Diskuse Elektrika.cz

Jak určit termíny pravidelných revizí u elektrických strojů.
Podle mého názoru bych měl vycházet z ČSN 331500 a podle vnějších vlivů dle ČSN 332000-3.
Dle 331500 tab.1 jsou lhůty pravidelných revizí elektrických zařízení jasné, ale jsou rozděleny podle prostředí dle jíž neplatné ČSN330300 (základní, normální, studené, horké,.....)
Ve změně Z3 této normy je příloha 2 se skoro stejnou tabulkou, ale s názvem “Lhůty pravidelných revizí elektrických instalací”,  kde jsou již třídy vnějších vlivů dle ČSN332000-3.
Není mi jasné zda stroj (například CNC obráběcí centrum) mohu napasovat do pojmu “elektrická instalace”?
Vysvětlení tohoto pojmu dle ČSN330010 mi nepřipadá úplně jasné.
 
Co se týká vnějších vlivů - pokud je ve výrobní hale prostředí normální (dle ČSN332000-3) a stroj, který chci revidovat, pracuje s vodou – chlazení výrobku při broušení – má se pro revizní lhůty pro stroj vycházet z toho, jako by byl stroj v prostředí např. AD4?


#116#

Každý takový stroj by měl mít dokumentaci. Začal bych tam. Také byste mohl vychátet z protokolu o určení prostředí.

Motáte dvě věci dohromady.
1) Lhůty revizí elektrických instalací jsou závislé na vnějších vlivech dle ČSN 33 2000-3.
2) Na strojní zařízení (stroj),  vzhledem k tomu, že se nejedná o instalaci nelze určit lhůtu pro provádění revizí.

Sakra, co s tím?

1) Revize strojního zařízení skvěle nahradí předepsané "zkoušky". Přestože si kacířsky dovolím tvrdit, že žádná norma revize strojních zařízení nepředepisuje, dokáže nahradit spoustu dalších požadavků najednou. Jenom si revizák musí uvědomit, že má trošku víc požadavků na provedení revize (test nouzového zařízení, atd ...).
2) Co se týče ČSN 33 2000-3, lhůty se budou přibližně odvíjet od vnějšího vlivu (máte protokol?) a navíc od skutečnosti, zda je na strojním zařízení prováděna pravidelná údržba nebo ne. Termíny "zkoušek" (revizí) pak určí provozovatel. Samozřejmě, že písemně.

No a dále lze použít NV č. 378/2001  (norm)

A k čemu se tady dá použít NV 378/2001 Sb. ?

Je tam předepsaná kontrola jednou za 12 měsíců, nestanoví-li někdo nějakou úplně jinou lhůtu. Takže celkem k ničemu.

Nejsem revizní technik – byl jsem ustanoven jako osoba odpovědná za el. zařízení ve firmě a proto bych chtěl mít v této věci trochu jasněji.
Co se týká dokumentace – starší stroje nebudu vůbec zmiňovat a u strojů i 1-3 roky starých, vybavených prohlášením o shodě a CE, není kromě běžné údržby (jako výměna filtrů, mazání,...) ani slovo o kontrolách elektrické výbavy stroje.
Proto jsem si myslel, že strojní zařízení (stroj),  vybavený el. instalací, poháněný el.pohony, řízený el. ovládacími prvky =elektrické zařízení. A tím jsem si spojil CSN331500 Revize elektrických zařízení = norma pro revize el. zařízení. ?? :-[

Podle protokolu o určení prostředí, jak jsem již zmínil, je v hale prostředí normální. Určeno před instalací CNC centra, které chladí obrobek stříkající vodou. Jde mi o to, zda do „vnějších vlivů“ působících na elektrické zařízení (CNC) zapracovat i „vlastní vliv“ a předělat protokol.

Co se týče preventivní údržby, máme celkem zpracovanou kvůli ISO a do ročních intervalů zahrnuty úkony jako kontrola el. dokumentace a zakreslení změn, vyčištění rozvaděčů, dotažení spojů,...  Takže NV č.378/2001 bysme možná uspokojili. Ale ne nic jako kontrola izolačního odporu,impedance poruch. smyčky,... 

U strojů nelze použít ĆSN 33 1500 a její lhůty revizí. U strojů-1. se provádí kontroly elektrické části - mimo jiné - viz nařízení vlády č, 378/2001 Sb. Lhůta podle par. 4 je nejméně jednou za dvanáct měsíců v rozsahu stanoveném místním pracovním a bezpečnostním předpisem nestanoví-li zvláštní předpis, případně průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost kontrol jinak. Pro zkoušky se používá ČSN EN 60204-1 z roku 2000 a ČSN EN 60204-1 ed. 2 z roku 2007, čl. 19 o ověřování. Pro stanovení rizik jsou použity normy: ČSN EN 62061, ČSN EN ISO 14121-1,2 a ČSN EN ISO 13849. Ono je to ještě nezažité a týká se tohoto problému mnoho směrnic EU, nařízení vlády a norem. Týká se toho samozřejmě i stanovení vnějších vlivů. Včera a dnes byl v Nymburce seminář na toto téma. Moje odpověď není vyčerpávající, malý sborník z tohoto semináře má 66 stran formátu A5.

