Diskuse Elektrika.cz

Mám budovu o výške do 21m. Podorys objektu je do 1200m2. Strecha je plocha. Po zvážení rizik a určení triedy LPS budeme riešiť bleskozvod ako mrežovú sústavu. Podľa STN EN 62 305-3 čl.4.3 je možné využiť armatúru železobetonove j konštrukcie za určitých podmienok(vnútorne spoje armatury, vývody, atd.) ako zvody. Viem že mozem spojit armaturu vyvedenu na strechu so zberacim systemom, ale kde možem osadit skusobne svorky,  ked predpokladam, že armatura bude vedená po celej výške stavby a spojená na trvalo s armaturou základovej konštrukcie? Z toho my vychadza, že by som mohol jedine riešiť skus.svorky v miestach spojov armatury a zberacej sustavy(na streche). Predpokladam, že ktorýkolvek RT mi za to pekne podakuje :-\. Prosim vas viete mi niekto poradit, či je toto riešenie pripustne?

#112#

Podle Vámi uvedených informací, bych celý objekt řešil jako Faradayovu klec a spojil bych všechna armovací vedení a kovové konstrukce do jednoho celku. Výhodou je, že pak prostým napojením, kdekoliv, máte tu nejlepšejší zem, jakou byste nedosáhl ani velkým průřezem Cu drátu. Jak konstruovat podobné stavby můžete zjistit třeba zde: Honzův Bulletin 2009 (http://www.kniska.eu/centrum/sborniky-ze-skoleni-honzy-a-dalibora/JHBIPILC2009.zip)

K otázce č.2. Každý kdo se již setkal s kovovými konstrukcemi, které byly využity pro to, aby budova sloužila jako Faradayova klícka a zkušebními svorkami mi dá jistě za pravdu, že ani po rozpojení  nebyly naměřené hodnoty k něčemu užitečnému. V budově vždy, třeba přes šroub na kterém bylo zavěšeno zařízení, byl nějaký ten vodivý spoj, který celé měření znehodnotil. Pamatuji jedinou výjimku, kde do každého nosného sloupu byla vetknuta zkušebka, ale to dělali opravdoví frajeři.

Na tento v případě Faradayovy přebytečný komponent naštěstí již reflektuje ČSN EN 62305 - 3  a na stránce 70 v odstavci E 4.3.9. najdete tuto pasáž:

Není-li za určitých podmínek možné provést měření zemního odporu základového zemniče, zajistí instalace
jednoho nebo více referenčních zemničů mimo stavbu vhodnou metodu sledování změn v okolí uzemňovací
soustavy za delší časové období, ve kterém bude provedeno průběžné měření mezi zemničem a uzemňovací
soustavou základového zemniče. Proto je dobré vyrovnání potenciálů hlavní výhodou základového zemniče
a odpor vůči zemi je méně důležitý.

Při realizaci je nutné ovšem každý krok zapsat do stavebního deníku, pořizovat detailní fotodokumentac i a úplně nejlepší je, pokud je přítomen i revizní technik, který bude vystavovat výchozí revizní zprávu. Proč? Protože jak to bude udělané již nikdo skrz beton nezjistí a bude se muset spolehnout na dokumentaci.

 (jednicka)
V systému kontroly a řízení jakosti se tomu říká: skryté procesy

Standard ČSN EN 62305-3 v české verzi zavádí termín "zkušební spojka",  takže zkušební svorky již (alespoň v Česku) používat nemusíte.

Článek 5.3.5 zařazuje "kovový nebo elektricky propojený železobetonový skelet stavby" mezi tzv. "náhodné svody".

V následujícím čl. 5.3.6 je věta ...
"Zkušební spojky by měly být umístěny na každém připojení svodu k uzemňovací soustavě, mimo náhodné svody, které jsou spojeny se základovým zemníčem".

Tím chtěli autoři pravděpodobně říci, že u elektricky propojených železobetonový ch skeletů staveb není nutno "zkušební spojky" používat.

Druhé možné vysvětlení textu, t.j. že by se snad "zkušební spojky" "elektricky propojených železobetonový ch skeletů" měly umísťovat dispozičně vedle (mimo) náhodných svodů asi na mysli neměli, ale já se jich neptal.

ďakujem za vaše postrehy, velmi ste mi pomohli.

Jen jsem zvědavý kdo zavolá RT při montáži podle ČSN 62305..?
Pokud máte zkušenosti, tak je uvítají i kolegové.....
Vždy bylo nepsaným pravidlem, že se stavba se předává zítra a dnes musí RT udělat revizi do zítřejšího předávání..../třeba nemusí celou noc spát../.. :(