Diskuse Elektrika.cz

Jedná se o budovu částečně ze železobetonu. Je využito základového betonu a jeho vyztužení pro základový zemnič. Skrz hydroizolaci je provedena vodotěsná průchodka, kde je využito vyztužení betonu jako svodů. Veškeré vyztužení betonu je provařeno a propojeno drátem o pr. 10. Má otázka zní:  "proč je na obrázku, který jsem přiložil zakreslena průchodka izolací č.2" ? Proč nestačí průchodka č.1 ?

#116#

Zcela jistě proto, že na tento vývod jednoduše připojíte hlavní ochrannou přípojnici  - ve zkratce HOP.

Skrz izolaci prochází drát do železobetonové stěny a je na něj připojeno svislé vedení drátu. Pro HOP, rozvaděče, potrubí, atd. jsou připraveny vývody samostaně. Toto je to uděláno po celém obvodu budovy cca každých 7m.

Ano, viz předchozí odpověď, a dále je otázkou, jestli bude vzhledem k velikosti objektu jeden zemní přívod pro hromosvod postačovat. Více byste se měl dozvědět z projektu. Osobně bych to viděl nejméně na 3 průchody, jeden svod bude postačovat jen u velmi malých objektů a uzemnění HOP být rovněž musí.

A doplnění vzhledem k vašemu upřesnění: projektová dokumentace, projektová dokumentace, projektová dokumentace, případně konkrétní dotaz na projektanta, který to takto navrhnul - ten je jediný, kdo vám to může 100% vysvětlit.

O vývody pro HOP se rozhodně nejedná jsou řešeny samostatně - jak si můžete všimnout vývod není skrz železobetonovo u zeď. Na obrázku je zakreslen pouze jeden řez. Svislé svody umístěné v železobetonu jsou řešeny po celém obvodu budovy.
Upřesním svůj dotaz: proč je proveden vývod ze základového zemniče mimo základ a pak zpět zaveden do budovy a připojen na svislý drát. Kdybych měl možnost se zeptat projektanta proč to takhle navrhl rozhodně bych to udělal. Pokud vás napadne důvod proč je to takhle vymyšlené budu rád když mě odpovíte.
Pro lepší přehlednost jsem železobeton vyšrafoval viz. obrázek.

Aha, tak teď to vidím jasněji, jedná se o "soustavu" zemnících drátů, a sice o dráty vně budovy v zemině nebo pod přizdívkou a o dráty uvnitř železobetonu uvnitř budovy, něco jako dva okruhy, a tyto jsou v pravidelných intervalech (psal jste po 7m) navzájem propojeny (teprve tak budou tvořit celý základový zemnič) a protože mezi vnitřkem a vnějškem je přizdívka a hydroizolace, musí tedy skrz ní procházet.
Zavedení uzemňovacích přívodů pro svody a HOP je tedy opravdu něco jiného, a i ty musí procházet betonem předepsaným způsobem a musí být opatřeny antikorozní ochranou v rozsahu popsaném v ČSN.

Ale pokud máte projekt, je opravdu nejjednodušší se obrátit přímo na projektanta, ledaže by to byla zase nějaká kulišárna, jak je v ČR dnes zvykem  >:D

Já rozumím tomu, že skrz izolaci musí být průchodka izolací, a že je navzájem "všechno" se "vším" spojeno a provařeno.
Nerozumím proč z podkladního betonu (kde je umístěn základový zemnič) vystoupil drát směrem vně z budovy z podkladního betonu a cca 1,5m vystoupil svisle vzhůru a tam je znovu skrz izolační průchodku propojen. Takto provedeno po celém obvodu budovy po cca 7m.
Proč nestačilo mezi svislým zemničem a základovým zemničem provést průchodku izolací hned u svislé stěny a muselo se vycházet ven. V projektu toto vysvětlené není. Obrázek jsem ještě trochu doplnil.

Ne že bych to z těch výkresů příliš chápal, o co jde (bez znalosti svislého řezu se v tom příliš neorientuji).
Ale zdá se mi, že byste měl asi důvěřovat projektantovi - pokud si myslíte, že stačí propojit základy v jediném místě tak to asi nebude ten nejsprávnější názor.