Kolego Jonáši, a kolego Svejkovský, dovolím si trochu oponovat. NV 378/2001, s těma revizemi úzce souvisí, né tak s lhůtou revize, (neboli zkouškou dle ČSN 60204-1),  ale s vybavením strojního zařízení minimálními požadavky na bezpečnost.

TO : Sýkora
Co se týká lhůt, použil by lhůty dle lhůt na periodické revize pevné neboli stavební elektroinstala ce.

Asi stokrát jsem slyšel, že se stroje nerevidují, ale kontrolují. Je to zvláštní. Jsou konstruovány pro odběr elektrické energie, při neopatrném používání jsou nebezpečné, používají dohromady malé a nízké napětí - prostě vyhrazená zařízení jak vyšitá. Tudíž měla by být revidována osobami dle platné legislativy zkoušenými na ITI, ale přesto se to zcela legálně nevyžaduje dle úředních prohlášení. :-\

Naproti tomu pokud někdo nenechá zrevidovat  nabíječky k mobilům, stolní PC, lampičky s dvojitou izolací apod.,  mohl by z toho mít průšvih jako vrata. Vždyť jsou to zařízení pro odběr elektrické energie, používají mnohdy dohromady malé a nízké napětí - čili vyhrazená zařízení jak vyšitá. Tudíž je zcela nezbytné je revidovat, ale na druhou stranu revizi nemusí provést osoba zkoušená na ITI - opět dle úředních prohlášení.  :-\

Koneckonců někdy je prakticky nerozlišitelné, zda se jedná konkrétně o spotřebič, nářadí nebo stroj. Vedou se dokonce dalekosáhlé diskuse o tom, jak se pozná, co co je. A drobné nuance odlišující jeden výrobek od druhého mají rozhodnout, zda se má výrobek revidovat v krátké lhůtě, v delší lhůtě anebo nerevidovat vůbec  (zle)

To: Sýkora
Být Vámi, zařadil bych stroje do pravidelných revizí. To, že jsou pro stroje předepsány zkoušky ještě neznamená, že nejsou předepsány revize. Jsou to odběrná zařízení, obvykle nepřenosná - v tomto ohledu se neodlišují od nepřenosných spotřebičů. Takže revize ve lhůtách jako pevná instalace a provedení strojů musí korespondovat s určením vnějších vlivů prostoru, ve kterém se stroj nachází. Pokud máte na stroji specifikum typu "vodou chlazený obrobek",  nelze asi jednoznačně tvrdit, že celý stroj podléhá vlivu např. AD4. Záleží na více okolnostech, např. kam až voda může dosáhnout apod. V každém případě je třeba mít  dokumentaci (původní anebo dodatečně zpracovanou) a MPBP s prokazatelným seznámením obsluhy.

TO" Petr Sýkora - Za hranicemi naší republiky se revizím nebo kontrolám říká inspekce. Výsledek je stejný. Kontroly elektrických částí strojů neprovádí kdokoliv. Tuto činnost provádějí revizní technici elektro. Protokol o kontrole elektrické části pracovního stroje a Zpráva o revizi elektrického zařízení stroje - nevidím nějaký podstatný rozdíl. Obojí zpracovává revizní technik, který provádí potřebná měření a zkoušky. Nařízení vlády č. 24/2003 Sb. platí do 29.12.2009. Od 1.1.2010 platí nové nařízení vlády č. 176/2008 Sb. o technických požadavcích na strojní zařízení. Dokud se nikomu nic nestane, nevadí, že používáte např. lhůty revizí strojů podle ČSN 33 1500. Soudce ale "jede" podle platných zákonů a vyhlášek. Tam už potom může nastat problém. Pokud vám není tato problematika jasná, domluvte se např. v Praze s inspektorem z ITI, který vám určitě poradí.

1. Zkoušky podle článku 19 normy ČSN EN 60204-1: 2000 musí zajistit výrobce strojního zařízení před jeho uvedením na trh a/nebo do provozu. Norma nepředepisuje žádnou kvalifikaci, s ohledem na vyhl. č. 50/1978 Sb. musí mít ale osoba, která zkoušky provádí potřebnou elektrotechnic kou kvalifikaci, nejlépe § 6 pro samostatnou činnost. Výstupem je "Protokol o zkouškách a měřeních podle čl. 19 normy ČSN EN 60204-1: 2000". Velmi důležitý je popis funkčních zkoušek částí souvisejících s bezpečností.
2. Před uvedením strojního zařízení do provozu musí být provedena výchozí revize elektrického zařízení stroje. Tu musí provádět revizní technik s kvalifikací podle § 9 vyhl. č. 50/1978 Sb. a výstupem je "Zpráva o výchozí revizi elektrického zařízení". Pokud je k dispozici protokol o zkouškách elektrického zařízení stroje od výrobce, může se revizní technik omezit na kontrolu jištění přívodního kabelu, jeho typu, průřezu a uložení, popřípadě izolačního stavu, změření impedance vypínací smyčky v místě připojení (přívodní svorkovnice stroje nebo jeho hlavní vypínač) a změření přechodového odporu připojení ochranného vodiče.
3. Pravidelné kontroly, tedy i kontroly elektrického zařízení stroje, nejméně jedenkrát za 12 měsíců vyžaduje NV č. 378/2001 Sb. Legislativně není stanoveno, jak se to vlastně má dělat, proto doporučuji zopakovat zkoušky podle čl. 19 normy ČSN EN 60204-1: 2000. Výstupem bude nový protokol o zkouškách.
4. Pravidelná revize se opět může omezit na stejný rozsah jako revize výchozí a lhůta pro její opakování se stanoví podle vnějších vlivů. Výstupem bude "Zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení".

