Diskuse Elektrika.cz

Tato otázka mne napadla,když jsem pročítal § 47  Vyhlášky 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu.
Zejména mne zaujal datum,kdy uvedená vyhláška nabyla účinnosti:
Právní předpis č. 137/98 Sb. nabyl účinnosti dnem 1.7.1998.
V tu dobu platila ČSN 341390.
Uvítal bych informaci,který právní předpis stanovuje,podle kterých norem nebo pravidel musí být realizovány požadavky daného předpisu.
Tzn.který zákon,vyhláška požaduje provedení stavby dle norem nebo jiných pravidel platných v době vydání vyhlášky nebo norem platných v době realizace stavby.

#116#

Vyhláška 137/1998 Sb. má v České republice přednost před normami.
Při správném použití platné ČSN EN 62305-2 (pokud o něčem takovém lze vůbec hovořit) není u velké části staveb (např. rodinných domků) ochrana před bleskem (LPS) nutná.
Proto nezbývá (chceme-li dodržet vyhlášku),  než použít původní normu ČSN 34 1390 z roku 1969, kvůli níž v podstatě tato část vyhlášky, nařizující ochranu před bleskem, vznikla.
Podle mého názoru tedy pro tuto nezanedbatelno u část objektů ještě stále platí v České republice tradiční norma ČSN 34 1390 z roku 1969, dokud nebude vyhláška 137/1998 Sb. zrušena.

Hiearchie je následující:
Ústava - zákony - vyhlášky - normy

Norma není obecně závazná, avšak určuje minimální technické opatření, které jsou Vaší právní poviností.

Tzn.: Pokud vás jakákoliv česká vyhláška či zákon vyzývají řešit nějaký technický problém využijete aktuální a platnou českou technickou normu k jeho vyřešení, nebo řešení prokazatelně lepší, abyste ho dokázal obhájit.

Na podrobnosti se schválně zeptejte svého právníka, neřekne vám nic jiného.


To: Macek
Máte hezký přehled o právním prostředí, ale nevím, kterého mimoevropského státu.

To: Hájek
Ve Vaší odpovědi nemohu najít odkaz na konkrétní právní předpis-zákon,popř.vyhlášku-ze kterého vyplývá váš názor.

Ústava ČR jako nejvyšší zákon

Ano, souhlasím s názorem p.Hájka, zde nejsme v žádném rozporu.

Pokud vyhláška 137/1998 Sb. nařizuje např. u rodinného domku vybudování systému ochrany před bleskem, je nutno použít v první fázi aktuální platnou normu ČSN EN 62305-2 ,  kde ale projektant velmi často zjistí, že ochrana daného objektu před bleskem není vyžadována. Protože však vyhláška ochranu nařizuje a má z hlediska práva vyšší prioritu, vzniká tím určitá právní nejistota.

Z této složité situace se lze dle mého názoru dostat jedině tím, že se použije řešení v tomto případě prokazatelně lepší, přesně tak, jak doporučuje pan Hájek. V tomto případě je tedy nutno využít postup dle ČSN 34 1390 (z roku 1969),  která ochranu před bleskem naopak v každém případě nařizuje, stejně jako platná vyhláška.

A co čl. 12 a 13 zmíněné 34 1390 ? Ani zmiňovaná vyhláška v §47 nepožaduje povinně hromosvod všude.

TO: Macek
Pokud srovnáte čl.13 ČSN 34 1390 a čl.47 vyhl.137/98Sb. je zřejmé, že se to do novější vyhlášky obšlahlo z normy a pouze trochu vytřídilo. O samostatném RD tam ale není ani slovo. Bytový dům je bytovka, tzn. větší počet lidí.
Jinak souhlasím s Vámi v tom, že na základě nějaké statistiky, kde si určím sám nějaká kriteria, určit riziko úderu blesku a podle toho určit stupeň ochrany, se mně zdá příliš velkým poručením větru a dešti. Je ale pravda, že pokud selže takový výpočet a blesk velikosti, se kterou se nepočítalo, a v místě ve kterém to přeci neměl dělat, stejně udeří, při dodržení normy jste z obliga.
Statistika je pouze statistika, i ta se může mýlit.

