Diskuse Elektrika.cz

Podle jakých norem provádět pravidelné revize větších elektrických spotřebičů v kuchyni (restaurace, bistro).
Podle ČSN 33 1610 - spotřebiče, nebo i podle ČSN EN 60204-1 - stroje?
Jedná se mi o velké kuchyňské spotřebiče např. hnětač, škrabka brambor, konvektomat, el. sporák.
Povětšinou se jedná (mimo sporáků) o spotřebiče připojené pomocí zásuvek, nikoliv pevně.
Také jaké by měly být lhůty těchto pravidelných revizí?
 






#117#   Jen jsem odmázl "předem děkuji za odpověď". Předem se neděkuje. Uvědomte si, že je to velmi
              vtíravý postup, jak si vynutit odpověď. Z domnělé slušnosti se rázem stává drzost.

Neustále omílané téma. Strojní zařízení dle NV č. 378/2001 Sb.,  el. spotřebiče a ruční nářadí podle ČSN 33 1600 ed. 2, pevně připojené spotřebiče podle ČSN 33 1500. Tolik stručně. Ostatní si najděte v uvedených dokumentech.

Podle NV 378/2001 Sb. se žádné revize nedělají.

Poněkud odvážné tvrzení, ale kdo chce kam, pomozme mu tam...

O tom, jestli nějaké zařízení posuzovat jako spotřebič, stroj, elektrické ruční nářadí, je nejlepší rozhodnout podle toho, co je psáno ve výrobkové normě, případně by to mohlo být nějak možné vyčíst z dokumentace od výrobce a ta má vyšší závaznost než technická norma.
Zajímavým příkladem je třeba trafopájka. Není určena k opracování, dělení materiálu,... takže ač se to může zdát divné, není zařazena jako el. ruční nářadí, ale jako tepelný spotřebič.

NV 378/2001 Sb. - nelze dle ní revidovat viz. např. §2 odst. h (odkaz na normy ČSN),  dle ČSN 33 1500 - pouze pevně připojená zařízení a to ještě jen co se týká lhůty revizí.
Pokud budu vycházet z NV 378/2001 Sb. bude lhůta pravidelných revizí 12 měsíců.
Pokud budu vycházet z nové ČSN 33 1600 ed.2 bude lhůta 24 měsíců (skupina C, ostatní nepřipevněné spotřebiče). Avšak např. hnětač těsta je připevněný k podkladu, připojený kabelem do zásuvky, čili ČSN 33 1600 ed.2 nemá pro takovýto spotřebič uvedenou lhůtu. Podle čeho tedy provádět pravidelné revize takovýchto spotřebičů? Dokumentace spotřebiče není vždy k dispozici a ve starších dokumentacích se s pravidelnou revizí el. části spotřebiče také nezabývají.

TO : Standa 1
Ten hnětač dle mého názoru je strojní zařízení, čili NV 378/2001 Sb. (norm)

Žádná ČSN 33 1600 ed.2

A co takhle podle vnějších vlivů ?  ;)

NV 378/2001 Sb. uvádí pouze povšechné požadavky, odkaz na dokumentaci a návod výrobce. V návodech se však maximálně dozvím jaké má být předřazené jištění, jak spotřebič umýt a jak často mazat ložiska. O revizi elektrické části spotřebiče při jeho používání ani zmínka. ČSN 33 1600 ed.2 jste vyloučili, čili revidovat velké spotřebiče v kuchyni dle ČSN EN 60204-1 - stroje?
Ještě k NV 378/2001 Sb. - §4 odst.1 - není-li dokumentace stanoví rozsah kontroly zaměstnavatel místním provozním předpisem (čili třeba jen že je spotřebič čistý?),  případně odst.2 - nestanoví-li zvláštní právní předpis, případně průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak. Proto se ptám na normy, podle kterých revize těchto spotřebičů provádět.
Podle působení vnějších vlivů mohu maximálně posoudit zda je spotřebič instalován na vhodném místě a eventuálně lhůtu další revize, ale ne její obsah.

Aha, tak to jsme si nerozumněli.  :-\
Když jste ve svém příspěvku psal :
,  
tak to vypadalo, že se ptáte na revizní lhůty, když nejsou uvedeny ve zmiňované ČSN.
 

V dokumentaci byste se hlavně měl dozvědět, kterému NV (nebo směrnici ES v případě dovozu) uvedený výrobek vyhovuje.
Bez této informace nelze jednoznačně určit, jedná-li se např. o Strojní zařízení nebo Spotřebič pro domácnost a podobné účely.  :-\
Hádat od boku je někdy dost riskantní.  (!)


Pozn. Já jsem se před lety např. dozvěděl až po kontaktování výrobce, že jeho kotel na piliny je jím prohlášen za strojní zařízení.  :o

TO: Standa 1
Pokud ten hnětač byl vyroben po nabytí účinnosti zákona 22/1997, a tento zákon se na něj vztahuje, je to výrobek, a je třeba postupovat podle požadavků výrobce, a ČSN souvisejících.