Pane Sýkoro,
                      revize všech zařízení a jejich termíny, pokud se jen trochu odlišují od jednoznačných kriterií mají nutně mnoho více či méně správných nebo špatných řešení...
                      Začnu tím co je jasné. Kvalifikací. Minimální kvalifikací na revize (pardon zkoušky) pracovních strojů je revizní technik E4A dle vyhl. 50.
                      Na  revize (zkoušky) pracovních strojů nelze použít normu ČSN 332000-6 (týká se jen instalací...). Zbývá nám proto jen ČSN 331500 a ta nám pro pracovní stroje určuje termíny (revizí (zkoušek) dle vnějších vlivů. Pokud jak uvádíte stroj svým vlastním zařízením v některé jeho části zpřísňuje požadavyk (např. AD4) je nutné tuto část stroje revidovat ve lhůtách vycházejícíh z těchto vlivů.  Že se ČSN 331500 týká všech el. zařízení (s výjimkou přenosných el. spotřebičů a nářadí) je uvedeno ve vlastním názvu Vámi zmiňované změny Z3...)
    Nařízení vlády č. 378 nám navíc určuje další požadavky (1x za 12 měsíců). ale to již není otázka jen pracovních strojů ale el. zařízení obecně a nelze ji jakkoli spojovat s vlastními revizemi (zkouškami a kontrolami strojů) .. a na vlastní termíny revizí  (zkoušek) je bez vlivu....   
Revizní zpráva proacovního stroje, nářadí a technického zařízení obecně je však nedíélnou součástí technické dokumentace stroje dle nařízení vlády č. 378/2001 §2 písmeno e).
                                                                       o:-)

Vyjádření Výzkumného ústavu bezpečnosti práce

Dosud platná vyhláška č. 20/1979 Sb. ČÚBP a ČBÚ vyhrazená elektrická zařízení, na která se vztahuje působnost orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce, uvádí v § 2 Vyhrazená elektrická zařízení.
Vyhrazená  elektrická zařízení ve smyslu § 4 písm. d) až g) zákona jsou zařízení:
a) pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie,
b) určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.
Revize těchto zařízení smí provádět jen osoba, organizace s oprávněním, které vydává inspektorát práce – tedy revizní technik (vyhláška č. 50/1978 Sb. v platném znění, o odborné způsobilosti v elektrotechnic e).
Zkoušky, ověření apod. smí provádět pracovník znalý a pracovník znalý s vyšší kvalifikací (vyhláška č. 50/1978 Sb.,  v platném znění, o odborné způsobilosti v elektrotechnic e).
Organizace mohou tuto činnost provádět dodavatelským způsobem jen na základě oprávnění dle § 3 vyhlášky č. 20/1979 Sb. Tato vyhláška je v současné době revidována. Připravuje se její zrušení a nahradit ji má nová vyhláška, podle které pravděpodobně u stanovených výrobků dle zákona č. 22/1997 Sb.,  o technických požadavcích na výrobky, v platném znění,  jako jsou spotřebiče, ruční nářadí, pracovní stroje nebudou vůbec prováděny revize, ale prohlídky a zkoušky, nebudou se vypracovávat revizní zprávy, ale protokoly o zkoušce apod. Zařízení budou zcela podléhat nařízení vlády č. 378/2001 Sb.


ČSN EN 60204-1 Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů – Část 1: Všeobecné požadavky
Podle jmenované normy se zkoušejí, ověřují, převážně stroje a strojní celky. Podle této normy je nutné vyhotovit protokol o zkoušce, který je následně součástí průvodní dokumentace stroje spolu s ES prohlášením o shodě. Po připojení stroje k el. síti u uživatele se provádí revize přípojky s přihlédnutím na požadavky výrobce. Termíny opakovaných revizí přípojky strojů lze odvodit z ČSN 33 1500. Revize může provádět výhradně revizní technik s oprávněním dle § 9 vyhl. č. 50/78 Sb. Kontrolu stroje, ověření bezpečnostních funkcí stroje, provádí dle místních předpisů nebo požadavků výrobce před každou směnou vedoucí směny nebo obsluhující seznámený pracovník. Zkoušku - kontrolu stroje dle požadavků NV 378/2001 Sb. § 4 je nutno provádět nejméně jedenkrát za rok podle ČSN EN 60204-1 s přihlédnutím na požadavky výrobce. Kontrolu - zkoušku provádí pracovník znalý dle vyhl. č. 50/78 Sb. s přizvanými specialisty na elektronické řídící a bezpečnostní systémy.
Upozornění! Revize strojů se od platnosti zákona č. 22/1997 Sb. neprovádí.

