Diskuse Elektrika.cz

Při pročítání revizních zpráv jsem se setkal s několika závěry a nevím, který je správný:
1. El. zařízení je z hlediska bezpečnosti schopné provozu.
2. El. instalace je z hlediska bezpečnosti schopná provozu.
3. El. zařízení je schopné z hlediska bezpečnosti provozu.
4. El. instalace je schopná z hlediska bezpečnosti provozu.

#116#

Osobně nepíšu do závěru ani jednu z uvedených vět. Podobný text píšu do celkového posudku na první straně RZ.
Ale stejně mi to nedá také se zeptat: Proč se zde neustále někdo vyptává na takové základní věci ohledně revizí a revizních zpráv?
Vždyť
a/ - noví RT musel projít zkouškami a předtím nejspíš přípravným kursem a zacvičením a vypracováním cvičných revizí se školitelem, takže to musí znát.
b/ - staří revizáci viz bod a/ + jistě se pravidelně sebevzdělávají a alespoň 1x ročně vyslechnou nějaký ten seminář, kde se toto pravidelně probírá + jsou pravidelně přezkušováni při atestacích, tudíž to musí přece znát!
 (eek)

Za 2. i 4. je správně. Revidujem instalaci. Pořadí slov není důležité. Viz ČSN 33 2000-6.

Já už 15. let žiji v domnění, že revizní zpráva musí mít nějaký jednoznačný závěr, bez ohledu na počet stran a množství technických a legislativních konstrukcí. Buď je, nebo není schopno. Něco se změnilo?

Zmenilo sa súdnictvo. Správa už nie je iba posudok na inštaláciu, ale v mnohých prípadoch aj právny dokument.

A tak po mnohých seminároch, kurzoch, školeniach a samoštúdiu som dospel k nasledovnému vyjadreniu jednoznačnosti posudku:

Pevná elektrická inštalácia a elektrické zariadenia k nej pevne pripojené boli  podrobené odbornej prehliadke a skúške v  zmysle STN 33 2000-6 a sú v rozsahu určenom touto správou bezpečné v zmysle požiadaviek STN 33 1500, kapitoly 5. a Prílohy.

Elektrické zariadenia alebo časti pevnej elektrickej inštalácie uvedené v  bodoch    ...........         zistených nedostatkov NIE SÚ v zmysle týchto  požiadaviek bezpečné.

Svet už nie je taký, akým bol kedysi ... :-)

To bych si dovolil nesouhlasit. Pořadí  slov je v češtině velmi důležité, jejich zpřeházením se změní význam věty.
Varianta 4 je paskvil.

Vždy revidujete elektrickou instalaci..... a ne zařízení...! (norm)

Přečetl jsem si to ještě jednou a je to opravdu paskvil. Nedozvíme se čeho je zařízení schopno.
Na přehození slov ve větě není čeština až tak háklivá, jako třeba angličtina.

Z takovéhoto závěru by jistě měli nějvětší radost právníci.
Já se ale snažím, aby nejdůležitější část RZ byla stručná, jasná a pochopitelná na první přečtení. Omáčku, jako články, podle kterých byla RZ vypracována, mohu uvést jinde. Jinak by se vám mohlo stát, že zákazník dostane od vás zamítavou RZ a aniž by si toho všiml, šoupne jí do šanonu a přijde se na to až za čtyři roky při další revizi.

Správně je pouze č.2.

TO: Jirka Š. Svejkovský

Šablónu revíznej správy som tvoril roky a veľkú inšpiráciu som získal aj zo stránky, ktorá je uložená v prílohe.

Kľúčové slová na vyhľadávanie (a zároveň názov seriálu článkov) sú :

"Revizní zpráva, autor: revizní technik"

Autor článkov je:
Ing. Miloslav Valena, soudní znalec v oboru elektrotechnik a, Unie elektrotechnik ů České republiky

Je to veľmi pútavé čítanie a odporúčam to mnohým revíznym technikom, začínajúcim obzvlášť. :-)

Tuto sérii článků jsem četl v papírové verzi. Je to určitě zajímavé čtení.

Forma revizní zprávy naštěstí není dogma. Pokud bude RZ obsahovat všechny náležitosti, které má, můžete si formu zvolit sám.

Mám za to, že by měly být zvlášť a stručnou, srozumitelnou formou "vypíchnuty" nejdůležitější části RZ.
Provozovatel by se nejdřív měl dozvědět, zda jeho instalace je nebo není schopná bezpečného provozu. Tučným písmem na první straně. Zdůvodnění, jak jsem k tomuto závěru došel vkládám do posledního odstavce RZ (jmenuje se Závěr).

Mám takovou zkušenost, že složité právní konstrukce málokdo čte a smysl sdělení se pak vytrácí. U věty, kterou si musí dotyčný přečíst nejméně dvakrát hrozí, že to neudělá ani jednou a malér je na cestě. Uvědomte si, že čtenář je laik.

Práce soudních znalců si vážím a je pro mě inspirující.