Částečně máte pravdu, jak ve vyhlášče 137/1998Sb.,  tak v ČSN 34 1390 se vyskytuje pouze termín "bytový dům" a nikoli rodinný domek. Oba dokumenty jsou však velmi podobné, hovoří se v nich v podstatě o objektech, v nichž může dojít k ohrožení většího počtu osob. Zda tam patří i rodinný domek (v němž nemusí žít nikdo, ale také třeba 15 lidí),  nelze jednoznačně určit - pojem "bytový dům" není nikde definován.

Není však podstatné, zda půjde zrovna o rodinný domek. Pokud bychom si zvolili objekt jiný, například rozhlednu na vysokém vrcholu kopce, také vám velmi často vyjde (podle postupu dle ČSN EN 62305-2),  že zde ochrana před bleskem nemusí být vybudována.

Naproti tomu jak ve vyhlášce č.137/1998Sb. tak v tradiční ČSN 34 1390 (1969) je je v tomto případě ochrana požadována.

Norma není závazná, vyhláška ano. To, že je zvýšené riziko zásahu bleskem na vyvýšených místech je jasné, o tom se asi nemá cenu dohadovat, nic vám nebrání navrhnout hromosvod i mimo " ochrannou síť nějaké normy ". Pokud vám dá investor písemně, že nepožaduje hromosvod...
Pojem bytový dům dle mého soudu znamená množinu nájemníků nebo družstevníků, jejichž bydlení má znaky nějaké společnosti nebo pospolitosti, jsou nuceni platit za nějaké služby, atd... RD je vaše samostatná záležitost do které vám nemůže nikdo mluvit. / samozřejmě kromě případné manželky nebo manžela /  :D

Pokud by pojem "bytový dům" byl definován jako "dům s množinou nájemníků nebo družstevníků, kteří platí za služby",  pak by jistě mnoho rodinných domků bytovými domy nebylo (někde domek obývají vlastníci, jinde zase nájemníci za služby neplatí, atd.,  atd.).

Jestliže tedy konkrétní rodinný domek opravdu bytovým domem není, nemusí mít ochranu ani podle vyhlášky č.137/1998Sb.,  ani podle normy ČSN 34 1390. Tyto dva předpisy jsou vzájemně propojeny, harmonizovány.
Jinak ovšem vše co jsem předtím napsal o rodinném domku platí stejně tak pro "bytový dům",  o tom snad není sporu. Také pro bytový dům (i s nájemníky, kteří platí za služby) velmi často není podle nové evropské normy ochrana LPS povinně vyžadována.

U osamělé dřevěné rozhledny na kopci je situace jiná. Novou normu ČSN EN 62305-2 (která téměř vždy v těchto případech ochranu před bleskem nepožaduje),  zachraňuje právě vyhláška č.137/1998Sb.,  opsaná ze staré československé normy (ČSN 34 1390/r.1969),  která na tyto případy pamatovala samostaným ustanovením. Buďme rádi, že takovou vyhlášku v České republice máme, v jiných evropských státech možná takové štěstí nemají.
Spolehnout jen na ČSN EN 62305-2, bez staré československé normy (jejíž článek 13. byl převzat jen s malými změnami do vyhlášky č.137/1998Sb.),  brzy by všechny dřevěné rozhledny na našich kopcích vyhořely, tak jak by byly postupně zasahovány blesky. Jedna po druhé.

To, že není RD vyjmenován, ještě neznamená že nemusí. Pokud je např. na vyvýšeném místě, atd... Je to ale jaksi na starosti majitele RD, stát se zde staví do role, dělej si jak uznáš za vhodné. U těch bytovek, obchoďáků, nádraží, atd... ale může nájemník nebo dotčený občan v případě újmy říct, " proč tam nebyl hromosvod? Jak je možné? " To, že on sám ho doma na domku nemá, by mu jistě nevadilo v tom, aby žádal náhradu po vlastníku té či oné nemovitosti.