TO: Greguš

Díky za toto vyjádření. (jednicka) (poklona)
Doufám že si to všichni diskutující zapamatují a přestanou nesmyslné diskuze o pravidelných revizích strojů. (norm)

Nechci spekulovat o tom, jestli se ověření bezpečnosti před úrazem el.proudem u nějakého pracovního stroje nazve revize nebo prohlídka. Důležitá je kvalifikace toho, kdo to dělá a jaké má vybavení. U nového stroje není co řešit. Ověří se přívodní vedení, stroj se připojí a je to hotovo. Myslím si, že je ale velký rozdíl v tom, jestli se takto připojí nový stroj a nebo když je pak takový stroj v provozu léta. Může to být linka v Mladé Boleslavi, ale taky úplně obyčejná hoblovka v malé dílně. Znám z praxe případy, kdy stav el.instalace takovýchto strojů je žalostný. Je pravda, že spousta závad může být zjištěna vizuálně, ale ověření podmínek samočinného odpojení, spojitost ochranného obvodu, kontrola stavu el.instalace pod kryty, atd.. to už by přeci chtělo určité znalosti a vybavení. Není úkol RT, aby vyhodnocoval nějaká rizika. Základní úloha pravidelné revize je ověření podmínek ochrany proti úrazu a požáru. Pokud si provozovatel napíše nějaký řád, dle kterého pojede, tak je to otázka časované bomby. Potom, když se ale na takovém stroji něco stane, bude se mu dle mého soudu těžko vysvětlovat...

Revize strojů se neprovádí, ale podle NV 378/2002 se má provádět pravidelná kontrola strojního zařízení nejméně 1x za rok. (Co ta kontrola obnáší? asi jenom ty položky, které jsou v tom NV vypsané. A jak to jinak udělat než jako revizi? No a tím pádem je ta revize asi správně s názvem kontrola alespoň 1x ročně a nezáleží na vnějších vlivech apod. (asi - se domnívám).   

Proč nesmyslné diskuze? Mně naopak připadá nesmyslné, že ruční vrtačka se musí revidovat a stolní vrtačka už ne. Pokud v tom vidíte nějakou logiku, tak mi ji prosím odhalte, mně to hlava nebere  (cryi)

Ověřování bezpečnosti u strojního zařízení je mnohem složitější záležitost než elektrické instalace. Proto je stanovená maximální lhůta kontrol 1x ročně.   (norm) Roční kontrolu (nikoliv jen jednoduchou revizi elektro) nikdy nezvládne pouze jeden pracovník, ale vždy musí být kolektiv odborníků z dané problematiky a hlavně musí mít znalosti konkrétního provozu, umístění a mnoho dalších informací, které cizí revizní technik nikdy nemůže znát.  (no)

Tyto kontroly si má výhradně zajišťovat provozovatel, jelikož se jedná o průmyslovou provozovnu, a průmyslové provozovny mají mít odbornou údržbu (vím že skutečnost je dnes naprosto jiná  :'( )

Mnoho techniků se nedokáže osvobodit od souboru ČSN 33 2000 a stále motají předpisy pro strojní zařízení s instalacemi. Revize instalací a sním související termíny pravidelných revizí dle ČSN 33 2000-6 a ČSN 1500 končí na připojovacích svorkách strojního zařízení.  Dále je to již právě odborná prohlídka a kontrola podle specifických předpisů.

Co se týče termínů dle ČSN 33 1500, tak je v čl. 3.1 (Zm.1) je uvedeno, že lhůty uvedené v tab. 1 neplatí v případě, že pro pravidelné revize určitého typu zařízení platí samostatná norma stanovující postupy pro provádění revizí.

Proto se stroje kontrolují, jak už zde bylo řečeno, podle ČSN EN 60204-1 ed.2 a souvisejících právní předpisů (zákonů, vyhlášek a nařízení vlády).

K problematice strojů,
V normě je předepsáno zajištění proti rozběhnutí stroje po ztrátě a opětovném zapnutí napájení.

Ani nové stolní a stojanové brusky a vrtačky staršího typu,které mají pouze silový vypinač tak této normě nevyhovují.

Revize provádím v odborném učilišti a doporučuji do zásuvkových skříní ,z kterých jsou tyto stroje připojené instalovat stykač.
Tím asi naplním normu bezpečnosti,ale neinstaluji to ve stroji,ale na přívodním napájení.
Kontrolu provedu včetně potřebného měření,napíšu revizi na elektroinstala ci stroje,ale stroj ve své elektroinstala ci toto zajištění proti rozběhu vlastně nemá.

Rád prostuduji Vaše zkušenosti

No a co se stroji které byly vyrobeny v dobách kdy se revize strojního zařízení prováděly, na ty se zákon 22 nevztahuje. Podle mě je nesmyslné že není jasná legislativa v tom co se má provádět a kdo to má provádět, nikoli výchozí nebo pravidelné revize strojů při kterých kolikrát RT objevil závady které přímo ohrožovaly život. Ohánění se pravidelnou údržbou a kontrolami je v době kdy údržby jako takové neexistují je nesmysl. Formulace v NV378 jsou nešťastně volené a dodnes se různé skupiny dohadují na jaké zařízení se vztahuje a na co ne.
To že se vzdáváme funkčního kontrolního mechanizmu v podobě RT vidím jako chybu a značka CE je taková fraška až to bolí, zkuste se zeptal montérů různých zařízení co vědí o elektrice a jak označení CE na jejich výrobku vzniklo. 

