Diskuse Elektrika.cz

Pokud vím fáze vedení vn nejsou označeny. Při připojení trafostanice kabelem do rozvaděče tedy mohou nastat dvě možnosti:
- sled fází je správný
- sled fází je opačný a musí se prohodit dvě přívodní fáze
Protože připojování má určitou časovou posloupnost, je třeba v případě opačného sledu fází kontaktovat distributora, zajistit a zaplatit vypnutí vn, a prohodit koncovky kabelů, což může být i problém z hlediska ohybu, délky či tuhosti.
Je nějaká jiná možnost než spoléhat na náhodu?

#112#

Předem prozvonit to nejde ?

Nevím jak u vn, u nn se dá sled fází ověřit celkem snadno. I když už jsem zažil situaci, kdy přijeli rozvoďáci, připojili primár trafa a odfrčeli. Za půl hoďky byli zpátky :)

Jak jsem popsal v otázce. Problém je ve vn, kde nelze zkoušet nějakou zkoušečkou a v tom, že každé vypnutí se musí zaplatit. Píši o osobní zkušenosti.
Montéři od distributora přijeli, zapnuli odpínač, zjistili jsme opačný sled fází. Kromě toho, že na přehození přívodů by se musel sehnat specialista na koncovky (SF6),  stejně odpověděli, že měli příkaz pouze na jedno zapnutí.
Další se musí domluvit, objednat, zaplatit atd.

Fáze na vn jsou označeny, nejsou značeny pouze žíly kabelů. V mnoh zařízeních a sítích vn se již koncovky značí buď barevným nebo písmenovým způsobem.Před montáží koncovek se provádí tzv. "sfázování" např. pomocí jednoduchých telefonů. Před zapnutím zařízení vn se provádí fázování pomocí fázovacích tyčí, v dnešní době je již k dispozici zkoušečka, která má pouze jednu tyč.

Nevěřím, že by nešlo pří obou odpojených stranách vedení žíly zidentifikovat třeba pomocí nějakého DC zdroje do 60V. Při patřičné kvalifikaci pracovníků využít i 110VDC z ss rozvodu pro ovládání skříní. Na konci vedení by samozřejmě koncovky nebyly, zhotovily by se až po identifikaci.

". . . Kromě toho, že na přehození přívodů by se musel sehnat specialista na koncovky (SF6),  stejně odpověděli, že měli příkaz pouze na jedno zapnutí.
Další se musí domluvit, objednat, zaplatit atd. . . "
To je "špica" Kocourkov!

Nemá distributor zavedený systém jakosti dle ISO? Pokud ano, moc bych se divil, že by po svém dodavateli prací nepožadoval též certifikaci systému jakosti. A na připojování vedení, kde je nutné sfázování, musí být nějaký technologický předpis. Přece připojovat vedení vn zkusmo je o něčem jiném, než přepojit opačně se točící cirkulárku.
  

Pozor! To že je na straně vn správné točení (třeba  L2 a L3),  neznamená, že je správné pořadí L1 L2 L3! Co vím, tak se na straně vn připojilo trafo přímo, nejkratším způsobem bez křížení, čili jak to vyšlo. Následné točení se řešilo a na sekundérní straně - na přívodu na deonu v RA.

Se zařízením vn pracuji již 50 roků. Vždy bylo naší prvořadou starostí sfázování. U vrchního vedení bylo v projektu, ale pro jistotu se toto konzultovalo s pracovníky provozovatele sítě. U kabelů se vždy prováděla identifikace pomocí telefonů nebo jiné zkoušečky. Systém"jak to vyšlo" vede do pekel a stojí peníze. U transformátorů lze většinou koncovky přehodit, u rozvaděčů s SF6 je to téměř nemožné. Obvykle se u jedné fáze musí udělat "buřt" v kabelovém kanále nebo venku ve výkopu.

Pokud víte jak, rád bych se to dozvěděl. Jedná se o síť 22 kV. Montážní firma kioskových trafostanic to řeší náhodně a počítá při zapojování koncovek s rezervou v ohybu na případné přepojení.

 pane Milane. Pokud to montážní firmy řeší Vámi popsaným způsobem, je to špatně. Použijte stále platnou ČSN 33 3231 Trojfázové rozvodny do 52 kV z roku 1983. V dříve platných normách bylo ustanovení o pořadí fází L1,L2,L: uspořádání vedle sebe - při pohledu  zepředu zleva doprava, při uspořádání zasebou  - zepředu dozadu, při uspořádání přípojnic nad sebou - shora dolů. Toto ustanovení jsem již nena šel v současných normách, nicméně se stále dodržuje výše uvedený způsob. např.  Pražská energetikamá toto i ve svých podnikových normách u jednotlivých typů rozvaděčů vn. S tímto způsobem uspořádání přípojnic se setkávám i v jiných částech naší republiky. Ono by to mělo být v projektech. Já se s tím setkávám pouze u projektů vytvořených firmami Metroprojekt a.s. nebo SUDOP Praha a.s. Nicméně firmy montující zařízení vn to znají a nejsou s tím žádné problémy - alespoň u zařízení, které kontroluji.

Pane Bernarde, děkuji vám za váš zájem. Skutečnosti, které jste uvedl jsou mi známé. Problém není v označování fází v rozvodně, ale na sloupu (které není):
Připojuje se kiosková trafostanice s rozv. vn, jednožilovými kabely ze sloupu vedení 22 kV s odpínačem. Na druhém konci jsou kabely připojeny konektorovými koncovkami do rozvaděče s SF6. Teprve po zapnutí se zjistí na nn straně, zda je pravotočivý sled fází (pravděpodobnos t 50%). Pokud není, je možnost prohození fází:
- na sloupu
- na koncovkách
- na vn průch. transf.
- na nn straně
Vhodné místo vyplyne z délky kabelů, přičemž na nn straně jsou třeba k přepojení 4x 240, což je pracné.
Problém je řešitelný, šlo mi o to, zda lze napoprvé připojit vn ve správném sledu.
Domnívám se, že pouze s uvedenou pravděpodobnos tí 50%. Potvrdili mi to montéři SEKV, které jsem náhodou dnes potkal při práci na sloupové transf.

Ještě jednou . Vrchní vedení vychází z rozvodny a je známo pořadí fází. Vždy nám pracovníci rozvodného podniku byli schopni dát toto pořadí při montáži nebo bylo uvedeno v projektu. Pokud transformovna byla připojována do již provozovaného systému sítě nn, muselo být vše v pořádku a nebylo možné to přehazovat libovolně. Pokud se jednalo o jednu transformovnu, šlo přehodit směr točení na straně nn. Uvedu malou perličku z Prahy - levá strana měla na vn přehozeny dvě fáze proti straně pravé. Jak je to nyní již nevím.

Většinou nám rozvodné závody při připojování trafa z venkovního vrchního vedení vn pořadí fází sdělily, takže jsme nikdy neměly problém. Vzpomínám si, že problém nastal při kabelové přípojce vn. Tam se pořadí fází netrefilo. Důvod se objevil velice brzo, na kabelové trase vn byly dvě spojky, ve kterých se jednotlivé fáze tak promíchaly, že se trafačka připojovala na třikrát. Inu i mistr tesař se utne.  :(