Diskuse Elektrika.cz

Toto je klasický zkrat vlákna v "míňonkách" (E14),  spadlé vlákno k elektrodám udělá okamžitý nárůst proudu na cca 200A. Lze to řešit výměnou jističů na např. LSF 6A/1 a 25C, nebo nahradit "míňonky" žárovkami E27, kompaktní zářivkou.

Nejsem si jist, zda by RZ povolily jistič před elměrem v charakteristic e C, pokud to charakteristik a odběru nedovoluje. U rodinných domů v rámci STE jsem se s charakteristik ou C téměř nesetkal.

Všechny rozvodné závody v ČR mají v připojovacích podmínkách jistič před elektroměrem char. B, jističe C nebo D je možno pouze se souhlasem v oddůvodnitelný ch případech - u RD to nepovolují.
Jinak řečeno při každém zkratu obvykle vypadne i hlavní jistič, neuděláte s tím asi nic.
Pokud vám to pravidelně dělá jedno svítidlo, vyměňte ho nebo pokud je nástěnné, mohla by pomoci jiná orientace (vzhůru nohama),  aby objímka žárovky směřovala nahoru. Pokud to tedy svítidlo umožňuje.

Samozřejmě, že jistič s charakteristik ou "C" je možný se souhlasem místní energetiky.

To jsem rád že vám "svitlo" :-))  v zadání je uvedeno že se jedná o jistič před elměrem.

To: Nyč,
mám takový dojem, že si tady chcete hrát na školu. Pokládám vás za odborníka a tak nevěřím, že si nevíte rady.
Pokud to myslíte vážně, je jedno z řešení. Do světelného obvodu vřadit pojistku 10A. Ta určitě zareaguje rychleji, než jistič 25A před elektroměrem. Byla to kdysi dobrá praxe, používat pojistky proti zkratu. V Evropě se běžně stále používají pro svou rychlost a spolehlivou ochranu proti zkratům. Věřím, že se i u nás opět tato praxe zavede.

TO: Štefan Beláň
Nevím, nevím zda se jedná v tomto případě o školní případ. Zkuste se zeptat ve svém okolí odborníků na názor k tomuto problému. Kolik z nich umí tento úkaz vysvětlit přijatelným způsobem? Myslím, že nejsem sám, komu myšlenka na uspokojivé vyřešení není lhostejná.

Abych pravdu řekl, nejsem ani o výhodnosti vašeho návrhu zcela přesvědčen. Vámi navrhované řešení se mi zdá trochu nepraktické. Neumím si totiž dost dobře představit, že bych ve stávajících bytových rozvodnicích navrhoval výměnu jističů za pojistky.

Vaší reakcí jste mně však přinutil záležitostí se více zabývat, a to na stránkách katalogů výrobců jisticích prvků. Výrobci jističů zaručují časy vypnutí zkratových proudů 10 až 5 ms, což jsou časy shodné jako u pojistek. Z vypínacích charakteristik jističů a pojistek v oblasti velkých nadproudů lze zaručit selektivitu jen do cca 0,9 nastavení zkratové spouště (v okamžiku zkratu jsou proudy mnohem vyšší). Takže podle mne Vámi navrhovaná kombinace pojistka-jistič (v uvedeném případě) by asi neplnila účel.

Spíš bych chtěl touto cestou požádat účastníky diskuse, zda někdo nezná výrobce případně typ drobných jističů s třídou omezení proudu (třídou selektivity) č. 2 nebo č. 1?  Na většině jističů je uvedena tř. 3. Dle odborné literatury toto členění existuje, ale nemohu zjistit výrobce. To by mohlo, dle mého názoru, problém řešit.

To Beláň :
Máte samozřejmě pravdu, min. vypínací čas jističe je dán jeho mechanickou konstrukcí, u pojistky v podstatě není omezen.
Přesto si myslím, že používaní pojistek pro instalace v bytech je slušně řečeno krok zpět.

