Diskuse Elektrika.cz

Pro žárovku platí nebo neplatí Ohmův zákon?
Znalí fyzikové vědí, že neplatí. Jak zhodnotí vzdělaný elektrotechnik?

#112#

Ohmuv zákon platí pro všechny elektro. součástky

Ohmův zákon neplatí pouze pro autoelektriku (vlastní zkušenost 8) ) a u některých polovodičů.
Jinak samozřejmě platí. Máte odkaz na práci znalý fyziků a jejich důkaz?

Nedám za to ruku do ohně, ale dle mě platí. Teda dle případu. Nelze to uplatnit u žárovky např. když nesvítí a pak tyto hodnoty uplatňovat když svítí a tudíž je rozžhavená  :-\

Ohmův zákon platí, ale je těžké jej využít pro nelinearní součástku.

A právě žárovku je možné za nelinearní součástku považovat, protože při větším napětí na žárovce protéká větší proud, který žárovku ohřeje a materiál "dnešních" žárovek při větší teplotě má větší odpor. Původní Edisonova žárovka s uhlíkovým vláknem měl charakteristik u opačnou.

Proto je problém vztah I=U/R  použít, protože R se mění podle připojeného U a protékajícího I

"Žárovka" dokonce existuje v provedení, které se používalo třeba u dálnopisných zažízení, kde v nějakém rozsahu fungovalo jako "stabilizátor proudu",  když byl menší odpor vedení, protékající proud se začal zvyšovat, to uhřálo vlákno, které změnilo odpor a proud se blížil k požadovaným 40mA.

Ohmův zákon platí vždy a všude. Jen s žárovkovou voltampérovou charakteristik ou je trochu problém ... 
Pro závislost elektrického odporu vodiče na teplotě platí vztah R=R0*(1+alfa*delta_t).  U wolframového vlákna je teplotní součinitel "alfa" kladný (4.5) a proto odpor  s rostoucí teplotou roste. Musí se tedy počítat s "žárovkovou rozžhaveností".

(jednicka)
Dodejmež dovětek: ano, v každém daném okamžiku (studený, teplý či jiný poloteplý stav)

Jak je to  s panem Ohmem za absolutní nuly ?

A uz ma niekto skusenosti  pracovat pri absolutnej nule ?

Za teplot, blížících se absolutní nule (absolutní nula 0 K v podstatě neexistuje),  neplatí zákony klasické fyziky, ale musí se počítat s kvantovou mechanikou. V současné době je možno v laboratořích experimentálně dosáhnout teplot -273,1599 st.C ale za enormně nákladných a sofistikovanýc h metod. Zde se již dotýkáme samotné podstaty světa, materie, principů skládanky zvané vesmír atd. Ptát se zde na platnost Ohmova zákona v intencích klasické lineární nekvantové fyziky je myslím trochu dětinské...

To: Rajmont

váš vztah   R=R0*(1+alfa*delta_t). platí jakž takž přesně jen v omezeném rozsahu teploty.
Pro rozsah teploty 2500 K je tam potřeba dopsat ještě kvadratický a kubický člen.

R=R0*(1+alfa*delta_t+beta*(delta_t)^2+gamma*(delta_t)^3

tak se to udává i pro přesné měření teploty odporem Pt100 ap. Jinak je pravda, že odpor v rozžhaveném stavu je asi 15x větší než při pokojové teplotě. Na to je potřeba dát pozor při návrhu spínacích prvků (vypínač se jmenovitým proudem 6A je tak akorát pro žárovku 230V, 100W).

No snad mi kolego prominete ,  že se vracím do dětských let.  Tak platí ohmův zákon všude ,  nebo ne.  Viz odpovědi k tématu.  Jenom ještě jak je to s  absolutní nulou   ve vesmíru? 

Prostě a jednoduše. Ne vždy je odpor konstatna. Někdy se chová jako funkce. V případě žárovky bych to viděl takto:

U = I x R(T),  kde T je teplota vlákna.

Krásná debata  :D


Záleží na tom, co přesně míníte Ohmovým zákonem.
Pokud ho chápete jako definici odporu R; R=U/I kde U je ustálené napětí a I ustálený proud, tak platí všude. (Nechme teď stranou komplexní podobu s frekvenčně závislou impedancí.)

Pokud to považujete za Ohmův zákon, až když se k tomu přidá dovětek "a R je konstantní nezávisle na hodnotě I",  pak Ohmův zákon neplatí nikdy. Je to jen otázka přesnosti měření. Každý reálný materiál má nenulový teplotní součinitel. Některý velký, některý malý, ale má ho.