A je to tady zase - instalace.  (wall)
Výrobky, stroje, spotřebiče ...atd.,  mají vnitřní zapojení, propojení...at d.,  nikoliv instalaci.
Naučte se používat správné termíny, jinak si koledujete o malér. :)

TO: Hofman
A položil jste si otázku, proč tyto malé obráběcí stroje (nářadí) nemají provedeno zajištění proti samovolnému spuštění?  ;)
Proč chcete zasahovat do práva výrobců? :o

TO: Alin

Já mám naprosto opačný názor, co se týče strojů. Chyba není v legislativě, ale v lidech. Kdyby bylo vše tak jasné i pro ostatní zařízení jako jsou předpisy pro strojní zařízení. :-\

Komu je odborná prohlídka 1x ročně málo,  může provádět kontroly v rozsahu stanoveném normou a zákonem třeba 1x měsíčně.  (doh)
To si ale ten stroj moc peněz nevydělá. (zle)

Abych nebyl kamenován, tak musím upřesnit, že při vyjádření jsem měl na mysli malé stroje (brusky, vrtačky...) které popisoval pan Hofman. Pochopitelně, že velká strojní zařízení a obráběcí linky mají také instalaci,  která propojuje celý komplet.  :)

To je právě ono, co je to ta odborná prohlídka, co má obsahovat a kdo ji má provádět? To že výrobce má rozsah těchto prohlídek určit v návodu je jen zbožné přání a kvalifikace člověka provádějícího prohlídku je také nejasná. Takhle to skončí tak že na každou blbost bude nějaký předmětový předpis který nikdo nikdy nečetl a provádění údržby a kontrol bude jen papírové a bezpečnosti to neprospěje. Například to že malá stolní bruska může mít jen vypínač je dáno taky normou ale kdo to ví ?,  zjevně nikdo protože to nikdo neuvedl. Nechat provozovatele v situaci že má provádět něco a neurčit co ale dát mu za to právní zodpovědnost je kocourkov.

A na tu se revize dělá nebo nedělá a podle jaké normy??

Páni kolegové, můj názor je následující.
Strojní zařízení, (nebudu psát definici),  mám rozděleno do dvou částí:
1)    Vyrobené před účinností zákona 22/97 Sb.
2)   Vyrobené dle zákona 22/97 Sb.

U té první kategorie, postupuji dle NV 378/2001.  Tam je vše zcela jasně napsáno. Čili pokud je strojní zařízení např. 20 let staré, a je znám výrobce, měli by být z podkladů jasné kontroly prohlídky a když chcete i revize. Pokud není výrobce znám, nebo výrobní firma zanikla, je to vše v kompetenci provozovatele daného strojního zařízení. Provozovatel musí provést analýzu rizika, na základě této analýzi, musí dané strojní zařízení splňovat minimální požadavky na bezpečnost. Musí si vypracovat dokumentaci, správnou a bezpečnou obsluhu a údržbu, včetně zakázané manipulace, atd.  Dále si musí provozovatel určit, kdo smí provádět 1 x za 12 měsíců prohlídky, a co při těchto prohlídkách dělat. Podle mě je to o fyzické kontrole strojní ho zařízení, (ochranné kryty např.) No a v neposlední řadě, stanovit termíny zkoušek elektrické části strojního zařízení. Opět je to na provozovateli strojního zařízení. Bohužel toto nezná valná většina provozovatelů.

No a u té druhé kategorie, je to dle všech předpisů, NV, a zákonů. Čili strojní zařízení vyrobená po datu účinnosti zákona 22/97 Sb.,  a předpisů souvisejících, musí splňovat základní požadavky na bezpečnost. Takže je pouze na výrobci, a nebo dovozci každého strojního zařízení, jak toto vše splní.
Takže kontrolu strojního zařízení 1 x za 12 měsíců, anebo jiná doba, a zkoušky elektrické části stejně.

Bohužel, je v současné době, znalost zákonů výrobců, anebo i dovozců strojního zařízení mizerná, ba přímo žalostná, a z toho důvodu jsou problémy takové, jaké jsou.

Dovoluji si připomenout, že revizím podléhají elektrická zařízení. To je obecný pojem. Elektrická zařízení se rozdělují na elektrické výrobky (rozvaděče, stroje) a elektrické instalace (propojení rozvaděčů, propojení strojů). Výrobky a instalace jsou speciální pojmy pro zařízení. Není mi nic známo o tom, že by nějaký předpis určoval, že se revidují pouze instalace a nikoliv výrobky. Za to vím, že se revidují zařízení.