Pokud ten hnětač byl vyroben před nabytí účinnosti zákona 22/1997, a výrobce není znám najdete vše, co potřebujete, v NV č. 378/2001 Sb. Takže 20 let staré strojní zařízení upravit tak, aby splňovalo minimální požadavky na bezpečnost, jak již bylo řečeno. Čili provést analýzu rizika a postupovat dle této analízi.
Takže například tam kde je použito ovládacích obvodů, (u některých typů tomu tak je),  dovybavit ovládací systémy tak aby byli bezpečné. Dle mého názoru musí být při volbě zohledněny poruchy, selhání a vlivy, které je možné předpokládat v rámci plánovaného použití, a tyto obvody musí být za každé situace bezpečné.
Například obvod nouzového vypnutí, hřibové tlačítko s aretací, rozpínací kontakty, a podpěťovu spoušť, (v případě že je použit jako vypínací prvek jistič).
No a revizi  nebo kontrolu provést dle ČSN EN 60 204-1,ed.2.

V návodu od výrobce se toho moc nedozvíte (co se týká revizí při užívání) viz. např. http://www.gastrovesely.cz/soubory-produkty/1522/navod-TF-10-17-22-33-42.pdf
K úpravě starších spotřebičů vyrobených před účiností zákona 22/1997 Sb. - nestávám se provedením úpravy spotřebiče vlastně jeho výrobcem se všemi z toho vyplývajícími povinostni?

Kde přesně je uveden požadavek na úpravu starších pracovních strojů ?  ??

Kolego Nováku

Požadavek na úpravu starších pracovních strojů takto striktně uveden v NV378/2001 Sb.,  není, ale podle mě to vyplívá z §3
1)   Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou: odstavec a až r

Například u řídících nebo ovládacích přístrojů pro nouzové vypnutí, (hřibová tlačítka),  nejsou opatřeny aretací a nejsou odolné proti přelstění.
Tyto obvody se musí upravit.

Nebo třeba nejsou učiněna žádná opatření zabraňující neočekávanému spuštění stroje.
Takže je třeba provést taková opatření zabraňující neočekávanému spuštění stroje, spočívající např. v úpravě zapojení kontaktů řídících přístrojů.

Dnes je to v podstatě postaveno tak, že pokud provozovatel má k provozovanému strojnímu zařízení veškeré podklady,(průvodní dokumentaci, provozní dokumentaci, a jiné),  tak v případě problému na daném strojním zařízení je částečně z obliga.
Pokud ale nic z toho nemá, musí si provést analýzu rizika na dané strojní zařízení, musí být stanoveny nebezpečné prostory, navržena a přijata vhodná opatření k odstranění nebo omezení rizikovosti a vyhodnocena rizikovost. Současně musí být stanoveny kategorie požadavků na bezpečnostní části řídících obvodů, a řídící obvody musí být upraveny tak, aby požadavky příslušné kategorie byly splněny.

Tu je vyjádření ČES k revizím strojů:zdroj -stránky ČES:

/30.5.2009/ Jak se stanovují lhůty revizí u pracovních strojů?

Revize všech el. zařízení a jejich termíny, pokud se jen trochu odlišují od jednoznačných kriterií mají nutně mnoho více či méně správných nebo špatných řešení...
Začnu tím co je jasné. Kvalifikací. Minimální kvalifikací na revize (pardon zkoušky) pracovních strojů je revizní technik E4A dle vyhl. 50.
Na  revize (zkoušky) pracovních strojů nelze použít normu ČSN 332000-6 (týká se jen instalací...). Zbývá nám proto jen ČSN 331500 a ta nám pro pracovní stroje určuje termíny (revizí (zkoušek) dle vnějších vlivů. Pokud jak uvádíte stroj svým vlastním zařízením v některé jeho části zpřísňuje požadavyk (např. AD4) je nutné tuto část stroje revidovat ve lhůtách vycházejícíh z těchto vlivů.  Že se ČSN 331500 týká všech el. zařízení (s výjimkou přenosných el. spotřebičů a nářadí) je uvedeno ve vlastním názvu Vámi zmiňované změny Z3...)
Nařízení vlády č. 378 nám navíc určuje další požadavky (1x za 12 měsíců). ale to již není otázka jen pracovních strojů ale el. zařízení obecně a nelze ji jakkoli spojovat s vlastními revizemi (zkouškami a kontrolami strojů).. a na vlastní termíny revizí  (zkoušek) je bez vlivu....  
Revizní zpráva pracovního stroje, nářadí a technického zařízení obecně je však nedílnou součástí technické dokumentace stroje dle nařízení vlády č. 378/2001 §2 písmeno e).