Diskuse Elektrika.cz

Vím, že toto téma se tu již několikrát řešilo a poctivě jsem si prošel snad "všechny" příspěvky k tomuto tématu. Přesto vás znovu prosím o zodpovězení otázky zda je skutečně normou dané přizemnit bod rozdělení (z PEN na  PE a N, TN-C-S, TN-C/TN-S).
Máme zde normu ČSN 33 2000-4-41, která zde v návaznosti na bod rozdělení již byla uváděna. Ale přeci jen v tomto článku není o bodu rozdělení není ani zmínka, viz. níže.

413.1.3N12 Vodič PEN v síti TN-C nebo vodič PE v síti TN-S se musí uzemnit buď samostatným zemničem
nebo spojit s uzemňovací soustavou, kromě uzlu zdroje (nebo pracovně uzemněného místa zdroje)
ještě v těchto místech:
a) v e v e n k o v n í m r o z v o d u
aa) u vrchního vedení každých 500 m a na jeho konci a u odboček delších než 200 m na
jejich koncích;
ab) u kabelového vedení delšího než 200 m od místa předchozího uzemnění na jeho konci;
ac) u přípojkových skříni (např. hlavních domovních),  jsou-li vzdáleny od nejbližšího místa
uzemnění více než 100 m;
ad) u dočasných pracovišť krátkodobého použití umístěných mimo trvalé objekty a obdobných
pohyblivých zařízení a v objektech, kde se kladou na ochranu před dotykem
zvláštní požadavky (prádelny, veřejné lázně apod.);
b) v e v n i t ř n í m r o z v o d u
ba) u objektů s vlastním transformátore m vždy u hlavních rozvaděčů;
bb) u objektů bez vlastního transformátoru, je-li hlavní rozvaděč připojen přímo na síť,
podle bodu ac);
bc) u podružných rozvaděčů, jsou-li vzdáleny více než 100 m od nejbližšího místa uzemnění;
bd) na konci odboček delších než 200 m od místa předchozího uzemnění.
POZNÁMKY N K bodu a) a b):
1 Jednotlivá uzemnění vodiče PEN v síti TN-C nebo vodiče PE v síti TN-S mají mít odpor uzemnění nejvýše 15 Ω;
není však třeba klást zemnící pásky o celkové délce větší než 20 m nebo jiné rovnocenné zemniče.
2 Na konci vedení a odboček sítě a v uzlu zdroje má být odpor uzemnění nejvýše 5 Ω; není však třeba klást zemnící
pásky o celkové délce větší než 50 m nebo jiné rovnocenné zemniče.

Pokud by se měl bod rozdělení uzemnit tak dle jaké normy, přísl. článku a jakým vodičem když je přívod do rozvaděče třeba 1-CYKY 4x120+70 a tam je proveden bod rozdělení?


#105#

To je asi omyl, má to 5 vodičů. Jinak zkuste ČSN 33 2000-1 ed. 2. U RD to pak vyplývá z požadavku na provedení ochranného pospojování.

Ano omlouvám se správně měl být napsán kabel 1-CYKY 3x120+70. Co říká prosím ČSN 33 2000-1 ed. 2 k bodu rozdělení? Jakým po-té vodičem bych měl uzemnit bod rozdělení u kabelu 1-CYKY 3x120+70?

To: Mlkar.martin

Přizemnění bodu rozdělení PEN je sichr, kde je třeba uvažovat, že při přerušení PEN bude vodič k přizemnění PEN vodič nahrazovat a podle toho by měl být dimenzován. Takže přívod, jak ho uvádíte, není rozhodující. Důležité je jištění, které vám "pustí" proud.

Navíc při průřezech, jak je uvádíte, bych neuvažoval velkou pravděpodobnos t přerušení vodiče PEN. Proto taky asi norma taxativně nepředepisuje toto přizemňování, pouze ho doporučuje, protože ne vždy má smysl jej aplikovat.

Dejme příklad, že kabel 1-CYKY 3x120+70 je jištěn na max. svého průřezu (v praxi by samozřejmě rezerva byla provedena ale pro tento příklad...) v tom případě bych měl na svorkovnici PEN přivést vodič též o průřezu 70mm2. To mě ale přijde trochu postavené na hlavu, to přívodní vodič PEN zdvojujeme. Jaká norma doporučuje přizemnění PEN (dle Vaší odpovědi)?

