Diskuse Elektrika.cz

Pro objekt o půdorysu 10m x 10m jsou vyvedeny ze základového zemniče pouze dva vývody pro hromosvod + vývod pro HOP. Jakým rozumným způsobem udělat doplňující svod, aby bylo vyhověno normě (tedy 3 svody)? Základový zemnič je vyhotoven z FeZn materiálu.


#105#

Vykopejte jeden ze svodů až k základům v zemi, zde v zemi napojte 2 x vhodnou svorkou FeZn pásek 4x30, nebo horší alternativu FeZn 10mm, který bude pokračovat výkopem na požadované místo dalšího svodu, zde jej vytáhněte nad terén. Pozor na vhodnou ochranu proti korozi v místech spojů a přechodu země vzduch, beton země, např. asfalt a pod.
Pásek položte svisle, aby jej obklopovala země a nevznikay vzduchové mezery a pod.  Jinak velmi dobrá profi animace je viz kolega Hájek - kníška.


Jinak opakované téma. Použijte vyhledávání.

To Daniel Reiský:

souhlasím s Vámi navrhovaným řešením, ale můj dotaz byl směřovat spíše ve smyslu vhodného řešení proti korozi. Tedy upřesním: je tedy vhodné řešení použít FeZn materiál pro vytvoření dodatečného svodu (cca. 10m 4x30 pásek),  který bude uložen v zemi (půda) a je spojen s FeZn materiálem (základový zemnič) uloženým v betonu? (otázka vycházi z poznatku, že základový a obvodový zemnič se propojuje přes jiskřiště)

TO: Macků> tak to jiskřiště zakopejte do země! Ale vážně, kde jste na to přišel a proč  hned základový zemnič a obvodový zemnič. Jak souvisí podle vás jiskřiště s pasivní antikorozní ochranou na kterou se ptáte? Velice přesný způsob pasivní antikorozní ochrany je popsaný v ČSN 332000-5-54, i zde v diskusích se to již mnohokráte probíralo.

Na základový zemnič tvořený páskem FeZn je naprosto vhodné použít rovněž pásek FeZn 4x30, tento se spojí dvojitou svorkou v zemi. V místě spoje jej opatřete ochranným nátěrem a v místě, kde vystupuje na povrch rovněž. Nejsem si ale jist, zda-li se ptáte na tuto věc. V žádném případě bych neodkopával beton v základech, kde by bylo provedeno spojení se základovým zemničem. To spojení proveďte v místech, kde vystupuje svod ze země, tedy po odkopání zeminy. Do základů bych vůbec nezasahoval. Pásek vedený v zemi jako celistvý není nutno ochranným nátěrem opatřovat, zde postačí vrstva Zn.
PS:  (otázka vycházi z poznatku, že základový a obvodový zemnič se propojuje přes jiskřiště) - nerozumím?

propojení základového a obvodového zemniče přes jiskřiště např. strana 2 v pdf:

http://www..../index.php?id_document=37237

z důvodu rozdílného galvanického potenciálu mezi FeZn v betonu a FeZn v půdě. Osobně to chápu tak, že dodatečný FeZn pásek v půdě propojený s FeZn v betonu může způsobovat korozní problém a nebo ne(?) Máte zkušenost, že toto není problém? Jinak je nutné použít avizované řešení - nerezová ocel.

Pouze pro doplňení:

To Milan Karvánek:
obvodový zemnič jsem uvedl jako příklad v kombinaci se zemničem základovým, protože situace je podobná - viz příloha (10m dodatečného pásku FeZn v půdě spojeno se základovým zemničem FeZn). V ČSN 332000-5-54 jsem našel pouze ochranu vývodu.

To Daniel Reiský:
souhlasím s nezasahováním do základů! mělo by to opačný efekt (beton se nespojí s betonem) viz.

http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,12892.0.html

Korozní problém je tu vždy při uložení FeZn do zeminy. Každá zemina je různého složení a její agresivita se samozřejmě vždy podepíše na životnosti FeZn materiálu. Viděl jsem drát FeZn totálně sežraný po dvou letech, ale viděl jsem i parádně zachovaný drát po 15 letech.
Drát musí být každopádně ošetřen na přechodech z jednoho materiálu do druhého ( jak už psal kolega Reiský). Absolutně bez problému je použití nerezových materiálů. Je to sice dražší, ale rodiný dům není stan. Nestaví se na chvilku a proto bych zrovna na tomto nešetřil.

nerez materiál je určitě nejvhodnější volba

pro info: problém koroze a kombinace materiálů je výborně popsán v "Blitzplaner" dostupný na stránkách f.Dehn, kapitola 5.5.7

Proč tři svody?Mezi svody 20m,požadavek min 2 svody + vývod k HOP,myslím že máte splněno.