Rozhodně si nemyslím, že stačí propojit základy v jediném místě a to jsem ani nenapsal. Napsal jsem, že propojení je cca po 7metrech. V přiložených souborech je svislý řez.

Nestává se často, že bychom se shodli - ale tentokrát ano  :)


Teď už tomu přestávám rozumět. Jedno spojení se i vám zdá málo, dvě (po 7 metrech) se vám zdá zbytečně moc.
Kolik jich tedy je?

Nechme téma kolik spojení je realizováno stranou.
Dotaz je jednoduchý a to proč drát vyleze ze základového betonu vně budovu vystoupá cca 1,5m (stále vně budovu a beton) a zaleze zpět přez izolaci do železobetonu. Viz přiložený řez snad již přehledný.

Chtělo by to rozhodně vidět více.
Zatímco armovací železa nad hydroizolací jsou použity pro vyrovnání potenciálu, jako zemnič slouží kari sítě a pásek v podkladovém betonu. Ideální je, pokud propoje těchto soustav jsou v rastru 5x5 m.
Chce to ale vidět nejenom zbytek projektu zemnící soustavy, ale i technickou zprávu k tomuto detailu.
 

Jak jsem napsal k tomuto detailu (viz. příloha) není v TZ žádná zmínka. Já bych se rád dopátral toho proč to takto je. Proč má smysl drátem vylézt ven a pak zpět. Není přeci jen lepší zůstat v betonu a nechodit s drátem "ven"? V TZ je napsáno že provedení zemniče bude v souladu ČSN EN 62 305-3 E.5.4.3.2 a E.5.4.3.5. Nikde v ČSN EN 62 305-x jsem nenašel jediný obrázek, který by toto (viz obrázek) řešil nebo navrhoval.

Jen bych chtěl podotknout, že tím svislým řezem (který neznám),  jsem myslel řez základů svislou rovinou. Takovýto řez není k dispozici (na rozdíl od vodorovných řezů kterých je docela dost).
Není také jasné, zda drát pod přizdívkou pokračuje dál či nikoli.
Také by bylo dobré vědět, kde jak jsou udělány svody hromosvodu - resp. kde se nacházejí.

Tipnul bych to - viz předchozí příspěvek, že nebylo předem jasné rozmístění svodů (i když by měl být projekt na celý hromosvod),  tak projektant vytáhl "pro jistotu" z betonu více připojovacích míst,  jak pro vnější svody, tak pro případné připojení jiných uzemnění, např. přípojky nn atd.,  ale je to samozřejmě jen dohad.

Přidávám další pdf náčrtek skeletu budovy. Stále mě nenapadá proč je to vytaženo ven. Že by třeba pan Hájek věděl?

Vývod v této výšce, se typicky realizuje nad hydroizolací, hladinou spodní vody.
Pokud se nejedná o omyl, mohlo by se jednat i o ekonomické důvody. Pokud se používají některé speciální  průchodky izolací (ne ty levné DEHN, např. průchodka 5 bar  (http://www.dehn.de/cgi-bin/pdbWWWEF/extpublicpdb.cgi?ikatpreviewue:1000071:a:pdf::eb:::::a::int)),  jedná se až desetitisícové položky.
Mohlo by se jednat i o vývod pro napojení svodu, ale izolovaný hromosvod by na takto realizované budově nebyl obvyklý (i když zrovna teď takovéto provedení řeším).

Svody jsou realizovány skrz železobetonový skelet, po vnějšku budovy žádné svody nejsou. Dráty, které projdou skrz základ ven jsou napojeny pouze zpět na svislé vedení v železobetonu.

Myslím si, že už to tady bylo řečeno. Železo v betonu podlahy nad izolací je suché a nemá valný význam jako zemnič. Je to výztuha betonu a pokud je toto spojeno se svody v konstrukci objektu, které mají vést bleskový proud musí být náboj, který se tam vyskytne, sveden do zemniče přes izolaci přes dostatečný počet spojů. Jinak to ani nejde.

Naprosto s Vámi souhlasím, ale proč je ten drát vytažen ven a neprojde rovnou skrz izolaci do železobetonu? Proč ho tahat ven a pak zpět dovnitř?