Kolego Stryacharski.
Takže výchozí revize elektro se provádí dle ČSN 33 2000-6. Podle mne tato norma jednoznačně platí na elektrické instalace neboli stavební elektroinstala ce. Je jedno jestli to jsou kanceláře, průmyslové provozy, nebo obytné místnosti. Pro periodické revize platí ČSN 33 1500. Nikoliv však nelze tyto normy použít na elektrické části strojních zařízení.
Norma ČSN EN 60204-1, nehovoří o revizích, ale pouze o ověření elektrické části na strojním zařízení.

Jak píše kolega Miroš....na přezkoušení RT došel jeden kolega s rev. zprávou na stroj a napsal
/možná že měl tiskopis předepsaný/ a bylo tam podle ČSN 33 2000-6 a to by jste měli vidět co to udělalo ze zkoušejícíma..!!

Já to tam mastím pořád. Samozřejmě, protože to mám předepsaný.
Jenomže, pokud udělám "revizi" podle ČSN 33 2000-6 a doplním zkouškou bezpečnostních prvků a dalších částí dle PD, udělal jsem vlastně kompletní zkoušku stroje. Nikdo mi za to ještě nenadával.

Kolego Svejkovský děláte to špatně  (norm)

TO:Jirka Š. Svejkovský
To bych zde nechtěl napsat, to co mu na to řekly....nebyl o to nic příjemného ani slušného...
Byl z toho chudák zapocený až až na zádech. ;D
Nakonec to uzavřeli s tím že pokud týče takové to revize, tak jsou neplatné protože podle 6 nelze ani nemůže prakticky dělat revize stroje...má být rád že nedošlo k úrazu, protože potom
by bylo mnohem hůře!!

Tak jste mě sepsuli. Jak to řešíte vy? Teď myslím bez jakékoliv ironie. Nikdy jsem to neřešil, ale asi budu muset udělat revizi svých vzorů revizí (to jsem fakt teďka vymyslel! :))

Kolego Svejkovský, používám něco na způsob měřícího protokolu. Jednoduché a rychlé řešení.  Pouze u obvodů nouzového vypnutí, (nebo nouzového zastavení),  uvádím do protokolu skutečnosti zjištěné na tom daném strojním zařízení.  ;)

 

TO:Jirka Š. Svejkovský
Já osobně používám SW na revize a je tam spousta tzv. prázdných formulářů na různé typy revizí..../jen si je upravím podle mého gusta / ....něco jak popisuje kolega Miroš....
Nechtěl jsem nikoho sepsut...více lidí víc zná a umí. ;D

Problém je možná i v tom, že zákazník vyžaduje s novým strojem výchozí "revizi". Tak mu ji dodáme.

Kolego Svejkovský, nejste sám. Valná většina zákazníků chce výchozí revizi.
Já to píšu takto: „Zpráva o výchozí revizi elektrické části strojního zařízení." Do kolonky použité předpisy, uvádím ČSN EN 60204-1, žádnou jinou normu tam neuvádím. Možná to je špatně, ale takto to píšu.  o:-)

Kolegové, pokusím se tady shrnout pár skutečností, o kterých tu v předchozích příspěvcích nebylo moc jasno. Já to vidím takto:

1, ČSN 33 2000-6 platí jak pro výchozí, tak i pro pravidelné revize instalací nn. Bavíme se tu o strojích, takže tato norma nás nezajímá.

2, ČSN 33 1500 platí jak pro výchozí, tak i pro pravidelné revize zařízení obecně. Není důvod nepovažovat za el.zařízení i elektrickou výzbroj stroje. Proto v případě revize stroje bych ve zprávě vždy uvedl ČSN 33 1500. Podobně, jako se uvádí tato norma u zařízení vn.

3, Je zde rozdíl v zaměření norem ČSN 33 2000-6 a ČSN 60204-1 ed.2. První se týká instalací a jejich revizí, druhá strojů a jejich zkoušek. Takže revize se dají dělat jen podle procesních norem na revize, tj. ČSN 33 1500, ČSN 33 2000-6, ČSN 1600 a ČSN 33 1610, případně dle PNE 33 0000-6 (nejsem si jistý, jestli jsem tu PNE napsal dobře). Žádné další mě nenapadají.

4, El.zařízení strojů jsou podle mého názoru vyhrazená el.zařízení (pokud zrovna nejsou určená nebo to není soukromý majetek souseda),  a proto by měly podléhat revizím. Protože se jedná o specifická, mnohdy složitá zařízení z hlediska rizika úrazu, škody apod.,  jsou kromě revizí předepsány i zkoušky NV 378/2001.

Myslím, že nejfundovanějš í příspěvek v této diskusi zde poskytl kolega Valenta  (jednicka).

P.S.: Dnes již nemáme pracovní stroje, ale strojní zařízení, pokud byste si to chtěli změnit ve formuláři.

