Diskuse Elektrika.cz

Na školeních k souboru ČSN 62305 jsem byl instruován, že posouzení vnější ochrany před před bleskem (tzv. hromosvodu) na objektu, kde není instalována vnitřní ochrana před bleskem (svodiče přepětí) by mělo znít , ,není schopno z hlediska bezpečnosti provozu",  protože by toto mělo být posuzováno jako komplexní ochrana před účinkem atmosférické elektřiny. Vím, že soubor ČSN EN 60305 tyto ochrany pojímá jako celek.....v mém případě totiž projektová dokumentace (2009) neřeší provedení vnitřní ochrany před bleskem vůbec. Tak si teď trochu lámu hlavu...

#117#  Zkratky ČSN EN píšeme vždy velkými písmeny.

Ty by tam měly být instalovány minimálně od roku 2003 kdy vyšla    ČSN 33 2000-1

131.6 Ochrana před přepětím.
 131.6.1    ............
 131.6.2 Osoby, hospodářská zvířata i majetek musí být chráněny před poškozením v důsledku přepětí, která mohou zpravidla vzniknout z příčin (např. atmosferické jevy, spínací přepětí),  kdy je riziko nepřijatelné.

Pro pojišťovny to je od té doby jednoduchá rovnice : škoda=nepřijatelné riziko.
Více o tom naleznete v KníŠce 2.0 (http://www.kniska.eu) v Milanově části, cca od strany 200.

To jestli má či nemá být na objektu svodič bleskových proudů, třeba DEHNventil (http://dehn.cz/cz/pdf09/KK09CZ/DehnKK09CZ_str7-21_RedLine.pdf)
určuje přeci analýza rizika dle ČSN EN 62305-2 SW zdarma zde: www.kniska.eu/software .
Pokud riziko vyjde jako menší než tolerovatelné i při absenci svodičů bleskových proudů, tak být instalovány nemusí, z hlediska řady norem ČSN EN 62305.

Tak jednoduchou-zatím sice jedinou- a hlavně jednoznačnou odpověď jste asi nečekal že.
Doporučuji vám řiďte se vlastním rozumem.
P.S.Z vaší otázky není zřejmé,zda jste projektantem nebo budoucím(stávajícím) majitelem budovy.

Na základe pôvodne položenej otázky usudzujem, že sa jedná o staviteľa.
O aký stupeň spracovania projektovej dokumentácie sa jedná?
Projekt pre stavebné povolenie tieto časti obsahuje málokedy.

Otázkou by nemalo byť (ne)použitie zvodičov bleskových prúdov a zvodičov prepätia, ale analýza a vyhodnotenie rizík pre konkrétne podmienky a optimalizácia miery použitia ochrán (podľa spôsobu využitia objektu) s cieľom minimalizovať riziká za vynaloženia ešte prijateľných nákladov.

Sú miesta, kde sa nevyplatí šetriť.

To: herv
Předpokládám, že se ptáte jako revizní technik. Takže přijdete na stavbu, dostanete projekt, kde bude spočítáno riziko (výpočet je předepsán v § 36 vyhl. 268/2009 Sb.),  na základě toho stanovena hladina LPL - potažmo třída LPS a potom obsah PD, který tomu odpovídá.

Tolik teorie. Praxe, jak vidíte, je nahony vzdálená. Co s tím? Revizi uděláte, v tom vám samozřejmě nic nebrání. Zjistíte, že hromosvod třeba odpovídá LPS III, současně ale konstatujete, že nevíte, jestli to stačí, protože nebyl předložen výpočet rizika. Obdobně se vyjádříte i k absenci přepěťových ochran.

O tom, jestli je nebo není zařízení schopné provozu z hlediska bezpečnosti se nevyjadřujete, postupujete podle čl. 6.1.2 ČSN 33 1500/Z4.

Máte dvě možnosti:
1. Investorovi nabídnete výpočet rizika a opravu projektu.
2. Dáte od toho ruce pryč, protože revizní zpráva s výše uvedenými závadami by byla asi investorovi k ničemu.

Nebudeme si hrát na jasnovidce a počkáme až se autor otázky ozve nebo ne ?
Myslím,že je na řadě on.

Ano jde o otázky RT. Zjistil jsem opravdu, že hromosvod RD odpovídá svým provedením LPS III, současně ale, že nevím, jestli to stačí, protože mi nebyl předložen výpočet rizika(ona celá ta projektová dokumentace je vůbec zajímavá). Obdobně jsem se vyjádříl k absenci přepěťových ochran a jal se hledat odpovědi na otázky. Za výše zmíněné rady děkuji..

Ještě jedna malá otázečka. Jak postupovat v případě chybějící dokumentace,,kompletní"..uvedu příklad... pan Pokorný za mnou přišel, že si nechal namontovat ochranu před bleskem. Jeho dobrý kamarád mu ji vybudoval za přijatelné peníze, a on jako  že by to chtěl překontrolovat ....ptám se ho na projektovou dokumentaci... žádná není... A já co teď s tím?  Ruce pryč či zkusit nějaký softvarový nástroj na kompletní návrh(asi DEHNsupport) počítám,že projekční kancelářplatit nehodlá.

Toto je poměrně častý, ale zásadně chybný postup jak se dostat k nějaké "jako dokumentaci".  :(
Pokoušet se dodatečně vytvářet cosi, co by mělo připomínat projekt a napasovávat to na hotové dílo postrádá smysl.  :-\

Účelem projektu není popisovat skutečnost. Projektant musí na základě předem daného zadání (a za pomocí svých znalostí, kvalifikace a zkušeností) vymyslet, propočítat a navrhnou takové řešení, aby bylo zařízení bezpečné a funkční.
A za to taky zodpovídá. (box)

Dokumetace skuečného provedení je samozř. důležitá, protože i při sebevětší vůli se během realizace vyskytnou nějaké odchylky. Ale ty nemohou být tak zásadní, aby měnily původní myšlenku projektu.
Kdyby takové měly být, musel by je opět odsouhlasit projektant. V opačném případě by totiž takové změny mohly úplně změnit celý koncept.  (norm)

Takže i když se vám podaří pomocí různých pomůcek "něco" vytvořit, tak pouze popíšete (ať již vizuálně nebo písemně) skuečný stav. Ale nic to nevypoví o tom, jestli je zařízení instalováno tak, aby bylo funkční a  případně bezpečné.  (plc)

TO:Radek Hervíř
Ono zase spolehlivá a levná ochrana proti přepětí se udělat nedá.
Je to trochu dražší záležitost a jak píšete že to udělal za přijatelné peníze ? to asi pravda nebude... :(..že bude vše OK..