Súhlasím s Vami, svoju formuláciu som si zvolil preto, lebo nikde nie je jednoznačne definovaný pojem "bezpečnosť" a preto sa odvolávam na prílohu normy 33 1500, kde táto definícia je.

Preto sa vyhýbam jednoznačnej formulácii JE-NIE JE bezpečné ako celok, lebo je to vždy diskutabilné, a uvádzam ktoré nedostatky (body v zozname nedostatkov) nie sú bezpečné alebo sú v rozpore s bezpečnostnými požiadavkami technických alebo legislatívnych predpisov.

Osvojil som si dobrý zvyk, pri odovzdávaní správy ju stranu po strane prejdem s odberateľom a vysvetlím mu, čo tam je napísané.

Mám totiž zlú skúsenosť, že správu číta iba asi 10% prevádzkovateľ ov.

Asi docela přesný odhad.

Probírám revizi jenom v případě, kdy konstatuji závady, i ty, které nemají vliv na bezpečnost.

Mám ovšem za to, že pokud je v instalaci jediná ohrožující závada, celkový výsledek je negativní. Proto je docela praktické na začátku revize dobře popsat rozsah. Pokud by to znamenalo problémy s provozem, lze revizi rozdělit na dílčí. Pak může provozovatel dál provozovat bezvadnou část.

Absolutní souhlas s panem kolegou Revusem. I já se řídím odborným materiálem od Ing.Valeny a zatím si nikdo nestěžoval ani při atestaci  :)

P.S. osobně vycházím z klasického více jak 20 roků starého formuláře na RZ a tam je nejdůležitější kolonka právě "celkový posudek" na první straně, nikoli ta omáčka, kterou uvádím až v závěru. Nelíbí se mi mnohé současné formuláře generované různými programy, kde se právě kolonka "celkový posudek" jaksi ztratila a o tom, že by měla být RZ co nejstručnější už vůbec nejsem přesvědčen, znám noho revizí generovaných různými programy, které jsou velice stručné a hlavně díky prefabrikaci použité šablony se z nich absolutně nedá zjistit skutečný rozsah co bylo vlastně revidováno.
Čím je RZ jednodušší a kratší, tím toho méně sděluje, není potom divu, že se za takové to mikrozprávy snadno schová i revize fyzicky neúplně provedená a také za mnohem nižší cenu, protože méně pracná. Rozsah revizí je již naštěstí pevně dán ČSN, takže nezbývá než do RZ také zapsat vše co se revidovalo, protože co tam není napsáno, to revidováno nebylo!

Naprostý nesouhlas. Proč bych měl rozdělovat revidované zařízení na dílčí revize podle toho jestli je v pořádku nebo má závadu? To by vzniknul pěkný bordel a už vůbec by nikdo nebyl schopen přesně rozklíčovat rozsah co se vlastně revidovalo a s jakým výsledkem. Pododobné formulace jako kolega Révus používám již nejméně 10 roků.

Takže odstavíme celou halu jenom proto, že jeden z přívodů ke stroji není úplně echt? Vycházím tím vstříc zákazníkovi. Může to znamenat trošku chaosu, ale v tom se intligent vyzná.
Když je to v situaci, že máme čas závady odstranit a vydat revizi až potom, není co řešit. Pokud mi za zadkem stojí inspektor SUIP nebo TIČR, odpojím vadné zařízení, vyjmu ho z revize a řeší se to zvlášť.

A práve preto je celkové zhodnotenie inštalácie vyhovujúce a v ďalšom odstavci vypíšem odkazy na všetky nedostatky (uvedené v závere správy),  ktoré sú v rozpore s bezpečnostnými požiadavkami. Hoci ako revízny technik mám - teoreticky - právomoc odstaviť prevádzku, nedovolím si to.

Týmto prenášam zodpovednosť na prevádzkovateľ a, aby odstánil nedostatky. Po ich odstánení (a mojej kontrole) vydám "zápis o odstránení nedostatkov" alebo vydám čistú správu.

Přesně tak.
Já nemám potřebu si v revizi hrát na boha a rozhodovat kategoricky o celé hale v jednom odstavci, to stejně není prakticky možné. Revize má podat objednateli obraz o stavu celé instalace, vzhledem k platným předpisům. Jak s tím potom provozovatel naloží je jeho problém.

Je jasně dáno ČSN 33 1500, čl. 6.1.2 a Z4/čl. 6.1.2.

V minulosti jsem se již k podobnému tématu vyjadřoval, a tak to jenom zopakuji.

Osobně od počátku mé revizní činnosti závady vždy zařazuji do tři kategorií.

A) Závady přímo ohrožující bezpečnost
B) Závady ohrožující bezpečnost
C) Ostatní závady, odchylky, nedodělky, doporučení ...apod.

Celkové zhodnocení na přední straně revizní zprávy musí být pro provozovatele naprosto srozumitelné, a toto členění závad potom celkové zhodnocení velice zjednodušuje.  8)

V případě, že se na instalaci vyskytují závady ohrožující bezpečnost kategorie A nebo B, mé celkové zhodnocení zní:
Elektrická instalace není schopná bezpečného provozu do doby odstranění závad uvedených pod body "A" a "B".