Co třeba jen z důvodu měření jednotlivých vývodů zemniče a možnosti kontroly? To už je dotaz na tvůrce malůvky. Pokud to můžeme rozpojit, tak směrem do země by měl být samostatný zemnič. Pokud to bude spojeno a zakryto, nikdo není schopen říct, zda měřil zemnič nebo něco, přes navzájem propojenou budovu.

Změřit to objektivně nepůjde, protože mezi vodorovným železobetonem a základem je to již propojeno. Viz můj náčrtek.

A nad drátem, který vyšel ven a pak zpět dovnitř je cca 2 metry zeminy..

Nyní již to uspořádání chápu.
Způsob, který navrhnul projektant, je možný a to co navrhujete Vy je také možné.

Tam mě prosím ještě vysvětlete proč je to takhle uděláno? Jaký to má smysl?

To ano, ale pořád budete měřit "něco" směrem do země, kam vede vodič odpovídajícího průřezu, směrem k zemniči známého provedení. Takže hodnota odporu zde naměřená je jistá. A tudy je nasměrována cesta bleskového proudu. Je to jen má doměnka.
Čl. E5.4.3.2. má obrázky E40. Všimněte si těch zkušebních svorek na nich. Je to obdoba.
Čl. 5.4.3.5. mluví o zemniči ve skalnantém podloží a ve třetím řádku se praví:
...U zkušebních svorek by měly být spojeny dodatečné zemniče se svody a se základovým zemničem.

Pokud by to měla být zkušební svorka tak by měla být tedy nad zemí. Ale tohle je provedeno pod zemí.
Myslím si, že u těchto typů spojení vše se vším není potřeba zkušebních svorek - ale to si jen myslím to nevím.... Takže jsem stále bezradný.

Já tomu rozumím tak, že projektant usoudil, že jsou tam potřeba 4 propoje. Dva z nich realizoval v hloubce, ve vodorovném základu, a dva s průchodem izolací v menší hloubce (viz odpověď J. Hájka - dobrá stopa ohledně ceny průchodky).

Takhle (viz obrázek) by to bylo srozumitelnějš í?

Ze zvědavosti na to koukám ze všech stran, nikdy jsem nic podobného neřešil, napadají mě tyto dvě možnosti:

1. Ten detail je chybný, odbočení ze svislého svodu má být nad úrovní terénu - zkušební svorka - pokračování FeZn k základovému zemniči. Průchodka č.2 by tedy byl nesmysl.

2. Jak uváděl Jan Hájek - výše umístěná levnější průchodka č.2 (menší tlak spodní vody) - úspora.

Otázka stále stejná ale proč to je tak jak to je? Nějaká opora v normě nebo jen kvůli "pár" průchodkám? Stejně je použita průchodka skrz svislou izolaci. Ve výkazu materiálu je průchodka stejná jak pro svislou tak pro vodorovnou izolaci.

Pokud vezmu za dané, že tam projektant chtěl 4 propoje, tak důvod k umístění průchodky ve svislé stěně mě napadá:
1) průchodka bude v menší hloubce, tedy menší namáhání tlakem spodní vody (vyšší spolehlivost),  snadnější případná oprava, možná že i snadnější montáž
2) třeba tak projektantovi vyšlo lépe rovnoměrné rozložení proudu do základového zemniče

Není to váš projekt, zhotovený dle něčí rady a teď hledáte odůvodnění pro stavbaře?  >:D

Nechápu pane Jindra jak vás to Vůbec napadlo. Odpověď na Vaší otázku zní NE není to můj projekt. Snažím se pouze v této oblasti vzdělávat a jsem rád když mě zde odborníci poradí. Nechápu proč se na takové věci vůbec ptáte, když nechcete poradit.

Podle čeho se taková věc počítá? V normě je přímo napsáno jak spočítat kolik přechodů mezi železobetonem a základovým zemničem musí být? Stejně tak je přesně řečeno v normě, že musí být proveden výpočet rozložení proudu do základového zemniče s tím, že je možné spočítat rozdíl jestli udělám průchod svisle nebo vodorovně?