Kolego Strycharsky, souhlasím s Vámi v bodech 1,2,a3.
Ve 4 bodě, s Vámi nesouhlasím. Důvod je nasnadě. Pokud norma na elektrické části strojního zařízení, ČSN EN 60204-1, 2000, uvádí pro elektrické části, zkoušky dle článku 19, tak, prostě provedu zkoušky.
ČSN EN 60204-1, ed.2, červen 2007, má v oddíle 18 ověřování, provedu ověřování elektrické části dle normy a basta. To že ověřování, například ochrany před nebezpečným dotykem neživé části automatickým odpojením, dělám shodně jak pro strojní zařízení, tak pro elektrické instalace,(kromě několika výjimek),  je jedno. Výsledek by měl být stejný.
Ale například u funkčních zkoušek, prolezu všechny bezpečnostní spínače, snímače, elektromagneti cké dveřní zámky, světelné závory, snímače ochranných krytů, ovladače nouzového vypnutí, nebo ovladače nouzového zastavení, provedu zkoušku, a tuto skutečnost vyznačím do protokolu o ověření dle normy.
Úkony spojené s výchozí revizí elektroinstala ce, a úkony spojené s ověřením elektrické části strojního zařízení, jsou v ledasčem podobné, neli shodné, ale né ve všem.

To Miroš:
To, že děláte zkoušky, jak je popisujete, je úplně v pořádku. Může se však i stát, že musíte (podle zákona) dělat revizi něčeho, na co normu nemáte. A pan Sýkora musí vědět, jestli si na stroje musí nebo nemusí pozvat RT. To, že si ho třeba radši pozve, je věc druhá.

Rozumím vám tedy tak, že pokud nějaký komplet jako celek musí být uveden na trh a provozován podle zák. 22/97 Sb.,  nejedná se o vyhrazené el.zařízení a není tedy povinnost provádět pravidelné revize těchto zařízení. Revizi tedy podléhá jen připojení,resp. propojení (obecně by se dalo říct kombinace) těchto kompletů.

Děkuji všem za jejich názory na můj požadavek.

Co se týče ČSN EN 60204-1 ed.2 ,  někteří zde uvádíte, že ověřování el. části podle článku 18 se má provádět každých 12 měsíců – dle NV 378/2001. Ale ať čtu, jak čtu, toto ověřování se má dělat při uvádění stroje do provozu a při úpravě či změně části stroje. A v nařízení 378/2001 je psáno „Kontrola bezpečnosti provozu zařízení je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce“.  Pokud tedy v dokumentaci výrobce je např. jen „zkontrolovat  funkci stoptlačítek a bezpečnostních závor“  (a to vám mohu potvrdit, že tam víc nenajdete) nevidím povinnost provádět pravidelně ověřování dle článku 18. ?? (norm)
Pak mi ale není jasné, v čem je tato „odborná kontrola“ složitého strojního zařízení lepší než „jednoduchá revize“ :(

Kolego Strycharsky, já si to vykládám tak, že strojní zařízení, vyrobené dle zákona č. 22/97 Sb.,  prostě výchozí revizi elektro nepotřebuje. Výrobce ale musí provést ověřování dle čl. 18, ˇpodle ČSN EN 60204-1, ed.2. Toť vše. Zároveň ale má povinnost, dodat se strojním zařízením průvodní dokumentaci, která by měla obsahovat veškeré náležitosti spojené s dodaným strojním zařízením. Záměrně jsem uvedl „měla obsahovat“,  neboť tomu tak není pokaždé. Záleží na každém jednotlivém výrobci daného strojního zařízení.


To: Petr Sýkora.

§4, odstavec 1) NV 378/2001 Sb.
Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.

§4, odstavec 2) NV 378/2001 Sb.
Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců z rozsahu stanoveného místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak, atd.…

Takže dle mého názoru kontrola 1 x za 12 měsíců. Jestliže výrobce stanovil jinou dobu kontrol, je to na něm. Pokud výrobce stanovil i rozsah kontrol, je to opět na něm, (třeba zrovna stanovil rozsah kontrol dle čl. 18, ověřování, dle ČSN EN 60204-1, ed.2). Vy jakožto provozovatel si kontrolu můžete stanovit i jinak, ale né delší než výrobce. V případě že výrobce strojního zařízení není znám, nebo výrobní fabrika zanikla, je to zcela ve Vaší kompetenci. To znamená postup dle NV č. 378/2001, analýzu rizik, a stím spojené úpravy elektrické části strojního zařízení, tak aby strojní zařízení splňovalo minimální požadavky na bezpečnost.

To: Petr Sýkora.

Jenom doplním, tu kontrolu, nemusí provádět RT, ale Vámi pověřený pracovník.
 ;)

No, když to shrnu, měl bych mít tedy u všech strojů, které provozujeme
1/výchozí revize přívodů dle ČSN 331500 a následné pravidelné revize dle prostředí
2/(výchozí) ověření  stroje dle ČSN60204-1´ed.2 čl.18
3/roční kontroly bezpečnosti provozu stroje (NV378/2001) v rozsahu stanoveném místním provozním bezp. předpisem

Místní provozní bezpečnostní předpis zpracovaný firmou, která nám zajištuje BOZP toho o kontrole stroje moc neobsahuje a výrobce v průvodní dokumentaci také ne. Revize se také dělat nemusí. No, osoba odpovědná za el. zař. by asi skončila v base, kdyby se něco stalo (zle)