PS: Další upřesněná o stavu elektrické instalace, doporučení, návrhy apod.,  uvádím v závěru revizní zprávy. Stanovení doporučených termínů pro odstranění závad je pro mne naprostou samozřejmostí a mělo by být nezbytnou součástí každé revizní zprávy se závadami..   :)

Doporučit opatření, doporučit odpojení vadného zařízení nebo navrhnout řešení to ANO. Rozhodně nejsem pro stanovení doporučených termínů pro odstranění závad. To je věc provozovatele a jeho případné riziko.

Už jsem to psal v jiném článku...Tyto termíny chtělo /a chce!/i bývalé ITI a byla k tomu dlouhosáhlá diskuze...
Byla to jedna z otázek na pohovoru u zkoušek na ITI../konkrétně loni na podzim/..

Já osobně si myslím, že na termíny revizí mají vliv i skutečnosti, o kterých RT nemusí vědět a v podstatě ho ani nezajímají. Například pravidelná údržba instalace nebo interní předpis provozovatele, ktrý lhůtu naopak zkracuje. Je ale pravda, že inspektoři TIČR na uvádění termínu další revize trvají.

Termín příští revize to ano, ten je daný.

Ale termíny na odstranění závad?  (no)  
- neznám důvod, který by mne k tomu opravňoval
- na základě čeho bych měl nějaké termíny stanovovat?
- a když by ty moje případné termíny nebyly dodrženy, co potom? ......

Provozovatel nebo majitel (případně oba) dostane Zprávou o revizi informaci o stavu revidovaného zařízení. Jak s touto informací naloží je čistě jen jeho věc a hlavně jeho zodpovědnost.
Jako RT nejsem v pozici mu stanovovat nějaké termíny.  (no)

Môj názor na revíznu správu je taký, že revízna správa je nazávislé posúdenie stavu elektrickej inštalácie a nie je to zápis o kontrole za účelom postihu.
A keďže nie som kontrolný orgán, nie som ani oprávnený postihovať a teda ani dávať termíny na odstránenie nedostatkov.

Aspoň na Slovensku to zatiaľ takto funguje. Termíny (a potom aj postihy) dáva orgán štátneho dozoru.

Týmto podporujem príspevok kolegu Nováka. :-)

Ne, není daný. Viz můj příspěvek.

Dobře, máte pravdu že možnosti, které mohou prodloužit revizní lhůty, existují.
Ale už jste to zažil někdy v praxi ?  :(

Před pár lety dostal nápad využít řádu preventivní údržby pro prodloužení rev. lhůt technik v jednom špitálu. Konzultoval to s tehdejším IBP aby tento postup mohl při jejich kontrole obhájit.
Po několikaměsíčn ím snažení to vzdal, neboť měli ještě náročnější požadavky než jsou při zavádění a obhajování ISO.  (zle)
Navíc mu ekonom spočítal, že provádění revizí vyjde o dost levněji, než přijmout dalšího elektrikáře, který by zvýšenou údržbu prováděl.  :-\

Ano, v jedné velké továrně v Chomutově mají lhůty revizí prodlouženy na dvojnásobek. Elektroúdržba je přítomna 24/7. Revizí se účastní i inspektoři TIČR (občas se najde BE3N2) a není s tím problém.

V celkovém posudku revizní zprávy na prvním straně píši :

Elektrická instalace je v rozsahu této revizní zprávy bezpečná a schopná bezpečného provozu.

Vomáčku ještě napíši do závěru a laikovi popíši stav tak aby pochopil v jakém je instalace stavu a vysvětlím hodnoty naměřených veličin  a prohlídky např. zda se izolační odpor blíží minimální hodnotě, která je stanovena normou, elektrická instalace je dobře řemeslně provedena  a atd.

Jak píše kolega Beláň - tak nesouhlásim s kategorizací závad a dávat nějaké termíny, protože instalace je buď bezpečná nebo ne. Provozovateli předám revizní zprávu nechám si potvrdit převzetí RZ a odpovědnost je na něm.
V případě že uvedu  termíny  tak mezi předáním revizní zprávy a termínem realizace opravy, dle mého názoru nesu odpovědnost na škody, které mohou vzniknout = dávám hlavu na špalek :(.

Vzdyt je to jednoduché - v legislativě se nejčastěji dočteme - že , ,  provozovatel je povinen,,  nebo zaměstnavatel je povinen,, . Nikde se nepíše nic RT to je pouze služba provozovateli a my mu musíme popsat skutečný stav instalace se všemi možnými riziky a ať je na jeho osobní statečnosti zda poškozený kryt rozvaděče (hrozí dotyk živých částí) opraví bez zbytečného prodlení (ihned) nebo za 14 dní.

Kdy

Úkolem RT není posoudit, zda je instalace či zařízení bezpečné, ale zda je z hlediska bezpečnosti schopné provozu (ČSN 33 1500, čl. 6.1.2). Je v tom dost velký rozdíl.