OEZ dříve vyráběl jističe LSF s rychlou vypínací charakteristik ou (pro jištení polovodičů). Teď už je na jejich stránkách nevidím, zatím nevím jaká je náhrada.

Pane Nyč,myslím si,že věnujete zbytečně moc času přílišné banalitě.Kolik rát za život se vám stane to co popisujete?

TO: Horský
Souhlasím s Vámi, stane se opravdu jednou za uherský rok, že musím běžet k hlavnímu jističi.
Problémy však jsou proto, abychom je řešili. Nebo ne? A teď vážně:
V odborné literatuře jsou uvedeny v technických parametrech drobných jističů tři třídy omezení proudu (třídy selektivity 1, 2 a 3). V katalozích výrobců, které mám k dispozici však všichni uvádějí pouze třídu selektivity 3. Očekával jsem, že se najde mezi námi někdo, kdo by poradil, který výrobce tyto jističe vyrábí, případně kde by se nechaly sehnat. To by mohlo, dle mého názoru, být zajímavé řešení a jsem přesvědčen, že by nejeden elektrotechnik toto uvítal i pro svojí praxi.

To: Hasala,
pokud chcete skutečně řešit ochranu proti zkratu a zároveň selektivitu, tak se pojistkám nevyhnete. Neznám nic spolehlivějšíh o. Myslím, že se sortiment a výroba neustále rozšiřuje. Mám na mysli použití kombinace jističů ( proti nadproudům ) a pojistek ( proti zkratům ).

To: Nyč,
myslel jsem si to, kam míříte. Jističe pro domácnosti podle ČS EN 60898 se většinou vyrábějí ve třídě omezení 1( tj. žádné omezení nemají ). Je to otázka ceny. Záleží také na zkratové schopnosti. Čím vyšší zkratová schopnost, tím se  zvyšuje ( zhoršuje )i hodnota omezení.
Pro orientaci jistič 16A/3000A ve třídě 3, má omezení v typu B 18 kA a při 16A/10000A má omezení 90 kA.
Omezovací jističe se využívají hlavně v průmyslových provozech.
Proto jsem doporučil pro domácnost nejlevnější variantu a to pojistku, pokud opravdu chcete řešit selektivitu. Velice záleží na zkratových poměrech v místě odběru. Není to tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo.

Chtěl bych trochu upřesnit příčinu zkratu v žárovce při přerušení vlákna.Nebude ani tak záležet na poloze žárovky,viděl jsem zpomalený filmový záznam,kdy přerušením vlákna vznikne oblouk,vlákno se prakticky odpařuje a vznikají vodivé páry,oblouk se tímto zvětšuje až se přenese na přívodní elektrody vlákna,kdy tímto vznikne přímý zkrat.
Jinak jsem měl obdobné obtíže,vyřešilo se to změnou jističe z 10A na 6A.

Zajimavá diskuse - jestli pojistky nebo jističe. Doma mám starý rozvod - tedy pojistky a je to co do selektivity naprosto spolehlivé. Ztotožňuji se s panem Beláňem. V průmyslu zásadně navrhuji pojistky - pojistkové odpínače s válcovými pojistkami na DIN lištu. Má to velké výhody - jsou zkratuvzdorné a omezují zkrat. Pojistka přeruší zkrat dřív, než naroste první půlvlna! V tom jsou pojistky nedostižné. A pojisttky mají ještě jednu výhodu, přinejmenším v provozech - když údržbář jde dělat na pohon a potřebuje vypnout obvod, vyjme pojistky, dá si je do kapsy a má jistotu, že mu nikdo omylem nenahodí jistič (v případě, že by tam měl jistič).

O použití pojistek v průmyslu je to snad bez debat.Zde se ale jedná o použití pojistek v bytovém rozvaděči a to se na mě nezlobte-pan Hasala to napsal přesně!Taky mám pocit,že bych udělal rázný krok zpět!Pojistka má totiž taky jednu obrovskou nevýhodu.Když vám jednou za čas shoří,tak jako na potvoru zrovna nemáte novou a nebo ji někde máte,ale ani za boha si nemůžete vzpomenout kde."Odborník" pak vezme starou pojistku,rozebere ji a opraví cca.třemi drátky z vodiče,který mu zbyl ve skříni po instalaci reproduktorů v obýváku.Proč třemi drátky?No přece,jak říkali staří mazáci a podnikový fachmani(JZD,OSP.....),co drátek-to přibližně 3A.

