Diskuse Elektrika.cz

Jakým způsobem udeří blesk do rodinného domu,
který nemá žádná nadzemní vedení,
střecha je z betonových tašek, krov ze dřeva, kostrukce cihla.

Tedy žádný dobrý vodič.
Musí si najít přeci nějakou vodivou cestu.
Ptám se proto, že mi bylo řečeno "odborníkem",  že na RD si nemám hromosvod dávat, že spíše blesky přitahuje a je jen horší.



 #112#

Odpovím vám otázkou.
Proč udeří blesk do stromu ač dřevo je vcelku dobrý izolant? ;)

Ono je to tak: stavebné materiály sú síce špatný ale predsa len vodič. A treba pripomenúť, že každá stavba je prešpikovaná rôznymi vodičmi ( drôty, káble, potrubia, armovanie) väčšinou dobre uzemnenými.
Štatistika hovorí, že s montážou bleskozvodu rastie pravdepodobnos ť úderu blesku,
ale klesajú ním spôsobené škody ( závislé od kvality prevedenia bleskozvodu a prepäťových ochrán)

Treba zvážiť podmienky na mieste, hlavne umiestnenie stavby, okolité budovy, vedenia, stromy.

U RD skutočne nie je povinnosť bleskozvod inštalovať.

Nezapomeňte také na fakt, že při bouřce většinou prší. To je také důvod, proč udeří do stromu (mokrá koruna) a přitom stát pod ním je nebezpečné (blesk radši přeskočí na vás, než by šel kmenem.
Výše zmíněné elektroinstala ce v domě jsou ale asi ten nejzávažnější fakt. Blesk je rázová vlna, všechno se to chová jinak, než Ohmův zákon velí.

Ono když studujete teorii kolem bleskového výboje, tak je to i kousek
malého "šarlatánství"...
Z poslední praxe bouřkového výboje vidím, že to bude pravda....je to asi 3 týdny co udeřil do stromu "blesk" a ten strom je mezi vyššími objekty jak je ten strom...objekt y jsou uzemněny s velmi malým odporem cca 1-3 ohmy.Přesto že byl strom menší jak tyto okolní budovy tak do něho udeřil blesk "podle očitého svědka"...prostor mezi budovami je asi 20 m .....na stromě je patrný svod po blesku -to je skutečnost!........více asi nezjistíme!...
Je to proti všem učením a teoriím! ;)

Souhlasím s kolegou Šohajdou.
To Jirka Š.:Ano při bouřce většinou prší takže jsou mokré i budovy, ale k tomu stromu mám poznámku -hustý vysoký smrk má mokrou korunu, ale kmen je suchý takže pod stromem je sucho a kmen je izolant (pokud nejsou větve až na zem)
Jak napsal kolega Šohajda je to "šarlatánství" a někdy uhodí i bez deště!?


 

Více nám možná řekne kolega Hájek

P.S.Jak to, že se už neozval?

Když si zjistíte, jak silný byl bleskový proud (podle toho co píšete to nebyl blesk, ale bleštíček, takové prsknutí - strom zůstal na místě a celý),  k tomu přiřadíte příslušný poloměr bleskové koule, a situaci si namalujete, včetně hromosvodů na přilehlých objektech, tak nejspíš zjistíte, že vrcholek stromu byl v nechráněné zóně.

Co je na tom proti všem učením a teoriím?

Řekl bych, že strom je lepší hromosvod než cokoli jiného proto, že je prošpikován smůlou od shora až ke kořenům. Ta průchodem proudu exploduje a roztrhne dřevo.

Kmen je lepší izolant než koruna, s tím souhlasím. Nepodceňoval bych velkou plochu koruny listnatého stromu. Něco mi říká, že to blesk trochu přitahuje, zvlášť je-li mokrá.

