodů, konkrétních zařízení a konkrétních požadavků na napájení, projektantem. Univerzální recept není.

Pracuje li UPS z baterií a je za ní chránič, tak ze svého principu je vybavovacím proudem pouze nějaká induktivní nebo kapacitní vazba. I kdyby při chodu z aku, byl uvnitř UPS " PEN " rozdělen na PE a N, což pochybuji, tak by to fungovalo pouze při poruše L-PE. Na dotyk proti zemi by musel být tento bod uzemněn.  Uzel zdroje není uzemněn a poruchový proud přes PE nebo tělo se nemá kudy vracet. To může, ale nemusí být spolehlivé, osobně se divím, že je toto řešení normou doporučeno. Chránič za UPS je dle mého soudu spolehlivý pokud je připojeno primární napájení ze sítě TN nebo TT. Spolehlivé řešení by bylo osadit HIS nebo uzemnit uzel UPS. Tady musí spolehlivě fungovat především ochrana uvnitř UPS.

Pane Rozmahel co znamená zkratka HIS?

Jako příklad pro můj dotaz přikládám obrázek. U jističů nejsou dopsány hodnoty a zkratový proud je jen vymyšlen.

Tím je vysvětleno vše. Také v odpovědi #2. HIS je Hlídač Izolačního Stavu.
K obrázku:12 kA za UPS? To bych chtěl vidět.

Vymyšlený zkratový proud uvedený na přípojnicích je pouze při přepojení na síť....

Takže s přiloženým schématem souhlasíte? Použít proudový chránič ? Nebo použít jistič ?

Koukám na to schéma, nejel jste někdy okolo elektrárny? Já jenom když vidím ty průřezy ... Dovnitř jste ale nevstoupil. To byste znal zkratku HIS.

Kabel 4x240+120 (a soustavu TN-S) jsem viděl naposled před deseti lety v Německu. Ani ta TN-C-S vám vlastně nesedí.

Ten bezhalogenový kabel se zvýšenou požární odolností (který tady dost těžko seženete v počtu žil 4+1) tam máte z jakého důvodu?

Máte tam na podružáku I"k=12kA. Na to jste přišel jak? Podružák není jištěn, máte tam vypínač.

Propoj mezi HOP a rozvaděčem se nejmenuje PE ale PEN.

Z vašeho obrázku odhaduji, že se nejedná o UPS pro jedno PC, ale o pořádnou almaru pro půlku fabriky. Už za materiál je to balík peněz, co kdybyste najal zkušenou firmu, která má s tímto řešením zkušenosti?

Není to náhodou záskok na elektrárně?

A co 200 kVA UPS napájená přes pojistku 200 A?

Vše bylo jen pro příklad....

Myslím, že nebyl. Potřebujete levné řešení konkrétního problému.

Schéma bylo spíchnuto raz dva, kde jsem chtěl pouze konkrétizovat svůj dotaz.


Tak tomu nerozumím.  Vadí vám, že se zde na něco ptám?


Konkrétně vám se tedy pane Svejkovský omlouvám, že neznám zkratku HIS.

Co se vám nelíbí na soustavě TN-S ? Proč mě nesedí soustava TN-C-S.

Třeba proto, že svítidla budou využívána jako nouzová.

Jak jsem psal pokud jste četl je to vymyšlený zkratový proud. Opakuji vše bylo jen pro příklad.

Někde jsem něco takového napsal?

Znovu opakuji, že je to uvedeno pro příklad.

Mám poznámku - zatím nikdo nerozlišil 2 možné stavy UPSky.
Buď jsme ve VFI režimu a nebo (při poruše či manuálním přepnutí) v BY-PASS režimu.
To je dost podstatné, protože pokud je UPSka v bypassu, je zátěž (zjednodušeně řečeno) připojena rovnou na přívod do UPSky = na síť!

Zkratový proud UPSky (pokud jede na střídač) se vypočítat klasickými metodami nedá. Musí ho určit výrobce mašiny.
Další problém - UPSka může mít oddělovací trafo na vstupu, na výstupu nebo obě.