To Vy ale přece dobře víte, a kladete tu otázku takhle, abyste se pobavil odpověďmi, že?  :D

Absolutní nula není ani ve vesmíru. Samotné dokonalé vakuum žádnou teplotu nemá; ta je definována pro soubor hmotných částic a vypovídá cosi o průměrné rychlosti pohybu částic vztažené k těžišti toho souboru. Absolutní nula by znamenala, že máte soubor částic, které se navzájem ani sebenepatrněji nepohybují. Pokud vím, veškeré dosavadní poznatky svědčí o tom, že to není možné.

Zadejte mi odpor drátu při absolutní nule a já vám spočítám dle Ohmova zákona proud při daném napětí.  :)
P.S. Při absolutní nule s absolutní přesností

Petře s jakou chybouj.avascr ipt:replaceText(' :)',  document.forms .postmodify.me ssage);
Úsměv

Nebylo to míněno ve zlém, pane kolego... ;) Já jen, že ten "klasický" svět, jak ho vnímáme kolem sebe, ten známý Euklidovský prostor a klasická fyzika jsou jen speciálními případy Obecné teorie relativity a kvantové mechaniky(kvantové teorie pole a částicové fyziky). Dle současně známých ale stále vyvíjejících se a měnících se teorií ... Před dvaceti lety jsem měl možnost spolupracovat s kolegou RNDr.J.Švestko u,CSc.(český astrofyzik a teoretik v oblasti meziplanetární ho prachu) na přístrojovém vybavení americké meziplanetární sondy Cassinni v rámci programu ESA (European Space Agency). Řešili jsme v atomovém krytu pražského Planetária problém, jak uzemnit vakuovou komoru na nulový potenciál. Ale tak, aby na komoře byla elektricky téměř absolutní nula. Vakuová komora sloužila k simulaci meziplanetární ho vakua a chování částic prachu a plynu v elektrickém poli Saturnu a v meziplanetární m prostoru během letu sondy.Vybavení typu turbomolekulár ní vývěvy, laserové ozařovače submikronových částic, zdroje vn pro simulaci el.polí, ozařování vodíkovou čarou Lyman alfa atd...  Byly úvahy provrtat železobetonovo u metrovou desku krytu směrem dolů a uzemnit komoru na potenciál planety Země. Vznikla by tak ale skoro absolutní elektrická nula?? Výpočty prokázaly, že ne! Pak se to řešilo dále složitými matematickými metodami a nedokonalý nulový potenciál komory se eliminoval matematickým aparátem... Tehdá jsem měl možnost pracovat na projektu i v Ústavu Maxe Plancka v Heidelbergu, ale nakonec jsem od toho ustoupil a pak mě životní cesty zavály zase jinam. Ale to jsem odbočil... Ohmův zákon obecně jistě platí, ale v době, kdy na něj pan Ohm přišel, jistě nebyly poznatky na dnešní úrovni... A stejně je hezké,že člověka žene vpřed poznání, otázky a hledání odpovědí na ně. Čili i Vaše otázka má, pane Pentodo, smysl! Smysl, aby rozšířila obzory těm méně znalým a nebo těm, kteří ani nedokáží klást otázky... ;)

Vzhledem k tomu, že žárovka svítí, tak Ohmův zákon v základní formě a čase platí vždy.

To: Josef Pentoda  Včera v 21:42
když jsem před léty začínal s elektrikou, tak každý kdo se mnou pracoval v podstatě pracoval s absolutní nulou. Tedy zkušenosti jsou.   :D

Nemylite si pojmy?
vid:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Supravodivost

Znalí fyzikové ví, že pro žárovku platí. Můžete si to sám ověřit cvičením s Ampérmetrem, Voltmetrem a regulovatelným laboratorním zdrojem, vhodná je žárovka do automobilu.

Nerozumíte vtipu?

... Ale je fakt, že starej Ohm experimentoval tak dlouho, až na svůj zákon přišel, ale teoreticky jej odvodit byla při zkoušce na VŠ docela smrtící otázka...

Je to docela soda, nikoliv Česká, ale elektrikářská. Pustě ti žárovku k vodě je léto.
Stejně o vánocích už budete svítit eko- úspornýma zářivkama.

A že ne  :D .

A to teprve bude bugr, až budeme hledat starého Ohma u úsporky...
Chudák bude celej zamotanej do cívky...

Zato ho najdeme zcela spolehlivě ve vodiči N u světelných rozvaděčů. Já už o jednom případu topidla z přívodního vedení vím. Holt co jede nadoraz a nemá ždibec rezervy začne tímto úsporkoekologi ckým zásahem mít problém ;).