Takto rožštípananý smrk jsem viděl za mlada, vypadalo to jako "pugét z fošen",  ale přičítal jsem to vyvinutí páry průchodem proudu s trhacím účinkem. Tu páru jsem přičítal vlkosti dřeva.
Možné je ,že to byla ta pryskyřice ,  ale nejsem si jist jak je dobrý vodič, ve vysušeném stavu se tuším dříve používala na izolaci.
Blesk je nevypočítateln ý práskalo to dříve do kostelů, hradních věží, stodol,rozhleden a pod. a ve středověku hromosvod nebyl a stavby byly většinou dřevěné.
Chtělo by to statistické srovnání (asi by to byla vysoká matika - hustota osídlení, změna rázu krajiny, použité materiály, klimatická období).

To Jirka Š.: možná máte pravdu Divišův hromosvod korunu stromu připomínal.

Setkal jsem se s teorií, kterou kdysi vyprávěl "u piva" jeden človíček, co se mimo jiné živil stavbou a opravami hromosvodů:
- nabitý mrak se přiblíží k zemi, jeho náboj odpuzuje stejně nabité částice a tak se na zemi objeví opačný náboj. To je teorie, o které prohlásil, že je nesmyslná, protože "země" je vodič a má velkou kapacitu. Proto se největší napětí opačné polarity objeví na předmětech, které nejsou dokonale vodivé, které nejsou dokonale uzemněné. To jsou ty předměty (často stromy) do kterých často uhodí.

Nemusíte souhlasit, těžko říci, jestli autor téhle "teorie" ještě žije, muselo by mu být hodně přes 80 let. Setkali jsme se s ním a ještě s dalšími "elektrikáři" kdysi na dovolené.

Přidám docela dobrý popis vzniku blesku od pana Popolanského. Nabízí se otázky, jak vlastně moc záleží na hodnotě uzemnění.
Celý soubor má 5M.

Já na blesku nevidím nic šarlatánského. Snad každý ví, že aby uhodil blesk, musí se "potkat" mraky nabité tzřeba na + a strom opačně a vzhledem k tomu, že většinou fouká vítr a stromy mají velkou plochu listů nebo jehličí, snadno vznikne náboj. Syrové dřevo až tak dobrý izolant není, respektive není dobrý izolant pro velmi vysoká napětí čímž bleskové napětí je. Pak stačí aby došlo k průrazu dielektrika vysokým napětím a hned je zde cesta pro vybití té "zbylé" většiny energie.

To že to neuhodilo do baráků může být způsobeno tím, že "napětí" mraků mohlo být na stejném potenciálu jako uzemění, kdežto strom vlivem větru a toho že kmen je do jisté míry izolant mohl disponovat opačným nábojem. co je na tom šarlatánského??   

Tak jak jste již odtušil, tohoto člověka si na nic neobjednávejte, moc toho neví.
Ochranné prostory:
Svou roli při zásazích hraje i momentální vodivost vzduchu a jeho proudění, to ovšem není v normách zachyceno a lze se tomu poměrně spolehlivě chránit celokovovými budovami  ;) .
Stromy a blesk:
To je dost obsáhlá kapitola a snad jí s Daliborem dokončíme ještě letos.
Zatím se mi zdá, že ochránit strom je daleko těžší než dům a lidi.Pokud v objektu není jiný potenciál a není na něj připojen, tak máte pravdu, nicméně toto se zde řešilo už v několika jiných diskuzích a moc se mi líbilo vysvětlení kolegy Fuka.
Jedná se hlavně o expansi páry ,  smůlu má ten strom při zásahu bleskem  ;)
Blesk se na každém druhu stromu projevuje odlišně, protože mají jinou strukturu kmenu.
To můžete docela jednoduše srovnat na historických leteckých fotkách Prahy od roku 38.
Pro blesk je čím dál tím těžší se netrefit do něčeho co udělal člověk.
Jéžišmarjá žiju  (norm),  nejsem připojenej na Matrix  >:D .

Všem velmi děkuji za vysvětlení. Jak jsem již uvedl, jsem laik a můj známý elektrikář zřejmě taky. Alespoň vím, od koho si nechat poradit. Ještě jednou děkuji.