Zde je výpis z datasheetu od jedné námi prodávané mašiny:

Režim VFI:
Přetížitelnost (při okolní teplotě 25°C)

• 125% - 10 minut
• 150% - 1 minuta

Charakteristik a nakrátko - Elektronická ochrana proti zkratu, proudový limit:

• 2.7-násobek jmenovitého proudu (In) po dobu 200 ms mezi fázemi
• 4.0-násobek jmenovitého proudu (In) po dobu 200 ms mezi fází a N/PE

Selektivita jističů 20% In do 5-10ms (s jističi (MTCB) třídy C nebo magnetickou spouští při max. 10In)

Režim BY-PASS:
Přetížení na bypassu 200% na 5 minut a 45-násobek In na 10 ms, neopakovaně

Aby byla zajištěna správná selektivita obvodů v případě zkratu na úrovni zátěží, je třeba pečlivě volit jmenovité hodnoty pojistek či jističů instalovaných ve výstupním rozvaděči. Vzhledem k relativně malé zkratové kapacitě střídače UPS způsobí zkrat v zátěži okamžité přepnutí na síť - přechod do bypassu. (Rozlišuj zkrat a přetížení!) Největší pojistka ve výstupním rozvaděči by měla být nejméně 1,6krát menší než pojistky napájející bypass vedení.

+ poznámka k chráničům na vstupu:
Pokud k ochraně vstupních zapojení použijte ELCB jističe(chrániče),  vezměte do úvahy velké svodové zemní proudy generované kondenzátory odrušovacích filtrů. Pokud jsou tyto chrániče vyloženě nezbytné, doporučujeme použít největší typ vhodný pro nelineární proud a se zpožděnou reakcí.

Můžete problém bláže specifikovat.


Např. tato UPSka tedy svou vnitřní ochranou dokáže odpojit koncové zařízení vzdálené třeba 100m od UPS do předepsaného času 0,4s ?
Chránič bych tam viděl zejména proto aby jedno instalované koncové zařízení např. nouzové svítidlo neodpojilo celou UPS a zareagoval dříve než samotná UPS. Pokud to tedy chránič vůbec řeší a zareaguje dříve než vnitřní ochrana v UPS.

Jedna z variant je v příloze...

V mém příspěvku je psáno: Pokud k ochraně vstupních zapojení použijte ELCB jističe(chrániče)...
 

K této problematice máme zpracováno poměrně hodně literatury (Short circuit capability and selectivity for UPS systems),  ale je určena pouze pro "naše" projektanty a techniky. Takže vám ji sem nevystavím...

Myšlen byl souhlas s uvedeným předchozím citátem.
Diskuze o "černé skříňce UPS",  o které nevíme co přesně obsahuje a může mít desítky různých provedení nemá žádný smysl.

To je sice zajímavý názor, uzemníme uzel výstupu UPS, uděláme z rozvodu za UPS síť TN, ale podle požadavku ČSN 33 2000-4-41, ed.2 na uzemnění sítě TN by s tím asi byla "honička" (viz příloha NB).
A mít jako zdroj v době výpadku měnič v UPS a jako uzemnění si "půjčit" zbytek napájecí sítě, to by bylo na velkou diskusi o tom, jak je to s přizemněním, jestli mi to z UPS nejede právě proto, že to někdo někde "urval" včetně PE nebo PEN vodiče,...

To co bych se rád dozvěděl je to zda vzhledem k velmi malému zkratovému proudu při ostrovním provozu UPS, umístit za zdroj UPS chrániče, tak aby při poruše na vedení nebo koncového prvku došlo k včasnému vypnutí. Ale také proto, aby při při zkratu došlo k výpadku chrániče, než aby byla vyřazena celá UPS z provozu. Jestli tedy ten chránič zareaguje rychleji než samotná ochrana v UPS.