Dovolím si doplnit proč třemi drátky.Jak uvedeno,že říkali staří mazáci a podnikový fachmani,co drátek-to přibližně 3A a znal jsem hodně takových co dodávali-a ještě jeden pro jistotu:-)

Jak jsem už dříve uvedl, pokud chci vyřešit selektivitu a neběhat občas k elektroměru, tak jediné řešení je pojistka. Selektivní jistič do domácnosti nepřipadá z hlediska ceny v úvahu. Nezdá se mi jako krok zpět, použit do bytové rozvodnice pojistku ( například TITAN a pod.),  předřazenou všem jističům. Pojistka by měla pouze korespondovat s předřazenou pojistkou v HDS. Jističe není nutno z hlediska selektivity brát v úvahu.

Nikde jsem neuvedl použití jen pojistek !

I když si v případě nouze pomůžu opravou chybějící pojistky, nic tím neohrozím, pouze nebude dočasně zaručena selektivita. Ochrana proti dotyku a nadproudům bude neustále zajištěna jističi.

To Beláň:já jsem taky nepsal že bych použil jen pojistky.Já jsem snad jasně napsal,že jsem zásadně proti pojistkám v bytovém rozvaděči a to ať už jsou tam solo nebo jako předřazení jističe.
A s tou opravou pojistek si určitě děláte srandu!Za to by jste vylít od závěrečných zkoušek takovým fofrem,že by jste se nedotknul nohama podlahy.Je jasné,že si opravil pojistku za své praxe asi každý starší elektrikář,ale nebudu to zde určitě doporučovat!!

To: Horský,
chce to lépe číst a přemýšlet o napsaném. Když říkám použití pojistky jako prvek zajišťující pouze selektivitu a žádné jiné využití, tak nechápu Vaše rozčílení. Ještě jsem nikdy od žádných zkoušek nevylítl. Své názory jsem si vždy logicky i technicky odůvodnil a obhájil.
Jestli tam ta pojistka je nebo není, je z hlediska bezpečnosti úplně jedno!!

Jediné vysvětlení pro vaše rozčílení je, že vůbec nechápete o čem je řeč.

Použití pojistek v průmyslu nebo v podobných případech má svoje nesporné výhody, to je bez debat. V těchto případech je ovšem předpokládaná kvalifikovaná obsluha nebo údržba.
U elektroinstala ce, která je obsluhována laiky, používaní pojistek vidím nerad, vím jak to obvykle dopadá (zašívání pojistek). Někdy může být i manipulace s pojistkami pro laiky vyloženě nebezpečná, např. u přípojkových skříněk.
Takže selektivita - neselektivita, u instalace pro RD, byty a pod. bych používání pojistek rozhodně nedoporučoval.
Nejepší by byl hlavní jistič (před elektroměrem) char. C, proti tomu jsou všechny rozvodné závody v ČR, i když nechápu přesně proč, to by mě určitě zajímalo.  
K těm pojistkám bych měl jednu veselou příhodu z natáčení. Při nějaké opravě v nejmenovaném ZD nešel jeden motor, pracoval jsem na tom společně s místnimi údržbáři. Chtěl jsem se podívat, jestli nejsou spálené pojistky. Místní mi říkali, že to je zbytečné, protože tam jsou pojistky 8x 30. Netušil jsem, co to je, tak jsem se tam šel podívat. Byly to ocelové šrouby M8x 30 !!
Musel jsem uznat, že ty se určitě jen tak nespálí...

To: Fasulis,

nebýt vás, tak bych to již vzdal. Jste jediný, kdo chápe a zabývá se selektivitou.