§ 47

Ochrana před bleskem
Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit

a) ohrožení života nebo zdraví osob (například bytový dům, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba pro obchod, zdravotnictví a školství, stavby veřejných ubytovacích zařízení) nebo většího počtu zvířat,

b) poruchu s rozsáhlými důsledky (například elektrárna, plynárna, vodárna, budova pro spojová zařízení, nádraží),

c) výbuch (například výrobna a sklad Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobita) ohrožení života nebo zdraví osob (například bytový dům, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba pro obchod, zdravotnictví a školství, stavby veřejných ubytovacích zařízení) nebo většího počtu zvířat,b) poruchu s rozsáhlými důsledky (například elektrárna, plynárna, vodárna, budova pro spojová zařízení, nádraží),c) výbuch (například výrobna a sklad výbušných a hořlavých látek, kapalin a plynů),

d) škody na kulturních, popřípadě jiných hodnotách (například obrazárna, knihovna, archiv, muzeum, památkově chráněná budova),

e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,

f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí (například tovární komín, věž, rozhledna).


Doporučuji čtenářům, kteří jsou zmatení z těchto pseudo výkladů našeho právního řádu, aby se optali nejbližšího právníka na to co znamená hiearchie :

Ústava - zákon v platném znění  -platná  vyhláška - platná norma

a co znamená kombinace platných a neplatných dokumentů.

Už jen pro úplnost.

Použití ochrany před bleskem

13. Hromosvod nebo  jiná ochrana  před bleskem  se zřizuje  na objektech a zařízeních:
  a) kde by  blesk mohl  ohrozit život  nebo zdraví  většího množství lidí (bytové domy, průmyslové budovy,  administrativn í budovy, nemocnice, hotely, obchodní domy, školy, divadla, osvětové budovy, nádraží, kostely apod. );
  b) kde by  blesk mohl  způsobit poruchu,  kterou by  utrpěla velká  část obyvatelstva   (elektrárny,  transformovny,   rozvodny,  plynárny,  vodárny, nádraží a čekárny, budovy pro spojová zařízení apod.);
  c) kde by blesk mohl způsobit  větší škody hospodářské nebo na kulturních hodnotách: např. výrobní haly, sklady, sila, mlýny, hromadné garáže, výrobny a sklady  výbušných  a  snadno  hořlavých  látek,  kapalin  a plynů (bavlny, celulózy, lihu, benzínu, acetonu, plynu apod.),  zemědělské objekty, společné stáje, výkrmny a pomocné hospodářské  objekty (např. stodoly, sýpky, budovy, jež  mají  velkou  kulturní  hodnotu  bud'  samy  sebou,  nebo  svým obsahem (obrazárny, knihovny, archívy, muzea, historicky cenné budovy apod. );
  d) na prozatímních staveništních objektech, kde se zdržují lidé, nebo kde jsou skladovány  větší hospodářské hodnoty,  nebo které by  byly svému okolí nebezpečné (např. ubytovny, jídelny, kuchyně, administrativn í budovy, sklady hořlavých a  snadno zápalných hmot, sklady  zařizovacích předmětů a zařízení apod.).
  e) na  takových  objektech,  které  pro  jejich  nedůležitost není nutno chránit, ale jejichž požár nebo poškození by mohly ohrozit sousední objekty, které podle bodů a) až d) musí být chráněny hromosvodem;
  f) na objektech  se zvýšeným nebezpečím zásahu blesku,  jako jsou objekty stojící  na  návrších  a  planinách,  nebo  vyčnívající  nad okolí (stodoly, skladiště, tovární komíny, věže, rozhledny apod.);
  g) u nezastřešených výrobních nebo provozních zařízení, kde by blesk mohl ohrozit život  nebo zdraví lidí, nebo  kde by byly způsobeny  zásahem blesku větší  hospodářské  škody   (jeřáby,  nezastřešená  technologická  zařízení, výrobny cementových směsí apod.

Podle mého názoru není norma ČSN 34 1390 (r.1969) neplatná, nýbrž norma nahrazená. Toto tvrzení odvozuji např. z uváděcího textu v ČSN EN 62305-2 ...

"S účinností od 2009-02-01 se nahrazuje ČSN 34 1390 z 1969-01-29, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou ... atd.  "

Zde se nic nepíše o tom, že od 2009-02-01 stará norma ČSN 34 1390 (z r.1969) neplatí, zde se jen píše, že je nahrazena normou jinou.