Pamatuji si pouze, že toto doporučení bylo v ČSN 33 2000-4-41/2000, dále jsou nějaká schémata v nové ČSN 33 2000-1 ed. 2 (viz starší diskuse zde na Elektrice),  ale hlavně pro to existují rozumná zdůvodnění. Přerušení vodiče PEN představuje nebezpečný stav jak pro osoby, tak pro spotřebiče. Proto je vhodné tomu zabránit. Lze to ale jen do určité míry:

1. U rodinného domku je to jednoduchá situace. Bod rozdělení lze vést k uzemnění  rozumným průřezem, který odpovídá celkovému instalovanému příkonu domu.

2. U věžáku v bytě v 10. patře byste u toho samého průřezu musel zajistit, že nebude moci nahradit PEN hlavního domovního vedení, což je nemyslitelné. Když to uděláte, vystřídáte jedno nebezpečí druhým. Aby k tomu nedošlo, musel byste skutečně vést pospojovací vodič o tom samém průřezu. 

V novém vydání normy 33 2000 4 41 ed.2 se již Vámi popisovaný článek nevyskytuje. Ale všiml jsem si ,  že popis rozdělení na několik N a PE z Pen obsahuje i  2--- 5-54 čl.543.4.3. ,  al je to jen konstatování ,že "počínaje nějakým bodem instalace jsou funkce nulového a ochranného vodiče zajišťovány samostatnými vodiči...
No moc jsem nepomohl >:D

Odskočím trochu od tématu. Co kdybych měl přívod do rozvaděče již v soustavě TN-S, je tam nutné tahat znovu ještě vodič z HOPky ? Rozvaděč umístěn ve vnitřním rozvodu a není dále než 100m od nejbližšího místa uzemnění.

Každému elektrotechnik ovi by mělo být vše jasné po nastudování ČSN 33 2000-1 ed. 2.

Podle Vámi přiloženého obrázku A.31B2 tedy vyplívá, že v distribuční síti bude provedeno uzemnění např. v trafostanici (po-té dle ČSN 33-2000-4-41 413.1.3N12) a následuje bod rozdělení z TN-C na TN-S tedy TN-C-S v tomto místě je to znovu uzemněno.
Všude na přiloženém obrázku je napsáno "může" beru to tedy tak, že je lepší to udělat než neudělat. Nebo se to vztahuje k jiné podmínce?
Pokud to tak není můžete mě prosím seznámit jak to popisuje norma ČSN 33 2000-1 ed. 2. popř. s Vaším názorem?

Ještě doplním můj dotaz. Bod rozdělení musí být tedy přizemněn v každém bodu rozdělení vodiče PEN na PE a N. Např. tak jak to popisuje Ing. Karel Dvořáček na stránkce http://www.tzb-info.cz/t.py?i=3588&t=2 tj.

K HOP se připojí:

    * všechny vodivé části objektu schopné přenést cizí potenciál (potrubní systémy atd.);
    * velké vodivé hmoty objektu (kovové konstrukce šachty výtahu, kotelny apod.);
    * všechna místa rozdělení vodiče PEN na PE a N;
    * ochranné vodiče dodatečně zřízené pro více bytů (například ochranné vodiče protažené instalačním jádrem).

a pak dle uvedeného obrázku č. 2 na stejných stránkách?
Je to dle Vašeho názoru tedy takto správně?

Toť můj dotaz pokud se bavíme o soustavě TN-C (a bodu rozdělení PEN na PE a N tedy TN-C-S),  která je rozdělena např. v bytových rozvodnicích tj. za elektroměrem v měřené části.

Co po-té když soustava bude rozdělena v elektroměrovém rozvaděči a za elektroměrem v měřené části bude již soustava TN-S mám na svorkovnici PE přitáhnout znovu ŽZ vodič z HOP?
Podotýkám, že žádný z elektroměrovýc h rozvaděčů ani bytová rozvodnice nebude dále než 100m od místa uzemnění a bude se jednat o vnější vnitřní prostory.

Řekl bych, že ne. Ani omylem.


Rád bych se zeptal, ve kterých všech článcích normy je na tento obrázek odkazováno (např. ".......... se provede podle obrázku A.31B2") a jaký je text dotyčných článků.


Ano, to ing. Dvořáček skutečně napsal. Ale je to požadavek normy (technické minimum)? Nebo je to "jen" optimální řešení (technické optimum)?

Q: Kdy se musí vodič PE uzemnit?
    Q: Kdy se musí vodič PE uzemnit? Pro neodbornou veřejnost bude zřejmě zeleno/žlutý vodič pouhou zemí. Osoba znalá však ví, že se takto barevně označený vodič dá použít k mnoha účelům a ty se musí rozlišovat! Musíme znát typ sítě a požadavky zařízení které takovým vodičem spojujeme. Jak se rozhodovat v případě, že si nejsme jistí, popisuje Karel Dvořáček zde!
   
    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/bleskovky/q-kdy-se-musi-vodic-pe-uzemnit/@@eview)