Diskuse Elektrika.cz

V poslední době se mezi elektrotechnik y objevil názor, že vnější vlivy AD - výskyt vody - se podle ČSN 332000-3 na místech nechráněných před deštěm týkají vody jen z jiných zdrojů než z deště. Tento názor se opírá o odkazy tab. 321.4 ČSN 332000-3 a tab. 51ANK ČSN 332000-5-51 na ČSN EN 60721-3-4, kde je pro příslušné třídy parametrů prostředí v tab. 2 skutečně uvedeno, že se jedná o vodu z jiných zdrojů, než z deště. Problém je v tom, že odkaz na vodu z deště v ČSN 332000-3 nenacházím a stejné je to i v navazující ČSN 332000-5-51 tab. 51ANK1, kde jsou uvedeny požadavky na provedení el. zařízení. Že by tedy vliv vody z deště nebyl v ČSN 332000-3 uvažován a požadavky na provedení el. zařízení v místech nechráněných před deštěm nebyly v ČSN 332000-5-51 stanoveny?

Podle tabulky 321 v ČSN 33 2000-3 je zřejmé, že déšť je brán podle AD4 (stříkající voda- voda může stříkat ve všech směrech) nebo AD5 (tryskající voda).Déšť jako takový není pravděpodobně brán doslovně v úvahu. Normotvůrci toto slovíčko pravděpodobně obešli jinými slovy. Alespoň tak si to vysvětluji já. :zz:

Vnější vliv AB8 - venkovní prostory nechráněné před atmosférickými vlivy v sobě zahrnují i déšt.
Odkaz na ČSN EN 60721-3-4. Vliv AD se nemusí určovat pokud není nějaký jiný zdroj vody. V tabulce 51AN ČSN 33 2000-5-51 jsou uvedeny požadavky na provedení el. instalace. Toto bylo předneseno na letošním ART v Hradci Králové.

Ano je to přesně tak, jak uvádí kolega Nosek!

Nechápu, proč tak mnoho projektantů a RT hledá problémy tam,  kde nejsou. Stačí jenom pečlivě číst normy.

Stejné chyby se dělají i v určování vlivů podle AA a AB. Přitom je jasně v normě uvedeno, že při určení vlivů podle AB se již neuvažují vlivy podle AA.

Podle mého názoru to tak jednoduché není. Tab. 321.2 ČSN 332000-3 pro vnější vliv  AB 8 odkazuje na třídu 4K3 v ČSN EN 60721-3-4, kde jsou skutečně uvedeny srážky, jenže přítomnost srážek není blíže specifikována (zda jde o vodu padající, vodní tříšť, vodu stříkající nebo tryskající). V navazující ČSN 332000-5-51 tab. 51 AN je pak pro vnější vliv AB 8 požadováno krytí el. strojů, přístrojů a svítidel svítidel  min. IP 21 což odpovídá jen vodě padající. Domnívám se, že krytí IP 21 je pro el. zařízení v prostorách nechráněných před deštěm nedostatečné. Přísnější podmínky pro vliv AB 8 stanoví ČSN 332000-5-51 jen pro rozvaděče.

Kdysi jsem četl příspěvek k tomuto tématu a plně s ním souhlasím. zde je.