Pokud jsou tedy normy v České republice v souladu s legislativou EU nezávazné, může nutnost ochrany před bleskem nařídit v tomto konkrétním případě jedině vyhláška č. 137/1998Sb.

Je-li tedy občan nucen plnit vyhlášku, a nikoli ČSN EN 62305-2, může si k tomuto účelu podle mého názoru vybrat i normu nahrazenou, neboť pokud tato nahrazená norma vyhlášku splňovala v roce jejího vydání (1998),  splňuje ji bezpochyby i nyní.

Jak vidno z příbalu norma je zrušena bez jakýkoliv dalších přídavných jmen či přívlastků.

Aha.

Podle Vašeho výkladu tedy platí posloupnost :
...
Ústava - Zákon - Vyhláška - Norma - Příbal
...
Podívejte se, zda ten váš příbal je ještě platný, já se podívám, jestli někde nemám příbal od ČSN 34 1390:1969

A podle mého názoru, po návštěvě stránky ČNI, které jsem dal pro vás iritujícího příbalu, nemá cenu diskutovat o něčem, co je zrušené. Výjimkou jsou revize hromosvodů, zhotovených dříve dle této normy.

 

Než zase příště začnete tvrdit nepravdy, což takhle nejdříve si svá tvrzení  ověřit ?   ??

např. :




Kdybyste si prostudoval, jak zde doporučoval již kol. Hájek, legislativní hierarchii, tak byste hned zkraje narazil na část ústavního pořádkou, nazvanou Listina základních práv a svobod.
A zde byste se již v čl.2 dočetl, jak hluboce se pletete.  (no)
 


To je vtip, že ?  (doh)
Jestliže jste náhodou tuto svoji bizarní dedukci myslel vážně, tak se prosím podívejte co je uvedeno u červeně (originálně) zvýrazněného data.   (norm)

Postupnost moze mat len 4 cleny. Takze:
Ústava - Zákon - Vyhláška - ( Norma = Příbal)

Děkuji za pomoc.

Pojem "bytový dům" z vyhlášky č. 137/1998Sb. je tedy definován v zákoně o DPH 235/2004Sb. vydaném o 6 let později.

Pokud si však myslíte, že podle Vámi zmíněné pasáže zákona lze jednoznačně dovodit, že rodinný domek není bytový dům, pak se mýlíte. To z textu, a zejména z praktického způsobu používání zmíněného zákona (stejná sazba DPH) nevyplývá.

Nikde není stanoveno, že jedna a tatáž stavba nemůže být současně bytovým domem i rodinným domkem, takže moje původní intuice byla s vysokou pravděpodobnos tí správná.

Myslím, že už tady bylo řečeno hodně, ale jen pro zajímavost ve vztahu s těmi budovami, bych tady uvedl ČSN z ranku " Požární bezpečnosti staveb ". Ono to vlastně s tou el.instalací taky souvisí. Je to  " ČSN 73 0833 Budovy pro bydlení a ubytování ",  kde v kap.2 je provedeno rozdělení do skupin a tam je rozlišován bytový a rodinný dům, atd, atd, atd...
Vidíte, a pak se spolehni na pravděpodobnos t, např. při stanovení zda udeří či nikoliv.  o:-)

Vážení přátelé,

domnívám se, že žádný příbal, ochodní leták, ani text na internetové stránce prodejce norem nelze považovat za součást normy.

Soustava standardů ČSN EN byla v České republice převzata překladem, takže je nepochybné, že její součástí vámi zmíněné dokumenty nejsou.

Kdyby tomu tak bylo, pak by musel s normou dostat stený příbal každý, kdo si ji koupil, tedy např. pan Novák i pan Doležal, a tak tomu pravděpodobně není.

A navíc by oni i všichni ostatní museli obdržet všechny příbaly a obchodní letáky ze všech zemí EU, kde norma platí.