Tyhle věci se zpravidla nepočítají a 99,999% projektantů to ani neumí (pokud nejde o rozvodnu vvn nebo něco podobného tak k tomu ani není důvod).
Výhodou projektantova řešení snad může být to, že uzemnění není na věčné časy pohřbené, že se k němu lze i v budoucnu nějak dostat (prokopat),  pokud by to z nějakého důvodu bylo potřeba.

Podle obrázku kol.Fuka, je vidět, že bleskový proud půjde svody objektu a bez propojení venkem, by šel do země pouze přes ty skryté spoje a mohl by se potulovat objektem. Pokud pomineme to, že od shora dolů se může bleskový proud dělit na dílčí, protože ta armatura svodů bude určitě konstrukčně spojena se spoustou vnitřních zařizovacích předmětů, tak první robustní místo směrem do země, budou právě ty klemy nad zemničem a tudíž se dá předpokládat, že i při rychlosti světla, zaberou jako jedny z prvních. Podle Vámi uvedených článků normy má být u skalnatého podloží v místě svodů u dodatečných zemničů proveden propoj. Je to přeci doslovné provedení. Jaké je podloží stavby?

Takže myslíte, že kdyby tam ty vnější spoje nebyly tak by to bylo špatně a blesk by se díky tomu potuloval objektem? Myslím tím, že kdyby ty spoje byly provedeny hned pod svislým železobetonem a nevycházeli by ven. Podloží neznám. Jde my ale obecně o to zda takto to musí být všude. Já bych to konkrétně propojil vše uvnitř budovy v železobetonu a nevycházel bych vůbec ven.

Myslím, že se nám ta diskuze praktického provedení zemnící soustavy železobetonové ho objektu s hydroizolací dostala do vědeckého levelu, který původní nákres ani nenaznačuje.

Osobně, se přikláním k dvěma vysvětlením:
1/ Chyba, při měnění variant základů budovy, nebyl tento spoj vymazán.
2/ Počítání s lajdáctvím stavební firmy (pokud se vykašlou na spoje v desce, alespoň tento půjde zkontrolovat.

V poslední době se setkávám s zhloupnutím stavebních firem, které tvrdí nemožnost průchodu hydroizolací a občas přidají nějaké moudro o elektrotechnic e, které si přečetli v Blesku. Tak se vždy optám, co budou dělat se splašky, když tam nebude kanalizace.
Po tomto navedení, kdy společně zjistíme, že to možné je už většinou není problém.

Takže správně by to mohlo být dle ČSN EN 62305-3 obr. E.40c.
Je níže uvedené řešení obecně správné?
1. Budova je ze železobetonu s krz železobeton jsou protaženy ještě dodatečné dráty o pr. 10mm, tyto dráty jsou pomocí svorek spojeny s výztuhou.
3. Výztuha je všude přovařena.
4. Je proveden základový zemnič s krytím v betonu 50mm drát o pr. 10mm a je spojen ještě z kari sítí, která tvoří výztuhu podkladního betonu..
5. Skrz základový beton přes izolaci jsou provedeny vodotěsné průchodky do samotné železobetoné stavby.

Otázky?
1. Vzhledem k tomu, že by mělo být vše provařeno je nutný ještě drát o pr. 10mm?
2. Jsou potřeba u takto provedeného hromosvodu-zemniče (železobetoný skelet) zkušební svorky, např. dle ČSN EN 62305-3 obr. E.40c.,  legena bod č.8-vodič spojení mezi ocelovým armováním a zkušební svorkou. Znamená to, že bude na budově z vnější strany "vykukovat" zkušební svorka nebo krabice?
3. Je potřeba užít např. drátu pr. 10mm ještě dodatečně, ikdyž je vše se vším provařeno provede se to způsobem 10x10m (např. v podlaze budovy)?
4. Je skutečně potřeba úplně každičký spoj výztuhy provařit? Co když to projektant stavby nepovolí provaření po-té to znamená, že dle ČSN EN 62305-3 E.4.3.6 bude každičký spoj výztuhy spojen pomocí svorky nebo určeného vodiče. Nebo jsem to špatně pochopil a když nebude možné provaření bude využito vodiče o pr. 10mm a spojeny s větším počtem armovacích prutů?
5. U animace 07.1Uzemneni  na stránkách www.kniska.eu není provedena žádná vodotěsná průchodka pro rozvaděče proč? - Že by to bylo provedeno na základě ČSN EN 62305-3 čl E.5.4.3.2 a věty Narušení vodotsné izolace nepředstavuje obecně žádný problém?