Diskuse k normě ČSN 33 2000-7-714                          
Ing. Jiří Stehlík,

Od 1. 7. 2001, kdy vyšla nová norma pro venkovní osvětlení ČSN 33 2000-7-714, se neustále setkávám s jejími nejrůznějšími výklady. Nejčastěji jsou podle mého názoru, diskutována ustanovení článku 714.32 Třídění vnějších vlivů, kterými se v dvojčísle 8–9 tohoto časopisu částečně zabývají i pp. Jiří Bursch a Ing. Karel Dvořáček. Po přečtení jejich příspěvků a následné účasti na několika debatách o určování vnějších vlivů a klasifikaci podmínek prostředí jsem se rozhodl vnést do této diskuse jiný pohled. Vyjadřovat se k celé problematice prostřednictví m stránek odborného časopisu je z pochopitelných důvodů nemožné. Svůj příspěvek proto zaměřím pouze na nejrozpornější ustanovení článku 714.32 normy ČSN 33 2000-7-714, které pro venkovní prostor předepisuje minimální požadavek na přítomnost vody AD3.
Ze zkušenosti víme, že pro správné pochopení problému je vždy nejlepší uvést názorný příklad. Budeme tedy uvažovat o venkovním prostoru a podle ČSN 33 2000-3, tab. 321 Prostředí, čl. 321.2 Atmosférické podmínky v okolí, vybereme pro další úvahy např. třídu vnějšího vlivu AB8.
Vedle údajů o teplotách a vlhkosti prostředí je v tab. 321 ČSN 33 2000-3, která byla převzata pro klasifikaci podmínek prostředí do ČSN EN 60721-3-4, uveden i vztah k IEC 721. Z tohoto vztahu zjistíme shodnost vnějšího vlivu AB8 s teplotním rozsahem třídy 4K3 z IEC 721-3-4. Nahlédnutím do ČSN EN 60721-3-4 tab.1: Klasifikace klimatických podmínek se přesvědčíme, že tato třída pod písmenem o) zahrnuje i činitel prostředí „Srážky„ (déšť, sníh, kroupy atd.). Budeme-li tedy chtít do vnějších vlivů zahrnout déšť, měla by být třída vnějšího vlivu AB8 plně postačující.
Voda z deště však není jediná voda, která se ve venkovním prostoru může vyskytnout. Komunikace jsou čištěny kropicími vozy, zelené plochy jsou zavlažovány apod. Řešení tohoto problému nacházíme v čl. 5.2 normy ČSN EN 60721-3-4, podle kterého lze kombinovat klimatické podmínky se zvláštními klimatickými podmínkami. V klasifikaci klimatických podmínek ČSN EN 60721-3-4 tab. 1 je tato možnost vyjádřena činitelem prostředí pod písmenem q) „Voda z jiných zdrojů než z deště“. Poznámka č. 5) u tohoto činitele odkazuje na tab. 2: Klasifikace zvláštních klimatických podmínek z téže normy, v níž jsou uvedeny jeho následující čtyři volitelné parametry i s příslušnými třídami zvláštních podmínek Z (viz tab. 2).
Porovnáme-li tyto údaje se vztahy k IEC 721 uvedenými v ČSN 33 2000-3, tab. 321 Prostředí, čl. 321.4 Výskyt vody, je zřejmé, že kódy  pro vnější vlivy AD1 až AD8  skutečně slouží k výběru tříd výskytu vody z jiného zdroje než deště. Tento postup je ostatně doporučován i tabulkou 51AN ČSN 33 2000-5-51 pro kódy AB. Vše je tedy v pořádku a my můžeme pro jednotlivé prostory stanovit konkrétní výskyty této vody.
Naše spokojenost však trvá jen do té chvíle, než v článku 714.32 normy ČSN 33 2000-7-714 nalezneme minimální požadavek na přítomnost vody AD3. Toto ustanovení totiž předepisuje výskyt vody z jiného zdroje než z deště ve třídě vodní tříště pro celý venkovní prostor. V případě veřejného osvětlení tedy musíme tomuto vnějšímu vlivu přizpůsobit veškeré jeho elektrické zařízení.
U svítidel a stožárových svorkovnic si s tímto problémem ještě poradíme. V případě rozvaděčů jsme však postaveni před nelehký úkol. Budeme-li totiž chtít vyhovět požadavkům tabulky 51ANK z ČSN 33 2000-5-51 pro kódy AD „Elektrické zařízení musí odolávat působení vody či jiné nehořlavé kapaliny, jíž je vystaveno. Umísťování rozvaděčů vn a hlavních rozvaděčů v prostředí AD je zakázáno, pokud jejich umísťování v tomto prostředí pro specifické užití nepovoluje jiný elektrotechnic ký předpis. Podružné rozvaděče se musí vždy umísťovat tak, aby ani jejich manipulační prostory nemohly být zasaženy vodou, tj. pouze v prostředí nejvýše AD1…„ a správně zřizovat nebo provozovat elektrické zařízení veřejného osvětlení, moc možností opravdu nemáme.
Na základě výše uvedeného se domnívám, že minimální požadavek na přítomnost vody AD3 pro venkovní prostory tak, jak je uveden v článku 714.32 ČSN 33 2000-7-714, je neoprávněný a zavádí nás k rozporům mezi jednotlivými ČSN.
Závěrem svého příspěvku bych chtěl poukázat na skutečnost, že se při diskusích týkajících se určování vnějších vlivů velmi často setkávám s chybným výkladem výskytu vody vlivem deště. Pro tento činitel prostředí je nesprávně používán kód AD podle ČSN 33 2000-3, tab. 321 Prostředí, čl. 321.4, který je však určen pouze pro výskyt vody z jiného zdroje, než jakým je déšť.
Vznik tohoto chybného výkladu lze patrně přičíst nešťastnému sledu vydávání zde citovaných ČSN, kdy nejdříve byla vydána ČSN 33 22000-3, ve které je výskyt vody vlivem deště nejasný. Kdyby byl k problematice určování vnějších vlivů a klasifikaci podmínek prostředí včas vypracován přehledný a srozumitelný výklad, který by zabránil nejasnostem, jistě by byl nezanedbatelný m přínosem pro celou elektrotechnic kou veřejnost.

Je tu ještě jeden problém.Pokud jsou stanoveny vnější vlivy ve venkovním prostoru AB8 je to zhlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem prostor nebezpečný. Pokud jsou ovšem stanoveny vnější vlivy v tomto prostoru např. AD 3 atd. je to prostor zvlášť nebezpečný se vším co to obnáší - např.povinnost zažádat na ITI o vydání souhlasu k předání EZ uživateli.