Pane Macku,
asi si nerozumíme. Já to slovo příbal použil ve smyslu přibaleného, přilepeného, připojeného či přiloženého souboru (v mém případě to byl obrázek sejmutý z displeje PC) k textu příspěvku, podobně jak přibalujete soubory k emailu. Nikoliv jako příbalový leták, který dostanete uvnitř nějaké tiskoviny.
S pozdravem "Do smrti dobrý a chvalmež bohatost jazyka českého" Doležal

Listinu lidských práv a svobod jsem dosud ve své praxi nikdy nepotřeboval, ani neuplatnil - takže se přiznám, že ji vůbec neznám.
Co tam je v článku 2. napsáno ? Že mám projektovat hromosvod podle ČSN EN 62305 a jít na školení ?

Listina "Základních práv a svobod",  Hlava první, Základní ustanovení:
Článek 2
(1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.
(2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
(3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

a pro zajímavost ještě:
Článek 4
(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
(2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem.
(3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.
(4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

Aha, tak už mám konečně jasno !  (doh)
Původně to vypadalo, že jste elektrikář, ketrý zde chce získat nějaké názory, aby si mohl ujasnit jakýsi problém.
Ale to je omyl, že ? Vy jste přitom politik!  (zle)

Protože jen ti dokáži "argumentovat" naprosto čímkoli, vyložené absurdity nevyjímaje (viz váš poslední příspěvek),  jen aby měli poslední slovo a předváděli tak před případným publikem své ego.  :-\

Vy jste sem nepřišel ani tak pro názory, jako spíš pro potvrzení svojí neotřesitelné pravdy. Omlouvám se, že jsem to hned nepochopil a okrádal tak sebe a ostatní diskutující o drahocený čas.
Už to (ve Vašem případě) víckrát neudělám. Howgh.  (plc) (no)

Myslím, že účastníci této diskuse nepostřehli malinký rozdíl ve znění vyhlášky a původní normy. Je to sice skoro stejné, ale právně zcela jiné. Ve vyhlášce se píše: "...ohrožení zdraví nebo života osob...",  tedy JAKÉHOKOLIV MNOŽSTVÍ a ne VĚTŠÍHO MNOŽSTVÍ, jak bylo v normě. Z toho vyplývá, že i v rodinném domě se vyskytují osoby a proto dle vyhlášky musí projektant příp. generální projektant i na RD navrhnout hromosvod, protože je odpovědný za bezpečnost stavby jím navržené dle §159 stavebního zákona.

No, a proto je právě  ČSN EN 62305-2 se stanoví míra ohrožení, podle které projektant určí, zda se musí hromosvod budovat, či nikoliv. Samozřejmě, pokud vyjde, že hromosvodu netřeba a na přání investora je hromosvod naprojektovaný a zbudovaný, je to nad rámec normy a tudíž v pořádku.

Jen na doplnění...
Dva domky /spíše ranče pro podnikatele/ vedle sebe na parcelách....
Jeden si nechal namontovat Helitu -aktivní hromosvod ,druhý dům byl po delším čase postavený a majitel se ptal, zda má namontovat hromosvod.....?
Jelikož  druhý majitel neměl tolik peněz tak si "vybudoval" pouze klasiku, pasivní hromosvod.
Od té doby byli bouřky mnohokrát ale když udeřil blesk tak to chytl ten aktivní !!laicky jen buší do toho aktivního...
Tady dotaz do pranice-ten druhý podnikatel kdyby si neudělal žádný hromosvod tak asi je bez problémů!!
Bleskosvod se musí vhodně kombinovat s okolními budovami.... ;)

A je to jisté? Jak se údery (zásahy) zjistily ?  ??  :-\

Vzhledem k tomu, že jako většina lidí elektrotechnic kým vzděláním na funkci ESE prostě neskočím dovolím si váš příspěvek rozhodit do několika hlavních bodů.

Levnější aktivák- Ti by vás hnali! Vždyť to je jejich hlavní argument a i důvod, proč jim nalítlo tolik lidí.

Majitel se ptal na montáž hromosvodu.- To měl hodně špatného projektanta, který s ním o této problematice nehovořil.

Údery pouze do aktiváku- Pokud to věrohodně prokážete, budete bohatý, protože vám jejich zastánci dost zaplatí, zatím toho moc věrohodného nemají.