To kolega Hájek:
Já jsem myslel ,že jste třeba na dovče Sorry(omluva) 8) :D ;) (dance)

To kolega Hájek:Těším se až to zpracujete.
nějak to blbne (zle) (zle)

Určitě se najdou teoretikové,kteří praktikům zdůvodní,že je nezbytně nutné pro svedení blesku zřídit zemniče o zemním odporu právě do 10 ohmů a ne do 15 ohmů.

Velmi bych se přimlouval za to, aby ony oblíbené oddálené jímače zde již nebyly používány.

Nedávno jsem byl u měření stromů obyčejným multimetrem... ..jeden pan profesor /?/ si zkoušel proměřit stromy /tím i jeden jak jsem psal výše po úderu blesku/ a údajně objevil nějakou metodu jak zjistit v jakém stavu jsou
stromy měřením odporu měřákem v různých výškách...má dodat nějakou knížečku co a jak zjistil?.....uvidím jak to bude "vyzerat"..
Jestli potvrdí úder blesku, nebo ne?....a co je uvnitř stromu, jestli se sundá nebo bude růst dál??...
Když jsme u těch blesků a stromů..

Dovolím si tvrdit,že to má co do činění se statickou elektřinou.
Několikrát je zde probíráno,jak je vodivý strom za deště atd.
A co blesk z čistého nebe?
Je to velice zajímavý úkaz.
Srpnové odpoledne,slunce praží,tu a tam na obloze malý,ale opravdu malý obláček.Poměrn ě silný vysušující vítr.Najednou vidím jak do vršku kopce kolem kterého jsem se plazil na kole sjela z oblohy klikatá čára a pak rána.
Být tak o 1 km blíže ,měl jsem ušpiněné spodní prádlo. ;)

Blesk je nebezpecny jav a kazdy ma z neho strach. Su vsak aj ludia, ktori su "sfanatizovani" do zachytavania bleskov.   nim mame vela galerii bleskov, napr:
http://www.bourky.com/galerie/thumbnails.php?album=3
Vsimnite si, ze blesk nie je len jedna ciara, ale byva casto znacne rozvetveny s mnozstvom aj slabych vybojov, ktore dosahuju zem. Takyto rozvetveny vyboj blesku znacne komlikuje ochranu objektov. Preto tu prebiehaju tazke diskusie ako ochranit budovy a ludi pred bleskom.
Co sa tyka bleskov z "jasneho neba",  tak posudte nasledujuci obrazok.

Pane Macku a to jako proč? Proto, že se vám "jenom nějak nelíbí" a nebo proto, že máte ověřeno měřením že jsou nefunkční??
Jestli si vzpomínáte tak jste sám nedávno uveřejnil foto ze sejmuté části TV vysilače na kterém byly oddálené jimače
chránící "poziční světla" a podle viditelných stop od úderů blesků na jímačích byly velice funkční??
Brok, Ž. Brod.

Já bych se jen nechtěl dožít toho, až se budou stavět vysoké železné stožáry s logem renomovaných firem vedle památných staletých líp a dubů.

Nějak mi uniká souvislost toho obrázku s bleskem z čistého nebe. Bouřkových mraků je tam požehnaně...

Viete o tom, ze by blesk v prirode vznikol bez burkoveho mraku? Ak ano, mate vysvetlenie? 

vám ty oddálené jímače ale leží v žaludku, že ?  (zle)
Jestliže nějaké pomazané hlavy usoudí, že je nutné zachovat lípu či doubek nám i budoucím, tak proč ne? Bylo by to pořád smysluplnější než financování různých kyvadel, Entrop a podobných nesmyslů.
A jestliže by to logo mělo ušetřit část pořizovacích nákladů a nemělo by zrovna podobu svítícího srdce, tak taky proč ne ?  (beach)

Proč ne srdce? Znám horší loga  :D.