Harmonie a harmonické nejsou totéž. Příliš mnoho harmonických, končí harmonie ve vodičích :)) V extrémním případě vznikne z izolace na vodiči N harmonika  :)

Pane Jakl, tak jste se nám pěkně pochlubil, co jste vše nedělal, a kde jste všude nemohl být (viz váš další příspěvek),  ale napsal jste zásadní hloupost, dosáhnout teploty -273,1599 st.C je nesmysl, protože absolutní nula je -273,15 °C a ne, jak Vy se chybně domníváte -273,16 °C. Doplním, jak k tomuto omylu dochází: 0°C = 273,15 K a teplota trojného bodu vody je 273,16 K, čili 0,01°C. A mnoho laiků si pak myslí, že 0°C = 273,16 K a z toho pak, že absolutní nula je -273,16 °C. Takže ještě jednou - nejnižší teoreticky dosažitelná teplota je -273,15 °C.

V běžném praktickém životě se není potřeba zabývat kvantovou mechanikou (svět elementárních částic) nebo obecnou teorií relativity (svět obrovských rozměrů a rychlostí). Podle těchto měřítek totiž exaktně neplatí žádný zákon klasické fyziky, ale odchylky jsou v běžném životě naštěstí tak nepatrné, že se jimi nemusíme zabývat.

Pánové, nechtěli byste se trošku zklidnit? Motáte kvantovou fyziku s newtonovskou dohromady, původní téma je někde jinde.
Ohmův zákon platí vždy a všude, kde jsou dodrženy podmínky pro jeho platnost. Tečka.
BTW: absolutní nulu můžete dosáhnout velmi snadno. Stačí se pustit do politiky.

Ohmův zákon platí všude v přírodě, jen se různě jmenuje. K dosažení toku/pohybu je vždy třeba úsilí, které překoná odpor prostředí (třeba rozdílem teplot teče z domu energie přes odpor zdí). Problém je, že odpor není konstantní.

Problém není konstantnosti či nekonstantnost i odporu, ani v kvatové mechanice, ani v nekonstatnosti plynutí času nebo rychlosti světla, problém je jen v nedokonalém lidském mozku  ;)

I nedokonalý mozek může přijmout skutečnost proměnlivosti odporu (eek).

Pozor na to, rychlost světla je jedna z mála konstant, která platí za všech již zmiňovaných extrémů !! (tedy alespoň zatím  :))

Když už jsme u toho, rychlost světla je závislá na prostředí, kterým se to světlo šíří. Bez této závislosti by nefungovaly ani dioptrické brýle  :D

P.S. např. v diamantu je to cca 124.000 km/s

TO SWARTZ: ta žárovka u dálnopisu se nejmenuje žárovka, ale variátor, ale jako žárovka válcová vypadá....a použití je od studeného stavu až po žhnutí, svítit nesmí...

Rychlost světla ve vakuu je maximální možná rychlost čehokoliv podle speciální i obecné teorie relativity. V prostředí s jinou permeabilitou a permitivitou je vždy nižší. V kvantové fyzice to může být ovšem trošinku jinak. Taková tunelová dioda (a nebo černá díra :-) je toho pěkným příkladem.

A pokud se nějaká částice (třeba elektron) pohybuje rychleji, než je rychlost šíření světla v daném prostředí (a samozřejmě pomaleji než světlo ve vakuu) vyvolává to rázovou vlnu, kterou vnímáme jako světelné Čerenkovovo záření. Pěkně k vidění například v bazénu skladování vyhořelého jaderného paliva.

http://www.youtube.com/watch?v=FCOqZfDElIQ

Dobře, dobře, pane profesore, zapoměl jsem doplnit "ve vakuu". Jinak samozřejmě vím, co je to index lomu, děkuji za (helpsmajl)

Podle posledních výzkumů, jsou jedinou konstantou ve známém vesmíru čelné tváře představitelů politických stran v České republice.  ;D Vydrží i celosvětovou krizi:   (beach) (beach) (beach)...

Toto je ta přesná definice ;),  bohužel  :(.
Ale je to práce nás všech, českých voličů, kteří se nechají opít bláboly komoušů, Paroubků, Rathů a dalších diktátorů ....  :'(

Je to sice OT a se žárovkou a panem Ohmem to nikterak nesouvisí, ale když už diskuse zatočila až sem, tak TOTO (http://www.veciverejne.cz/init/homepage) by mohlo být, alespoň na čas rozumnou alternativou.
Než se pan John, podle zákonitostí politiky odpoutá od reality a začne blábolit hovadiny tak, jako desítky a stovky před ním (a bohužel i po něm).  (zle)