Otázka číslo 6:
Kdo za mě udělá domácí úkol?
 :D

(doh) (jednicka)

Mrzí mě, že mě nechcete odpovědět s myšlenkou toho, že je to domácí úkol  :'(. Chci vás ujistit, že to tak rozhodně není. Já jsem nenašel jednoznačené odpovědi na mé otázky v normě proto se ptám vás odborníků.

Hlavně v tom betonu nemíchejte kari síť s vodičem FeZn.

Jaký je k tomu důvod ? Co by mělo být tedy použito?

Po delší době stejně dojde o odplavení zinku (beton je elektrolyt),  případné sváry se špatně dělají a nepozinkovaný materiál je lacinější.  Pokud beton bude hutněný, bez vzduchových bublin, tak to železo ochrání. Pro přechod železo-FeZn na povrchu betonu existují průchodky

Jestli máte už nakoupen materiál FeZn, tak ho tam dejte. Když se Zn odplaví, tak tam prostě nebude. Alespoň vám to při přípravných pracech nezrezaví.
Můj příspěvek čerpal ze článku Prof.Ing Václava Černého,CSc. uveřejnění v Elektro 02/1996, kde se praví:
"U železobetonový ch základů je třeba použít pouze nepozinkovanou ocel. Zinek má ve srovnání s ocelí zápornější elektrochemick é napětí, vznikl by galvanický článek a zemnič by se poškozoval korozí."
Je ale zřejmé, že praxe je jiná. To nám jistě někdo z praktiků potvrdí.

Viz také Elektro 6/2008 (tipy a triky díl 16. na kniska.EU)

Dříve platilo mezi odborníky to, co píše p.Doležal (že se nemá kombinovat nepozinkovaný a pozinkovaný materiál uvnitř betonu).
Dnes se zase (často i mezi těmi samými odborníky) tvrdí, že jde o nedorozumnění a že to v betonu může být všechno dohromady bez problému. Odborníci se prostě vždy mýlí tak, aby byli na vrcholu aktuálních vědomostí.
Nevím, zda to někdo zkoušel např. tím, že po cca 20ti letech rozbil beton a zkoumal, co se uvnitř stalo - myslím, že nikoli.
Je ale fakt, že v zahraničí se často do toho betonu dává i měď a to je daleko silnější kafe než pozinkované železo - takže myslím, že uvnitř betonu je to asi opravdu jedno.

Trend nepoužívat pozinkovanou ocel a raději používat měď či nerez, pochází hlavně z přímořských států.
Osobně považuji měď či pozink v betonu za rovnocenné, o nerezu se ani nedá diskutovat.

Rozhodně je lepší používat jeden materiál na vše co je v betonu, nicméně pokud porovnám rizikové spojení drátů s zoxidovanou vrstvou s rizikovým spojením s pozinkovanou ocelí, vyhrává u mne pozink.

Pokud bych měl obavy z nějakých reakcí, předimenzuji spoje a materiál, vždy bych měl být pod cenou řešení s nerezovou ocelí.

Děkuji za Vaše reakce rád se dozvím něco nového. Prosím zda můžete odpovědět i na mé předešlé dotazy Vím, že jich je hodně ale jak jsem psal skutečně jsem nenašel v normě jasné odpovědi.

Je tedy potřeba vzhledem k tomu, že by mělo být vše provařeno ještě drát o pr. 10mm? Jako základový zemnič to chápu ale když bude vše v budově provařeno proč tahat stovky - tisíce metrů drátu. Všiml jsem si na stavbách, že to takto provádí není to zbytečné mrhání?

Provaření je samozřejmě lepší než dodatečný drát, ale...
1/ Stavební firma řekne, že je svařování drahé (cca 3cm každý svár, viz ČSN EN 62305-3)
2/ Statik nesouhlasí s svařováním
3/ Dostanu informaci, že tohle používané železo jde špatně svařovat
4/ Sváry jsou křehké a při zalívání betonem, nebo zhutňováním popraskají

Takže je to na investorovi, jakou variantu zvolí a pak ho to podle toho stojí.