Nechápu stále obavy zúčastněných v diskusi, o hrozícím nebezpečí u použití pojistek. Použití pojistkových odpínačů s válcovými pojistkami je stejně bezpečné jako jistič. Velikost jednoho modulu, krytí jako u jističů, dotek na živé části jedině nástrojem. Tak jaké nebezpečí ?

Na dotaz u výrobců drobných jističů, zda vyrábějí jističe s třídou selektivity č.2 nebo č.1 mi bylo sděleno, že vyrábějí pouze jističe s třídou selektivity č.3. Výroba drobných jističů s tř. 2 nebo tř. 1 by byla velice náročná.
K některým vámi navrhovaným řešením, tj. jistit světlený obvod pojistkami, bych si dovolil podotknout, že dle údajů výrobců skutečně není dnes prakticky rozdíl mezi vypínacími časy jističů a pojistek. Rozdíl je pouze ve vypínací schopnosti (závitové pojistky 50 kA AC, jističe 10 kA AC).

Důkaz: Katalogy výrobců jisticích prvků (např. MOELLER, Schneider-elektric a další). V uvedených katalozích jsou uvedeny tabulky vzájemné koordinace jističů založených na zkouškách výrobce. Dále např. program SICHR, režim „Selektivita“ fy OEZ, s.r.o. Letohrad – příklad:
a) předřazený jistič LSN 25B/3, přiřazený jistič 10 A B/1 – zaručená selektivita do 80 A;
b) předřazený jistič LSN 25B/3, přiřazený jistič 6A B/1 – zaručená selektivita do 95 A;
c) předřazený jistič LSN 25B/3, přiřazená pojistka 10 A gG – zaručená selektivita do 80A.
Z uvedeného vplývá, že v praxi je nejvhodnější zajištění selektivity (v našem případě) dle příkladu b) – ovšem do max. 95 A. Ve skutečnosti proudy v okamžiku zkratu jsou mnohem vyšší. Takže nám nezbývá, než se s tímto nepříjemným současným vybavováním přiřazených i předřazených jističů prozatím (v oblasti drobných jističů) smířit.
Jiná je samozřejmě situace v rozvodech s větším jmenovitým proudovým zatížením, kde je možné předřadit jističe tzv. středí velikosti, které mají třídu omezení proudu (tř. selektivity 2 př. 1).

To Beláň :
Tak jak jsem psal, nebezpečí v používání pojistek vidím hlavně u laické obsluhy.
Jinak s vámi souhlasím.

Také si dovolím pár poznámek k této problematice.L oni jsme prováděli nákladnou rekonstrukci v památkově chráněném objektu.Měl 3.patra,v přízemí kanceláře a v dalších patrech bytové jednotky.Po chodbách samé fresky a různé okrasy.Jediné možné technické umístění a řešení elektroměrovýc h rozvaděčů bylo v průjezdu domu.Přívodní kabely pro byty byly naštěstí provedeny CYKY 4Bx6 a pražská energetika svolila vyjímku,že mohou být použity.Dovedu si představit, když vám ve třetím patře praskne v noci žárovka a vyhodí až jistič před elektroměrem.B aterka je naschvál určitě vybitá a Vy jste v pyžamu,venku - 15 st.C.Do plastových rozvodnic v bytech jsme před jistič pro světlo vřadili pojistku-Moehler výrobek v plastovém provedení na DIN liště zabírá dva moduly.Nedoved u posoudit, zda je to krok zpět, ale v případě zkratu na žárovce pojistka bezpečně zareaguje a jistič před elektroměrem zůstane zapnutý.Nejsem zastáncem pojistek v domácnostech ,ale někdy se jim prostě nevyhneme.To ,  že si někdo vložky neodborně opraví je věc jiná.

To Beláň:
zajímalo by mě tedy vaše technické a logické vysvětlení opravy pojistky.
Jinak se na mě nezlobte,já vám ty pojistky neberu.Jen mám prostě na věc jiný názor a to snad mohu?