To Filip:   Není tomu tak zcela přesně. ČSN 332000-3 Z2 dává v tab.32-NM3 úlevu pro AD2 až AD4 v tom smyslu, že když se zařízením nemanipuluje osoba bez odborné kvalifikace lze je posuzovat jen jako nebezpečné. Zaplať pánbůh, že se to dá na VO aplikovat

Na VO a podobná zařízení s odbornou obsluhou se tato úleva dá aplikovat - souhlas. Jsou ale zařízení, kde obsluhu provádějí pracovníci bez potřebné kvalifikace a pak je tu problém, když v projektu jsou určeny vnější vlivy ve venkovním prostoru např. AB8 a současně AD4.

Domnívám se, že příčinou nedorozumnění a diskuzí je tab. 321.2 ČSN 332000-3. Název tabulky- atmosférické podmínky okolí - teplota a vlhkost i to, že v tabulce jsou uvedeny pouze parametry teploty a vlhkosti způsobuje, že z odkazu na třídu činitele prostředí 4K3 v tab. 1 ČSN EN 60721-3-4 není zřejmé, zda se jedná jen o teplotu a vlhkost, nebo zda tento odkaz zahrnuje i ostatní činitele prostředí v tabulce uvedené (srážky, intenzitu deště, tvoření ledu a námrazy, sluneční zaření, proudění vzduchu atd). Pokud odkaz ostatní činitele prostředí zahrnuje, proč o tom není v tab. 321.2 ČSN 332000-3 ani zmínka? Matoucí jsou i podmínky pro provedení el. zařízení uvedené v tab. 51AN ČSN 332000-5-51, kde je požadováno krytí min. IP 21 (ochrana před svisle kapající vodou),  což nezajišťuje ochranu před deštěm. Ochranu před deštěm podle čl. 4.2 ČSN EN 60529 zajišťuje krytí min. IP X3. Podotýkám, že dříve platná ČSN 332310 doporučovala pro venkovní el. zařízení použití venkovního provedení (označené kapkou v trojúhelníku) což odpovídalo krytí IP 44. Minimální dovolené krytí el. strojů a přístrojů bylo IP 23. Vyšší krytí požadují i normy platné v současné době, např. ČSN EN 60439-4 pro staveništní rozvaděče krytí IP 44, ČSN 60439-5 pro kabelové rozvodné skříně pro venkovní instalaci krytí IP 34D i v předchozí reakci uváděná ČSN 332000-7-714 - svítidla krytí min IP 23, ostatní el. zařízení IP 33.

Pre  určovanie VV pre el rozvodné zariadenia,pre prenosové a distribučné rozvody však je potrebné zohľadniť PNE 33 0000-2 :2002, ktoré odsúhlasili z ČR REAS ČR, ČEPS a zo SR VSE. Tam pre vonkajšie priestory je stanovené AD4 a pre priestory pod prístreškom AD3. Túto podnikovú normu energetiky PNE odsúhlasili v ČR prakticky všetky rozvodné závody (napr. STE, JČE, SME, JME),  ABB Energo Brno, ˇBÚ, Energoprojekt a rad ďaľších. Oproti ČSN-STN rozširuje a určuje tabuľku aj o údaje AS - vietor, AT - snehová pokrývka a AU - námraza.

I když to nebývá na sránkách Elektriky.cz zvykem, pokusím se o shrnutí diskuze k danému tématu.

1. Většina odborníků se přiklání k názoru, že prostory nechráněné před deštěm jsou zahrnuty ve třídě vnějších vlivů AB 8 dle ČSN 332000-3.

2. Z toho, že při zatřiďování vnějších vlivů v prostorách nechráněných před deštěm chybují nejen řadoví projektanti ale i zpracovatelé ostatních norem je zřejmé, že příslušná ustanovení ČSN 332000-3 a ČSN 332000-5-51 nejsou jednoznačná a umožňují různý výklad

3. Krytí min. IP 21 přiřazené v ČSN 332000-5-51 třídě vnějších vlivů AB 8 je pro ochranu před deštěm nedostatečné a není v souladu s ostatními souvisejícími normami

Vzhledem k tomuto závěru diskuze by bylo vhodné iniciovat změnu příslušných ustanovení ČSN 332000-3 a ČSN 332000-5-51.

Normy jsou opravdu někdy tak komoplikovaně napsány, že je někdy těžké se v nich orientovat. Pane Molnáre, ta ČSN -5-51, ale také říká že přístroje IP21 platí pro zařízení chráněné stříškou apod. a je tam doplněno, že tam kde je předpoklad stříkání vody, musí být k tomu příslušné krytí. Pro mě to znamená používat selský rozum. Ven dávám většinou krytí IP54 (min IP43).