Diskuse Elektrika.cz

Při čtení ČSN 332000-6 mne zaujal v příloze B.2 na straně 21 tento text:
Poznámka 1
Způsob navržený v této příloze poskytuje pouze přibližné hodnoty impedance poruchové smyčky,protože nebere v úvahu fázorovou povahu napětí  tj.podmínek existujících v okamžiku zemní poruchy.

Při zadání do vyhledávače se objevily výsledky hledání:
uvedený výraz nebyl nalezen.
Věděl by někdo vysvětlit pojem-fázorová povaha napětí?




#105#

Podle mého názoru poznámka zohledňuje skutečnost, že pouhý rozdíl napětí ve vzorečku zanedbává fázový posuv mezi napětími, který je ve skutečnosti.

dajte do vyhladavaca len slovo razor

opravujem    fazor

Kdyby napětí nemělo fázorovou povahu, naměřil byste mezi dvěma různými fázemi jednoho třífázového okruhu nulové napětí. Protože však fázorovou povahu má, naměříte tam v našich podmínkách nejčastěji přibližně 400V. Atd. apod.

Možná by bylo dobré vysvětlit rozdíl mezi fázorem a vektorem.

Citováno z:

http://zakladyfyziky.blogspot.com/2006/04/fzor.html

Fázor představuje určité komplexní číslo v Gaussově rovině. Vedle definovaných komplexních fázorů se často uvažují jim jednoznačně přiřazené orientované průvodiče nazývané též geometrické fázory. Geometrický fázor je vlastně orientovaná úsečka (neboli vektor) mající počáteční bod v počátku soustavy souřadnic a jeho koncový bod pak splývá s polohou komplexního fázoru.
Ke geometrickému znázornění fázorů se pak používá tzv. fázorových diagramů. Komplexní fázory reprezentují příslušné body Gaussovy roviny, geometrické fázory pak dvourozměrné vektory v R2.

Taky doporučuji:

http://kdf.mff.cuni.cz/vyuka/sbirka/elmag/uloha_73

To :Lampart
To jste mne mile překvapil,zase jsem bohatší o adresy pro získání informací. 

Skalár je v podstatě reálné číslo - na přímce.
Fázor je v podstatě komplexní číslo - zjednodušený vektor (jen dvourozměrný) - v rovině.
Gradientem skalárního pole získáme obecný vektor - třírozměrný v prostoru.
A gradientem vektorového pole získáme obecný tenzor - používáný např. při řešení diferenciálníc h rovnic proudění tekutin a sdílení tepla.
Proto se v elektrotechnic e používají fázory, protože počítání s komplexními čísly je daleko jednodušší, než vektorový nebo dokonce tenzorový výpočet.

Jde o to že v sítí je střídavé napětí, které pulzuje a tím se do hry oproti stejnosměrnému nepulznímu napětí dostává veličina zvaná reaktance. Je to veličina, charakterizují cí vlastnost té části obvodu střídavého proudu, v níž se elektromagneti cká energie nemění v teplo, ale jen v energii elektrického a magnetického pole. Tuto vlastnost obvodu - reaktanci - určují kapacitní a indukční parametry vedení. Tyto parametry způsobují, že se buď proud opožďuje za napětím, nebo napětí za proudem.

Zjednodušeně řečeno:
Indukčnost - cívka,  představuje odpor pro proud, takže se opožďuje za napětím.
Kapacita - kondenzátor,  představuje odpor pro napětí, takže se opožďuje za proudem.

Přesné výsledné napětí obvodu proto nelze určit prostým výpočtem jak je uvedneno v ČSN 33 2000-6 Metoda B2 na straně 21, ale například pomocí fázorového diagramu  ;) a proto "fázorová povaha napětí".

Nyní by vám již měla být "POZNÁMKA 1" naprosto zřejmá.  :)