Pana Beláně jsem jasně pochopil. Pane Horský, Vaše gramatika je také zajímavá - obuvy, přezkočil, ale to ostatně nemění nic na Vašich odborných znalostech. váš názor vám snad nikdo neupírá, nebuďte proto ublížený.

Problémy s nežádoucím vypínáním jsou také dost závislé na zkratových poměrech v místě, laicky řečeno, jak daleko jste od trafa - čím dále, tím "lépe".
Jinak, jak jsem psal na jiném místě, v tomto případě budu problém řešit, až nastane, takže pokud jde opravdu o vyjímečnou událost, asi nemá smysl se s tím v běžných podmínkách zabývat.

Pánové, pohyb je zdravý, taková procházka k nahození jističe nemůže uškodit.

To Hasala: proč RZ vyžadují u HJ obytných objektů charakteristik u B?
Zkusím to stručně na příkladu jističe LSN, pokud si pamatuji vše podstatné: už jističe B mají smluvený vypínací proud 1,13 In, ale po dobu 2 hodin vydrží tepelná spoušť (samozřejmě podle teploty v rozvodnici) až 1,45 In, ale bez proudových rázů. Elektromagneti cká spoušť musí vypnout trojnásobek jmenovitého proudu do 45s (pro In do 25A),  resp. do 90s pro In>32A.
Takže můžete odebírat místo 25A po určitou dobu 28A, ale také 36A. Má-li jistič pak čas vychladnout, můžete ten odběr zopakovat víckrát denně, zejména, pokud je odběr skutečně rovnoměrně rozdělený do všech tří fází.
V případě, že se v tomto proudu objeví spouštěcí rázy (motory apod.),  jistič vypadne určitě hned. Ale s "céčkovým" už k tomu dojít nemusí, aspoň ne pokaždé, do pětinásobku jmenovitého proudu nemusí vypnout 15s, takže motory s lehkým rozběhem ho nechají chladným.
Ze všech technických vysvětlení, která jsem slyšel, pokládám za nejrozumnější, že časté vypínání HJ snižuje spolehlivost jističe, bude třeba jeho častější výměna a nezřídka přitom vypadne pojistka v přípojkové skříni. A uznávám i menší riziko dlouhodobého přetížení vedení distribuční sítě nn, jejíž výpadky by postihly větší počet odběratelů.
Ať už je oficiální zdůvodnění jakékoliv, jde o finance. Vypadává hlavní jistič? Zažádejte si o zvýšení hodnoty a hlavně plaťte sazbu za vyšší jmenovitý proud hlavního jističe.

Mimochodem - už jsem v několika případech zjistil, že odběratel s přímotopy kvůli vypadávání nechal zvýšit HJ ze 32A na 50A, platil za tuto hodnotu, ale v přípojkové skříni byly pracovníkem RZ osazeny pojistky nožovky 40A. Když v zimě vypochodovaly, přišlo se na to. S reklamací neuspěl - platí se z jističe, nikoliv z jemu předřazených pojistek.

Docela bych uvítal, kdyby se tu objevil někdo za distributory a jednoznačně a jasně to vysvětlil, bude toho určitě na samostatné téma.

To: Ferst,
tudy vysvětlení proč RZ vyžadují...asi nevede. Podle ČSN EN 60898+A1 (35 4170) jsou smluvní hodnoty proudů stejné pro všechny charakteristik y B,C i D - zkouška a, b, c . Jediný rozdíl je u násobku proudů (3x až 20x In),  který je různý, ale tam se počítá s časem 0,1s. Tento čas nemůže mít a také nemá žádný vliv na odebraný výkon.

Pro mne by bylo vysvětlení z hlediska velikosti impedance smyčky v místě odběru, a tu musí v konkrétních případech posoudit RT = bezpečnost.  Peníze v tomto případě nemohou hrát žádnou roli.

Podle mne to je pouze " buzerace " rozvodných závodů, pocházející z monopolního postavení a nemá žádné logické vysvětlení.