Takže není potřeba nikde provařit konstrukci pokud bude dodatečně využit drát teřba FeZn pr.10mm?

já bych v tom "viděl",že to jsou vlastně další pomocné v podstatě tyčové zemniče doplňující soustavu - co vy na to???

Ano, ten drát či pásek je alternativou k provařování. Nicméně bych pak stejně třeba ty kari sítě naťuknul k sobě, vylepší to EMC ochranu objektu a to železo tam nebude bez ladu.
Nezapomenout tento dodatečný vodič nadrátkovat na co největší počet prutů a kromě toho bych doporučil  každý metr provést spoj svorkou, pokud jsou použity samostatné pruty.

Pokud máte zemnič s plochou nad cca 60m2, už ho většinou nepotřebujete vylepšovat, to by byla náhoda, aby zrovna toto byl ten případ.
Výpočet středního poloměru zemniče je zde: http://www.kniska.eu/software/swdownload

"Nadrátkovat" nadrátkovat znamená, že bude využit k "nadrátkování" stejný kus drátu jako je využito pro vyztužení?
1. Nadrátkovat = spojit drát FeZn o pr 10mm s vyztužením (pruty) betonu?
2. To spojení po 1metru je dáno normou nebo praxí?
3. Musím projít drátem FeZn o pr. 10mm i podlahou, když to není přímá cesta k základovému zemniči, tj mohu nechat např. podlahy bez tohoto drátu a jít jen přímou cestou? - Dle mého názoru radši ne aby se blesk nezatoulal někde v podlaze...
Pro příklad přikládám obrázek - obrázky jsou spíchnuté narychlo.

Skutečně nikdo neumí odpovědět  :'( ? Kdybych našel v normě jasné odpovědi na mé otázky tak věřte že se neptám.

váš hlad po vzdělání je obdivuhodný. Ale i váš projektant musel vyjít z norem. Tam je tedy odpověď, samozřejmě velmi pracná. Takto radit nadálku ale zavání jasnovidectvím . Poptejte u tvůrce díla.
Požadavky na spoje materiálů armování naleznete např. v čl.4.3 ČSN EN 62305-3. atd...více v příloze E.

On není problém odpovědět na jednoduchou otázku poměrně rychle, ale je problém odpovědět na vícenásobnou otázku a navíc se ještě koukat jinam. To co vám odpovím, čerpám z norem a textů na webu, abych to věděl, musím se to naučit a nikdo mě to nenaučí, ostatní na tom jsou podobně. Zatím mne odpovědi v této diskuzi stály cca 1,5 hodiny času.
Kolik Vy ze svého volného času, věnujete mně a nebo ostatním?

Já jsem se snažil celou normu ČSN EN 62305-3 poctivě nastudovat ale oproti ČSN 34 1390 je spíš spousta teorie. V ČSN 34 1390 bylo jasně napsáno udělej to takhle a takhle v nové normě je to např. dle Vámi doporučeného bodu 4.3 takto:

Ocelové armování ve stavbách z železobetonu je považováno za elektricky propojené, je-li větší díl spojení svislých a vodorovných prutů svařen nebo jiným způsobem bezpečně spojen. Je-li větší díl znamená co? Snad, že jestli, že když vezmu 100% svislého vyztužení musím spojit minimálně 51% těchto prutů k sobě? A ikdyž je spojím tak musím provést po-té měření zda je splněno 0,2Ohmu.
Znamená to změřit to mezi nejhořejším dílem a úrovní země vhodným přístrojem. Vhodným přístrojem je co? Měřák, který bude mít dlouhé vodiče pro změření stejně jako výška celého svislého vedení? U vyšších budov tedy třeba 50m? To by mě tedy zajímalo co ten měřák změří, když na patě svíslého vedení to bude již propojeno do země a v jednotlivých patrech spojeno na podlahy. Nebude toto měření tím ovlivněno? Dále článek 4.3 říká, že pokud toto měření nelze provést nebo nebude splněna hodnota menší než 0,2Ohm nelze ocelové armování použít jako náhodný svod. A v tomto případě je doporučeno použít zřízení vnějších svodů. Znamená to tedy, že jak již bylo řečeno výše nemohu to udělat tak, že použiji drát FeZn o pr. 10mm a protáhnout to skrz toto svislé vedení?