Norma ČSN 33 2000-41 ed2 řeší instalace. UPS, ať má 250W nebo kW, je výrobek. Základ je dokumentace výrobce a jeho návod na obsluhu, zapojení, údržbu atd...,  případně odkaz na příslušnou normu. Koho to zajímá, může studovat soubor norem 62040-1 a další. Normy v článku uvedeném výše už neplatí.
Řešení jsem uvedl jako princip pro lepší pochopení. Jde o to, o jak rozsáhlou síť by se jednalo. Uzemnění uzlu je jedna věc a byla by nutností, ale instalace za ním bude stavající, předpoklad TNS, takže vše by zůstalo stejné. Myslím uzemnění dle požadavků normy.
Ale jak už jsem uvedl. Myslím si že je to věcí návodu výrobce, zejména u 200kW. Klasické dieselagregáty těchto výkonů se uzemňovaly a byla na nich možná volba provozu sítě TN, TT +FI. Při výkonu 200kW asi nebude ani problém s velikostí zkratového proudu na koncovém obvodu 10-16A.

Vidíte a tady jsme na jádru pudla. Zdarma srkat, to jo, něco pustit, to ne!
Něco jsem našel, nevím zda je to správně, ale přesto, ať žije "betmen".   >:(
http://fulgur-battman.trade.cz/

Mno, dle mého názoru budete těžko dělat soustavu TN-S ze soustavy TN-C-S, kterou máte před ní.
Prostudujte si pozorněji ČSN 33 2000-1 ed.2

V tom případě ale Vaše řešení nerespektuje požadavky na zajištění dodávky el. energie ...

Normu ČSN 33 2000-1 ed.2 nemám můžete my osvětlit proč to nemohu udělat ?

Proč nerespektuje ?

Nevím zda je odkaz správně ale já tam krom základní stránky nevidím "nic".

Pokud byste se na porobnosti ptal v jakékoliv projekční kanceláři, odpověď by vás mohla přijít i na několik desítek tisíc korun. Tomu snad rozumíte.
Ve vašem případě se jedná o velké zařízení za značnou sumu peněz. Nějaké střelby od boku se vám vůbec nemusí vyplatit.

Jak jsem již napsal jedná se pouze o příklad. Žádné takové zařízení neinstaluji, neprojektuji, nekupuji. Snažím se učit a chtěl bych tomu rozumět. Pokud vám vadí, že se tu lidé na něco ptají a nechcete na to odpovídat tak neodpovídejte. Já si Vážím každého kdo se tu snaží poradit a odpovědět. Zase se vše točí kolem peněz - chceš se něčemu přiučit něco se naučit dej peníze a já ti to řeknu.

Pane Svejkovský zatím jste každým svým příspěvkem pouze naznačil, že tamto je špatně tohle je špatně ale odpověď ani radu jste nedal. Podezíral, že chci levné řešení mého problému apod. Klidně ze mě dělejte blbce neříkám, že všemu rozumím a všechno znám ono kdyby to tak bylo tak bych se tady asi na nic neptal.

Našel jsem něco o UPS odpověď na mou otázku tam sice není ale je tam popsáno to základní o UPS. http://www..../index.php?id_document=23907 (http://www..../index.php?id_document=23907)

www..../index.php?id_document=23907

Před ".cz" dejte www.... nepodařilo se mě z toho udělat pdf...

Omlouvám se nepodařilo se mě z toho udělat pdf... tak snad naposledy před ".cz" dejte odbornecasopis y . cz

Tak snad naposledy. Přikládám v pdf.

Ukázka zapojení bez bližší specifikace..

Vpravo dole, je uveden obchodník Jakub Drbohlav, zde zvaný, Lakomý. Shoda jmen asi nebude náhodná. Ten, dle jeho vyjádření má spousty materiálů. Má tam mail, tak mu napište.  8)
Howg.