PS. Ještě mne napadlo, jesti důvodem není norma dodavatele PNE 33 0000-1. Podle této normy dodavatel používá vypínací čas 30s . !!

TO: Beláň
Teď jsem nepochopil těch 30 s. My zde hovoříme o nežádoucím vypnutí při zkratu v žárovce a o selektivitě, a ne o vypnutí předřazeného jištění s ohledem na bezpečnost před dotykem v distribuční síti! Můžete to blíže vysvětlit?
Děkuji.

To: Nyč,
má odpověď byla pro p.Fersta. Když si přečtete jeho příspěvek, tak snad nemusím nic vysvětlovat?

TO: Beláň
Domnívám se, že byste měl vysvětlit. Možná to bude zajímat více diskutujících. Stále totiž nechápu souvislost oněch 30 sec. s příspěvkem p. Firsta.
Vámi uváděných 30 sec. pro odpojení v případě poruchy od zdroje uvádí PNE 33 0000-1, která platí pouze pro distribuční soustavu. Jistič před elektroměrem odběratele není součástí distribuční soustavy. Nepochopil jsem, proč dáváte do souvislosti oněch 30 sec. s jističem před elektroměrem.
Vysvětlete třeba ve stručnosti. Snad to pochopíme.

Původně jsem odpovídal kolegovi Hasalovi na jednu z podotázek, omlouvám se, že to je v této diskusi poněkud mimo téma.
Nebudu se však omlouvat za to, že můj příspěvek není dostatečně jasný - je to jen stručný výtah z dost bouřlivé diskuse na toto téma na jednom aktivu v Hradci Králové nějak v dubnu nebo květnu 2003.
Nám totiž předkládaná zdůvodnění také zcela jasná nebyla, dodnes to není lepší (skoro 2 roky) a taky se nám za to zatím nikdo neomluvil. Na to, že by tam byla alespoň zmínka o nějaké PN, si nevzpomínám.

Rozumím tomu tak, že se jako zákazník musíte rozhodnout, jestli vystačíte s daným hlavním jističem, nebo ne, a přijmete podle toho podmínky dodavatele.
Nebudu řešit případ zkratu - zde je to skutečně záležitost dosažitelných vypínacích časů a jejich změření nebo aspoň výpočet při revizi. Pokud je zkratový proud větší, než 10.In, mizí rozdíl mezi jističi B,C i D. V podstatě je vypínací čas dán setrvačností mechaniky jističe.
Jistič s charakteristik ou vedení, vzhledem ke kratším vypínacím časům při pouhém přetížení, znamená menší nároky na rezervu v dimenzování distribučních sítí. Na druhou stranu se tím omezí prostor pro dosažení potřebné selektivity jištění v samotném objektu.
Chcete-li spouštět výkonné motory, lze předpokládat, že to bude k podnikání a na to si pořiďte samostatný odběr.

Ono je toho moc a přehledněji to asi nenastíním.
Stejně by mne zajímalo, kolik rodinných domků má dosud místo hlavního jističe starý tahový vypínač na dřevěné desce, považovaný z hlediska sazby za jistič l(3)x25A, když už tu máme tutu problematiku řešit....

To: Nyč,
proč dávám do souvislosti jistič před elektroměrem, požadavek RZ na charakteristik u "B" a vypínací čas 30s podle normy energetiky PNE 33 0000-1 ?

Je přeci velký rozdíl s jakým počítám vypínacím časem. Z toho jednoznačně vychází vypínací proud a hodnota naměřené impedance. Jestliže dodavatel používá čas 30s a odběratel čas 0,4s ( nebo max.5s )dochází na koncových bodech sítě k paradoxu, že naměřená impedance vyhovuje jištění energetiky např. poj 125A( vypínací proud Ia ccá 380A ) a pro jistič před elektroměrem odpovídá tato impedance jističi char."C" max.40A ( vypínací proud Ia ccá 400A) a pro jistič char. "B" max. 80 A ( vypínací čas Ia ccá 400A)
Převedeno na naměřenou hodnotu impedance  Zsm = ccá 0,40 ohmů.
A co teprve, když se na přívodu v HDS naměří impedance ccá 1,0 ohmu a více ?