Údery pouze do aktiváku, škoda...,  že to prostě není pravda, v tom okamžiku by tuto věc chtěl opravdu jen sebevrah.

Kombinace s okolními budovami je samozřejmě možná, ale jak potvrdí každý právník, pokud je u nich jiný majitel, mělo by to být zapsáno jako věcné břemeno.


To, že to nefunguje ani na RD je zde: http://elektrika.cz/data/clanky/vyzkumy-na-jimacich-ese-2-4 (http://elektrika.cz/data/clanky/vyzkumy-na-jimacich-ese-2-4)

A tady je zbytek: http://elektrika.cz/data/clanky/vyzkumy-na-jimacich-ese-1-4/view (http://elektrika.cz/data/clanky/vyzkumy-na-jimacich-ese-1-4/view)

Počet úderů blesku by bylo možné zjistit čítačem úderů blesku

To je snad každému jasné.  (doh) Jenomže o přítomnosti tohoto zařízení tazatel nepsal.  :-\

ČSN EN 62305-2 v žádném případě neurčuje, máte-li mít hromosvod či ne, natož jakou přídu LPS.
Výpočtem rizika pouze ověřujete, vyhovuje-li Vaše řešení konvečně přijatému a uznanému způsobu stanovení velikosti přípustného rizika pro konkrétní stavbu. Lze to považovat i za určitou ochranu projektantů, protože jinak by v případě žaloby musel prokazovat, proč nevyprojektova l lepší (případně 100% účinnou) ochranu ...

Stavba bez hromosvodu není chráněna proti přímému úderu blesku v žádném případě, i když výjde výpočet rizika. Jen riziko úderu blesku je v tomo konkrétním případě natolik malé, že je akceptovatelné .

Vyhláška 137/1998 neupřesňuje konkrétní normu (podobně jako jiné zákony) z pochopitelného důvodu. Zákony by se pak museli vždy při změně normy novelizovat v odkazu. Zákony samy mezi sebou často nemají návaznost, nebo jsou v rozporu. Pokud by se k tomu přidaly i odkazy na platné normy, zmatky by se ještě zvětšili.

Vyhláška 137/1998 požaduje jednoznačně v určitých situacích ochranu před bleskem, nikoli jen výslovně hromosvod. Proto podle současně platných norem se jedná o vnější i vnitřní ochranu. Její provedení může být samozřejmě libovolné, ale nejméně tak bezpečné, jak určuje soubor ČSN EN 62305

To:Kaucký
Mnoho občanů, ale i projektantů navrhující ochranu budov před bleskem-ne dle ČSN EN 62305-1 až 4 by uvítalo informaci o konkrétních parametrech,které by byly ověřitelné  a stanovily by konvečně přijatý a uznaný způsobu stanovení velikosti přípustného rizika pro konkrétní druh stavby.
To by však spousta lidí přišla o práci že ?

Máte pravdu, text článku 5.1 z ČSN EN 62305-2 uvádí:
"... Rozhodnutí o ochraně stavby ... před bleskem ... musí být provedeno podle IEC 62305-1 ..." (norm)
Tato českoevropská norma se tedy překvapivě odvolává na standard IEC, který není součástí našeho normalizačního systému.
Ten, kdo si kvůli tomu koupí tento mezinárodní standard IEC zjistí (pokud umí anglicky nebo francouzsky),  že jde o velmi podobný dokument ČSN EN 62305-1. Problémem však je, že může dojít k záměně jednotlivých edicí (vydání) normy a k neřízenému chaosu.

Tak abyste v tom neměl chaos alespoň Vy tak se mrkněte na předmluvu jmenované ČSN EN 62305-1:
Předmluva :
Text dokumentu 81/262/FDIS, budoucího prvního vydání IEC 62305-1, vypracovaný v technické komisi
IEC TC 81, Ochrana před bleskem, byl předložen IEC-CENELEC k paralelnímu hlasování a byl schválen
CENELEC jako EN 62305-1 dne 2006-02-01
To paraelní znamená její souběžné zavedení do systému IEC a EN, takže jsou totožné a ne variantní.