Přátelé, velice souhlasím s kolegou Stricharskim. Navíc se domnívám, že veškerý guláš je ve špatném překladu. Jinak, jak jinak udělat kontrolu, když né revizi. Co se má kontrolovat je ve výše citované vyhlášce. Ale ČSN 33 1500 není o instalacích jak píše pan Miroš. Vztahuje se na všechna zařízení, která mohou ohrozit osobu nebo majetek - viz úvod té normy. V přezkoušení RT je sice, že se revize neprovádějí, je tam ale i jiná blbost. např. co signalizuje žluté ovládací tlačítko. No signalizuje nic, jenom pokud RT nechce udělat chybu, tak si to odvodí ze světelného návěstí. Kdysi (a to už je mimo mísu) byla osoba, potom pracovník a nyní zase osoba). když to shrnu, tak je nyní v normách samý bordel. Jenom zkrátka nesmíme být dogmatici a musíme zařízení posuzovat pouze z hlediska bezpečnosti. A tak se domnívám, že kontrola podle 378 a revize podle ČSN 33 1500 je totéž, protože až přijte autit na ISO, tak chce revizi i kontrolu. A pokud  to podle pana Miroše (a má pravdu) si to má určovat a kontroly provádět provozovatel, tak bych rád viděl, který truhlář by to ve své truhlárně udělal. A pokud by si to objednal, tak který elektrikář by o dokázal. Viz výše citované stolní brusky a není to jasné revizním technikům. Ty brusky opravdu nemusí mít opatření proti neočekávané funkci po ztrátě napětí. (Když bude mít někdo zájem, tak to najdu).

Pánové, při svém hledání jsem narazil na tento článek od pana Hlinovského http://www..../index.php?id_document=26842 

Podle mého názoru je to vyčerpávající vysvětlení problematiky strojů a jejich kontrol.

Tak to je bomba! Pan Hlinovský pojmenoval současnou situaci naprosto přesně.
A jsme zase u toho, stejně jako v některých oblastech pevných instalací, tak i u strojních zařízení jsou opět na tahu normotvůrci a předpisotvůrci . Nebo si snad revizáci, projektanti, montážnící, výrobci, provozovatelé mají vytvořit chybějící předpisy svépomocí?

Bohužel, přání z poslední věty jeho článku se už nikdy nevyplní.   :(

Což je bohužel obrovská škoda!!

A je to vyřešeno, ale jenom částečně protože stesky byly na to, že na rychlovarné konvici nebo ruční vrtačce se musí provádět revize pracoovníkem se zvláštní zkouškou E4, ale na kontrolu elektrické části pracovního stroje žádná kvalifikace nebo zvláštní zkouška zřejmě předepsaná není a tím ji může provádět sama vlastní elektroúdržba. Jenom holt ty konvice a malé vrtačky revidovat nemůže, protože v ČSN 33 1600 a 33 1610 je napsáno pravidelná revize. A tak zase nevím proč u strojů kontrola a ručního nářadí a ledniček, resp. spotřebičů revize provedená revizním technikem. Proč by tedy nemohla být prováděna kontrola u nářadí a spotřebičů a elektroinstala cí, jedná se jenom o slovíčko v normě?

A ještě rada ohledně těch stolních brusek. Na ty se vztahuje ČSN EN 61029-2-4, kde je v článku 20 uvedeno, že se nepovažují za zařízení které může způsobit nebezpečí po obnovení napětí.

V roce 2009 zde vznikla zajímavá diskuse okolo revizí strojního zařízení. Citovaný příspěvek zřejmě neztratil na aktuálnosti.
Chci se jen zeptat, změnilo se něco podstatného v praxi za těch pět roků ?
Proč "právníci" státních podniků" a velkých firem s nadnárodní účasti vypisuji výběrová řízení na provedení revizí elektrického zařízení SZ ?

Jestli to nebude ze stejného důvodu, jako se na klinikách, které se buď  orientují na zahraniční klientelu a nebo které mají zahraniční majitele, provádějí revize a BTK častěji, než doporučují normy.
Tam totiž mívají zavedené různé systémy řízení jakosti, které jdou logicky nad rámec obecných požadavků a doporučení technických a jiných předpisů.

Přesto, že byl článek uveřejněný v roce 2006, neztrácí na své aktuálnosti. Za těch osm roků se zřejmě problém ještě prohloubil. Je dobré celý článek znovu a znovu pročíst. Je tam spousta aktuálních myšlenek. Překvapuje mne ale to "ticho" v diskusi.....

Se závěru citovaného článku:
Jako bývalý revizní technik elektrických zařízení s téměř třicetiletou praxí, jejíž začátek i celá druhá polovina byly orientovány hlavně na průmyslové prostory a stroje, s velkou nostalgií vzpomínám na doby, kdy revizní technici byli elitou mezi elektrotechnik y, protože normativní terminologická ochrana revizních techniků před (nevím proč obávanou) funkční bezpečností svědčí o tom, že o elektrotechnic kou špičku už rozhodně nejde. Omezení „revizí elektrických zařízení“ na pouhé „revize elektrických instalací“ je jen strkáním hlavy do písku před technickým pokrokem a rostoucími nároky na bezpečnost technických zařízení, přičemž zkušenosti z praxe potvrzují, že v jeho důsledku se mnoho revizních techniků přestalo dále vzdělávat a ustrnulo ve vývoji, takže z mého pohledu se jedná o čin přinejmenším nešťastný.