Znám jiné rčení: jeden drátek 6A, 2 drátky 10A, na průřezu drátků nezáleží

Pánové, polemizujeto o tom, zda před elektroměrem jistič charakteristik y B nebo C. Nekdo se dokonce  s charakteristik ou C nesetkal a pochybuje o jeho povolení.

V připojovacích podmínkách ( alespoň ZČE ) je jasně napsáno, že před elměrem musí být jistič charakteristik y B nebo C do 100A. Nad 100A výhradně B.
Jelikož se zřejmě bavíte o rod. domcích a bytech, přichází v úvahu v 95% jistič 25A. Proč ne tedy C?.

Naopak pokud někomu namontujete jako odborná firma jistič 25A char. B a dotyčný bude mít třeba okružní pilu ( cirkulárku ) cca 3-5kW, tak vám asi při zapnutí "poděkuje". Každý nemá spouštěcí regulaci.

Tak jsme se s p.kolegou Beláněm (a zřejmě i s dalšími) shodli, že logické vysvětlení neexistuje. Za nejpravděpodob nější bych také pokládal hypotézu o monopolu. Zatím mi totiž není známo, že by mimo ZČE v jiných krajích byly jističe s charakteristik ou C pro distributora přijatelné a to bez zjevné spojitosti s impedancí smyčky a vypínacími časy.

Podstata věci nám nějak utekla, tak se k ní vrátím: jestli při přehoření vlákna žárovky vyběhne i hlavní jistič, buď musím dostupným způsobem zlepšit selektivitu jištění, i kdyby to mělo být zařazením pojistky, která nebude mít jiný účel, než "předběhnout" ostatní jisticí prvky, nebo nákupem dlouhoživotnos tních žárovek, ať se nenalítám.
Někdy se totiž v prodeji objeví série, po které mají kolem majáků víc trosečníků. A to už i u značek, které jsem dosud pokládal za dobré a spolehlivé.

No, nejsem ani zastánce ani odpůrce pojistek. Ale fakt je, že v téhle situaci jsou docela účinné. Trochu mě zarazil názor jednoho RT z okolí, že pojistky ano, ale jen klasické šroubovací. Pojistkové odpínače jsou podle něj určeny jen pro kvalifikovanou obsluhu a do běžné domovní instalace nepatří ?!?!
Takže by mě zajímal názor zdejších revizních techniků, jak to vlastně je. Mě to připadá postavené na hlavu - ty odpínače jsou podle mého daleko bezpečnější, než klasické.

Taky bych se přiklonil k odpínačům - nakonec typ pojistky není tak důležitý, má-li sloužit jen k vylepšení selektivity.

,

ono i ty žárovky upadají. Pokud si pamatuji, byly ve starých komunistických žárovkách TESLA Holešovice v baňce (přímo ve skleněném držáku vlákna) VESTAVĚNÉ POJISTKY (tavný drátek v rource s pískem) !!
Tato žárovka NIKDY nevyhodila jistič před elektroměrem, jako se stává dnes ...

I když použijete úspornou zářivku, můžete pochybit:  Dnes se zářivky typu DZ (dvoukolíková patice) dělají v Polsku. A hádejte, jak dlouho vydrží svitit polská DZ 11 W ?

... 1 měsíc.

V obchodě vám řeknou - ale pane, vždyť to stojí 45,- korun ...

Ta původní Philips vydržela 2 roky.

Pánové,
je hezké jaká se rozpoutala zajímavá diskuse na téma jak upravit instalaci pro nekvalitní žárovky, ale co takhle koupit kvalitní žárovku a ponechat instalaci?? Je sice pravda, že musíme žárovku koupit jinde než v akci v supermarketu.
Jediný pan Běhunčík si vzpoměl na žárovky s pojistkou, ale dovolím si jen s malou poznámku - doposud se dělají a fungují (ale to nesmějí být ony výše uvedené superm.....)
Petr