 ;D lakomý su, o tom žádná. Pánové nezlobte se na mě, ale jak už zde někdo přede mnou uvedl zodpovězení takovéhoto dotazu by stálo v projekční kanceláři i několik desítek tisíc korun. Problematikou UPSek a baterek se zabýváme poměrně dlouho a za tu dobu máme poměrně slušné know-how. A to se zadarmo nedává.
Pokud máte někdo zájem proniknout do této problematiky podrobněji, tak na našem webu http://www.fulgurbattman.cz/provozovatel/kontakty lze získat kontakt na mou lakomou osobu a můžeme se zkusit domluvit...

Nedělám to proto, že bych odmítal pomoc kolegovi, ale jsem vázán firmními pravidly, takže sorry...

Problematika UPSek a hlavně větších příkonů je problematika celkem složitá a málo kdo tomu rozumí...
Těch lidí co dovedou poradit co a jak s nimi je u nás hodně málo...
Viz desítky UPSek v nemocnicích po celém státě....Už jsem hovořil s hodně-mi autorizovanými servisními
specialisty a ne každý dovede dát jednoznačnou odpověď na Vaši /moji/ otázku....konk rétně co potřebujete
vědět..?
Už se kolem a kolem pohybuji nějaký ty desítky roků a konzultace s firmami, které servisují a dodávají tyto
UPSky je zajímavá....ně kteří hodně mlží a jiní jsou féroví...

Potřebuji vědět konkrétně zda mám za UPS instalovat proudový chránič, vzhledem k malým zkratovým proudům. Zareaguje při zkratu proudový chránič dříve než ochrana v UPS?

Ještě jeden postřeh bych si dovolil prezentovat:
- proudový chránič není a z principu funkce nemůže být ochranou proti zkratu!
-------------------
Proudový chránič je jednou z možných druhů ochran proti nebezpečnému dotykovému napětí na neživých částech zařízení.

A použití proudového chrániče za UPS je z jistého pohledu "kontraprodukti vní". Jestliže máme UPS jako zdroj, který "minimalizuje" možnost výpadku napájení, je vhodné mít za UPS síť IT s hlídáním izolačního stavu nebo reziduálních proudů, aby "první" izolační závada nezpůsobila výpadek napájení (automatické odpojení od zdroje v síti TN nebo TT),  ale aby první závada byla pouze signalizována.

Dobrá připomínka. Není to tak, že při velmi malých zkratových proudech je vhodné použít proudový chránič v tomto případě jističo chránič),  který vypne ve stanovený čas?
Tedy chránič vypne fázový zemní zkrat s velkou impedancí smyčky poruchového proudu.
Přeložím si to tak, že mezifázový zkrat musí vypnout včas jistič (součástí chrániče) to chránič nezajistí - protože co teče tam teče i zpět i při zkratovém proudu - v tomto případě ikdyž je to napájeno z "měkkého" zdroje tedy z UPS přeci jen vznikne při 2f či 3f zkratu takový proud, který jistič zaregistruje včas tedy mezi rozvaděči <5s a u konc. zařízení <0,4.

A při zemním zkratu teče část proudu přes zkratovanou část tedy zareaguje chránič.

Je má domněnka správná nebo to co jsem napsal je naprostá kravina ?

?


V kterémsi svém příspěvku píšete, že se chcete naučit novým věcem, tak do svého vzdělání investujte 1000,- Kč a kupte si na rok elektronický přístup k normám ČSN. Pomůže vám to víc, než rozčilování na internetu nad tím, že vám nikdo nechce nic poradit a jak se vše točí kolem peněz ...

Jinak téma je to z mého pohledu zajímavé, to zas ano.

Snažil jsem se od výrobců a dodavatelů zjistit zda za UPS instalovat chrániče vzhledem k malým zkratovým proudům a k ochraně samotné ups - aby nebyla vyřazena z provozu. Odpověď jsem nedostal  :'(. Prý až si objednám tak mě poradí. Tak nevím. Nejsem zkrátka schopen nikde naléz odpověď na mou snad i jednoduchou otázku.