Diskuse Elektrika.cz

Na anténním stožáru jsem měl umistěny po nějakou dobu 3 WiFi přijímače, které v rozmezí zhruba po jednom týdnu jeden po druhém vždy "odešly". Technik od providera mi sdělil, že zařízení odešla z důvodu probíjení napětí přes antenní stožár, na kterém byly WiFi přijímací antény umistěny, a sdělil mi přitom, že antenní stožár je spatně uzemněn.
Technik prováděl měření mezi kolíkem zásuvky na půdě (ze které byly napájeny WiFi přijímače) a stožárem. Naměřil nekonečnou hodnotu odporu mezi těmito dvěma místy. Tvrdil ovšem, že tato hodnota odporu by měla být teoreticky nulová a z toho usoudil, že stožár je špatně uzemněn.
Následně prováděl měření v přízemí mezi kolíkem v zásuvce a radiatorem, kde byla hodnota 85 ohmů, což je  podle jeho slov v pořádku. Tvrdil, že by tam měla být taky teoreticky nula ohmů.

Chci jen poznamenat, že antenní stožár plní zároveň funkci hromosvodu a je tedy uzemněn k desce zakopané v patřičné hloubce v zemi a dostatečné vzdálenosti od domu. Můj dům ma instalaci sítě typu TN-C.
Vím, že v některých instalacích (i v mém případě) je jako "náhodny" vodič uplatněn rozvod ústředního topení nebo rozvod vody v domě, který přebíra funkci ochrany po přerušení PEN vodiče mezi uzlem na trafu a spotřebičem.

Z toho usuzuji, že pokud měřím odpor mezi kolíkem v zásuvce a radiatorem, měla by vyjít teoretická hodnota naměřeného odporu 0 ohmů, to by odpovídalo údaji, který naměřil technik od providera. Následně pokud prováděl měření mezi kolíkem zásuvky na půdě a anténím stožárem, nemohla mu vyjít jiná hodnota než nekonečno ohmů, neboť antenní stožár má samostatné zemnění. Pokud by měl stejné zemnění jako zásuvky v domě, což je ale prakticky už jen z principu blbost (úder blesku),  tak by naměřená hodnota odporu mohla odpovidat teoretické hodnotě nula ohmů.
Chtěl bych znát vaše názory na to, jaký by měl být ohmicky odpor mezi anténním stožárem a PEN vodičem v mém připadě. Předem děkuji.

P.S. Předem se odborníkům omlouvám za nevhodně použité odborné termíny.  ::)

#uft#

Zapomeňte na hodnoty "teoreticky nekonečno" a "teoreticky nula". I setiny ohmu a megaohmy něco znamenají, a u vás naměřených 85 ohmů má k oběma "teoreticky..." hodnotám nekonečně daleko.

Odpor naměřený mezi jímačem hromosvodu (=vaším antenním stožárem) a ochranným kolíkem zásuvky by měl být:
1) <10 ohmů v případě, že hromosvod má samostatný zemnič
2) desetiny až setiny ohmu v případě, že zemnič hromosvodu a zemnič el. instalace jsou spojeny

Jestliže technik naměřil "nekonečno" tj. větší odpor, než je horní mez měřicího rozsahu jeho měřáku, pak je něco špatně. Platí jedna nebo více z možností:
a) ochranný kolík použité zásuvky není zapojen
b) svod hromosvodu je přerušen (např. upadlá či zkorodovaná revizní svorka, urezlý spoj na zemniči...)
c) technik špatně měřil nebo použil nevhodný měřicí přístroj. (Např.: mezi zemí a PEN je vždy nějaké nenulové napětí v řádu desetin až jednotek voltů, a některé laciné měřáky z toho zblbnou)

Jestliže technik naměřil 85 ohmů mezi radiátorem a ochranným kolíkem zásuvky, opět je něco špatně. Pokud je rozvod ÚT spojen s PEN (což naměřená hodnota naznačuje),  měl by naměřit desetiny až setiny ohmu. Zase platí jedna nebo více z možností:
d) PEN má někde ve spojích velký přechodový odpor (nemáte rozvody el. v hliníku?)
e) radiátor má velký přechodový odpor proti potrubí - to by nevadilo. Zkuste měřit proti trubce.
f) el. propojení rozvodů ÚT na PEN má velký přechodový odpor (např. nedostatečně očištěná trubka pod měděným páskem svorky).
g) technik špatně měřil (viz případ c) nahoře)

D@ve:
Pan Fuk to velice hezky popsal. Asi by bylo lepší, kdyby měření zopakoval revizní technik, ten má vhodné vybavení a znalosti. (Popřípadě někdo s vhodným vybavením a znalostmi) Na hodnoty naměřené technikem od providera bych nespoléhal.


Mohl by někdo toto více rozvést, má-li tušení, oč jde? Probíjení si umím představit při zásahu bleskem, ale chytnout to 3 týdny po sobě a aby to odnesla vždy jen anténa....

Je-li opravdu stožár neuzemněný, a koaxiální svod od antény taky (běžné WiFi hračky jsou el. předměty II. třídy),  tak do toho nemuselo prásknout ani jednou. Úplně stačí atmosférická elektřina v bouřkovém počasí.

Naprostý souhlas, statika je potvora a ani nemusí být bouřkové počasí a dokonce může být stožár uzemněn správně a stejně může zařízení odcházet pokud není zářič antény galvanicky spojen s kostrou antény a ta se stožárem, což je u levných antén časté. Pak záleží na konstrukci vstupních obvodů zařízení......
U úzkopásmového přenosu pak může pomoci bleskojistka řešená jako zkratovaný koaxiální pahýl, ale to už je na jiné fórum...

Čtvrtvlnné pahýly, bleskojistky ze zapalovacích svíček a podobné (fungující!) legrácky už opravdu patří na jiné fórum  :)

Dopručím jediné - obraťte se na odbornou elektrikářskou nebo ještě lépe hromosvodařsko u firmu ve Vašem okolí. To co jste popsal je situace, která hraničí s průšvihem. Před několika lety jsem řešil případ zničených počítačů přes wifi anténu.

P.S. Opravdu používáte anténu jako hromosvodní jímač?   :o

P.P.S. Přece jen byste si měl nechat udělat revizi elektrické instalace a hromosvodu. Pro váš klid. 8)

Fuk Tomáš, XL: Pánové, děkuji vám za odpověď. Původnímu autorovi se omlouvám za vpadnutí do tématu s mou otázkou  o:-)

Zdánlivé probíjení stožáru může být také příčinou toho, že uzemnění stožáru není v pořádku ( viz přísp. kolegy Fuka ) a na stožáru je připevněno víc zařízení, než jen anténa Wifi.
Jednotlivá zařízení na stožáru jsou zavedena do více budov či instalací, které nemají společný zemnič, nebo nemají uzemněné zásuvky, nebo je na uzemnění zásuvek závada a přes tato slaboproudá zařízení se vyrovnávají potenciály zemí, případné svodové proudy z těchto zařízení.
To pak dělá ty známé pruhy na obrazu, brumy atd.,  a to v tom lepším případě. V tom horším to nějaké zařízení pošle na pravdu boží.