Pan Hájek připomíná, že by se nemělo opomenout na tzv. "drátkování" tj. nadrátkování případného drátu FeZn o pr. 10mm v ale v článku E.4.3.6 Spojení je napsáno, že výzkumy ukazují, že přivazování není vhodné pro spojení, přes která protéká bleskový proud. Zde je riziko, že vázací drát exploduje a poškodí beton.

Pane Hájek Vážím si vás jako odborníka a Vašeho času věnovaného snad nejen mě (doufám, že si toto téma přečte více lidí a něco se přiučí). Abych se to naučil jak říkáte Vy, čerpám z webu a z norem a ptám se "pouze" na to na co jsem nenašel odpověď. Ono toho k nové normě na webu moc není. Až na Vaše stránky je to super web věnované této tématice.
Pokud vás obírám o váš čas a následně i o peníze rád si u vás zaplatím konzultace a nebudu vás zdržovat zde na www.elektrika. cz.

Rád vám či Vašim kolegům na tomto webu svůj čas věnuji ale jsem mladý a nezkušený max.,  že bych za tyto rady platil.

Tak aby bylo jasno, tady o peníze nejde, jde pouze o čas.
Firma DEHN technickou podporu balí k výrobkům a je to součástí jejich ceny.
Zkuste taky chodit na semináře, firma DEHN jich pořádá ročně více jak 20 zdarma a rozhodně se nejedná o pouhou propagaci výrobků jak to dělají ostatní, ale i u nich se dozvíte něco navíc. Ti ostatní výrobci si vydělané peníze většinou nechají pro sebe.
Publikace Lightning Protection Guide  (http://www.dehn.de/en/service/dl_lp_guide.shtml)

Takže pokud nechcete čekat, mrkněte se po internetu a zkuste něco vygooglovat v AJ a NJ je toho dost, nejsou marné ani stránky RU
http://www.pdf-search-engine.com/62305-reinforced-steel-pdf-2.html

Od doby co má Google automatický překladač, tak není znalost cizího jazyka zas takovou překážkou.
Hele jaké skvosty jsou na korejských webech  ;).
Měření blesků Korea- jako zdroj informací je uváděn Popolanský (http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=ko&u=http://www.ground.co.kr/PGS_forum/forum_where.php&ei=_4qfS_jAEMWM_AaUx4j3DQ&sa=X&oi=translate&ct=result&resnum=1&ved=0CAcQ7gEwAA&prev=/search%3Fq%3Dhttp://www.ground.co.kr/PGS_forum/forum_where.php%26hl%3Dcs%26lr%3D)

Odkazy využiji  :) .  Já rád i počkám na odpověď a budu vděčen za každou radu, která mě bude na tomto serveru sdělena. Myslel jsem, že k tomu tento server může být využíván. Vím, že mám hodně otázek a je to dáno mojí nevzdělaností. Nikoho nenutím, aby odpovídal na mé otázky a také si Vážím každé odpovědi a chápu, že zde odborníky okrádám o čas  :-[ .

Otázky mě napadají postupně a skutečně né všechny lze vyčíst z internetu a z norem. Mrzí mě, že toto Výše uvedené tady musíme vůbec řešit  :'( . A hlavně si myslím, že norma by měla být napsána tak aby tam byli vyřešeny nejen všechny otázky ale i praktické příklady - tím nemyslím kus nějakého obrázku. Nemyslím si, že by byl až takový problém uvést pro příklad jak mají vypadat hromosvody na RD, výškových budovách, železobetonový ch budovách a to kompletně. Zkrátka podobně jak je uvedeno na www.kniska.eu, ikdyž to nemusí být zrovna animace. Je jasné, že všechny příklady se uvést nemohou ale věřím, že by to hrozně moc pomohlo.

Můj názor je, že ČSN EN 62305-x je jedna z nejhůř napsaných norem skáče se tam s odstavce na odstavec, většina článků je tam psána "by mělo" .....  a spousta věcí je tam nedořešených nebo jen ve formě teorie - Ale jestli je norma napsána tak nebo tak to jsem tu řešit nechtěl  a ani to neberte jako mojí otázku, nebo téma.