PS: Je to z toho důvodu, že IEC normy nejsou součástí evropského právního řádu tak jako EN (ČR zažádala o členství v  EU již roku 1996)
PS2: Ještě, že jsou normy tak přehledné a dá se v nich tak snadno nalézt všechny potřebné  informace.

Ano, některé normy přehledné jistě jsou - proto nahlédněte také do IEC 62305-1 (na niž se česká norma ve skutečnosti odvolává). Zde zjistíte, že tato norma IEC byla vydána s datem 2009-01-17, tedy cca 14 dní před EN 62305-1.
Pokud se něco podobného stane i při vydání druhé edice IEC, pak bude minimálně 14 dnů chaos (nová IEC 62305-1 Ed.2.0 nebude totožná s platnou ČSN EN 62305-1 Ed.1.0).
Může se teoreticky stát, že ta prodleva při vydání nebude žádná, pak bude vše OK - tomu ale nevěřím (viz poměry u edice 1.0).
Jestliže bude ta prodleva cca 14 dní, lze snad vzniklý chaos označit za řízený ; u delšího chaosu bych již použil spíše přívlastek neřízený.
Moje hlavní námitka však spočívá v tom, že se ČSN EN nemá odvolávat na žádnou cizí normu - ne tedy na IEC, ani EN, ale pouze a jen na ČSN EN !

Nestrašte !  (surprice) Víc jak 14 dnů takového chaosu, to bychom snad ani nepřežili !   (no)



A proč by nemohla ?  (ssur) V čem je problém ?

BTW : Všiml jste si, že od 1.5.2004 nejsou EN normy "cizí",  ale "naše" ?  >:D

Citace: Miroslav Macek  Včera v 23:30
Moje hlavní námitka však spočívá v tom, že se ČSN EN nemá odvolávat na žádnou cizí normu - ne tedy na IEC, ani EN, ale pouze a jen na ČSN EN !


 Jestli norma národní je přísnější než IECnebo EN, pak je ta odvolávka na normy ČSN jasná.
Jestliže je přijatá mezinárodní norma, opravdu nevidím problém.

Problém je následující:
1) Český uživatel si koupí normu ČSN EN 62305-2 aby posoudil hromosvod metodou řízení rizika ;
2) Klíčový článek této normy jej odkáže na mezinárodní standard IEC 62305-1 ;
3) Tydy někdo předpokládá, že uživatel, místo toho, aby si zakoupil a nechal přeložit normu IEC, zcela nepochopitelně otevře normu jinou (ČSN EN 62305-1) a přečte si její předmluvu.

V tutlání skutečného stavu vidím zásadní problém.

Jestli vás opravdu trápí problematika tvorby jak evropských, tak i národních norem, tak máte jedinečnou šanci se dozvědět více na tomto semináři (http://www.komora.cz/hk-cr-top-02-sede/hospodarska-komora-cr/akce/aid_1140/akce.aspx).  (norm)

Motto této akce je :

Tedy pane Macku, kloobouk dolu, jak Vy to dokážete všechno pěkně rozebrat do detailu, to mě na tomhle vláknu již delší dobu baví. Stáváte se v mých očích "bavič" tohoto vlákna, gratuliji  :)
PS moje osobní zkušenost:
Pro potřebu své profese  čtu a studuji normy již přes 20 roků a mohu vás ujistit, že ani u starých "socialistickýc h" ČSN jste nikdy nevystačil pouze s jedinou normou, nastudoval jste jednu a v textu objevil řadu odkazů na další, některé odkazy byly / jsou, zásadní, jiné jen marginální. Takový je holt život, tak bylo / je, nutno normy brát a studovat. Představa, že si koupíte jednu publikaci a dozvíte se z ní všechnu moudrost světa je dost naivní. Proto jste / snažíte se být,  technik - odborník, který si s tím poradí. To, že si dokážete s nějakým technickým problémem poradit lépe než ostatní je vaše devíza na trhu práce, kvalitní odborník bude vždy žádaný. Pokud je nastudování souvislostí mezi ČSN nad Vaše síly, musíte se buď více snažit, nebo se zabývat jinou prací.