Bývá vysvětlován vytvořením vodivého kanálu od mraku zpoza horizontu.
Taky jsem jeden zažil a naštěstí jsme ho viděli dva, nebyl doprovázen žádným zvukem, pokud si vzpomínám.

K oddáleným/podepřeným  hromosvodům
Byly tady před Vámi, budou zřejmě i po vás.
Raději se řídím zkušenosti cca 1000 odborníků, než osobními  pocity jednotlivce.

Ale k Vašemu příspěvku.
Fotografie cesty bleskového proudu po zásahu stromu hezky potvrzuje závěr, který jsme s Daliborem a arboristou Milanem Řezníčkem při zpracovávání návrhu ochrany stromů vycítili.

Jestli má ochrana dávat stromu největší šanci na přežití, musí být hromosvod řešen izolovaně, např vodiči  HVI. A nerezovými zemniči za okapovou linií koruny stromu.

Hromosvod na stromě stylem ČSN 34 1390 nezabrání toku části bleskového proudu stromem  a některé druhy stromů uhynou.

Opravdu fatální chybou by však bylo, pokud by projekt nedozoroval certifikovaný arborista a spolu s projektantem hromosvodu, nezvolili pracovní postup a materiály, které nebudou likvidační pro strom.

Jak jsem výše uvedl postup již máme zpracovaný, ale nestíháme ho sepsat a vydat.


V pohodě  ;),  v podstatě ještě jsem.

Tady máte pár praktických příkladů, ať víte, jak se to má dělat

a ještě

Kolegové, taky se připojím zejména k příkadu pana Šohajdy o blesku do stromu mezi domy.
Jestli strom zůstal stát, pak to byl opravdu jen takový "blestíček" a možná, že jeho část trefila i okolní domy. Ale domy jsou, jak bylo napsáno, řádně uzemněné a hromosvod na nich je zřejmě také v pořádku, tak ani není poznat, že k nějakému zásahu do těch domů došlo. Takže někteří nezpochybňujte teorie, vždyť i tento příklad je v podstatě potvrzuje.

A co když strom povyroste, dá se HVI vodič naspojkovat (a jak) ? Nebo když se chce zvýšit stávající anténní stožár (přidání dalších antén) a HVI se už nedostává. Je to přece jen drahý špás....

Takto právě ne, toto je systém používaný ve spojených státech, který ochranu stromů řeší z důvodu ochrany objektu a ne stromu samotného. Používané komponenty jsou často  z mědi včetně podpůrných skob.

Většina lidí zná způsoby  chatařů, kterým nechtěli povolit pokácení stromu na parcele, buď kyselina do kořenů, nebo měděné hřeby.

K řešení jsme se dostali právě v okamžiku, kdy chtěli tento likvidační systém provést na chráněném stromu.

PS: Je zajímavé jak v USA, které jsou ve výzkumu blesků na špici, je obecná úroveň provedení ochrany před bleskem nižší než jsme zvyklí v našich končinách. Nicméně ochrana před bleskem tam zažívá obrovský boom. Napadlo by vás, že mají více jak 30 000 požárů od úderu hromu ročně? Ochrana je tam masivně propagována pojišťovnami a světe div se pracovními odbory.

Správný  postřeh, proto musí projekt a realizaci dozorovat ten certifikovaný arborista, který ví jaké jsou roční přírůstky stromu podle jeho druhu a věku, jak jsem výše uvedl, ochrana domů a lidí je vůči stromům brnkačka.
HVI zatím spojkovat nelze.

Chci pouze poukázat na nevyzpytatelno st blesku.
Před několika lety blesk rozštípl třešeň,Byla v zástavbě na kraji vesnice,souvislý porost ovocných stromů.V  blízkosti 3-4 vyšší smrky.Cca 10m domek,spíše nižší.Na druhou starnu cca 10m vedení nn vzhledem ke zvlnění terénu ve stejné výši jako třešeň.Přes ulici ,15-20 m o dost vyšší dům,s hromosvodem,stavěný v 70.letech min. století.Přesto byla zasažena tato třešeň,i když nijak nevyčnívala.