Doufám, že jsem vás pane Hájek neodradil od toho aby jste byl mezi odborníky, kteří i mě rádi odpoví na mé předešlé otázky. Na semináře samozřejmě rád zajdu.

A kterou jinou normu EN jste četl?

Nevšiml jsem si v případě žádné normy, že by měla v záhlaví napsáno:
Takto to udělej a ne jinak, všechny důležité informace najdeš pouze zde a ve formě, že tomu bude rozumět i laik.
Jakmile by to takto bylo dělila by se elektrotechnik a na :
Tvůrce norem (cca 100-200 lidí na světě),  kastu kopírovačů, kteří by slepovali koláž řešení z normy na každou situaci.,  těch by třeba jen u nás mohlo být klidně 100. No a zbytek by byli jen dělňasové.
Takže pokud by se Vaše přání stran jednoduchého řešení splnilo, byl byste bez místa.

PS: Jeden díl Tipů Triků (základní kámen KníŠky) představuje cca 20-40 hodin práce. Videoanimace co dělá Dalibor, tak 90-120 hodin jedna. Takže pokud chcete hezký standard, vynásobte počet stránek počtem hodin x mzda co byste za to sám chtěl a zkuste to.

Nemyslím si, že by musel být příklad na všechno jen ty co se nejvíce vyskytují. Kompletní projektová dokumentace třeba na RD, BD a stavbu ze železobetonu s vysvětlením nebo odkazy na jednotlivé články normy proč je to uděláno tak nebo tak.
Vím, že je toto zbožné přání každého kdo si čte jakoukoliv normu. Vážím si práce Vaší a Vašeho kolegy a myslím si, že patříte mezi ty, kteří se ČSN EN 62305-x snaží dělat snesitelnější. V předchozím článku máte bezesporu pravdu.
Budu nadále rád, když budete odpovídat na mé dotazy. 

Čtu tu příspěvky pana Hájka a snaží se vysvětlit hodně věcí....
Pokud bude norma 62 305-x napsána srozumitelně, tak 90% lidí se na nic nebude ptát!!
Ale podle jak je tato norma napsána, je to hrůza a děs....pokud by ji napsal někdo zadarmo a na zkrácení svého volného času tak to beru...ale je to celostátní dokument tak si myslím že než vyjde, měl by být
srozumitelný všem....vždy byli elektrikáři "elitou" mezi dělníky a moc se jim vysvětlovat nemuselo, ale dnes elektrikáři /ne všichni/ pocházejí z řad méně chytrých lidí /bohužel!!/ a pochopení této normy bude pro ně španělskou vesnicí a zvláště v podání v jakém je !

Nejen pro elektrikáře, i pro velkou řadu projektantů a revizních techniků je tato norma oříšek který odmítají louskat :). Elektrikář je na tom oproti nim ještě dobře, má dělat podle projektu tak se ho ta norma dotýká jen okrajově.

Zkusím své dotazy pokládat jeden po druhém a né několik najednou. Chápu, že po-té není jednoduché odpovědět na vše najednou. Abych zde tedy také s něčím pomohl provedu příklad projektové dokumentace a pak jí zde umístím na základě Vašich odpovědí na mé otázky.

Vrátil bych se tedy zpět k tomu "nadrátkování"


Pan Hájek připomíná, že by se nemělo opomenout na tzv. "drátkování" tj. nadrátkování případného drátu FeZn o pr. 10mm v ale v článku E.4.3.6 Spojení je napsáno, že výzkumy ukazují, že přivazování není vhodné pro spojení, přes která protéká bleskový proud. Zde je riziko, že vázací drát exploduje a poškodí beton. Má být tedy skutečně provedeno tzv. drátkování ?

Při hledání informací o přepěťových ochranách jsem nalezl v "Kníšce" na straně 83 obr. 5.10 průchod skrz svislou izolaci. Proč je základový zemnič spojený vnějškem na vyztužení budovy a ne skrz vodorovnou izolaci? Je proto nějaký zvláštní důvod?